Změny zákona o DPH v roce 2019, které se mohou týkat veřejnoprávních a neziskových subjektů

Vydáno: 15 minut čtení

Začátkem roku 2019 by mělo být schváleno několik novel zákona o DPH 1). Vzhledem k neustálému zpožďování legislativního procesu nelze dopředu odhadnout datum jejich účinnosti. Přesto považuji za potřebné upozornit plátce z neziskového sektoru, že i oni budou plánovanými změnami2) zasaženi, a s těmi nejdůležitějšími je seznámit v předstihu.

Změny zákona o DPH v roce 2019, které se mohou týkat veřejnoprávních a neziskových subjektů
Olga
Holubová
 
Uskutečněné plnění
Do § 4 odst. 1 písm. n) zákona o DPH se zavádí zcela nový pojem
uskutečněné plnění
.
Uskutečněným plněním
se rozumí dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná v rámci své ekonomické činnosti (podle novelizovaného textu
která jedná jako taková,
což je totéž). S trochou zjednodušení by se dalo říci, že ekonomickou činností jsou soustavně a samostatně
uskutečňovaná plnění
. Ekonomickou činností je totiž vždy (a vždy byla!) jen činnost úplatná, jak vyplývá z judikatury SDEU, a pouhé doplnění tohoto pravidla do její definice v § 5 odst. 1 zákona o DPH by udělalo stejnou službu, jako zavedení nového pojmu
uskutečněné plnění
. Změna však může mít značné důsledky na ty plátce, kteří dané pravidlo (tj. pravidlo, podle něhož bezúplatná činnost není ekonomickou činností) dosud z jakéhokoli důvodu, možná i na základě dřívější mylné informace od pracovníků daňové správy, nerespektují. V prvním odstavci § 75 zákona o DPH, který vymezuje podmínky pro uplatňování poměrného koeficientu, se slova „jak v rámci svých ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími“ nahrazují slovy „jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely“. Nebude proto nadále příležitost těžit z chybného výkladu pojmu
ekonomická činnost,
jak doposud činí některé subjekty, zejména školy, a odpočty na vstupu z přijatých zdanitelných plnění bude nutné krátit poměrným koeficientem, jsou-li použity mimo ekonomickou činnost, resp. pro jiné účely než k
uskutečněným plněním
.
 
Statutární orgány
V návrhu novely je z § 5 vypuštěno ustanovení, podle něhož se za osoby povinné k dani nepovažují osoby, jejichž příjmy jsou zdaňovány dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nejde-li o osoby v pracovněprávním nebo obdobném vztahu. Bude-li ustanovení v navržené podobě schváleno,
budou členové statutárních orgánů
(přinejmenším statutárních orgánů obchodních korporací)
považováni za osoby povinné k dani
a úplaty za výkon funkce budou zdaňovat, případně zahrnovat do obratu pro povinnou registraci, nejsou-li plátci.
 
Výkon veřejné správy
Nově navržený § 5 obsahuje zmocnění vlády k vydání nařízení, jímž mohou být některé činnosti, které jsou považovány za výkon veřejné správy, přeřazeny do kategorie plnění považovaných za ekonomickou činnost, je-li v důsledku jejich vynětí z předmětu daně narušena hospodářská soutěž. V této souvislosti se ruší věta o případném zdaňování takové činnosti na základě individuálního rozhodnutí příslušného orgánu. Takový postup totiž Směrnice3) nepřipouští.
 
Přeměny neziskových subjektů
Podle ustanovení § 6b odst. 2 zákona o DPH se právní nástupce obchodní
korporace
, která zanikla nebo byla v rámci přeměny rozdělena, stává plátcem DPH ze zákona dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku, jestliže na něj při této přeměně přechází jmění zanikající nebo rozdělované obchodní
korporace
, která byla plátcem. Obdobné pravidlo bude nově zavedeno i pro ostatní subjekty, které nejsou obchodními korporacemi (podle důvodové zprávy např. spolky, nadace, nadační fondy, ústavy) a které se zapisují do jakéhokoli veřejného rej­stříku. Důvodem je zajištění kontinuity v aplikaci DPH – nabyvatel majetku se stává právním nástupcem osoby, od níž soubor majetku získal, a jeho předchůdce tak nemá povinnost vracet odpočet z majetku, který pozbývá.
 
