Mgr. Šárka Homfray

Pracovní život přináší celou řádu více či méně nepříjemných situací a nutnost ukončení pracovního poměru jednou nebo druhou stranou může být jednou z nich. Právní úprava je relativně komplikovaná, zejména proto, že nalézt rovnováhu mezi nezbytnou stabilitou a flexibilitou pracovního poměru a chránit u toho práva zaměstnance coby slabší smluvní strany není jednoduchý úkol. V návaznosti na jednotlivé formy představené v minulém článku se tento text soustředí zejména na výpověď, coby prakticky nejsložitější institut v této oblasti. Text zohledňuje i aktuálně projednávanou novelu zákoníku práce – tzv. flexinovelu – která do otázky výpovědi z pracovního poměru vnáší několik změn. V posledním článku, který bude následovat, se pak zaměříme na neplatnost skončení pracovního poměru a některé další složité či problematické situace, které praxe v souvislosti s koncem pracovního poměru zná.

Pracovní život přináší celou řádu více či méně nepříjemných situací a nutnost ukončení pracovního poměru jednou nebo druhou stranou může být jednou z nich. Právní úprava je relativně komplikovaná, zejména proto, že nalézt rovnováhu mezi nezbytnou stabilitou a flexibilitou pracovního poměru a chránit u toho práva zaměstnance coby slabší smluvní strany není jednoduchý úkol. V tomto článku podáme přehled některých základních způsobů skončení pracovních poměrů. V následujícím čísle se podíváme podrobněji jednak na výpověď jako zřejmě nejkomplikovanější možnost, jednak na některé problematické situace v souvislosti s koncem pracovního poměru.

Jaký průměr pro náhrady na dovolenou se bude použije u zaměstnankyně od 1. 2. 2025 při změně pozice? Do 31. 1. 2025 byla zaměstnána ve firmě na pozici zubní instrumentářky (hrubá mzda 25 000 Kč) , doplnila si vzdělání a tak od 1. 2. 2025 působí ve stejné firmě jako zubní lékařka (hrubá mzda 40 000 Kč). Po vzájemné domluvě byl původní pracovní poměr ukončen, a to dohodou o rozvázaní pracovního poměru k 31. 1. 2025. Od 1. 2. 2025 se uzavřela nová pracovní smlouvu na pozici zubního lékaře. Pokud bude zaměstnankyně čerpat v únoru dovolenou, jaký průměr pro náhrady se použije v tomto případě? Vypočtený průměr pro náhrady za 4. čtvrtletí 2024 z původní pracovní pozice? Případně se použije pravděpodobný výdělek, když došlo k ukončení dohodou a následně ke sjednání nového pracovního poměru?

Zaměstnanec byl rok nemocný, nyní by se měl vrátit. Od závodního lékaře máme informaci, že pracovník pozbyl zdravotní způsobilost k dříve vykonávané pracovní činnosti, takže bychom chtěli dát výpověď ze zdravotních důvodů (pokud podle lékařského posudku není zaměstnanec zdravotně způsobilý pro výkon práce). Toto by mělo nastat na konci února. Má zaměstnanec nárok na odstupné? Kdy začne platit flexinovela zákoníku práce nelze asi určit?

Jak prosím vyřešit 1) na pracovních smlouvách, pokud zaměstnavatel pracuje ve zkušebním provozu na hale ve městě A (zatím bez čísla popisného), ale stále má poštovní schránku a není plně vystěhovaný z města B? 2) Kdy se tato změna hlásí finančnímu úřadu, ČSSZ, zdravotní pojišťovně, příp. dodavatelům?

Zaměstnanecké benefity jsou tématem, které přitahuje pozornost zaměstnavatelů již řadu let. V kontextu nízké nezaměstnanosti v České republice se jedná o soubor důležitých nástrojů, jak přilákat nové zaměstnance a zaměstnankyně a udržet a motivovat ty stávající. Následující text pojednává o hlavních faktorech, které určují možnosti vybraných zaměstnaneckých benefitů, a o zásadních legislativních změnách z posledního období.

