Stát je plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu České republiky za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost dítěte posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 117/1995 Sb. “).
Zdravotní pojištění v souvislosti s ukončením studia
Ing.
Antonín
Daněk
Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26 let věku, jestliže:
a)
se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.), nebo
b)
se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
c)
z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Za studium na středních školách se považuje například studium na gymnáziu, konzervatoři, střední odborné škole, vyšší odborné škole, středním odborném učilišti. Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní. Pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), je nerozhodné, jestli studuje na vysoké škole universitní nebo neuniversitní nebo jestli studuje na vysoké škole veřejné, soukromé nebo státní. Není rozhodující ani forma studia, neboť zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), umožňuje studium na vysokých školách ve třech formách: prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo kombinované. Za studenty je obecně stát plátcem pojistného do dovršení 26 let věku.
V podstatě jedinou výjimkou, kdy student není nezaopatřeným dítětem (ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát), je situace, kdy se za studium na střední škole nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona č. 117/1995 Sb. nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Jako nezaopatřené dítě, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, se osoba považuje po uvedené období a při splnění následujících podmínek do 26 let věku (s jedinou výjimkou z tohoto limitu uvedenou v závěru), kdy speciální postupy platí při ukončení studia.
Ukončení studia na střední škole
Jaké situace mohou být v praxi řešeny v souvislosti s ukončením studia na střední škole?
Student úspěšně odmaturoval a pokračuje ve studiu na vysoké škole
Do období soustavné přípravy na budoucí povolání, nejdéle však do 26 let věku, se zahrnuje také doba od úspěšného vykonání maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, tj. do 30. 6., a doba bezprostředně navazujících školních prázdnin. Po celé toto období je za úspěšného absolventa střední školy plátcem pojistného stát.
Jestliže student bude pokračovat bez přerušení v dalším studiu, je nezaopatřeným dítětem od skončení studia na střední škole do dne, kdy se stane studentem vysoké školy, a dále pak jako student vysoké školy. Pojišťovně však nesmí zapomenout oznámit a doložit zahájení studia (zápisu ke studiu) na další škole. Kdyby zápis do 1. ročníku vysoké školy byl až v říjnu nebo listopadu, musí být tato skutečnost oznámena zdravotní pojišťovně do 8 dnů ode dne, kdy se student o ní dozvěděl. Případná výdělečná činnost v období prázdnin nehraje v tomto případě z hlediska registrace ve „státní kategorii“ žádnou roli.
Student úspěšně ukončil studium na střední škole maturitou a nepokračuje v dalším studiu
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo absolutoria, je-li tato zkouška konána v květnu nebo v červnu, do konce období školního vyučování školního roku.
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se dále považuje období školních prázdnin (tj. 1. 7. až 31. 8.) bezprostředně navazujících na ukončení studia, nebo na dobu uvedenou v § 13 odst. 2 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., za předpokladu, že dítě nevykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 zákona č. 117/1995 Sb., včetně činnosti vykonávané v zahraničí za účelem dosažení příjmu, a ani nemělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Období tzv. posledních prázdnin, na které již bezprostředně nenavazuje další studium, se z hlediska ukončení nezaopatřenosti dítěte posuzuje z pohledu výkonu výdělečné činnosti následovně:
–
Dítě vykonává výdělečnou činnost po celý měsíc červenec (v srpnu ne nebo jen po část měsíce) – nezaopatřeným dítětem je do 30. 6. a potom od 1. 8. do 31. 8.
–
Dítě vykonává výdělečnou činnost po celý měsíc srpen (to znamená, že v červenci tuto činnost nevykonává vůbec nebo ji vykonává jen část měsíce) – ukončení nezaopatřenosti k 31. 7.
–
Dítě vykonává výdělečnou činnost jen po část měsíce července nebo srpna nebo po část jednoho z těchto měsíců nebo v červenci a v srpnu nevykonává žádnou výdělečnou činnost – ukončení nezaopatřenosti k 31. 8.
Analogický postup se uplatní i při případném pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci.
S ohledem na tyto skutečnosti zaměstnavatel oznamuje kódem „F“ zdravotní pojišťovně den ukončení nároku na zařazení zaměstnance jako nezaopatřeného dítěte v případech, kdy zaměstnává nebo začne zaměstnávat dítě po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání, pokud na ukončení studia na střední škole již bezprostředně nenavazuje další studium.
