Vydáno: 15. 6. 2017
Schváleno redakční radou
Předběžné opatření u zajišťovacích příkazů Ing. Tomáš Hajdušek daňový poradce, vedoucí sekce správy daní a poplatků KDP ČR Není sporu o tom, že téma zajišťovacích příkazů již více než dva roky silně rezonuje mezi odbornou veřejností v oblasti správy daní. Je to dáno především fatálními důsledky vůči postiženým daňovým subjektům. Diskuse se vede nejenom na téma, nakolik je používání tohoto institutu ze strany správců daně odůvodněné, a zda nedochází k nadužívání zajišťovacích příkazů v rámci standardních kontrol. Předmětem diskuse jsou i možné způsoby, jak se bránit proti zničujícím účinkům zajišťovacích příkazů a jim ruku v ruce jdoucím exekucím majetku. Cílem článku je seznámit čtenáře s aktuálním vývojem judikatury v této oblasti. 1. Charakteristika zajišťovacích příkazů a jejich dopad do majetkové sféry daňového subjektu Podmínkou pro zajištění úhrady dosud nestanovené nebo nesplatné daně jsou důvodné obavy správce daně, že úhrada daně bude v budoucnu buď zcela, nebo částečně nedobytná, anebo výběr daně bude spojen se značnými obtížemi. Znamená to, že rozhodnutí o zajištění daně – zajišťovací příkaz – může být vydáno jen tehdy, existují-li tyto důvodné obavy. Zdrojem důvodných obav správce daně může být chování daňového subjektu v minulosti (opakované neplnění daňových povinností v zákonem stanovených lhůtách), jeho aktuální ekonomická situace (např. stav majetku a závazků indikující hrozbu insolvence) apod. Tyto informace správce daně vyhodnocuje spolu s dalšími informacemi, které zjistí např. analytickou vyhledávací činností.