Jedná se o otázku stravenkového paušálu a mimořádně naplánované směny a dále při nerovnoměrném rozložení. 1. V plánu směn pro zaměstnance, se kterým je seznámen 14 dní předem dle ZP a který běžně chodí do práce od pondělí do pátku, je zapsána mimořádná směna i na sobotu. Ve smlouvě je stanoveno, že zaměstnavatel je oprávněn měnit rozvržení pracovní doby, a to jak rovnoměrně tak i nerovnoměrně. Za těchto podmínek, můžeme mu vyplatit stravenkový paušál, který je osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti? 2. Dále máme zaměstnance, kteří mají nerovnoměrně rozloženou pracovní dobu. A odpracovanými hodinami překročí měsíční fond pracovní doby - lze jim poskytnout stravenkový paušál pro každou směnu?

Jednatel je zaměstnán ve svoji s.r.o. - smlouvá o výkonu funkce jednatele. Jednatel chodí montovat zaříjení do jiných firem, kde pak vystavuje fakturu za práci. Firma kde montuje zařízení hlídá docházku. A vychází že jednatel našeho sro má přesčasy, více než 8 hodin týdně. Má měsíčně 53 hodiny přesčasu a to i vic jak 150 hodin přesčasu ročně. 1. Otázka: Může takto pracovat jednatel chodit do jiných firem a montovat tam zařízeni. 2. Otázka: Může mít více přesčasu než je to dle zákona jak je to u obyčejných zaměstnanců? 

Zaměstnanec pracuje na základě dohody o provedení práce (od 2.1.2024 - 31.12.2024), odpracuje za kalendářní rok 300 hodin. V prosincové výplatě mu bude proplaceno 24 hodin dovolené, kterou nevyčerpal. Budu se těchto 24 hodin zahrnovat do odpracované doby? Jedná se nám o limit 300 hodin pro okresní správu a účasti na pojištění.

Zaměstnavatel se rozhodl poskytovat svým zaměstnancům stravenkový paušál. Pokud se tak rohodne, musí přispívat všem zaměstnancům? Nebo může vybrat pouze určitý okruh zaměstnanců, kterému se rozhodne přispívat? A jak je to s dohodami o provedení práce a dohodami o pracovní činnosti? Když se rohodne přispívat zaměstnancům na HPP musí přispívat i "dohodářům"? Nebo ty může vynechat? Popř. může zvolit pouze vybrané "dohodáře"? 

Matka pobírá rodičovský příspěvek a pracuje na částečný úvazek. Dítě mladší 3 let dochází částečně do školky kvůli adaptaci (ve školce byla podepsána celodenní docházka kvůli blokaci místa, ale dítě chodí většinou pouze na dopoledne a některý den vůbec). Matka nyní onemocněla. Je možné, aby si vzal otec ošetřovné z důvodu, že se matka nemůže starat o dítě? 

Zaměstnankyně má pracovní poměr na dobu neurčitou a nyní čerpá rodičovskou dovolenou. Může nastoupit k jinému zaměstnavateli na pracovní smlouvu - zkrácený úvazek 6 hodin, aniž by ukončila původní pracovní poměr a rodičovskou dovolenou?

Pracovní oblečení hraje klíčovou roli v mnoha profesích, ať už jde o ochranu zdraví zaměstnanců, zajištění bezpečnosti na pracovišti, nebo reprezentaci zaměstnavatele. Právní úprava pracovního oblečení je v České republice obsažena v několika právních předpisech, zejména v zákoníku práce a v právních normách týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“). V následujícím textu naleznete ucelený přehled právních povinností zaměstnavatelů v souvislosti s pracovním oblečením, zabývat se budeme i jinými aspekty pracovního odívání, zejména stejnokrojem a požadavky na úpravu zevnějšku, tzv. dress code.