Například při celoměsíční výdělečné činnosti v červenci by se bývalý student musel sám přijít odhlásit jako „státní pojištěnec“ a zaměstnavatel by jej přihlásil jako zaměstnance. V srpnu, kdy už by nepracoval, by jej zaměstnavatel musel zase odhlásit a pojištěnec by se doložením maturitního vysvědčení sám přihlásil u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou po celý kalendářní měsíc srpen platí pojistné stát.
Příklad 1
Úspěšný absolvent střední školy již nebude v dalším studiu pokračovat a nastoupí do zaměstnání na základě pracovní smlouvy.
1.
Začne pracovat v červnu:
zaměstnavatel přihlásí zaměstnance ke dni nástupu do zaměstnání kódem „P“ a zároveň použije kód „F“ s datem 30. 6., kterým oznámí zdravotní pojišťovně ukončení nezaopatřenosti. Do data 30. 6. je pojištěnec pořád nezaopatřeným dítětem – osobou, za kterou platí pojistné stát – bez ohledu na skutečnost, že již začal pracovat. 2.
Začne pracovat 1. 7.:
přihlášení zaměstnance proběhne k 1. 7., souběžně může zaměstnavatel použít kód „F“ k datu 30. 6. (standardně by měl ukončení nezaopatřenosti oznámit sám bývalý student proto, že k datu 30. 6. ještě nebyl zaměstnancem).3.
Začne pracovat 2. 7.:
jelikož zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc červenec, použije zaměstnavatel kód „P“ s datem 2. 7. a kód „F“ s datem 31. 7., což znamená, že v měsíci červenci je bývalý student ještě nezaopatřeným dítětem.4.
Bude pracovat od 1. 7. do 30. 7.:
zaměstnavatel prostřednictvím kódů „P“ a „O“ vymezí období trvání zaměstnání v měsíci červenci, kód „F“ v této fázi nepoužije.5.
Bude pracovat od 1. 7. do 31. 7.:
zaměstnavatel přihlásí zaměstnance k 1. 7. a odhlásí k 31. 7. včetně postupu u kódu „F“ k 30. 6. dle bodu 2). V měsíci srpnu bude tento bývalý student nezaopatřeným dítětem, což sám oznámí zdravotní pojišťovně. Student u maturity neuspěl a v září bude konat opravnou zkoušku, u které uspěje
Pokud student nevykonal maturitu v určeném termínu a byla mu povolena opravná zkouška, je považován za nezaopatřené dítě a stát je plátcem pojistného do konce školního roku (30. 6.) a případně i po dobu prázdnin, tj. do 31. 8. Podmínkou je, že v době prázdnin nevykonává tento student po celé kalendářní měsíce červenec a srpen výdělečnou činnost a ani nemá po tuto dobu nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Může nastat situace, že student u opravné zkoušky uspěje a bude pokračovat ve studiu na vysoké škole. V takovém případě je nezaopatřeným dítětem po dobu od skončení studia na střední škole do dne, kdy se stane studentem vysoké školy, bez ohledu na výdělečnou činnost. Kdyby v této situaci student po celý měsíc někde pracoval, musel by zdravotní pojišťovně dodatečně oznámit a doložit nárok na opětovné zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát.
Student u maturity neuspěl a v září bude konat opravnou zkoušku, u které neuspěje
V takovém případě je student nezaopatřeným dítětem do 30. 6. a v měsících červenci a srpnu za podmínky, že po celý kalendářní měsíc červenec a srpen nevykonával výdělečnou činnost a ani neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Nicméně od září si musí tento bývalý student řešit svůj pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, některou z těchto variant:
–
zaměstnanec ve smyslu § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.”),
–
osoba samostatně výdělečně činná [§ 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb.]
–
osoba, za kterou platí pojistné stát (výčet těchto osob naleznete v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.),
–
osoba bez zdanitelných příjmů (přichází v úvahu tehdy, pokud není u pojištěnce v rámci celého kalendářního měsíce ani jeden den uvedena některá ze tří předcházejících kategorií).
Studium na vysoké škole
Toto studium představuje pro mnoho mladých lidí důležitou životní etapu a v této souvislosti vzniká ve zdravotním pojištění spousta situací nejrůznější povahy, které musejí řešit jak samotní studenti, tak jejich případní zaměstnavatelé. V přímé návaznosti na zákon č. 117/1995 Sb. je z pohledu zdravotního pojištění důležitá doba studia na vysoké škole jako období soustavné přípravy na budoucí povolání neboli nezaopatřenosti. Po toto období má student jako pojištěnec řešen svůj pojistný vztah.
