Daňové zvýhodnění se zaměřením na plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti včetně dotazů a odpovědí

Pro účely správné aplikace daňového zvýhodnění v roce 2017 a od roku 2018, uvádíme souhrn nejdůležitějších zákonných ustanovení a změn, které tuto problematiku řeší v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZDP“ nebo „zákon o daních z příjmů“), a vyplývajících z úprav ZDP, ke kterým došlo na základě zákona č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb.“). Článek je zaměřen zejména na uplatnění daňového zvýhodnění u plátce daně (zaměstnavatele) včetně vybraných dotazů a odpovědí týkajících se této oblasti. Součástí článku není část, která se týká změn vyplývajících z úpravy § 38k ZDP tzv. učiněné prohlášení poplatníkem, které bude mít vliv i na nový tiskopis „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“, ve kterém poplatník daňové zvýhodnění uplatňuje u zaměstnavatele. Této oblasti se budeme věnovat v prosincovém čísle tohoto bulletinu.

Nejvýznamnější změna v zákoně č. 170/2017 Sb. platná již pro zdaňovací období 2017 se týká dalšího zvýšení daňového zvýhodnění. Jedná se o zvýšení daňového zvýhodnění na druhé vyživované dítě z částky 17 004 Kč ročně na částku a na třetí a každé další vyživované dítě z částky 20 604 Kč ročně na částku

Podle § 35c odst. 1 ZDP poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, ročně na druhé dítě a ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo 35b ZDP. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo 35ba nebo 35bb ZDP. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti (bylo upřesněno zákonem č. 170/2017 Sb. na ), posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. Nejedná se o věcnou změnu, ale pouze o upřesnění textu, aby bylo zřejmé, že sčítání dětí pro účely daňového zvýhodnění je třeba provést vždy z pohledu konkrétního poplatníka a do součtu lze zahrnout pouze ty děti, které jsou jeho vyživovanými, tj. které splňují podmínky v § 35c odst. 6 ZDP.

Z výše uvedených částek v § 35c odst. 1 ZDP je zřejmé, že měsíční částka daňového zvýhodnění poskytovaná plátcem daně podle § 35d ZDP se zvýšila u druhého vyživovaného dítěte o 200 Kč měsíčně, z částky 1 417 Kč na částku 1 617 Kč (tj. o 2 400 Kč ročně více oproti roku 2016) a na třetí a každé další vyživované dítě o 300 Kč měsíčně, z částky 1 717 Kč na částku 2 017 Kč (tj. o 3 600 Kč ročně více oproti roku 2016). Za předpokladu, že dítě je držitelem průkazu ZTP/P - částka daňového zvýhodnění se zvyšuje na dvojnásobek.

Zbývající část nároku na daňového zvýhodnění za kalendářní měsíce leden až červen 2017 bude poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti zohledněna až při výpočtu daně v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2017, za předpokladu splnění zákonných podmínek, případně v rámci daňového přiznání za zdaňovací období 2017.

To znamená, že při výpočtu daně v rámci ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2017 se použijí již zvýšené roční částky daňového zvýhodnění náležející ve výši na druhé dítě, na třetí a každé další vyživované dítě poplatníkem, resp. ve výši 1/12 vypočtené z těchto zvýšených ročních částek za příslušný kalendářní měsíc, nebude-li například náležet poplatníkovi daňové zvýhodnění na některé vyživované dítě za celý kalendářní rok, nebo změní-li se výše daňového zvýhodnění náležející na vyživované dítě v průběhu zdaňovacího období 2017. K tomu uvádíme, že pokud bylo poplatníkovi poskytováno daňové zvýhodnění měsíčně, avšak poplatník nepožádá po skončení zdaňovacího období 2017 svého posledního zaměstnavatele v kalendářním roce v předepsaném termínu podle § 38k odst. 5 ZDP, tj. do 15. 2. následujícího roku o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, nebo neuplatní-li ani nárok prostřednictvím daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pak nebude možné mu doplatit vyšší sazby daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě za kalendářní měsíce leden až červen 2017, a to z důvodu, že v souladu s § 38h odst. 9 ZDP sraženými zálohami je daňová povinnost splněna (pokud poplatník nemá povinnost podat daňové přiznání podle § 38g ZDP).

