Slovenská firma (plátce v SR) si objedná zboží, které zašleme z ČR kurýrem, včetně faktury. Jako datum uskutečnění zdanitelného plnění uvedeme datum vyskladnění zboží a předání kurýrovi. Odběratel si však zboží převezme za 2 dny a požaduje, abychom u faktury opravili DUZP na den převzetí zboží. Jaké datum je správně?
Otazky a odpovědi: Den uskutečnění od daně osvobozeného dodání zboží na Slovensko
Ing.
Martin
Děrgel
daňový poradce
Lze předpokládat, že v daném případě byly splněny podmínky pro osvobození dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k DPH v SR od české DPH dle § 64 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Připomeňme si podmínky osvobození:
„Dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou dodání zboží osobě, pro kterou pořízení zboží v jiném členském státě není předmětem daně.“.
V případě plnění osvobozeného od DPH pak ale samozřejmě nelze hovořit o „DUZP“ coby o dni uskutečnění – zdanitelného – plnění, ale toliko o dni uskutečnění plnění – osvobozeného. Přičemž v souladu s § 63 odst. 2 ZDPH u plnění, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost jej přiznat ke dni jeho uskutečnění, pokud zákon nestanoví jinak. A právě pro daný případ stanoví jinak § 22 ZDPH:
„Při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, je plátce povinen přiznat uskutečnění tohoto dodání ke dni vystavení daňového dokladu.“
Rozhodující je tedy primárně den vystavení daňového dokladu, nikoli den dodání zboží, ledaže k němu nedojde ani do 15. dne měsíce následujícího po odeslání/přepravení zboží do jiného členského státu – kdy ale opět nebude plnění přiznáváno ke dni dodání, ale ke zmíněnému 15. dni následujícího měsíce. K čemuž je třeba dodat, že pro účely DPH se v souladu s judikaturou Soudního dvora EU podle § 13 odst. 1 ZDPH se dodáním zboží rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Ze zadání přitom není zřejmé, jak byl obchodní smlouvou tento okamžik dohodnut, obvykle k němu v praxi dochází již dnem předání zboží prvnímu smluvnímu přepravci, ovšem výjimkou nejsou ani dodání podmíněná převzetím zboží kupujícím. Tazatel proto bude muset nahlédnout do příslušné obchodní smlouvy a v případě pochybností předmětné plnění konzultovat s právníkem.
Návazně bude slovenský pořizovatel zboží povinen ke stejnému datu přiznat uskutečnění zdanitelného pořízení zboží z jiného členského státu (z ČR) ve státě pořízení zboží (tj. v SR, kde přeprava skončila). Jak jednotně pro celou EU stanoví článek 69 Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému DPH:
„Při pořízení zboží uvnitř EU vzniká daňová povinnost vystavením faktury nebo uplynutím lhůty uvedené v čl. 222 prvním pododstavci (tj. 15. den měsíce po měsíci uskutečnění plnění), nebyla-li faktura do uvedeného dne vystavena.“.
V souladu s § 28 odst. 5 písm. a) ZDPH musí být daňový doklad vystaven do 15 dnů od konce měsíce, ve kterém se uskutečnilo dodání zboží do jiného státu EU, na které se vztahuje osvobození od daně. Který podle § 29 odst. 1 ZDPH musí obsahovat také: g) den vystavení daňového dokladu, h) den uskutečnění plnění [pozn.: prakticky den dodání zboží, viz § 21 odst. 9 spolu s § 21 odst. 1 písm. a) ZDPH] nebo dřívější den přijetí úplaty, vznikla-li povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo plnění, pokud se liší ode dne vystavení dokladu.