Student je přijat na vysokou školu na základě výsledků přijímacího řízení. Platí zásada, že uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia, a student, kterému bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu ke studiu.
Studenti by si vždy měli zjistit, zda „jejich“ vysoká škola oznamuje zdravotní pojišťovně nástupy ke studiu. Ze zákona to není její povinností, oznámení této důležité skutečnosti je povinností pojištěnce.
Jak má postupovat z hlediska dalšího řešení pojistného vztahu student, který řádně ukončí studium na vysoké škole?
Student, který řádně ukončí studium na vysoké škole (typicky složením státní zkoušky), je ve vazbě na § 14 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. nezaopatřeným dítětem, tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát:
–
v kalendářním měsíci, v němž řádně ukončil studium na vysoké škole,
–
a dále v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž student řádně ukončil studium na vysoké škole za podmínky, že:
–
nevykonává po celý tento kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 zákona č. 117/1995 Sb. nebo
–
nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Příklad 2
Student ukončí studium na vysoké škole státní zkouškou dne 12. 6.
Pokud tento student splňuje výše uvedené podmínky, je ve zdravotním pojištění nezaopatřeným dítětem – osobou, za kterou platí pojistné stát – do 31. 7.
Upozornění: Od 1. 1. 1999 je ve zdravotním pojištění stát plátcem pojistného u studentů pouze do 26. roku jejich věku (jediná výjimka je uvedená v dalším textu). Pokud student v průběhu studia dovrší 26 let, přestává být ve zdravotním pojištění z důvodu věku osobou, za kterou platí pojistné stát, a musí mít svůj pojistný vztah řešen jiným způsobem, zpravidla zařazením mezi tzv. osoby bez zdanitelných příjmů.
Vyjdeme-li z výše uvedeného příkladu, je úspěšný absolvent vysoké školy krytý ve zdravotním pojištění „státní kategorií“ do 31. 7. Po tomto datu, tedy fakticky od 1. 8., již musí postupovat v souladu s platnou právní úpravou, což znamená, že musí být v systému veřejného zdravotního pojištění zařazen u své zdravotní pojišťovny v některé z těchto kategorií:
–
zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění,
–
osoba samostatně výdělečně činná,
–
osoba, za kterou platí pojistné stát (například uchazeč o zaměstnání),
–
osoba bez zdanitelných příjmů,
přičemž je samozřejmě akceptovatelný i přípustný souběh vybraných kategorií (například zaměstnání a samostatná výdělečná činnost).
Příklad 3
Student v červnu řádně ukončil studium na jedné vysoké škole a na jiné nebo téže vysoké škole začal studovat 29. 9.
Protože je splněna podmínka daná § 14 odst. 2 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., je za tuto osobu (studenta) nepřetržitě plátcem pojistného stát.
Kdyby ovšem student začal studovat (byl zapsán ke studiu) až v říjnu, pak by byl nezaopatřeným dítětem každopádně v červnu a v červenci pouze tehdy, pokud by po celý červenec nevykonával výdělečnou činnost nebo by neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Nicméně v měsících srpnu a září by si musel nějakým způsobem řešit svůj pojistný vztah, například zaměstnáním zakládajícím povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění (třeba jen po část příslušného měsíce) nebo registrací v kategorii osoba bez zdanitelných příjmů, v tomto případě na oba měsíce srpen a září. Anebo by mohl být z nějakého důvodu „státním pojištěncem“ – viz § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.
Jaké podmínky platí v případě doktorského studia u studentů starších 26 let?
S účinností od 1. 1. 2018 došlo k rozšíření skupiny tzv. státních pojištěnců. V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a), resp. b), zákona č. 48/1997 Sb. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.
Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistní stát, nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.
Všechny skutečnosti, které mají vliv na platbu pojistného, je pojištěnec povinen oznámit zdravotní pojišťovně do osmi dnů. Pokud je zaměstnancem, pak počátek nebo konec nároku na platbu pojistného státem oznamuje zaměstnavatel, je-li mu daná skutečnost známa, tedy zaměstnancem sdělena.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.