měsíční výše daňového zvýhodnění nelze dorovnávat způsobem, že by plátce daně pro kalendářní měsíce leden až červen 2017 použil institut opravy dle § 38i odst. 1 ZDP (nejedná se o chybu při výpočtu zálohy na daň). Dále upozorňujeme, že pokud nebude u poplatníka pouze s příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) daňové zvýhodnění dorovnáno v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění formou slevy na dani (daňové zvýhodnění je možné poskytnout formou slevy na dani, daňového bonusu či případně oběma způsoby), pak je možné vyplatit zbývající část nároku formou daňového bonusu, avšak pouze za předpokladu, že výše ročních příjmů poplatníka dosáhne alespoň šestinásobku minimální mzdy tj. pro zdaňovací období 2017 částky 66 000 Kč (6 × 11 000 Kč) - viz § 35c odst. 4 ZDP. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se použil postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP, a příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty se zdanění. Pokud tedy poplatník nedosáhne této rozhodné hranice ročních příjmů, nelze tomuto poplatníkovi daňové zvýhodnění formou daňového bonusu dorovnat, avšak na vyplacené měsíční daňové bonusy u zaměstnavatele již nárok v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neztrácí. Jedná se o výhodu oproti uplatnění v rámci daňového přiznání. Pokud poplatník s příjmy podle § 6 ZDP, tj. ze závislé činnosti, kterému byly vyplaceny měsíční daňové bonusy, následně vypořádává svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a v tomto přiznání mu nevznikne nárok na roční daňový , tzn. nemá, jak již bylo uvedeno, roční příjmy minimálně ve výši šestinásobku minimální mzdy, tak v rámci daňového přiznání vyplacené měsíční daňové bonusy (pro výplatu měsíčních daňových bonusů u zaměstnavatele stačí příjmy ve výši poloviny minimální mzdy, tj. v roce 2017 částka ve výši 5 500 Kč) se stávají nedoplatkem na dani, tzn. poplatník o tyto vyplacené měsíční daňové bonusy od zaměstnavatele přijde. I nadále platí, že bez ohledu na počet vyživovaných dětí, lze vyplatit roční daňový max. do výše 60 300 Kč, minimální výše pro výplatu musí činit alespoň 100 Kč.

Pro úplnost uvádíme, že od roku 2018 dochází ke zpřísnění podmínek pro výplatu daňového bonusu na vyživované děti tím, že se příjmy z nájmu a kapitálového majetku nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutný splnit pro výplatu daňového bonusu. Daňový na vyživované děti se nově od zdaňovacího období 2018 poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují tzv. aktivních příjmů, tj. příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) nebo příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), tedy oproti roku 2017 bez zápočtu příjmů z nájmu (§ 9 ZDP) a z kapitálového majetku (§ 8 ZDP). Tato situace se však nedotýká poplatníka, který má pouze příjmy ze závislé činnosti.

Naopak již pro zdaňovací období 2017 na základě zákona č. 170/2017 Sb. je možné, aby daňové zvýhodnění [ale i slevu na manžela (manželku)] uplatnil i poplatník OSVČ, který má výdaje stanovené procentem z příjmů, a to z důvodu, že pro zdaňovací období 2017 platí přechodné období, dle kterého si podnikatelé mohou vybrat, zda uplatní vyšší výdajový paušál účinný v roce 2016, ovšem bez možnosti uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na manžela (manželku) bez vlastních příjmů normované v § 35ca ZDP, nebo zda uplatní paušální výdaje s přísnějším nižším limitem účinným od roku 2018 [u § 7 písm. a) ZDP 800 000 Kč, u § 7 písm. b) ZDP 600 000 Kč, u § 7 písm. c) ZDP 300 000 Kč a u § 7 písm. d) ZDP 400 000 Kč] a současně se na ně nebude vztahovat omezení možnosti uplatnění daňového zvýhodnění a slevy na manžela (manželku) uvedené v § 35ca ZDP, které se s účinností od 1.1.2018 ruší.

Vývoj roční výše daňového zvýhodnění v letech 2014 až 2017

I--------------------------------I----------I----------I----------I----------I
I Výše daňového zvýhodnění v Kč  I   2014   I   2015   I   2016   I   2017   I
I--------------------------------I----------I----------I----------I----------I
I Na jedno dítě                  I  13 404  I  13 404  I  13 404  I  13 404  I
I--------------------------------I----------I----------I----------I----------I
I Na druhé dítě                  I  13 404  I  15 804  I  17 004  I  19 404  I
I--------------------------------I----------I----------I----------I----------I
I Na třetí a každé další dítě    I  13 404  I  17 004  I  20 604  I  24 204  I
I--------------------------------I----------I----------I----------I----------I

Dále doplňujeme, že na základě zákona č. 200/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“), a další související zákony, dochází s účinností od 1.1.2018 ke zvýšení daňového zvýhodnění ve výši na jedno dítě z částky 13 404 Kč na částku 15 204 Kč ročně. Měsíčně se tedy jedná o zvýšení z částky 1 117 Kč na částku 1 267 Kč, tj. zvýšení o 150 Kč měsíčně, které se poprvé přizná při zúčtování mzdy za leden 2018 s výplatou v únoru 2018.

