Vydáno: 3. 7. 2019
Odměňování zástupců obcí v orgánech obchodních korporací JUDr. Václav Dobrozemský Právní řád umožňuje obcím k plnění svých úkolů zakládat či zřizovat právnické osoby, a to pouze pro výkon samostatné působnosti.1) Mohou jimi být i obchodní korporace, tj. subjekty založené standardně za účelem podnikání (dosahování zisku). Typickou formu, kterou obce pro zajištění některé z činností volí, jsou společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, případně družstva. Podrobně o postavení obcí jako zřizovatele a zakladatele právnických osob pojednával jeden z minulých příspěvků v tomto periodiku,2) který se mimo jiné zabýval i otázkami delegace zástupců obcí do orgánů těchto společností. Následující text se bude zabývat problematikou odměňování zástupců obcí v orgánech obchodních korporací. Zákon o obcích svěřuje zastupitelstvu obce v § 84 odst. 2 písm. e) pravomoc rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách. A dále v § 84 odst. 2 písm. f) zákona o obcích svěřuje zastupitelstvu obce delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, v § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích pak navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada obce ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích.
Zdroj: Unes - účetnictví neziskového sektoru, 6/2019.