Dnešní soudnička nepotěší plátce DPH, kteří v souladu s podnikatelským naturelem tu a tam uzavřou i pro ně nezvyklé obchody. Třeba provozovatel autobazaru jednorázově koupí a prodá – za pár milionů – cisternu kyseliny nebo vybavení restaurační kuchyně. Obzvláště podezřelé to bude, když se stal plátcem DPH chvíli před tím a technicky o komoditě nic neví, ani odkud a kam se převážela, na drahý nákup neměl dost peněz atp. Může se to ale stát, podnikání je často o využití příležitosti a vůbec nemusí být cílem podvod na DPH, ani povědomí, že do něj podnikatel pasivně vtažen. Ovšem pokud je dost nepřímých důkazů o možném zapojení do transakce zasažené podvodem, bývá složité a nejisté prokázat nevinu. Jak smutně demonstruje představená daňová kauza.
I pasivní účast na daňovém podvodu brání odpočtu DPH - prověřeno soudem
Vydáno:
22 minut čtení
I pasivní účast na daňovém podvodu brání odpočtu DPH – prověřeno soudem
Ing.
Martin
Děrgel
Zranitelnost systému DPH
Daň z přidané hodnoty svádí k podvodům ze tří důvodů. 1. Jde o velké částky – obvykle 21 % z prodejních cen (ve srovnání s daní z příjmů počítanou zjednodušeně z rozdílu prodejů a nákupů). 2. Je rychlou daní s obvykle měsíčním zdaňovacím obdobím (lze tak zkoušet podvádět v přiznání až 12krát za rok). 3. Nabízí jedinečnou možnost „vrácení" daně formou nadměrného odpočtu daně (DPH z nákupů je vyšší než z prodejů).
Ministerstvo financí ČR a podřízení správci daně v úporném
tažení proti únikům na DPH
– v rámci možností daných unijními předpisy regulujícími systém DPH v celé EU – neustále „utahují šrouby“. Stěžejní roli přitom hraje následujících pět způsobů, z nichž se dále zaměříme na ten první, který je poslední dobou velmi „populární“ a přináší infarktové stavy řadě slušných podnikatelů – stačí zalistovat nedávnou judikaturou soudů: 1.
Častější podezření (až posedlost) správců daně, že za téměř každou neodvedenou DPH je podvod
, kterého se „zajisté“ více nebo méně aktivně účastní všichni plátci, co měli s daným plněním co do činění.2.
Stále více zákonných důvodů ručení odběratele za DPH neodvedenou dodavatelem,
proto je již docela o strach pouštět se do obchodů s „nespolehlivým plátcem“ nebo za zcela zjevně neobvyklou cenu apod. 3.
Rozšiřování typů zdanitelných plnění, kdy se povinnost přiznat DPH přímo překlápí na odběratele
, čímž je pak už z principu vyloučeno, aby požadoval po státu odpočet daně neodvedené dodavatelem. 4.
Aktivnější spolupráce s berňáky z jiných států EU,
pokusy o zneužití výhody prodeje bez daně firmám do jiných členských států nebo z důvodu vývozu mimo Unii už nejsou, co bývaly.