Daňová podpora pro OSVČ - kompenzační bonus

Ing. Ivan Macháček

Vydáno: 22. 05. 2020 12 minut čtení

Ke zmírnění dopadů událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 a s vyhlášením nouzového stavu na osoby samostatně výdělečně činné byl přijat zákon č. 159/2020 Sb. , o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „zákon č. „159/2020 Sb. “). Jedná se o podporu OSVČ, jejichž činnost byla v důsledku výše uvedených událostí úplně či částečně utlumena, a tak došlo k zásadnímu nebo výraznému negativnímu zásahu do jejich podnikání. Poslanecká sněmovna dne 22. 4. 2020 schválila pod číslem sněmovního tisku 830 vládní návrh novely zákona č. 159/2020 Sb. V dalším textu budeme vycházet již z novelizovaného zákona č. 159/2020 Sb.

Daňová podpora pro OSVČ – kompenzační bonus

Ing.

Ivan

Macháček

Tři bonusová období

Zákon o kompenzačním bonusu obsahuje tři bonusová období:

–

prvním bonusovým obdobím je období

od 12. 3. do 30. 4. 2020

–

druhým bonusovým obdobím je období

od 1. 5. do 8. 6. 2020

–

třetím bonusovým obdobím je období, které může stanovit vláda nařízením v rámci období

od 9. 6. do 31. 8. 2020

, a to pro dny, kdy trvají krizová opatření podle § 1 zákona č. 159/2020 Sb., omezující zcela nebo zčásti výkon samostatné výdělečné činnosti.

V těchto bonusových obdobích zákon upravuje

poskytnutí daňového bonusu na kompenzaci některých hospodářských následků

souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 nebo v souvislosti s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení.

Kdo je a není subjektem kompenzačního bonusu

Subjektem kompenzačního bonusu je OSVČ

podle zákona č. 159/2020 Sb. (např. živnostník, samostatný zemědělec, autor nebo umělec, znalec, tlumočník, veterinář, lékař, poskytovatel zdravotní péče, architekt, daňový poradce a podobně), pokud tuto

činnost vykonává:

–

jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost,

–

nebo jako vedlejší

samostatnou výdělečnou

činnost

– u vedlejší činnosti pouze z důvodů, že jde o osobu podle § 9 odst. 6 písm. b), c) nebo d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, tedy jde o osobu:

–

pobírající invalidní nebo starobní důchod

–

o osobu, která je na mateřské nebo rodičovské dovolené, pečuje o zdravotně postiženou osobu,

–

nebo

jde o osobu, která se připravuje na budoucí povolání (student).

Subjektem kompenzačního bonusu může být ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 159/2020 Sb. pouze ta OSVČ, která byla aktivní ke dni 12

3. 2020

(den vyhlášení nouzového stavu), resp. její samostatná výdělečná činnost byla přerušena ode dne, který nastal po 31. 8. 2019.

Subjektem kompenzačního bonusu však není OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

Předmět kompenzačního bonusu

Předmětem kompenzačního bonusu je dle § 3 zákona č. 159/2020 Sb. výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační

bonus

pokud OSVČ nemohla tuto činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou

v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, a to zejména z důvodu:

–

nutnosti uzavřít provozovnu

či omezit její provoz,

–

karantény

OSVČ nebo jejího zaměstnance,

–

péče o dítě v případě OSVČ nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jejího zaměstnance (uzavření škol),

–

omezení poptávky

po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti poskytovaných OSVČ,

–

omezení nebo ukončení dodávek

nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti OSVČ.

Parametry pro poskytování kompenzačního bonusu

(v prvním, druhém a třetím období),

tedy zejména okruh osob, které na něj mohou mít nárok, jakož i jeho výše, zůstávají zachovány, a to po celou dobu, kdy budou zasaženy OSVČ mimořádnými opatřeními

Kompenzační

bonus

je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.

Výše kompenzačního bonusu

Výše kompenzačního bonusu činí

500 Kč za každý kalendářní den bonusového období

(jde o jednotnou denní dávku bonusu pro všechna tři bonusová období). Tedy v rámci prvního bonusového období, kterým je období od 12. 3. do 30. 4. 2020, činí

celková částka kompenzačního bonusu pro OSVČ 25 000 Kč

. Kompenzační

bonus

se vyplácí za ty kalendářní dny, za které žadatel neobdržel podporu v nezaměstnanosti.