Poukazy
Na základě požadavku Směrnice se do § 15 a násl. zákona o DPH včleňují nová pravidla pro zacházení s poukazy.
Poukaz
je definován jako instrument, jenž:
(i)
je akceptován obchodníkem,
(ii)
pokud je na poukazu nebo v související dokumentaci uveden produkt, za který lze poukaz vyměnit, nebo údaje o obchodníkovi, který poukaz akceptuje.
Jednoúčelovým poukazem
je poukaz na produkt, u něhož je známá:
(i)
sazba/osvobození a
(ii)
místo plnění.
Víceúčelovými poukazy
jsou všechny ostatní poukazy, které nemají vlastnosti poukazu jednoúčelového.
Upozorňuji, že předmětná ustanovení se nevztahují na slevové poukazy, jízdenky a vstupenky.
Zacházení s víceúčelovými poukazy bude obdobné jako dosud, zatímco převod jednoúčelového poukazu bude považován za dodání zboží, resp. poskytnutí služby, s příslušnými konsekvencemi (tj. s povinností přiznat daň, resp. osvobozené plnění, případně vystavit daňový doklad). V této souvislosti upozorňuji, že některé typy stravenek, nezmění-li emitenti pravidla pro jejich uplatnění, budou po novele splňovat podmínky pro jednoúčelové poukazy (např. poukázky „na odběr jednoho hlavního jídla“ s platností v celé ČR, u nichž je známa sazba a místo plnění). Zacházení s nimi tak může být po novele zásadně odlišné od dosavadních postupů.
 
Věcná břemena
Změní se i pravidla pro posuzování věcných břemen (služebností).
Služebnosti, které mají povahu nájmu nemovitostí, budou posuzovány podle § 56a
což znamená, že budou osvobozeným plněním s možností dobrovolného zdanění při splnění zákonných podmínek (tj. bude-li oprávněný z věcného břemene plátcem DPH a bude-li používat předmět služebnosti k ekonomické činnosti). Lze předpokládat, že takových případů nebude mnoho, a ta nejčastěji poskytovaná věcná břemena (tj. možnost vstupu na pozemek za účelem oprav a údržby liniových staveb) zůstanou z pohledu DPH beze změn.
 
Daňové doklady
Mnohé neziskové či veřejnoprávní subjekty zajisté uvítají ustanovení, které návrh novely přináší a podle něhož má dodavatel – plátce DPH
povinnost daňový doklad do 15 dnů nejen vystavit, ale i předat k přepravě, odeslat mailem či vyvinout jinou aktivitu
směřující k tomu, aby se daňový doklad dostal k odběrateli. To je žádoucí hlavně v případech přenesení daňové povinnosti, kdy pozdní doručení daňového dokladu odběrateli automaticky generuje úrok z prodlení, je-li doklad doručen po termínu pro odevzdání daňového přiznání a nemá-li odběratel plný nárok na odpočet.
Souhrnný daňový doklad
podle § 31b zákona o DPH bude nově možno použít i v případě, že v jednom kalendářním měsíci bude uskutečněno pro konkrétního odběratele pouze jedno plnění a přijata jedna nebo více záloh. Dodavatel rozepíše na souhrnný doklad položkově tyto případy, aniž by byl nucen, tak jako doposud, pro každý z nich vystavit samostatný daňový doklad.
 
Směnná smlouva
Po několika letech se do § 36 odst. 6 zákona o DPH vrací pravidlo pro stanovení základu daně v případě nepeněžité úplaty (směny). Základem daně bude
obvyklá cena zboží nebo služby, kterých se plátce zbavuje
. Připomínám, že zákon o DPH bude v § 36 odst. 14 tuto cenu definovat jako:
„částku, kterou by za účelem pořízení zboží nebo přijetí služby musela osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, nacházející se na stejném obchodním stupni, na jakém se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňuje, zaplatit v podmínkách volné hospodářské soutěže nezávislému dodavateli nebo poskytovateli v tuzemsku, aby v daném okamžiku toto zboží pořídila nebo tuto službu přijala.“
Obdobně stanoví plátce základ daně v případech úhrady virtuální měnou.
 
