V případě vyšších příjmů ze závislé činnosti a v případě vyššího dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZDP “), musí poplatník uplatnit navýšení vypočtené daně z příjmů o tzv. solidární zvýšení daně. S vývojem času dochází postupně k navyšování hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně – zatímco v roce 2013 tato hranice pro uplatnění činila 1 242 432 Kč, v roce 2018 se již jedná o částku 1 438 992 Kč.
Kdy a jak uplatnit solidární zvýšení daně u OSVČ a zaměstnance za rok 2018
Ing.
Ivan
Macháček
Zásady pro uplatnění solidárního zvýšení daně
Uplatněním solidárního zvýšení daně se zabývá ustanovení § 16a ZDP. Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 ZDP a s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP. Limitní částka, od které se uplatní solidární zvýšení daně, se shoduje s maximálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění. Výše solidárního zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi:
a)
b)
48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“).
Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pro rok 2018 se vychází z nařízení vlády č. 343/2017 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2018 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2018 a o zvýšení důchodů v roce 2018, ve kterém je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2016 ve výši 28 250 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0612. Průměrná mzda tak činí 28 250 Kč x 1,0612 = 29 979 Kč. Hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně v roce 2018 činí 48 x 29 979 Kč = 1 438 992 Kč.
Solidární zvýšení daně u poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP
Poplatník má pouze příjmy ze samostatné činnosti
Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob má pouze příjmy ze samostatné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP) a v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2018 přesáhne jeho základ daně z příjmů ze samostatné činnosti částku 1 438 992 Kč, rozdíl základu daně převyšující tuto limitní hranici bude podléhat solidárnímu zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.
Příklad 1
Podnikatel s příjmy z neřemeslné živnosti dosáhne za rok 2018 zdanitelných příjmů ve výši 2 950 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje 60 %. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá, uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka. Z roku 2016 má dosud neuplatněnou daňovou ztrátu ve výši 89 000 Kč.
Podnikatel si může uplatnit paušální výdaje maximálně ve výši 600 000 Kč dle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP. Jeho základ daně z příjmů za rok 2018 tak bude činit 2 350 000 Kč. Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(2 350 000 Kč – 1 438 992 Kč) x 0,07 = 63 770,56 Kč.
Pro účely stanovení solidárního zvýšení daně si nemůže poplatník odečíst od základu daně daňovou ztrátu z roku 2016. Ustanovení § 16a ZDP stanoví totiž povinnost uhradit solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi dílčím základem daně dle § 7 ZDP a 48násobkem průměrné mzdy.
Pro výpočet daně sazbou 15 % pak může odečíst poplatník od základu daně daňovou ztrátu z roku 2016, takže základ daně po tomto odpočtu činí 2 261 000 Kč. Jeho výsledná daň tak činí:
2 261 000 Kč x 0,15 + 63 770,56 Kč = 402 920,56 Kč.
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 378 081 Kč.
Příklad 2
Zemědělský podnikatel dosáhne za rok 2018 zdanitelných příjmů ve výši 3 850 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje 80 %, a to do výše jejich sníženého limitu zákonem č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, 800 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá. V daňovém přiznání uplatňuje následující odpočty od základu daně:
–
odpočet na soukromé životní pojištění ve výši 24 000 Kč,
–
odpočet poskytnutých darů fotbalovému oddílu ve výši 50 000 Kč na základě darovací smlouvy,
–
odpočet úroků zaplacených v roce 2018 z úvěru ze stavebního spoření ve výši 25 520 Kč.
Poplatník vypočte daň podle § 16 ZDP ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně. Vyčíslí základ daně ve výši:
3 050 000 Kč – (24 000 Kč + 50 000 Kč + 25 520 Kč) = 2 950 480 Kč.
Vypočtená daň dle § 16 ZDP ze základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:
2 950 400 Kč x 0,15 = 442 560 Kč.
Při výpočtu výše solidárního zvýšení daně dle § 16a ZDP se však vychází z dílčího základu daně dle § 7 ZDP, tedy před jeho snížením o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně. V našem případě z částky 3 050 000 Kč.
Poplatník musí počítat se solidárním zvýšením daně:
(3 050 000 Kč – 1 438 992 Kč) x 0,07 = 112 770,56 Kč.
Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru činí 555 331 Kč.
Od této částky si poplatník uplatní základní slevu na dani na poplatníka, další slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Příklad 3
Podnikatel se rozhodne k 31. 12. 2018 ukončit podnikatelskou činnost z důvodu odchodu do starobního důchodu. Za zdaňovací období roku 2018 vyčíslí základ daně dle § 7 ZDP ve výši 1 410 000 Kč. Ke dni ukončení podnikání má dosud neuhrazené pohledávky ve výši 145 000 Kč. Poplatník vede daňovou evidenci.
