Vydáno: 24. 3. 2020
Aktuálně k daním aneb Otázky, které nás v době hrozby COVID-19 zajímají Díl 1: Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 ve stavu nouze v otázkách a odpovědích Ing. Ivana Pilařová Myslím, že úvody jsou v této době zcela zbytečné, přejdeme rovnou k otázkám a odpovědím na to, co nás zajímá v souvislosti se stavem nouze, který je následkem šíření nákazy. Zásadním materiálem je Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (Finanční zpravodaj č. 4/2020). Zajímá vás, zda můžete poslat daňové přiznání e-mailem? Podrobnou odpověď naleznete u otázky číslo 12. 1. otázka: Posun termínu daňového přiznání Došlo k posunutí termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob? Týká se to všech fyzických osob, nebo jen těch, které prokážou souvislost s nouzovým stavem? K posunutí lhůty pro podání daňového přiznání nedošlo, to by se muselo stát změnou zákona, a na to v současné situaci není čas. Reálně došlo k tomu, že na základě speciálního dosud velmi minimálně využívaného oprávnění ministra financí [§ 260 odst. 1 písm. b) daňového řádu], se promine pokuta za opožděné podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud daňové přiznání bude podáno do 1. 7. 2020. O toto prominutí není třeba žádat, nastane automaticky a je zdarma. Toto opatření se týká všech fyzických osob podávajících daňové přiznání za rok 2019, a to i bez návaznosti na důvod vyhlášení nouzového stavu. 2. otázka: Odložení lhůty pro placení daně Došlo k odložení lhůty pro placení daně z příjmů fyzických osob? A do jakého data? K odložení lhůty pro placení daně nedošlo, nicméně pokud bude doplatek na této dani za zdaňovací období roku 2019 doplacen do 1. 7. 2020, dojde k prominutí úroku z prodlení za dobu prodlení od 1. 4. 2020 do doby zaplacení. O prominutí úroku z prodlení není třeba žádat, nastane automaticky a je zdarma. 3. otázka: Platnost plných mocí Plné moci udělené daňovým poradcům a uložené u správce daně do 1. 4. 2020 zůstávají v platnosti a odkládají lhůtu podání a placení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob? Ano, na funkčnosti plných mocí udělených daňovým poradcům se nic nemění. Lhůta pro placení daně i lhůta pro podání přiznání na základě plné moci udělené daňovému poradci je stále 1. 7. 2020. Ke stejnému datu pak vzniká případný přeplatek na dani a začíná běžet lhůta pro vrácení přeplatku, pokud o jeho vrácení bylo požádáno. 4. otázka: Postihy za nepodání přiznání po 1. 7. Pokud nebudu schopen podat daňové přiznání a zaplatit daň ani do 1. 7. 2020 z důvodu nouzového stavu, jaké postihy mě čekají? Tady už je situace složitější a neobejde se bez podání žádosti o prominutí úroků z prodlení za pozdní zaplacení daně z důvodu šíření nákazy virem. Pokud bude této individuální žádosti o prominutí úroků z prodlení vyhověno, nebo alespoň částečně vyhověno (není to automatické, záleží na důvodech podání žádosti), pak se automaticky promíjí i pokuta za opožděné podání daňového tvrzení, a to bez podání žádosti. Pokud se žádost o prominutí úroků z prodlení podaří podat do 31. 7. 2020, promíjí se správní poplatek. Pokud by správce daně individuální žádosti o prominutí úroků z prodlení nevyhověl, není ani možné požádat o prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání. Prevencí tohoto stavu by byla snaha o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání až za datum 1. 7. 2020. Toho je možné dosáhnout udělením plné moci daňovému poradci, kterému se pak otvírá možnost podání žádosti o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání (§ 36 odst. 4 daňového řádu) až o 3 měsíce. Vyhovění této žádosti není nárokové. Plná moc udělená daňovému poradci musí být správci daně doručena do 1. 4. 2020. 5. otázka: Odložení placení nedoplatku u již podaného přiznání Pokud již fyzická osoba podala daňové přiznání ještě před vyhlášením nouzového stavu, týká se i této fyzické osoby možnost odložení placení daňového nedoplatku z tohoto daňového přiznání? Ano, jedná se o opatření, které se týká všech fyzických osob podávajících daňová přiznání, a to i bez souvislosti s šířením nákazy virem. I přesto, že je daňové přiznání již podáno, s placením daně je možné počkat do lhůty 1. 7. 2020, a to bez obav z vyměření úroku z prodlení. Není třeba v této věci komunikovat ani s daňovým poradcem, ani se správcem daně. 6. otázka: Přeplatek na dani Jak bude naloženo s přeplatkem na dani, který vznikl podáním daňového přiznání na daň z příjmů fyzických osob? Kdy se bude přeplatek vracet? V této věci je rozhodující, že nedošlo k posunutí lhůty pro podání daňového přiznání. Základní (daňový poradcem či povinností auditu neprodloužená) lhůta pro podání daňového přiznání je stále 1. 4. 2020. Pokud bude mít poplatník v tomto řádném základním termínu podané daňové přiznání, přeplatek vzniká 1. 4. 2020, a pokud o něj bude požádáno, bude vrácen v řádném termínu do 30 dnů (§ 155 odst. 3 daňového řádu). Pokud však bude daňové přiznání podáno po tomto řádném termínu, samozřejmě nevznikne žádná sankce (viz výše), nicméně přeplatek vznikne až podáním tohoto daňového přiznání a bude vrácen do 30 dnů po jeho vzniku, pokud o jeho vrácení bude požádáno. Využití nejzazší nesankcionované lhůty pro podání daňového přiznání (1. 7. 2020) tedy bude znamenat vrácení přeplatku až na konci července 2020 (do 30 dnů správce odepisuje platbu ze svého účtu), s připsáním na účet pak může poplatník počítat začátkem srpna. 7. otázka: Odklad placení nedoplatku po 1. 7. Pokud ani do lhůty 1. 7. 2020 nebude reálné z důvodu problémů spojených se šířením viru zaplatit nedoplatek na dani z příjmů fyzických osob, je možné požádat o odklad placení? A za jakých podmínek? Daňové přiznání stihnu podat do 1. 7. 2020. Po 1. 7. 2020 již žádné „automatické a bezsankční“ odklady placení daně z příjmů a lhůty pro podání daňového přiznání z důvodu šíření nákazy v současné době neexistují. V daném případě však stále platí ustanovení § 156 daňového řádu, na jehož základě je možné si požádat o posečkání úhrady daně nebo o rozložení její úhrady na splátky. Zároveň je možné podat individuální žádost o prominutí úroku z posečkané částky nebo úroku z rozložení úhrady na splátky. Pokud budou tyto žádosti podány do 31. 7. 2020, je prominut správní poplatek. Žádost o posečkání s placením daně (včetně jejího splátkování) je vázána na řadu podmínek a v minulosti bylo této žádosti jen výjimečně vyhověno. Současná situace je však zcela odlišná. Všechny zde uvedené důvody (vážná újma poplatníka, ohrožení jeho výživy, možnost zániku daňového subjektu) jsou nyní u zásadního počtu poplatníků naplněny, můžeme tedy oprávněně očekávat vyhovění této žádosti. 8. otázka: Prominutí daně Je možné v této mimořádné situaci stavu nouze prominout samotnou daň z příjmů fyzických osob? Toto možné není. Daňový řád sice v ustanovení § 260 odst. 1 takový postup na teoretické bázi umožňuje, nicméně ministryně financí o této možnosti (zatím) nerozhodla. Individuální žádosti v této věci nejsou zákonem (a to ani v tuto dobu stavu nouze) připuštěny. 9. otázka: Dodatečné daňové přiznání Vztahují se nová opatření týkající se lhůty pro podání daňového přiznání a placení daně z příjmů také na případy podání dodatečného daňového přiznání na daň z příjmů fyzických osob za uplynulá zdaňovací období? Mohu také počítat s automatickým prominutím úroků z prodlení a pokuty za pozdní podání daňového přiznání? Automaticky bez podání žádosti nikoliv. Výše popsané výjimky se týkají pouze řádného daňového přiznání za zdaňovací období roku 2019. Pokud by v době vyhlášení stavu nouze vznikl důvod pro podání dodatečného daňového přiznání za jiná zdaňovací období, než je rok 2019, je nutné reagovat podáním dodatečného daňového přiznání do konce měsíce následujícího po zjištění chyby. O prominutí případných úroků z prodlení je možné požádat podle § 259b daňového řádu (předpokládá se důvod šíření nákazy). Pokud bude tato žádost podána do 31. 7. 2020, bude prominut správní poplatek. Jedinou výjimkou by bylo podání dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období roku 2018 z důvodu modifikace základu daně podle § 23 odst. 8 ZDP – tj. z důvodů změny způsobu uplatnění výdajů (v roce 2019 proti roku 2018). Lhůta pro podání tohoto daňového přiznání a placení případně daně z dodatečného daňového přiznání vychází ze lhůty pro podání řádného daňového přiznání za zdaňovací období roku 2019. Jak již bylo popsáno v dotazu č. 7, i v tomto případě podání dodatečného daňového přiznání je možné na dodatečně placenou daň podat podle § 156 daňového řádu žádost o posečkání s placením daně. 10. otázka: Placení záloh při razantním poklesu příjmů anebo ukončení činnosti V nastalé situaci budu mít pravděpodobně problém s placením záloh na daň z příjmů fyzických osob. Je možné, že s podnikáním skončím nebo moje příjmy razantně poklesnou. Mohu svoji situaci nějakým způsobem řešit? V případě ukončení činnosti, ze které plynuly zdanitelné příjmy, zaniká také povinnost placení záloh (§ 38a odst. 8 ZDP). Ukončení činnosti je třeba správci daně oznámit (§ 127 daňového řádu), zánik povinnosti placení záloh pak nastane automaticky. Záloha splatná k 15. 6. 2020 je automaticky prominuta a nemusí se tedy platit (viz Finanční zpravodaj č. 5/2020). Nejedná se však o prominutí samotné daně. V případě trvající činnosti a poklesu příjmů je možné v souladu s § 174 odst. 5 daňového řádu požádat správce daně buď o snížení zálohy, nebo o zrušení povinnosti platit zálohy. Žádost musí být odůvodněna (obvykle se požadují údaje z účetnictví či daňové evidence k aktuálnímu datu) a nepodléhá správnímu poplatku. Správce daně pak vydá rozhodnutí, ze kterého bude zřejmé, zda žádosti vyhověl a na jaké období. 11. otázka: Přehledy sociálního a zdravotního pojištění Bude podobně jako finanční správa reagovat na nastalou situaci také Česká správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny s podáním Přehledů OSVČ za rok 2019? Na základě aktuální změny zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je odsunuto datum podání přehledu na zdravotní pojištění pro OSVČ až na 3. 8. 2020. Samozřejmě je možné podat Přehled i dříve. Česká správa sociálního zabezpečení zatím nezareagovala, nicméně vzhledem k tomu, že při zpracování Přehledu se vychází z údajů daňového přiznání, odlišný režim ani není možný a i zde bude platit lhůta odvozená od lhůty pro podání daňového přiznání v pozdější lhůtě. 12. otázka: Daňové přiznání odeslané e-mailem V současné době jsou finanční úřady „zavřené“ (funguje pouze podatelna, a to v omezených časech) a vláda apeluje na bezkontaktní způsob komunikace včetně podávání daňových přiznání. Mohu tedy daňové přiznání poslat jako přílohu e-mailové zprávy? Podání je možné učinit písemně nebo datovou zprávou (§ 71 daňového řádu). Písemné podání znamená určitý způsob kontaktního podání, a to buď na podatelně správce daně, nebo podáním na poště. Jedná se však o nedoporučované „kontaktní podání“, soustřeďme se tedy na doručení datovou zprávou (tedy bezkontaktně elektronicky). Nejjednodušší způsob je využití aplikace elektronických formulářů finanční správy na internetu (EPO) https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces Podání je možné odeslat některým z následujících způsobů: a) podání datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky (pouze pro držitele datové schránky), nebo b) s použitím zaručeného elektronického podpisu (pouze pro držitele zaručeného elektronického podpisu), nebo c) podáním datové zprávy bez podpisu, přičemž dojde k vygenerování tzv. e-formuláře, který je nutné fyzicky podepsat a doručit do 5 pracovních dnů správci daně (§ 71 odst. 3 daňového řádu). Tuto lhůtu je nutné dodržet pod hrozbou neplatnosti podání. Tento způsob podání je přístupný všem poplatníkům. K doručení podle písm. c) je možné využít podání zásilky obsahující e-formulář adresované věcně a místně příslušnému správci daně k poštovní přepravě. Lhůta 5 dnů je zachována i v případě, pokud dojde k podání zásilky nejpozději poslední den lhůty. Tuto lhůtu nelze prodloužit. Způsoby podání podle písm. a) a b) jsou plně bezkontaktní, způsob c) vyžaduje alespoň podání na poště. Na rozdíl od zasílání vytištěného daňového přiznání se všemi přílohami poštou, se jedná o zaslání „jediného papíru“. Vzhledem k nastalé situaci (ačkoliv se vždy doporučovalo podání doporučenou zásilkou) by bylo možné použít zaslání obyčejnou zásilkou (bez návštěvy pošty). Finanční správa na svých stránkách slibuje vstřícnost a toleranci, lze tedy přepokládat vysvětlení případného nedojití zásilky. Bohužel k podání daňového přiznání není možné využít zaslání e-mailem ani přílohou e-mailu. Nejedná se o platný způsob podání s ověřenou identitou odesílatele. Tento způsob nevolte! V každém případě bezpečnou a doporučovanou možností je zplnomocnění daňového poradce ke zpracování a podání daňového přiznání. Nejde až tak o posunutí lhůty pro podání daňového přiznání a lhůty pro placení daně, ale o profesionální způsob podání i u těch poplatníků, kteří nemohou podat daňové přiznání platně a zcela bezkontaktně. Plná moc udělená daňovému poradci však musí být správci daně doručena do 1. 4. 2020. I v tomto případě platí § 35 daňového řádu o zachování lhůty, pokud bude i poslední den lhůty zásilka podána k poštovní přepravě. Plnou moc může zaslat i daňový poradce prostřednictvím své datové schránky. Tím je pak zabezpečena „absolutní bezkontaktnost“ a to nejen podání, ale i následné komunikace se správcem daně. Další části seriálu: Díl 2: Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2019 ve stavu nouze v otázkách a odpovědích Díl 3: Daň z přidané hodnoty ve stavu nouze v otázkách a odpovědích Díl 4: Elektronická evidence tržeb ve stavu nouze v otázkách a odpovědích Poznámka redakce: Zásadním materiálem pro zpracování tohoto materiálu je Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (Finanční zpravodaj č. 4/2020). Informace v něm obsažené jsou platné k 26. 3. 2020 a mohou se v budoucnu měnit. Nové informace budeme přinášet na portálu DAUČ, sledujte nás i na Facebooku (https://www.facebook.com/dauc.cz/). Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.