Společnost - vznik, průběh, zánik a daň z příjmů

Vydáno: 21 minut čtení

Ke společnému podnikání lze vytvořit tzv. společnost, jejíž právní řešení nalezneme v § 2716 až 2746 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. , dále jen „OZ “). Jedná se o obdobu sdružení bez právní subjektivity dle § 829 až 841 dřívějšího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. ). V článku si blíže uvedeme právní řešení společnosti a zaměříme se na daňové řešení společnosti související se zdaněním dosažených příjmů ze společné činnosti, ukážeme si možnost daňového odpisování a možnost využití spolupráce osob.

Společnost – vznik, průběh, zánik a daň z příjmů
Ing.
Ivan
Macháček
 
Vznik společnosti
Společnost vzniká,
zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci
. Společnost není právní subjekt (nemá právní osobnost), nemůže tedy vlastnit žádný majetek, ani jej nemůže kupovat či najímat. Pro uzavření smlouvy o společnosti občanský zákoník nevyžaduje písemnou formu. Společnost mohou tvořit dvě nebo více osob, a to jak fyzických, tak právnických. Za určitým účelem mohou i manželé-podnikatelé vytvořit společnost, ovšem problémem je otázka vztahu ke společnému jmění. Osoby tvořící společnost jsou spojeny vzájemným závazkem přičinit se osobně o dosažení sjednaného účelu – podnikatelského nebo nepodnikatelského charakteru.
Pokud vkládá společník do společnosti věc, použijí se přiměřeně ustanovení o koupi; pokud však vkládá společník jen právo věc užívat, použijí se přiměřeně ustanovení o nájmu, a vkládá-li společník právo věc požívat, použijí se přiměřeně ustanovení o pachtu. Zavazuje-li se společník k činnosti pro společnost, použijí se přiměřeně ustanovení o díle nebo o příkazu.
U vkladů společníků rozlišujeme majetek, který se stává spoluvlastnictvím společníků, a individuální majetek jednotlivých společníků.
Peněžní prostředky a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu vložené do společnosti, se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli; jiné věci se stávají jejich spoluvlastnictvím jen tehdy, byly-li oceněny penězi. Spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil.
K jinému předmětu vkladu nabývají společníci právo bezplatného požívání
– tento individuální majetek jednotlivých společníků zůstává ve vlastnictví příslušného společníka, ale ostatní společníci sdružení ve společnosti jej mohou bezplatně požívat.
Příklad 1
Společník společnosti (soukromý zemědělec) poskytne pro společnou činnost společnosti v rostlinné zemědělské výrobě traktor, který má zahrnut v obchodním majetku.
Půjde o poskytnutí jiné věci jednotlivě určené pro účely činnosti společnosti. Společník je i nadále vlastníkem poskytnutého traktoru a je povinen poskytnout tento majetek k bezplatnému užívání ostatním společníkům sdruženým ve společnosti. Tento společník nemůže fakturovat ostatním společníkům sdruženým ve společnosti nájemné za využití traktoru pro účely činnosti ve společnosti, protože dle §