Jak již bylo výše uvedeno, pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P, pak částka daňového zvýhodnění se zvyšuje na dvojnásobek. V této souvislosti je u zaměstnavatele předepsaným dokladem podle § 38l odst. 3 písm. b) ZDP pro zdaňovací období 2017 (a předcházející) pro uznání nároku na dvojnásobnou výši daňového zvýhodnění - průkaz ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem.

V této souvislosti Generální finanční ředitelství dne 15.6.2017 zveřejnilo na internetových stránkách Finanční správy ČR doplňující informaci pro plátce daně ze závislé činnosti ke sdělení zveřejněnému dne 6.1.2016, ve které je uvedeno, že finanční správa bude pro účely záloh na daň a ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2017 pro účely slev na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a e) ZDP a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d ZDP při prokázání nároku podle § 38l odst. 2 písm. a), písm. d) a odst. 3 písm. b) ZDP, akceptovat kromě zákonem stanoveného průkazu „ZTP/P“ i rozhodnutí vydaná Úřadem práce České republiky o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „ZTP/P“. Jedná se tedy o stejný postup při prokazování nároku, který byl finanční správou přijat a zveřejněn i pro zdaňovací období 2015 a 2016.

Nově je od zdaňovacího období 2018 podmínka poskytnutí daňového zvýhodnění vázána a nárok se bude prokazovat buď průkazem ZTP/P, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P. Nejedná se však pouze o úpravu výše uvedenou, ale tento princip „ode dne přiznání“ se od roku 2018 promítá do celého posouzení dítěte jako vyživovaného (ale i pro slevy na dani podle § 35ba ZDP), tzn. od invalidní důchod pro invaliditu určitého stupně - přičemž pro účely daňového zvýhodnění je rozhodující přiznání (odejmutí) třetího stupně invalidity, a to z důvodu, že v uvedeném případě již není nárok na daňové zvýhodnění.

Ustanovení § 35c odst. 6 ZDP uvádí, že za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

   
znění pro 2017:
 jestliže 
nepobírá
 invalidní důchod pro invaliditu
                   třetího stupně a
   
znění pro 2018:
 jestliže 
mu není přiznán
 invalidní důchod pro
                   invaliditu třetího stupně a

Přičemž podle § 35c odst. 10 ZDP poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Podle § 14 odst. 2 písm. d) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na vysoké škole považuje také doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená. Za předpokladu splnění všech zákonných podmínek § 35c ZDP může poplatník - zaměstnanec, uplatnit nárok na daňové zvýhodnění na svou dceru.

Nárok na daňové zvýhodnění na vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů může poplatník (prarodič) uplatnit při splnění všech zákonných podmínek uvedených v § 35c ZDP. Zejména upozorňujeme na společně hospodařící domácnost uvedenou v § 35c odst. 1 ZDP (definovanou v § 21e ZDP) a na minimální roční limit příjmů ve výši šestinásobku minimální mzdy uvedený v § 35c odst. 4 ZDP u rodičů dítěte, tj. za zdaňovací období 2017 částka ve výši 66 000 Kč. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP, a příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Ano, můžete za předpokladu, že tuto skutečnost doložíte předepsaným dokladem podle § 38l odst. 3 písm. e) ZDP, potvrzením správce daně, příslušného podle místa bydliště poplatníka, o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (textace pro zdaňovací období 2018 - kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně) a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Správce daně pro účely posouzení oprávněnosti vydání předmětného potvrzení pod písmenem e) citovaného ustanovení vyžaduje od poplatníka doklady, ze kterých je zřejmé, že jsou splněny zákonné podmínky pro vydání tohoto potvrzení.

Vyživuje-li poplatník ve společně hospodařící domácnosti více dětí, dohromady je možné posuzovat pouze děti, na které poplatníkovi daňové zvýhodnění náleží, tj. děti vyživované podle § 35c odst. 6 ZDP. Nikoliv tedy všechny děti, o které poplatník ve své domácnosti pečuje. U druha nelze tedy v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzovat dohromady děti, které má společně s družkou, s dětmi, které má družka z dřívějšího manželství, na které může podle § 35c odst. 6 ZDP uplatnit daňové zvýhodnění pouze ona sama. U druha se ale dohromady posuzují nejen děti, které má společně s družkou, ale i případné děti (nejedná se o uvedený případ), které má z dřívějšího vztahu, pokud by s ním žily ve společně hospodařící domácnosti. Pokud tedy má, jak uvádíte, druh a družka jedno dítě společné, a družka má dále ve společně hospodařící domácnosti ještě jedno vyživované nezletilé dítě z předcházejícího manželství, tak pro druha je vyživované dítě pouze jedno, tzn. má nárok na daňové zvýhodnění pouze ve výši na jedno dítě a pro družku jsou vyživované děti dvě, tzn. má nárok na daňové zvýhodnění ve výši na jedno a ve výši na druhé dítě.