Firma má 2 zaměstnankyně na rodičovské dovolené. Oběma vznikl nárok na dovolenou z doby, kterou strávily na mateřské dovolené. Ani jedna z nich nepožádala o čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. První zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou 25.9.2022, na rodičovskou dovolenou 9.4.2023. Nárok na dovolenou dle mzdového softwaru činí 66 hodin. Druhá zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou dne 19.6.2023 a 1.2.2024 na rodičovskou dovolenou. Za rok 2023 jí vznikl nárok na dovolenou ve výši 108 hodin, za rok 2024 31 hodin. Je možné, aby po skončení rodičovské dovolené obě zaměstnankyně požádaly o čerpání dovolené? A pokud by některá z nich chtěla nastoupit na druhou mateřskou a rodičovskou dovolenou, je možné o čerpání dovolené z prvního období mateřské dovolené požádat spolu se žádostí o čerpání z případné dovolené z druhého období mateřské dovolené? Způsobuje doba čerpání dovolené časový posun podání žádosti o rodičovský příspěvek nebo je možné, aby zaměstnankyně požádala příslušný úřad o rodičovský příspěvek a zároveň zaměstnavatele požádala o čerpání dovolené a pak oznámila nástup na rodičovskou dovolenou? 

Základní norma pracovního práva, tedy zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce doznal v posledních několika málo letech celé řady změn. S některými se již zaměstnavatelé sžili, některé ještě na adekvátní aplikaci čekají, a i přesto se již chystají změny další. V tomto článku se zaměříme zejména na změny v dohodě o provedení práce a dohodě o pracovní činnosti, pravidla pro výkon práce z domova, novinky v doručování a nový valorizační mechanismus minimální mzdy, tedy zásadní novinky, které zasahují do denní praxe organizací neziskového a veřejného sektoru. Kromě popisu jednotlivých změn se dočtete doporučení k jejích praktické aplikaci i možné výhledy do budoucna.

V minulém článku jsme se přesvědčili, že i když je pracovní cesta tradičním a v praxi hojně aplikovaným institutem pracovního práva, neznamená to, že bychom v tomto tématu nenašli problémy nebo aplikační nejasnosti. Něco obdobného je možné konstatovat i o právní úpravě cestovních náhrad, kterým je věnován následující text. S ohledem na rozsah problematiky se v něm budeme zabývat pouze tuzemskými pracovními cestami.

Máme v hlavním pracovním poměru zaměstnance, který je od 11/2023 nemocen. Nyní chce sám ukončit pracovní poměr. Trvá na tom, aby bylo ve výpovědi ze strany zaměstnance uveden zdravotní důvod. Vyplývá z toho něco pro zaměstnavatele? Např. odstupné platy? Může zaměstnanec ukončit pracovní poměr okamžitě nebo běží dvouměsíční výpovědní doba?

Ačkoli bychom mohli mít dojem, že tak tradiční a v praxi hojně využívaný institut, jakým bezpochyby pracovní cesta je, nemůže znamenat větší problémy ať už z hlediska personalistického, nebo pracovněprávního, není to tak zcela pravda. V tomto článku se podíváme na základní mantinely právní úpravy tuzemských pracovních cest i některé problematické či komplikované aspekty.

Zaměstnavatel souhlasí s tím, že se jeho zaměstnankyně vrátí z rodičovské dovolené dříve (konkrétně dítěti jsou 3 roky 25. 5. 2023 - návrat od 1. 5. 2023 na původní pracovní pozici). Je nutné z pohledu zaměstnankyně písemně žádat o dřívější nástup, nebo se musí strany společně dohodnout a podepsat tedy písemnou dohodu?

Jsme malá výrobní firma. Aktuálně máme pokles zakázek, ale nechceme kvůli tomu propouštět zaměstnance. V případě, že pro ně nenajdeme náhradní práci a budou muset zůstat doma, na jakou procentuální výši náhrady mzdy má zaměstnanec nárok? Nemáme kolektivní smlouvu, nepůsobí u nás odbory.