Vydáno: 27. 6. 2018
Kárná odpovědnost státního zaměstnance Mgr. Šárka Homfray Jednou z nejzásadnějších odchylek od zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v zákoně 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“), je institut kárné odpovědnosti státního zaměstnance. S tímto institutem pak neoddělitelně souvisí proces projednávání kárného provinění, kterým je kárné řízení. Kromě příslušných ustanovení zákona o státní službě (a subsidiárně dalších předpisů, zejména správního řádu) je nutné při aplikaci tohoto institutu přihlédnout i k metodickému pokynu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 3/2016, kterým se stanoví podrobnosti kárné odpovědnosti státních zaměstnanců a kárného řízení (dále jen „Metodický pokyn“). Je nezbytné rovněž sledovat rozhodovací praxi kárné komise druhého stupně a výhledově i příslušnou judikaturu. Služební kázeň a její obsah Státní zaměstnanec má podle zákona o státní službě celou řadu povinností, mj. i povinnost dodržovat služební kázeň. Služební kázní zákon o státní službě v ustanovení § 87 rozumí řádné plnění povinností státního zaměstnance vyplývajících mu z právních předpisů, které se vztahují ke službě v jím vykonávaném oboru služby, ze služebních předpisů a z příkazů. S vymezením právních a služebních předpisů a jejich obsahu nebude v praxi větší problém, apelovat zde lze zejména na zabezpečení důkladného seznámení státních zaměstnanců se všemi služebními předpisy. Zdůraznit je rovněž možné skutečnost, že v rámci služební kázně nejde jen o plnění povinností státního zaměstnance, ale i o strpení zákonného omezení některých jeho práv. Výslovně lze zmínit například omezení jiné výdělečné činnosti (§ 81 odst. 2 zákona o státní službě) nebo výkonu funkce v politických stranách u představených (§ 80 zákona o státní službě).
Zdroj: Unes - účetnictví neziskového sektoru, 6/2018.