Za předpokladu, že poplatník má pochybnosti o správnosti sražené nebo vybrané daně má možnost využít ustanovení § 237 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů - , kde je uvedeno . Podle odst. 2 citovaného ustanovení pak plátce daně je povinen podat poplatníkovi písemné vysvětlení do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. V případě, že nesouhlasí-li poplatník s postupem plátce daně, může podat stížnost na postup plátce daně správci daně, který je tomuto plátci daně místně příslušný, a to do 30 dnů ode dne, kdy poplatník obdržel od plátce daně vysvětlení. Nesplní-li plátce daně svoji povinnost podle odstavce 2, je poplatník oprávněn podat takovou stížnost správci daně do 60 dnů ode dne, kdy měl plátce daně podat poplatníkovi vysvětlení.

Můžete. Podle § 35c ZDP může poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které s ním žije ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo EHP za předpokladu, že se jedná o nezletilé dítě, zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, za předpokladu, že (znění pro zdaňovací období 2017) invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání (viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). Podle § 12 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:

Přičemž podle § 10 odst. 1 citovaného zákona se výdělečnou činností rozumí činnost:

Za předpokladu, že zletilé dítě studuje dálkově střední školu a zároveň, jak uvádíte, je evidováno na úřadu práce, avšak nevznikl mu nárok na podporu v nezaměstnanosti, pak lze na toto dítě uplatnit daňové zvýhodnění, za předpokladu splnění ostatních zákonných podmínek dle § 35c a 35d ZDP.

Podle § 38l odst. 4 ZDP, pokud poplatník nebo zletilé dítě, na něž poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, nárok na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP nebo na daňové zvýhodnění prokáže poplatník při stanovení záloh nebo daně u plátce daně:

Více v ZDP není uvedeno. Pouze v § 76 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno . Z toho je zřejmé, že toto ustanovení se použije při správě daní před správcem daně, nikoliv pro potřeby předkládání dokladů u plátce daně ze závislé činnosti, tzn. pro vztah plátce daně a poplatník. To znamená, že není důvod, aby doklad o studiu z důvodu nepředložení úředně ověřeného překladu byl plátcem daně odmítnut. Již ze samotného rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které je povinným dokladem při uznání studia v cizině, jsou deklarované skutečnosti na potvrzení zřejmé.

Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP - na studenta, může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let (v případě vysokoškolského studia po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu až do 28 let).

Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Jak již bylo uvedeno v dotaze 6, podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, nelze za soustavnou přípravu na budoucí povolání považovat dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách a vyšších odborných školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné (§ 10 téhož zákona) nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud vaše zaměstnankyně skutečně studuje vyšší odbornou školu formou denního studia, jak se uvádí v potvrzení, potom je toto studium považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání, i když má rozhodnutím ředitele školy povolen individuální vzdělávací plán. Zaměstnankyně si může uplatnit slevu na dani na studenta a zároveň může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění (až do dovršení 26 let věku dítěte), pokud jsou splněny podmínky § 35c odst. 6 písm. b) bod 1 ZDP za předpokladu, že tento nárok prokáže v souladu s § 38l odst. 3 ZDP.

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Pokud trvá společná hospodařící domácnost dětí s ovdovělým poplatníkem, může uplatňovat daňové zvýhodnění na tyto děti podle § 35c ZDP, jako doposud u svého zaměstnavatele, pokud splňuje ostatní podmínky dané ZDP.

Podle § 14 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3 téhož zákona) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, tj. zápisem na vysokou školu, . Přičemž podle § 14 odst. 2 písm. c) téhož zákona za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také na vysoké škole , kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole.

-

Z výše uvedené citace je zřejmé, že není rozhodující pro uznání nároku na daňové zvýhodnění, zda studium bylo ukončeno řádně nebo bylo ukončeno jiným způsobem - v uvedeném případě z důvodu, že student nesplnil podmínky studijního programu. Rodiče za předpokladu splnění všech ostatních zákonných podmínek § 35c a 35d ZDP ,

Za předpokladu, že Vaše dcera není výdělečně činná, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je Vaše domněnka oprávněná. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání podle § 35c odst. 6 písm. b) bod 1 ZDP je splněna a daňové zvýhodnění by za existence Vámi popsaných skutečností a zákonných předpokladů bylo možno uplatnit nejenom na dceru, ale případně i na vnučku (doporučujeme až po skončení roku), za předpokladu, že matka dítěte nemá dostatečné příjmy (šestinásobek minimální mzdy), ze kterých by mohla daňové zvýhodnění sama uplatnit.