Změny v novém občanském zákoníku s dopadem na obchodní styk

Ke změně občanského zákoníku dochází zákonem č. 460/2016 Sb., který byl přijat po dlouhé diskuzi o rozsahu potřebné novelizace tohoto předpisu. Nakonec zvítězila, dá se říci, verze minimalistická, upravující pouze některá problematická ustanovení, která Ministerstvo spravedlnosti, jako předkladatel zákona, tak poté i zákonodárce považovali za „způsobilá v krátkém čase omezit, znesnadnit či nevratně zasáhnout právní postavení lidí i dalších uživatelů“³⁾.

Pro přehlednost je článek rozdělen podle věcných oblastí, kterých se novela dotýká. Uvedeny jsou i související změny v jiných právních předpisech. Doplněny jsou také důvody přijaté úpravy, jak vyplývají z důvodové zprávy, a přechodná ustanovení, pokud jsou s konkrétní změnou spojena. Většina změn je účinná od 28. února 2017.⁴⁾

Důležitá změna byla přijata pro spolky a společenství vlastníků jednotek vzniklé do 31. prosince 2013 (čl. II bod 6 novely), a to výjimka z povinnosti stanovené v § 3042 kodexu, tedy povinnosti všech právnických osob přizpůsobit svůj název požadavkům zákoníku do dvou let od jeho účinnosti. Tento požadavek zákonodárce shledal jako nepřiměřený zásah do jejich autonomie, často spojený se značnými finančními náklady. Na dalším lpění na jeho splnění tak nebyl shledán veřejný zájem.

Dále má být odstraněn výkladový i aplikační problém, zda následkem toho, že se manžel stane v době trvání manželství společníkem v obchodní společnosti nebo členem družstva (a nejde o podíl ve výlučném vlastnictví), se druhý manžel stává rovněž jejím společníkem (členem družstva), či pouze oprávněným z majetkové hodnoty podílu, který je součástí společného jmění manželů. Nově je v § 709 odst. 3 stanoveno, že nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev (společné členství v bytovém družstvu je samostatně upraveno v § 739 odst. 1 zákona o obchodních korporacích). Tato formulace respektuje pravidlo, že zásadně nikdo se nemůže stát členem společnosti bez relevantního projevu své vůle.

V celku k rozsáhlým změnám došlo v právní úpravě svěřenských fondů (§ 1451 - § 1474). Hlavní změna spočívá v zavedení jejich evidence z důvodu často netransparentní vlastnické struktury, a tím vysokého potenciálu zneužití tohoto institutu, ať už ve vztahu „k praní špinavých peněz“, či k ochraně věřitelů a právní jistoty třetích osob. V evidenci budou u svěřenských fondů zřízených za soukromým účelem zapsáni i obmyšlení (zápis bude mít účinek, tedy jejich jmenování či jiné určení bude účinné až dnem zápisu). Zároveň za účelem větší ochrany třetích osob se jako náležitost statutu fondu doplnil požadavek na uvedení počtu svěřenských správců a způsobu jejich jednání. Tyto údaje navíc budou zapsány i v evidenci.

Procesní postup při zápisu do evidence je blíže upraven v zákoně o zvláštních řízeních soudních⁵⁾, samotná evidence je pak detailněji upravena v zákonu o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob⁶⁾ (např. údaje o obmyšlených osobách nebudou bez jejich souhlasu zveřejněny - úplný opis zápisu nebo listiny včetně jmen obmyšlených může obdržet pouze svěřenský správce nebo ten, kdo na tom má právní zájem). Přechodná ustanovení novely myslí na svěřenské fondy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ty se zapíší do evidence do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (jako sankce nesplnění povinnosti je zánik správy svěřenského fondu).

Dále je stanoveno, že obmyšlený svěřenského fondu pro soukromé účely, pokud byl jmenován nebo jinak určen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zapíše do evidence svěřenských fondů do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (jako sankce nesplnění povinnosti je zánik účinků jeho jmenování nebo jiného určení). Bude-li však v uvedené lhůtě zahájeno řízení o jmenování svěřenského správce, neskončí tato lhůta dříve než za šest měsíců ode dne, kdy byl svěřenský správce jmenován.

K úpravám došlo i ve vymezení věcí a tím i ve vlastnickém právu. Přeformulován je § 509, který nově zní „Liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.“ Došlo tedy ke změně termínu inženýrské sítě za liniové stavby a k doplnění jiných předmětů, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků.

Důvodová zpráva tuto změnu nijak nekomentuje. Prakticky však došlo k rozšíření dopadu tohoto ustanovení. S tímto vymezením souvisí i změna přechodného ustanovení, dle kterého účinností novely zaniká předkupní právo podle § 3056 odst. 1 zákoníku, pokud jde o stavbu podle § 509 upraveného zákoníku (tj. předkupní právo vlastníka pozemku ke stavbě, která je na tomto pozemku zřízena a která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku účinností zákoníku; stejně tak předkupní právo vlastníka této stavby k pozemku).