Výpočet daně a zaokrouhlování
Oproti současnému stavu
bude plátce po novele zaokrouhlovat na koruny nahoru nebo dolů celkovou částku
(tj. součet základu daně a daně),
bude-li úhrada v hotovosti
. V případě bezhotovostní platby zůstane celková částka v desetihaléřích, případně v haléřích.
Algoritmus výpočtu daně z celkové částky
včetně daně bude rovněž odlišný. Koeficienty (např. 0,1736 pro základní sazbu) budou zrušeny a částku daně plátce zjistí tak, že od celkové částky odečte základ daně, který vypočítá z celkové částky vydělením číslem 1,21 v případě základní sazby, nebo čísly 1,15 a 1,1 v případě první či druhé snížené sazby daně. Protože se taková změna neobejde bez úpravy software, v prvních šesti měsících účinnosti novely budou při výpočtu daně shora umožněny oba postupy, starý i nový.
 
Oprava základu daně
Opravu základu daně bude možno provést i při snížení ceny na základě schváleného reorganizačního plánu. V současné době je tato možnost dána pouze na základě judikatury SDEU a Informace Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“), nikoli zákonem. Při opravě základu daně bude stanoven den uskutečnění zdanitelného plnění jako den, kdy nastaly okolnosti, které jsou důvodem k opravě (např. poskytnutí slevy, odstoupení od smlouvy, apod.). Tento den se jako DUZP (datum uskutečnění zdanitelného plnění) bude uvádět na daňovém dokladu a lze předpokládat, že bude sloužit i jako párovací znak pro účely kontrolního hlášení, neboť jej shodně může do kontrolního hlášení uvádět dodavatel i odběratel. Dodavatel bude navíc uvádět toto plnění, půjde-li o snížení základu daně,
do zdaňovacího období, v němž vyvinul aktivitu směřující k doručení dokladu
. Nebude tedy s uvedením do daňového přiznání nucen čekat na doručení dokladu. Tříletá lhůta, kterou zákon pro opravu základu daně stanoví, nepoběží po dobu soudního či rozhodčího řízení. Výsledek těchto řízení tak bude mnohem častěji zohledněn i v DPH, než je tomu dnes.
 
Oprava výše daně u nedobytných pohledávek
Návrh novely rozšiřuje množinu situací, v nichž je plátci umožněno opravit výši daně, kterou odvedli z nezaplacených faktur. Bude to tehdy, je-li
pohledávka ze zdanitelného plnění vymáhána v exekučním řízení nejméně dva roky
a nebyla dosud zcela vymožena nebo
exekuce
skončila zastavením pro nemajetnost dlužníka,
je-li dlužník v insolvenčním řízení, k pohledávce se přihlíží a insolvenční
soud rozhodl o prohlášení konkursu, schválil oddlužení
a je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude uspokojena, nebo zastavil insolvenční řízení, pokud je zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,
došlo-li ke smrti dlužníka
a z výsledků skončeného řízení o pozůstalosti je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude uspokojena. Opravu lze provést i v případě, že ani po pěti letech neskončila výše uvedená řízení. I když je zřejmé, že možností pro provedení opravy přibude, zákon stanoví poměrně tvrdé podmínky, které musejí být splněny, aby mohla být daň dodavateli vrácena.
 
Obytný prostor
Bude zúžena definice obytného prostoru v § 48 odst. 4 zákona o DPH, obdobně jako u rodinného a bytového domu totiž
bude i u obytného prostoru vyžadováno stavebně právní určení pro trvalé bydlení
:
„obytným prostorem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí byt nebo jiný soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením odpovídá odpovídají požadavkům na trvalé bydlení
a jsou k tomuto účelu určeny“
.
 
Nezávislá seskupení osob
Novela otevírá možnost pro neziskové a veřejnoprávní subjekty
přijímat služby osvobozené od daně podle § 61g
. Doposud bylo toto ustanovení zcela nepoužitelné, protože jeho aplikace byla podmíněna splněním nereálných podmínek zákona. Nově bude využitelné například pro dobrovolné svazky obcí nebo jiné právnické osoby, které budou služby poskytované svým členům za určitých podmínek osvobozovat od daně. Služby musejí být nezbytné pro provoz člena, musejí být poskytovány za nákladovou cenu a nesmí být v důsledku jejich osvobozování narušena hospodářská soutěž.
 