Poplatník, který ukončí činnost, z níž plyne příjem ze samostatné činnosti, musí podle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 ZDP zvýšit základ daně za zdaňovací období předcházející dni ukončení samostatné činnosti o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. Tuto úpravu základu daně ze samostatné činnosti uvede na řádku 105 přílohy č. 1 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Dílčí základ daně z příjmů podle § 7 ZDP je uveden na řádku 113 přílohy č. 1 daňového přiznání a odtud se přenese na řádek 37 daňového přiznání. V našem příkladu činí výše základu daně dle § 7 ZDP:
1 410 000 Kč + 145 000 Kč = 1 555 000 Kč.
Poplatník musí v daňovém přiznání za rok 2018 uplatnit solidární zvýšení daně:
(1 555 000 – 1 438 992 Kč) x 0,07 = 8 120,56 Kč.
Příklad 4
Podnikatel s příjmy ze živnosti dosáhne za rok 2018 základ daně dle § 7 ZDP ve výši 1 600 000 Kč.
Varianta A
Podnikatel realizuje podnikání sám bez spolupracujících osob
.Poplatník musí v daňovém přiznání za rok 2018 zvýšit vypočtenou daň o solidární zvýšení daně v částce:
(1 600 000 Kč – 1 438 992 Kč) x 0,07 = 11 270,56 Kč.
Varianta B
Podnikatel realizuje podnikání s využitím reálné spolupráce manželky.
Na manželku převádí ve smyslu § 13 ZDP limitní výši rozdílu příjmů a výdajů 540 000 Kč za zdaňovací období. Předpokládejme, že manželka má příjmy ze zaměstnání ve výši průměrné mzdy. Výpočet solidárního zvýšení daně dle § 16a ZDP se provádí až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracující osoby se solidární zvýšení daně vypočítá dle § 16a ZDP včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“).
U podnikatele se sníží základ daně na částku 1 600 000 Kč – 540 000 Kč = 1 060 000 Kč a podnikatel nemusí v daňovém přiznání uplatnit solidární zvýšení daně. U manželky součet příjmů ze zaměstnání a převedený podíl základu daně z podnikání manžela (540 000 Kč) nedosáhne limitní částky pro uplatnění solidárního zvýšení daně.
V daném případě manželé ušetří souhrnně na dani částku 11 271 Kč, kterou by musel podnikatel zaplatit navíc formou solidárního zvýšení daně, pokud by se nerealizovala spolupráce manželky.
Poplatník má kromě příjmů ze samostatné činnosti další příjmy dle § 8 až 10 ZDP
V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob má kromě příjmů ze samostatné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP) ještě další příjmy z kapitálového majetku (zdaňované dle § 8 ZDP), nebo příjmy z nájmu (zdaňované dle § 9 ZDP), popřípadě ostatní příjmy (zdaňované dle § 10 ZDP), pak v daňovém přiznání k dani z příjmů porovná pouze dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti s limitní výší pro uplatnění solidárního zvýšení daně. Pokud je dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti vyšší než tato limitní částka, pak rozdíl mezi dílčím základem daně dle § 7 ZDP převyšující tuto limitní hranici bude podléhat solidárnímu zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu. Tento výpočet nikterak neovlivní výše příjmů z kapitálového majetku, výše příjmů z nájmu ani ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP.
Příklad 5
Podnikatel má za rok 2018 jednak příjmy z podnikání, a dále příjmy z nájmu bytů a příjmy z prodeje cenných papírů, u kterých není dodržen časový test pro osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP. Za zdaňovací období roku 2018 vyčíslí poplatník následující dílčí základy daně:
Solidární zvýšení daně u zaměstnance
Solidární zvýšení daně při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti činí dle § 38ha ZDP 7 % z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu daně pro výpočet zálohy a čtyřnásobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona č. 589/1992 Sb. Pro rok 2018 se jedná o limitní výši 4 x 29 979 Kč = 119 916 Kč.
Pokud tedy měsíční příjem zaměstnance v roce 2018 bude nižší než částka 119 916 Kč, nebude při stanovení měsíční zálohy na daň uplatněno solidární zvýšení daně.
Pro účely posouzení povinnosti uplatnit solidární zvýšení daně se započítává jen příjem zaměstnance, nikoliv tzv. superhrubá mzda pro účely stanovení zálohy na daň
. V případě, že zaměstnanec bude mít v příslušném měsíci příjem ze závislé činnosti ve výši 119 916 Kč, nebude u něho uplatněno solidární zvýšení daně, ale vlastní záloha na daň bude počítána z částky 119 916 Kč x 1,34 = 160 688 Kč (mzda zvýšená o pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené povinně zaměstnavatelem).Z § 38g odst. 4 ZDP vyplývá, že
poplatník je povinen podat daňové přiznání v případě, že se jeho daň zvyšuje o solidární zvýšení daně.