Novela dále změnila zákonné předkupní právo mezi podílovými spoluvlastníky (§ 1124 odst. 1). Ve starém občanském zákoníku⁷⁾ (§ 140) bylo zakotveno předkupní právo spoluvlastníků při převodu spoluvlastnického podílu, s výjimkou převodů mezi osobami blízkými. Nový občanský zákoník v § 3062 stanovil, že toto předkupní právo zanikne uplynutím jednoho roku ode dne nabytí jeho účinnosti, a sám vymezil předkupní právo pouze v některých případech (zejména bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, předkupní právo měli ostatní spoluvlastníci po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví, ledaže spoluvlastník podíl převáděl jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé). Po novele však mají předkupní právo všichni spoluvlastníci, převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, ledaže jde o převod osobě blízké. Nově je také možné vzdát se předkupního práva s účinky pro své právní nástupce. U nemovité věci zapsané do veřejného seznamu se toto vzdání do něj zapíše. Důvodová zpráva o změně zcela mlčí.

Ve shodě s judikaturou novela řeší problém zvláštní formy plné moci upravené v § 441 odst. 2 zákoníku, který dosud stanovil, že plná moc musí mít zvláštní formu, pokud se tato forma vyžaduje pro samotné právní jednání. V praxi však toto ustanovení způsobovalo značné problémy a výkladové potíže (zejména po přijetí usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, ve kterém soud dospěl k závěru, že u plné moci k založení obchodní postačí písemná forma s úředně ověřenými podpisy). Proto novela upřesňuje, že pokud pro právní jednání je vyžadována forma veřejné listiny, postačí, když plná moc bude udělena v písemné formě s úředně ověřenými podpisy.

Podle důvodové zprávy nové nastavení sníží transakční náklady, současně však dostatečně zabezpečí ověření totožnosti zmocnitele. Přechodné ustanovení uvádí, že pokud se přede dnem nabytí účinnosti novely vyžaduje pro právní jednání, k němuž dojde po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, forma veřejné listiny, postačí, vyhovuje-li forma plné moci k tomuto právnímu jednání nově stanoveným požadavkům. Toto pravidlo má umožnit udělení plné moci pro právní jednání, která se uskuteční až za účinnosti nové úpravy, v souladu s novými pravidly.

Další změnou je opětovné zakotvení pravidla stanovujícího, že jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel ukončení povinné školní docházky (§ 35), a současné zrušení práva zákonného zástupce nezletilého rozvázat jeho pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný vztah, pokud je to nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého.

Důvodová zpráva uvádí, že úprava dne nástupu do práce dostatečně chrání práva nezletilého i veřejný zájem, proto je již nadbytečné, aby zákonný zástupce měl takové oprávnění. Navíc toto oprávnění bylo shledáno jako nepraktické s ohledem na právní jistotu zaměstnanců i zaměstnavatelů, nemotivující a neefektivní. Důsledkem změny se vypouští ze zákoníku práce⁸⁾ nadbytečná ustanovení podrobně upravující uvedené oprávnění zákonného zástupce.

Jistě vítaná změna nájemci bytů, avšak nikoliv pronajímateli, je snížení maximální výše u nájmu bytu ze šestinásobku na trojnásobek nájemného (§ 2254). Jak vyplývá z důvodové zprávy, dosavadní výše byla nepřiměřeně vysoká s ohledem na nepříznivou situaci příjemců nepojistných sociálních dávek a ostatních občanů s nižšími příjmy a stávala se zásadní překážkou získání bydlení.

Dále byla prodloužena lhůta pro vyklizení bytu zvláštního určení po smrti nájemce (§ 2301) - ze tří na šest měsíců (počítáno ode dne, kdy spolubydlící osoby obdrží výzvu pronajímatele k vyklizení). Doplněno bylo i řešení vystěhování v situaci, kdy v bytě nejsou takové osoby - pak pronajímatel má vyzvat nájemcovy dědice, aby vyklidili byt do tří měsíců ode dne obdržení výzvy. Byl zaveden automatický přechod nájmu takového bytu na spolubydlící osobu, jde-li o osobu zdravotně postiženou nebo osobu, která dosáhla věku sedmdesáti let, která žila s nájemcem nejméně jeden rok ve společné domácnosti a nemá vlastní byt (nedohodne-li se pronajímatel s touto osobou jinak).

Omezil se zákaz započtení (§ 1988) pouze na pohledávky na náhradu újmy způsobené na zdraví, ledaže se jedná o vzájemnou pohledávku na náhradu téhož druhu. Nově by již mělo být možné započíst proti pohledávce mzdy, platu, odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek a náhradě mzdy nebo platu i ve výši přesahující jejich polovinu. Prohlášení o započtení a ujednání o započtení učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

S touto změnou souvisí pravděpodobně i změna u zajištění dluhu dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu (§ 2045). Dosavadní úprava umožňovala postihnout pouze polovinu těchto odměn, novela však uvedený limit zrušila. Ostatní podmínky dohody zůstaly nezměněné. Přechodné ustanovení říká, že dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů, uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem nejdříve od nabytí jeho účinnosti. Důvodová zpráva změny nekomentuje.

Přijaté změny se týkají, jak upozorňuje důvodová zpráva, pouze oblastí, které nevyžadují výrazný zásah do znění předpisu. Problémových oblastí je však podle ministerstva více, proto v nejbližších letech můžeme očekávat další nezbytné novelizace vedoucí až k systémové revizi tohoto rozsáhlého kodexu občanského práva. Přesto i dosud přijaté změny budou mít významný vliv na praxi, a je proto nezbytné se s nimi seznámit. Avšak zda splní zamýšlené cíle, ukáže teprve jejich aplikace.