Použití poměrného koeficientu při nákupu dlouhodobého majetku
Ustanovení, které řeší krácení odpočtu podle § 76 odst. 10 při nákupu dlouhodobého majetku, jestliže je záloha zaplacena v jednom kalendářním roce a majetek dodán spolu s fakturou na doplatek v roce následujícím, doposud chybělo v § 75, dle něhož plátce krátí odpočet daně poměrným koeficientem. Novela proto zavádí obdobný postup i pro krácení podle § 75.
Koeficient použitý pro krácení odpočtu z dokladu k přijaté platbě se opraví na konci následujícího kalendářního roku tak, aby odpovídal výši koeficientu v
roce dodání majetku.
Domnívám se však, že by měl být prvně provedený odpočet (tj. odpočet ze zálohy) korigován při jakémkoli rozdílu, a nikoli jen v případě, že rozdíl přesahuje 10 procentních bodů. Jinak budou u jedné majetkové položky i po novele použity dva různé koeficienty, což mělo nové ustanovení vyloučit.
 
Úprava odpočtu uplatněného při opravě nemovitosti
Nový § 78da zavádí
povinnost sledovat po dobu deseti let odpočet uplatněný při opravě nemovitosti
pro účely případného osvobozeného prodeje této nemovitosti. Odpočet uplatněný při každé významné opravě nemovitosti (nad hodnotu opravy 200 000 Kč bez daně) bude vrácen, jestliže dojde k jejímu osvobozenému dodání v průběhu desetiletého opravného období. Za každý rok, který bude v roce prodeje ještě zbývat do konce opravného období, bude vrácena desetina odpočtu.
 
Změna režimu
Nově zaregistrovaný plátce bude mít možnost uplatnit
odpočet při nákupu dlouhodobého majetku až 60 měsíců zpětně,
a to za předpokladu, že budou splně­ny zákonné podmínky: majetek byl uveden do užívání v období 12 měsíců před registrací, přijatá zdanitelná plnění se stala jeho součástí před uvedením do provozu a majetek je k datu registrace součástí obchodního majetku plátce.
Při zrušení registrace bude plátce snižovat odpočet u drobného majetku v používání,
pokud byl nakoupen v předchozích 12 měsících a nárok na odpočet byl uplatněn alespoň ve výši 2 100 Kč. Odpočet se sníží o poměrnou část vypočítanou podle počtu měsíců, v nichž plátce daný majetek ve dvanáctiměsíčním období předcházejícím zrušení registrace nevlastnil.
 
Režim přenesení daňové povinnosti
Právní názor GFŘ zveřejněný v
Informaci k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví v roce 2011,
dle něhož se
režim přenesení daňové povinnosti nepoužije, jedná-li odběratel v postavení osoby nepovinné k dani
, se dostává do § 92a zákona o DPH. K datu zaplacení zálohy nebo k datu uskutečnění plnění bude odběratel povinen na základě informací, které má k danému datu k dispozici, závazně oznámit dodavateli, v jakém postavení nakupuje jeho zboží/služby. Jestliže se v budoucnu změní okolnosti (například odběratel sdělí dodavateli, že vystupuje v postavení osoby povinné k dani, ale později službu k ekonomické činnosti nepoužije), způsob zdanění se již zpětně opravovat nebude.
 
Ustanovení účinná od roku 2021
U tří nových ustanovení je navržena účinnost až od roku 2021.
Jedná se o:
(i)
nové vymezení
dotace
k ceně, která se zahrnuje do základu daně,
(ii)
o významné omezení možnosti dobrovolně zdaňovat nájem nemovitostí a
(iii)
o povinnost identifikovaných osob podávat veškerá podání týkající se DPH v elektronické podobě.
 
Závěrem
Vzhledem k posunuté účinnosti a také k tomu, že návrh novely bude pravděpodobně ještě změněn pozměňovacími návrhy, o nichž bude hlasováno ve druhém čtení, bude dost času na vysvětlení těchto změn v některém z příštích vydání za předpokladu, že budou schváleny. Z téhož důvodu upozorňuji plátce, že výše uvedený text může sloužit pouze k orientačnímu přehledu o budoucích změnách.
1) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“).
2) Návrh novely zákona o DPH je v poslanecké sněmovně parlamentu evidován jako tisk č. 206.
3) Směrnice Rady č. 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „Směrnice“).