Povinnost podat daňové přiznání tedy poplatník nemá, pokud se pouze jeho měsíční záloha, popřípadě zálohy v několika měsících zvýšily v průběhu kalendářního roku o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň za celé zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP.Poplatník mající pouze příjmy ze závislé činnosti, který u svého zaměstnavatele učinil prohlášení k dani na rok 2018 a bylo u něho uplatněno v jednom nebo více kalendářních měsících solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho výsledná daň za celé zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2018 a poplatník nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů. V rámci provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění dojde k vrácení sraženého solidárního zvýšení daně v příslušných měsících jako přeplatek na dani nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období.
Zaměstnanec je zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele
Z § 15a odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb. vyplývá, že přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto kalendářním roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele,
neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel
v tomto kalendářním roce pojistné na sociální pojištění z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ
. Tento postup platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele. Příklad 6
Manažer obchodní společnosti má pouze příjmy ze závislé činnosti v rámci pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele. V průběhu roku 2018 je mu průběžně zúčtována mzda v rozmezí 99 000 Kč až 115 000 Kč. V červenci a říjnu mu byla vyplacena prémie, takže v červenci činila hrubá mzda 129 000 Kč a v říjnu 138 000 Kč. V souhrnu za rok 2018 činí zúčtovaná hrubá mzda 1 347 000 Kč. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
V červenci a říjnu roku 2018 přesáhne mzda poplatníka částku 119 916 Kč, tedy se na poplatníka vztahuje uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti za měsíce červenec a říjen.
Výpočet solidárního zvýšení daně u měsíční zálohy:
–
červenec: (129 000 Kč – 119 916 Kč) x 0,07 = 635,88 Kč,
–
říjen: (138 000 Kč – 119 916 Kč) x 0,07 = 1 265,88 Kč.
Vzhledem k tomu, že však celkový příjem dle § 6 ZDP nedosáhne za rok 2018 limitní hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 438 992 Kč, ve smyslu znění § 38g odst. 4 ZDP nemusí poplatník podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018, ale může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh. V tomto ročním zúčtování zaměstnavatel zohlední veškeré měsíční zálohy na daň včetně solidárního zvýšení daně za červenec a říjen roku 2018 (prakticky je mu solidární zvýšení daně vráceno formou přeplatku na dani).
Zaměstnanec je zaměstnán u více zaměstnavatelů
V případě, že je zaměstnanec zaměstnán postupně nebo souběžně v kalendářním roce u více zaměstnavatelů, může se stát, že v souhrnu jeho příjmy ze závislé činnosti převýší limit pro uplatnění solidárního zvýšení daně. Rovněž se může stát, že odvedené pojistné na sociální pojištění těmito zaměstnavateli převýší hranici pro uplatnění sociálního pojištění. V tomto případě je z hlediska pojistného na sociální pojištění postupováno dle § 15a odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb. Z tohoto ustanovení vyplývá, že přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za
přeplatek zaměstnance na pojistném
. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné. V tomto případě může zaměstnanec požádat okresní správu sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) o vrácení pojistného odvedeného z vyměřovacího základu převyšujícího maximální vyměřovací základ.
K žádosti musí zaměstnanec doložit potvrzení všech zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů, ze kterých bylo sraženo pojistné. Postup vrácení přeplatku je obsažen v § 17 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb.V případě přeplatku na pojistném zaměstnance, který je zaměstnán v tomtéž roce u více zaměstnavatelů, se vrací jen přeplatek pojistného odvedeného za zaměstnance z vyměřovacího základu převyšujícího maximální vyměřovací základ.
Tento postup se však nevztahuje na zaplacené povinné pojistné zaměstnavatelem.
Příklad 7
Zaměstnanec má v průběhu roku 2018 souběžné zaměstnání u dvou zaměstnavatelů. U zaměstnavatele A se smluvní mzdou 80 000 Kč měsíčně má zaměstnanec učiněno prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka. U zaměstnavatele B je zaměstnanec odměňován měsíční mzdou ve výši 51 000 Kč, přičemž u tohoto zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani.
