V článku je řešena situace, kdy se podnikatel stane plátcem ze zákona tím, že překročí zákonný limit pro obrat, ale nepodá včas přihlášku na finanční úřad pro registraci plátce. Podle zákona o dani z přidané hodnoty se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku stane plátcem, pokud její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců překročí obrat 1 000 000 Kč.
Pozdní registrace plátce
Ing.
Zdeněk
Kuneš
je odborníkem na DPH
Do obratu se této osobě povinné k dani zahrnují úplaty, která jí náleží za uskutečněná plnění v tuzemsku. To znamená, že osoba povinná k dani zahrne do obratu všechna uskutečněná plnění v tuzemsku, za která dostane zaplaceno, ale také ta, za která zaplaceno nedostane. Hlavním ukazatelem je den uskutečnění zdanitelného plnění, nebo plnění osvobozeného s nárokem na odpočet daně nebo plnění osvobozených bez nároku na odpočet daně.
Do obratu se této osobě povinné k dani zahrnují úplaty za zdanitelná plnění, plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, jako je například vývoz zboží nebo dodání zboží do jiného členského státu.
Do obratu se zahrnují také plnění osvobozená od daně, jako jsou finanční činnosti, pojišťovací činnosti, dodání nemovité věci a taky nájmy osvobozené od daně. Tyto činnosti se do obratu zahrnují, pokud nejsou uskutečněny nahodile nebo příležitostně. Do obratu se tedy zahrnují za předpokladu, že jsou uskutečněny dlouhodobě, s cílem opakovanosti. Typickým příkladem je dlouhodobý nájem.
Příklad:
Pan Novák poskytuje instalatérské práce. Za dvanáct měsíců dosáhl obrat 600 000 Kč. Kromě toho pronajímá byty občanům. Za tyto pronájmy obdržel 500 000 Kč. Stal se plátcem, protože jeho celkový obrat je 1 100 000 Kč.
Pokud by však osoba povinná k dani poskytovala pouze osvobozený nájem, tak se plátcem nestane, a to ani v případě, že zákonem stanovený limit tímto nájmem překročí.
Do obratu se nezahrnují úplaty za plnění, která jsou uskutečněna mimo tuzemsko, protože tato plnění nejsou v tuzemsku předmětem daně, jsou předmětem daně mimo tuzemsko v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. Do obratu se nezahrnuje ani úplata, obdržená jako záloha na zdanitelné plnění.
Příklad:
Pan Procházka poskytuje práce těžby dřeva v lese. Za dvanáct předcházejících měsíců poskytl práce v České republice za 700 000 Kč. Za 500 000 Kč poskytl také těžební práce v lese v Německu. Jeho obrat je 700 000 Kč, plátcem se nestal.
V případě, že osoba povinná k dani přesáhne tento stanovený limit, je povinna do patnácti dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém limit překročila, podat finančnímu úřadu přihlášku k registraci plátce. Plátcem se stává od prvního dne následujícího kalendářního měsíce.
Příklad:
Podnikatel přesáhl v červnu 2016 obrat 1 000 000 Kč a byl povinen podat přihlášku k registraci za plátce do 15. července 2016. Ze zákona se stal plátcem od 1. srpna 2016. První daňové přiznání byl povinen podat za měsíc srpen do 25. září 2016.
Pokud však plátce podle uvedeného příkladu nesplnil povinnost podat přihlášku k registraci za plátce a zjistil to později, například až když v březnu 2017 přinesl své účetní doklady pro zpracování daňového přiznání k dani z příjmů, je povinen podat přihlášku k registraci za plátce, jakmile tuto skutečnost zjistí.
Pokud to například zjistil začátkem března 2017, tak je povinen podat řádná daňová přiznání za zdaňovací období srpen 2016 až březen 2017, podá tedy najednou 8 měsíčních daňových přiznání. Jde o řádná daňová přiznání, která jsou podaná po lhůtě pro podání, takže mu finanční úřad může vyměřit pokutu za pozdě podaná daňová přiznání.
Plátce v těchto daňových přiznání uvede na výstupu všechna zdanitelná plnění, která v jednotlivých měsících uskutečnil.
Daň z přidané hodnoty vypočítá ze svých uskutečněných plnění seshora, z ceny včetně daně.
Příklad:
Pan Novák prodává elektromotory. Plátcem se stal zpětně k 1. srpnu 2016. Za srpen 2016 dosáhl tržby 30 000 Kč. V daňovém přiznání uvede na ř. 1 základ daně 24 792 Kč a daň 5 208 Kč (30 000 x 0,1736).
V prvním daňovém přiznání může také uplatnit nárok na odpočet daně u zdanitelných plnění, která jsou k datu registrace jeho obchodním majetkem a která pořídil 12 kalendářních měsíců přede dnem, kdy se stal plátcem.
V dalších daňových přiznáních může uplatnit nárok na odpočet daně u zdanitelných plnění, která v té době přijal a má u nich nárok na odpočet daně.
Tyto nároky na odpočet daně může uplatnit na základě daňových dokladů, které obdržel od jiného plátce. Nemusí to být daňové doklady se všemi náležitostmi daňového dokladu, protože plátce nevěděl, kdy se plátcem stane. Musí to být ale daňové doklady, které vystavil plátce pro osobu povinnou k dani. Může se tak stát, že se plátce zaregistruje pozdě a na daňových přiznáních uplatní nadměrný odpočet.
Často nastává situace, že se plátce zaregistruje zpětně a zjistí, že po dobu, kdy byl plátcem, ale nevěděl o tom, poskytoval zdanitelná plnění pro jiného plátce, u kterých byl povinen použít režim přenesení daňové povinnosti. Typickým příkladem je poskytnutí stavebních nebo montážních prací.
V takovém případě ale zpětně v daňových přiznáních režim přenesení daňové povinnosti nepoužije, ale použije běžný režim uplatnění daně z přidané hodnoty.
Příklad:
Pan Růžička se zaregistroval za plátce zpětně od 1. září 2016. Během této doby poskytoval instalatérské práce pro plátce, při výstavbě rodinných domů pro sociální bydlení. U těchto prací se běžně použije režim přenesení daňové povinnosti. V září 2016 poskytl instalatérské práce za 40 000 Kč. Plátce použije běžný režim uplatnění DPH, daň vypočte shora, do daňového přiznání za září 2016 uvede na ř. 1 základ daně 34 784 Kč a daň v první snížené sazbě daně 5 216 Kč (40 000 x 0,1304).
Režim přenesení daňové povinnosti nepoužije zpětně ani plátce, pro kterého byla zdanitelná plnění poskytována. Pokud bude plátce poskytovat zdanitelná plnění, na která se podle zákona o DPH použije režim přenesení daňové povinnosti, tak tento režim použije až ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je registrován jako plátce.
Plátce, který se zaregistroval zpětně a poskytoval v té době zdanitelná plnění, nevystavoval na tato zdanitelná plnění daňové doklady s náležitostmi daňového dokladu. Aby si mohli plátci odběratelé z těchto dokladů uplatnit nárok na odpočet daně, může plátce dodavatel na vystavené doklady doplnit chybějící náležitosti. Plátci odběratelé si potom mohou na základě těchto daňových dokladů uplatnit nárok na odpočet daně.