Kdo má a nemá nárok na kompenzační

bonus

Nárok na kompenzační

bonus

má při splnění podmínek § 3 zákona č. 159/2020 Sb. rovněž:

–

OSVČ pracující v rámci dohody o provedení práce s odměnou nepřesahující 10 000 Kč měsíčně (v tomto případě není osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec).

–

OSVČ pracující v rámci dohody o pracovní činnosti s odměnou nedosahující 3 000 Kč měsíčně (v tomto případě není osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec).

–

OSVČ, která kromě výkonu samostatné výdělečné činnosti je současně jednatelem společnosti s r. o.

–

Spolupracující osoba (dle § 13 ZDP) může požádat o kompenzační

bonus

za předpokladu, že vykonává samostatnou činnost jako hlavní, tj. příjmy, které jsou na ni rozdělovány, jsou jejím jediným zdrojem příjmů nebo jsou na ni rozdělovány příjmy a spolupracující osoba měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, případně měla nárok na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství či osobně pečovala o osobu závislou na její pomoci [výčet těchto situací je definován v § 9 odst. 6 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb.];

–

OSVČ je zaměstnavatelem a má zaměstnance (na zaměstnance se vztahuje kurzarbeitový program příspěvků na mzdy „Antivirus“).

–

Kompenzační

bonus

je určen i pro studenty, kteří jsou současně OSVČ (vedlejší činnost) a výkon této činnosti jim zcela nebo významně znemožnilo šíření koronaviru či související opatření vlády.

Nárok na kompenzační

bonus

nemá:

–

OSVČ, která vedle podnikání má ještě zaměstnání a z toho titulu jako zaměstnanec podléhá nemocenskému pojištění.

–

Zaměstnanec, který má samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší činnost.

–

OSVČ ukončila své podnikání a přihlásila se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a čerpá v období od 12. 3. 2020 podporu v nezaměstnanosti – v §3 odst. 3 zákona č. 159/2020 Sb. se uvádí, že subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na kompenzační

bonus

za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).

–

OSVČ kromě samostatné výdělečné činnosti pracuje na základě dohody o provedení práce, přičemž odměna v rámci dohody je vyšší než 10 000 Kč a z toho titulu je jako zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.

–

OSVČ kromě samostatné výdělečné činnosti pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, přičemž odměna v rámci dohody je 3 000 Kč a více a z toho titulu je jako zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.

–

Nelze kombinovat čerpání kompenzačního bonusu a čerpání dávek v hmotné nouzi – dávky v hmotné nouzi budou vyplaceny pouze v případě, že převyšují výši kompenzačního bonusu, a to ve výši tohoto rozdílu.

–

Nelze kombinovat čerpání kompenzačního bonusu a příspěvku na bydlení.

–

OSVČ, která zahájila podnikání (provozování živnosti) po 12. 3. 2020 [ve smyslu §2 odst. 2 zákona č. 159/2020 Sb.].

PŘÍKLAD 1

OSVČ kromě výkonu samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP současně pracuje na základě dohody o provedení práce a odměna za tuto činnosti nepřevyšuje částku 10 000 Kč.

Pokud OSVČ splní veškeré podmínky stanovené v zákonu č. 159/2020 Sb., má nárok na kompenzační

bonus

v plné výši, protože z dohody o provedení práce do výše odměny nepřevyšující 10 000 Kč se nehradí nemocenské pojištění. Pokud by však výše odměny za dohodu o provedení práce přesáhla u OSVČ hranici 10 000 Kč, jednalo by se o osobu účastnou nemocenského pojištění jako zaměstnanec, a pak by kompenzační

bonus

dle § 2 odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb. nepřipadal v úvahu.

PŘÍKLAD 2

OSVČ kromě výkonu samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP současně pracuje na základě dohody o pracovní činnosti a odměna za tuto činnost činí 2 999 Kč měsíčně.

Pokud OSVČ splní veškeré podmínky stanovené v zákonu č. 159/2020 Sb., má nárok na kompenzační

bonus

v plné výši, protože odměna z dohody o pracovní činnosti je nižší než částka 3 000 Kč, a tudíž se z odměny nehradí nemocenské pojištění. Pokud by však výše odměny za dohodu o pracovní činnosti dosáhla hranice 3 000 Kč, jednalo by se o částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, a pak by kompenzační

bonus

dle § 2 odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb. nepřicházel v úvahu.