Zdanění u zaměstnavatele A (údaje jsou uvedeny v Kč)
| Položka | Leden–prosinec |
| Hrubá mzda | 80 000 |
| Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %) | +27 200 |
| Základ daně | 107 200 |
| Záloha na daň (15 %) | 16 080 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | –2 070 |
| Záloha na daň po slevě | 14 010 |
Zdanění u zaměstnavatele B (údaje jsou uvedeny v Kč)
| Položka | Leden–prosinec |
| Hrubá mzda | 51 000 |
| Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %) | +17 340 |
| Základ daně | 68 340 |
| Záloha na daň (15 %) | 10 260 |
V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 poplatník uplatní solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP.
| Položka | Údaj v Kč |
| Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů | 1 572 000 |
| Úhrn povinného pojistného u obou zaměstnavatelů (1 438 992 Kč x 0,25 + 1 572 000 Kč x 0,09) | 501 228 |
| Dílčí základ daně podle § 6 ZDP | 2 073 228 |
| Daň podle § 16 ZDP | 310 980 |
| Solidární zvýšení daně podle §16a ZDP | (1 572 000 – 1 438 992) x 0,07 = 9 310,56 |
| Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru | 320 291 |
| Základní sleva na poplatníka | 24 840 |
| Daň po uplatnění slevy | 295 451 |
| Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti u obou zaměstnavatelů | 291 240 |
| Zbývá doplatit na dani | 4 211 |
Souhrnně zaměstnanec odvedl pojistné na sociální pojištění z vyměřovacího základu:
960 000 Kč + 612 000 Kč = 1 572 000 Kč,
tedy z vyměřovacího základu, který převyšuje maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální pojištění o částku (1 572 000 Kč – 1 438 992 Kč) = 133 008 Kč.
Na základě žádosti zaměstnance mu vrátí OSSZ pojistné ve výši 133 008 Kč x 0,065 = 8 645 Kč.
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z podnikání
V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob má současně příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti, musí v daňovém přiznání porovnat součet zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (příjem peněžní i nepeněžní), které jsou předmětem daně a nejsou od daně z příjmů osvobozeny, a dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti s limitní částkou 1 438 992 Kč. Pokud součet bude vyšší než tato částka, rozdíl podléhá výpočtu solidárního zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.
Z §16a odst. 3 ZDP vyplývá, že
vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely stanovení solidárního zvýšení daně snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP.
Je důležité si uvědomit, že pro účely stanovení solidárního zvýšení daně lze snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně ze závislé činnosti pouze o daňovou ztrátu vykázanou u dílčího základu daně ze samostatné činnosti v daném zdaňovacím období. Nelze pro tyto účely odečíst od příjmů ze závislé činnosti daňovou ztrátu ze samostatné činnosti vykázanou a dosud neuplatněnou v minulých zdaňovacích obdobích.
Příklad 8
Občan má za rok 2018 příjmy ze závislé činnosti a současně podniká na základě živnostenského oprávnění. Z podnikání dosáhne dílčího základu daně z podnikání ve výši 1 285 000 Kč. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání za rok 2018 dosáhnou jeho příjmy ze závislé činnosti 462 600 Kč.
Poplatník musí v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 k vypočtené dani z příjmů z dílčích základů daně z příjmů dle § 6 a 7 ZDP připočítat solidární zvýšení daně ve výši:
(462 600 Kč + 1 285 000 Kč – 1 438 992 Kč) x 0,07 = 21 602,56 Kč.
Příklad 9
Občan s příjmy ze závislé činnosti zahájí v roce 2018 podnikání na základě živnostenského oprávnění. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání jeho příjmy ze závislé činnosti činí 1 492 000 Kč a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem činí 494 028 Kč (pojistné na sociální pojištění hrazené do výše maximálního vyměřovacího základu, pojistné na zdravotní pojištění hrazené z plného vyměřovacího základu).
V souvislosti se zahájením podnikání musel podnikatel vybavit svou provozovnu, takže jeho daňově uznatelné výdaje převýší za rok 2018 dosažené příjmy z podnikání a podnikatel vyčíslí daňovou ztrátu ve výši 110 000 Kč.
V souladu se zněním § 16a ZDP může poplatník pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně odečíst daňovou ztrátu z podnikání od příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně dle § 6 ZDP. Pro účely posouzení solidárního zvýšení daně v našem případě poplatník dosáhne částky:
1 492 000 Kč – 110 000 Kč = 1 382 000 Kč.
Tato částka je nižší než limitní výše 1 438 992 Kč pro rok 2018, takže poplatník nemusí v daňovém přiznání za rok 2018 uplatnit solidární zvýšení daně.
Pro vlastní výpočet daně však poplatník nemůže daňovou ztrátu z podnikání odečíst od dílčího základu daně z příjmů dle § 6 ZDP, takže poplatník bude vycházet pro zdanění z dílčího základu daně ze závislé činnosti dle potvrzení svého zaměstnavatele 1 492 000 Kč + 494 028 Kč = 1 986 028 Kč. Od této částky si uplatní nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a stanoví výslednou daň, od které uplatní příslušné slevy na dani.
Vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2018 zaměstnavatel uplatnil při výpočtu měsíční zálohy na daň u zaměstnance solidární zvýšení daně v těch měsících, kdy jeho hrubá mzda převýšila částku 119 916 Kč, promítne se tato skutečnost v daňovém přiznání na řádku „Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti“.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.