Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. 4 Afs 74/2016 , www.nssoud.cz
Aktuální judikatura - Dopady trestněprávní povahy penále
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
–
U daně z příjmů byla stěžovateli správními orgány rozhodnutími vydanými v době účinnosti daňového řádu za zdaňovací období roku 2007 a 2008 doměřena ztráta z příjmů fyzických osob a uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně podle § 37b ZSDP ve spojení s § 264 odst. 13 daňového řádu. Jednalo se tedy o situaci, kdy byla snižována daňová ztráta. ZSDP pro tuto situaci stanoví v § 37b odst. 1 penále ve výši 5 %, daňový řád stanoví v § 251 odst. 1 penále ve výši 1 %. S ohledem na výše uvedenou povahu penále bylo třeba podle na čl. 40 odst. 6 Listiny použít pro stěžovatele výhodnější pozdější právní úpravu, kterou je úprava stanovená v daňovém řádu, neboť stanovuje nižší výši penále. Je tedy zjevné, že správní orgány při stanovení penále z doměřené ztráty z příjmů fyzických osob za uvedená zdaňovací období postupovaly v rozporu s čl. 40 odst. 6 Listiny a pochybily, když penále stanovily podle ZSDP.
V minulosti Nejvyšší správní soud uvedl, že daňové penále má trestněprávní povahu. Znamená to tak, že v rámci jeho ukládání je třeba zohlednit pravidla ovládající trestní řízení. Jedním z těchto pravidel je povinnost aplikovat právní úpravu pro „pachatele“ příznivější. A takový případ v daňovém řízení nastal, když v citované věci právní úprava penále dle zákona o správě daní a poplatků byla přísnější, než právní úprava daňového řádu. A byť ke spáchání skutku došlo za účinnosti zákona o správě daní a poplatků, k uvalení penále došlo až za účinnosti daňového řádu. Pro tento účel proto Nejvyšší správní soud uvedl, že je třeba zohlednit pozdější (příznivější) právní úpravu.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.