Vydáno: 20. 11. 2020
Prošlo odborným dohledem
Vybrané otázky k zajišťovacím příkazům Mgr. Filip Wágner Velký šok pro daňový subjekt může představovat doručení zajišťovacího příkazu, prostřednictvím kterého správce daně požaduje téměř prakticky okamžitou úhradu třeba ještě zdaleka nestanovené daně. Tento nástroj je však v českém právním řádu obsažen, přestože může způsobit v rámci podnikání značné problémy. Často jsou zajišťovací příkazy používány v oblasti daně z přidané hodnoty, která je zároveň nejčastěji kontrolována. Tento článek se zabývá vybranými otázkami ohledně zajišťovacích příkazů a k dané problematice je přiřazeno i několik praktických příkladů. Právní vymezení zajišťovacího příkazu V zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), je stanoveno několik způsobů, jak může správce daně zajistit úhradu daně. Jedná se o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň formou zajišťovacího příkazu, zástavního práva, ručení a zálohování daně. Právní vymezení zajišťovacího příkazu je stanoveno v ustanoveních § 167–169 daňového řádu. K problematice zajišťovacích příkazů vydalo navíc Generální finanční ředitelství dokument „Metodika realizace zajišťovacího příkazu čj. 7342/11-2310“ (dále jen „metodika“) a dále dokument „Částečná revize stávající metodiky realizace zajišťovacího příkazu vydané dne 16. 11. 2011 pod čj. 7342/11-2310“. K této oblasti existuje také poměrně široká soudní judikatura správních soudů.