PŘÍKLAD 3

Starobní důchodce spolupracuje se svou manželkou, která je podnikatelkou s příjmy zdaňovanými dle § 7 ZDP. Příjmy spolu s výdaji ze spolupráce jsou rozdělovány dle § 13 ZDP a spolupracující osoba (starobní důchodce) podává vlastní daňové přiznání k dani z příjmů.

V daném případě starobní důchodce pobírá starobní důchod a vypomáhá své manželce – podnikatelce jako spolupracující osoba (vykonává vedlejší činnost) a bude mít nárok na kompenzační

bonus

v případě, že podnikatelka nemohla činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb.

PŘÍKLAD 4

Student vysoké školy vykonává za účelem přivýdělku činnosti jako OSVČ (zprostředkovatel stavebního spoření) a tuto činnost mu od 12. 3. do 30. 4. 2020 výrazně ovlivnilo vyhlášení nouzového stavu a další související opatření vlády v souvislosti s koronavirem.

U studenta vysoké školy, který vykonává samostatnou výdělečnou činnost, se dle § 9 odst. 6 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb. tato činnost považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Z důvodu omezení poptávky po službách, které student zajišťuje, z titulu vyhlášení nouzového stavu a opatření vlády ve vazbě na koronavir SARS CoV-2 má student ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 159/2020 Sb. nárok na poskytnutí kompenzačního bonusu.

PŘÍKLAD 5

OSVČ provozuje podnikatelskou činnost ke dni 12. 3. 2020, ale své podnikání ukončí ke dni 12. 4. 2020.

V daném případě je OSVČ aktivní ke dni 12. 3. 2020 (podnikatel vykonává samostatnou výdělečnou činnost), a proto při splnění podmínek pro přiznání kompenzačního bonusu dle zákona může požádat o přiznání kompenzačního bonusu za dobu od 12. 3. 2020 do 12. 4. 2020, tedy kompenzační

bonus

činí 32 dnů x 500 Kč = 16 000 Kč.

PŘÍKLAD 6

Fyzická osoba v souvislosti s ukončením výkonu závislé činnosti u zaměstnavatele získá živnostenské oprávnění, na základě něhož zahájí podnikatelskou činnost od 1. 4. 2020.

V daném případě podnikatel nesplnil podmínku své aktivity v podnikání ke dni 12. 3. 2020, a i když by splnil všechny další podmínky stanovené v zákonu pro přiznání kompenzačního bonusu, na tuto podporu nemá nárok. Ke dni 12. 3. 2020 se totiž nejednalo o osobu samostatně výdělečně činnou.

Podání žádosti o kompenzační

bonus

a jeho vyměření

Kompenzační

bonus

se vyměřuje na základě žádosti, která obsahuje čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační

bonus

a číslo bankovního účtu, na které má být částka odeslána. Žádost o kompenzační

bonus

se podává za bonusové období, přičemž kompenzační

bonus

se stanoví za bonusové období, tedy samostatně na základě podané žádosti za první, druhé, popřípadě třetí bonusové období. Žádosti jsou přijímány e-mailem, poštou, prostřednictvím datové schránky či prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu (EPO), na podatelnách a ve sběrných boxech umístěných před finančními úřady.

Žádost o kompenzační

bonus

lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období,

jinak nárok na kompenzační

bonus

zaniká. Možností změny žádosti o kompenzační

bonus

se zabývá § 8 odst. 4 zákona č. 159/2020 Sb.

Kompenzační

bonus

není daňově uznatelným příjmem a nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojistnému

. Žádným způsobem neovlivní nárok na daňové úlevy (uplatnění nezdanitelných částek dle § 15 ZDP, odpočtů od základu daně dle § 34 ZDP a veškerých slev na dani a daňového zvýhodnění při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020).

Kompenzační

bonus

se spravuje jako daň podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Jeho správcem je vždy finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o poskytnutí kompenzačního bonusu.

Kompenzační

bonus

se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační

bonus

. Zjistí-li správce daně na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly (kontrola je možná tři roky ve smyslu § 148 daňového řádu), že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační

bonus

a kompenzační

bonus

nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. Tomu,

kdo

bonus

obdržel, aniž na to měl nárok, může tedy finanční úřad dodatečně vyměřit daň

ve výši neoprávněně vyplaceného bonusu,

Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká