Vydáno: 29. 1. 2021
Zavedení paušální daně pro OSVČ Ing. Ivan Macháček Zákonem č. 540/2020 Sb. dochází v zákoně č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), s účinností od 1. 1. 2021 k zavedení paušální daně pro určité skupiny poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti. Zavedením paušální daně dochází ke zrušení tzv. uplatnění daně stanovené paušální částkou dle dosavadního § 7a ZDP. V textu nejdříve seznámíme čtenáře se základními principy a postupy uplatnění paušální daně a následně si ukážeme na příkladech, kdy bude a kdy nebude pro OSVČ výhodný tento nový institut platby daně a pojistného. Princip paušálního režimu a placení paušální daně Poplatník v paušálním režimu namísto standardního placení záloh na daň z příjmů odváděných správci daně (ve čtvrtletních nebo pololetních termínech), měsíčních záloh na pojistné na důchodové pojištění odváděných OSSZ a měsíčních záloh na veřejné zdravotní pojištění odváděných příslušné zdravotní pojišťovně bude platit uvedená tři plnění dohromady jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši na jeden účet u správce daně (na tzv. společný osobní daňový účet). Správce daně vybrané prostředky následně převede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění. Při splnění všech zákonem stanovených podmínek již poplatník nemusí po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani nevznikají přeplatky. Poplatník rovněž nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ani pojistné přehledy na sociální a zdravotní pojištění. Správu paušální zálohy vykonávají orgány Finanční správy. Paušalizaci daně z příjmů a veřejných pojistných mohou využít nejen poplatníci, kteří již k 1. 1. 2021 provozují činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, ale i poplatníci, kteří tuto činnost zahájí až v průběhu kalendářního roku 2021. Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka v paušálním režimu se řídí daňovým řádem, nikoliv příslušným předpisem upravujícím tyto zálohy pro poplatníky ve standardním režimu. V těchto předpisech je stanovena pouze výše těchto záloh, a to: v případě záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je výše záloh odvozená od minimálního měsíčního vyměřovacího základu (25 % průměrné mzdy) zvýšeného o 15 %; v případě záloh na pojistné na veřejné zdravotní pojištění je výše záloh odvozena od 1/12 minimálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné (50 % průměrné mzdy); záloha na daň z příjmů poplatníka v paušálním režimu je stanovena přímo v § 38lk odst. 7 ZDP ve výši 100 Kč. Minimální pojistné na sociální a zdravotní pojištění pro rok 2021 vyplývá z nařízení vlády č. 381/2020 Sb., všeobecný vyměřovací základ za rok 2019. Všeobecný vyměřovací základ za rok 2019 činí 34 766 Kč, přepočítací koeficient 1,0194, takže průměrná mzda za rok 2019 činí 34 766 Kč x 1,0194 = 35 441 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ na sociální pojištění pro hlavní SVČ činí 25 % průměrné mzdy, tedy 35 441 Kč x 0,25 = 8 861 Kč, a minimální měsíční zálohy na sociální pojištění činí 29,2 % z 8 861 Kč, tedy 2 588 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ na zdravotní pojištění činí 50 % z průměrné mzdy, tedy 35 441 Kč x 0,50 = 17 721 Kč a minimální měsíční zálohy na zdravotní pojištění činí 13,5 % z 17 721 Kč, tedy 2 393 Kč. Souhrnně za kalendářní rok se jedná o minimální pojistné (2 588 Kč + 2 393 Kč) x 12 měsíců = 59 772 Kč. Výhody paušální daně K výhodám uplatnění paušálního režimu a platby paušální daně patří zejména tyto skutečnosti: Jediným pravidelným měsíčním odvodem ve výši 5 469 Kč poplatník vyřeší všechny své daňové a pojistné povinnosti v průběhu kalendářního roku. Poplatník tak nebude samostatně platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Po skončení zdaňovacího období odpadá povinnost podat daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy pojistného na OSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Dojde tak k výrazné úspoře času a nezbytné administrativy. Dochází k úsporám nákladů poplatníka souvisejících s pověřováním daňového poradce ke zpracování daňového přiznání a rovněž s pověřováním účetní k vedení daňové evidence. Předpokládá se rovněž snížení počtu kontrol z finančního úřadu, protože pracovníci finančních orgánů nebudou mít co kontrolovat. Nevýhody paušální daně K nevýhodám paušálního režimu a platby paušální daně patří zejména skutečnost, že poplatník v režimu paušální daně nemůže uplatnit:žádné odpočty od základu daně dle § 15 ZDP (odpočet darů, odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, odváděný příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření, placené pojistné na soukromé životní pojištění a podobně), odpočet daňové ztráty z minulých zdaňovacích období, kdy uplatňoval skutečné výdaje nebo paušální výdaje (poplatník nebyl v režimu paušální daně), odpisy majetku, přičemž odpisy se nepřerušují, ale propadají, žádné slevy na dani (základní sleva na poplatníka, sleva na manžela/manželku, sleva na invaliditu, sleva na studenta, sleva za umístění dítěte – školkovné, sleva na evidenci tržeb), daňové zvýhodnění či daňový bonus na vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, příjmy a výdaje poplatníka nelze rozdělovat na spolupracující osobu a ani poplatník nemůže přejímat příjmy a výdaje jako spolupracující osoba. Poplatníkem v paušálním režimu se nemůže stát poplatník, který pronajímá nemovité nebo movité věci zdaňované dle § 9 ZDP, a dále ani ten, který má ostatní zdanitelné ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP (např. prodej nemovitých a movitých věcí a dále prodej cenných papírů, které nejsou osvobozeny od daně dle § 4 ZDP). Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je totiž rovna paušální dani, pokud u poplatníka v tomto zdaňovacím období nepřesáhnou příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) v souhrnu částku 15 000 Kč. Podmínky pro vstup poplatníka do paušálního režimu Poplatníkem v paušálním režimu je podle nového ustanovení § 2a odst. 1 ZDP od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který: a) k 1. 1. rozhodného zdaňovacího období: je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (§ 9 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.) a zároveň se na něho musí vztahovat právní předpisy ČR upravující důchodové pojištění,je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině [§ 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb.],není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení. b) Ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 mil. Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. c) K prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Poplatník podmínku pro vstup do paušálního režimu nenaplní např. tehdy, pokud je 1. 1. zaměstnán (má uzavřenu pracovní smlouvu zahrnující datum 1. 1.) nebo pokud je 1. 1. společníkem společnosti s r. o., který za svou práci za dané období dostává příjem. d) Podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, a to dle § 38lc odst. 1 ZDP do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, přičemž § 38lc odst. 5 ZDP stanoví, že oznámení podané po lhůtě je neúčinné, tedy nezpůsobuje vstup poplatníka do paušálního režimu. Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářové podání, jeho náležitosti jsou uvedeny v § 38lc odst. 4 ZDP. Pro účely paušálního režimu se za příjmy ze samostatné činnosti považují také úroky z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka. Nepovažují se za ně však příjmy z podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku. PŘÍKLAD 1 OSVČ s příjmy zdaňovanými dle § 7 ZDP má ještě další příjmy ze závislé činnosti, a to na základě dohody o provedení práce u prvního zaměstnavatele a na základě dohody o pracovní činnosti u druhého zaměstnavatele. OSVČ při splnění ostatních podmínek podle § 2a ZDP může přejít do režimu paušální daně, pokud v případě dohody o provedení práce nepřesáhne měsíční odměna částku 10 000 Kč a v případě dohody o pracovní činnosti nepřesáhne měsíční odměna částku 3 500 Kč (zvýšení limitu z částky 3 000 Kč na částku 3 500 Kč od ledna 2021) a z těchto odměn je zaměstnavatelem vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 6 odst. 4 ZDP (poplatník neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani). PŘÍKLAD 2 Žena má jedno malé dítě a je na rodičovské dovolené (pobírá rodičovský příspěvek). I na rodičovské dovolené nadále vykonává činnost dealera kosmetiky na základě živnostenského oprávnění a příjmy zdaňuje dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP. Předpokládá výši těchto příjmů do částky 500 000 Kč za zdaňovací období. Pro účely výplaty rodičovského příspěvku se neposuzuje příjem rodiče, který samostatnou výdělečnou činností neztratí právo na pobírání rodičovského příspěvku. Při výši příjmů cca 500 000 Kč je podmínka výše příjmů pro uplatnění paušální daně splněna, rodičovský příspěvek je příjem osvobozený od daně z příjmů. Žena na rodičovské dovolené může uplatňovat paušální daň za splnění všech dalších podmínek stanovených v § 2a ZDP. Podmínky pro stanovení paušální daně Ustanovení § 7a odst. 1 ZDP upravuje podmínky, za kterých je daň poplatníka daně z příjmů fyzických osob rovna paušální dani, a výši této paušální daně. Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období: a) má pouze: příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč; b) není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a c) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti. Pokud poplatník nesplní některou z výše uvedených podmínek, bude jeho daň stanovena v obecném režimu. To znamená, že musí podat za dané zdaňovací období daňové přiznání (nevztáhne se na něho fikce podání daňového přiznání zakotvená v § 38lh odst. 1 ZDP) a v něm vyčíslit svou daň podle obecných pravidel (tedy jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, na základě výsledku hospodaření, případně využití výdajů v paušální výši podle § 7 odst. 7 ZDP). Pokud poplatníkovi v daném zdaňovacím období plynou příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP a poplatník neučinil u plátce daně prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 ani 7 ZDP, je daň poplatníka rovna paušální dani, neboť tyto příjmy jsou uvedeny v § 7a písm. a) ZDP. V takovém případě poplatník nemůže využít ustanovení § 36 odst. 7 ZDP, protože pokud naplní podmínky v § 7a ZDP pro daň rovnu paušální dani, nemůže si zvolit, že bude mít daň stanovenu podle obecných pravidel. Výše paušální zálohy a její platba V § 38lk ZDP se uvádí, že poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohy na zálohová období. Zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc. Tato paušální záloha zahrnuje: a) zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů, b) zálohu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a c) zálohu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Výše paušální zálohy pro rok 2021 činí 5 469 Kč měsíčně. V této částce je zahrnuto minimální pojistné na zdravotní pojištění ve výši 2 393 Kč, minimální pojistné na sociální pojištění navýšené o 15 % ve výši 2 588 Kč x 1,15 = 2 976 Kč a daň z příjmů ve výši 100 Kč. Uvedené zálohy na pojistné vycházejí z nařízení vlády č. 381/2020 Sb.
Tato paušální záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období, na které se záloha platí. Poplatníkům v paušálním režimu bude u správce daně založen zvláštní osobní daňový účet, označovaný jako společný osobní daňový účet. Tento účet je určen pro paušální zálohy, daň, která se rovná paušální dani, a paušální veřejná pojistná plnění. Dle § 38lk odst. 8 ZDP správce daně nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy ani povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat; tím není dotčena možnost povolit posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky. Příklady výpočtu daňového a pojistného zatížení OSVČ s posouzením přechodu na paušální daň Na několika příkladech pro rok 2021 si ukážeme výhodnost či nevýhodnost paušální daně v různých situacích poplatníka (OSVČ). Ve výpočtech již uvažujeme se zvýšenou částkou základní slevy na dani na poplatníka ve výši 27 840 Kč pro zdaňovací období 2021. PŘÍKLAD 3 Soukromý lékař s příjmy 400 000 Kč s paušálními výdaji 40 % uplatňuje daňové zvýhodnění na 0–2 děti.
Údaj Poplatník bez dětí Poplatník + 1 dítě Poplatník + 2 děti
Příjem z podnikání 400 000 400 000 400 000
Paušální výdaje 40 % 160 000 160 000 160 000
Základ daně 240 000 240 000 240 000
Daň 36 000 36 000 36 000
Sleva na poplatníka 27 840 27 840 27 840
Sleva na dítě (děti) 0 8 160 8 160
Daň po slevách 8 160 0 0
Daňový bonus 0 7 044 26 448
Pojistné v minimální výši 59 772 59 772 59 772
Daň + pojistné – bonus 67 932 52 728 33 324
S ohledem na výši roční paušální daně 65 628 Kč se vyplatí pouze bezdětnému poplatníkovi přejít do paušálního režimu. Obdobné řešení bude platit pro všechny poplatníky, kteří dle § 7 odst. 7 písm. d) ZDP uplatňují paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů (např. daňový poradce, advokát, právník, notář, auditor).
PŘÍKLAD 4 Advokát s příjmy 600 000 Kč s paušálními výdaji 40 % uplatňuje daňové zvýhodnění na 0–2 děti.
Údaj Poplatník bez dětí Poplatník + 1 dítě Poplatník + 2 děti
Příjem z podnikání 600 000 600 000 600 000
Paušální výdaje 40 % 240 000 240 000 240 000
Základ daně 360 000 360 000 360 000
Daň 54 000 54 000 54 000
Sleva na poplatníka 27 840 27 840 27 840
Sleva na dítě (děti) 0 15 204 26 160
Daň po slevách 26 160 10 956 0
Daňový bonus 0 0 8 448
Pojistné (42,7 % z vyměřovacího základu) 76 860 76 860 76 860
Daň + pojistné – bonus 103 020 87 816 68 412
S ohledem na výši roční paušální daně 65 628 Kč se vyplatí bezdětnému poplatníkovi a rovněž poplatníkovi s 1 – 2 dětmi přejít do paušálního režimu.
Příklad č. 5 Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání má příjmy ve výši 600 000 Kč s paušálními výdaji 60 % a uplatňuje daňové zvýhodnění na 0 – 2 děti.
Údaj Poplatník bez dětí Poplatník + 1 dítě Poplatník + 2 děti
Příjem z podnikání 600 000 600 000 600 000
Paušální výdaje 60 % 360 000 360 000 360 000
Základ daně 240 000 240 000 240 000
Daň 36 000 36 000 36 000
Sleva na poplatníka 27 840 27 840 27 840
Sleva na dítě (děti) 0 8 160 8 160
Daň po slevách 8 160 0 0
Daňový bonus 0 7 044 26 448
Pojistné minimální 59 772 59 772 59 772
Daň + pojistné – bonus 67 932 52 728 33 324
Řešení S ohledem na výši roční paušální daně 65 628 Kč se vyplatí pouze bezdětnému poplatníkovi přejít do paušálního režimu.
Příklad č. 6 Podnikatel s příjmy 800 000 Kč s paušálními výdaji 60 % uplatňuje daňové zvýhodnění na 0 – 2 děti.
Údaj Poplatník bez dětí Poplatník + 1 dítě Poplatník + 2 děti
Příjem z podnikání 800 000 800 000 800 000
Paušální výdaje 60 % 480 000 480 000 480 000
Základ daně 320 000 320 000 320 000
Daň 48 000 48 000 48 000
Sleva na poplatníka 27 840 27 840 27 840
Sleva na dítě (děti) 0 15 204 20 160
Daň po slevách 20 160 4 956 0
Daňový bonus 0 0 14 448
Pojistné (42,7 % z vyměřovacího základu) 68 320 68 320 68 320
Daň + pojistné – bonus 88 480 73 276 53 872
S ohledem na výši roční paušální daně 65 628 Kč se vyplatí bezdětnému poplatníkovi a poplatníkovi s jedním dítětem přejít do paušálního režimu.
Příklad 7 Zemědělský podnikatel s příjmy 800 000 Kč s paušálními výdaji 80 % uplatňuje daňové zvýhodnění na 0 – 2 děti.
Údaj Poplatník bez dětí Poplatník + 1 dítě Poplatník + 2 děti
Příjem z podnikání 800 000 800 000 800 000
Paušální výdaje 80 % 640 000 640 000 640 000
Základ daně 160 000 160 000 160 000
Daň 24 000 24 000 24 000
Sleva na poplatníka 27 840 27 840 27 840
Sleva na dítě (děti) 0 0 0
Daň po slevách 0 0 0
Daňový bonus 0 15 204 34 608
Pojistné minimální 59 772 59 772 59 772
Daň + pojistné – bonus 59 772 44 568 25 164
S ohledem na výši roční paušální daně 65 628 Kč se zemědělskému podnikateli nevyplatí přejít do paušálního režimu. Stejné řešení platí i pro podnikatele vykonávajícího řemeslnou živnost.
Příklad č. 8 Advokát s příjmy 600 000 Kč s paušálními výdaji 40 % uplatňuje odpočet daru, odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření a odpočet pojistného na soukromé životní pojištění (v tabulce označeno DSP + ŽP), odpočet úroků z hypotečního úvěru a daňové zvýhodnění na 0 – 2 děti.
Údaj Poplatník bez dětí Poplatník + 1 dítě Poplatník + 2 děti
Příjem z podnikání 600 000 600 000 600 000
Paušální výdaje 40 % 240 000 240 000 240 000
Základ daně 360 000 360 000 360 000
Odpočet daru § 15 (1) 25 000 25 000 25 000
Odpočet úroků § 15 (3) 32 000 32 000 32 000
Odpočet na DPS + ŽP 48 000 48 000 48 000
Snížený základ daně 255 000 255 000 255 000
Daň 38 250 38 250 38 250
Sleva na poplatníka 27 840 27 840 27 840
Sleva na dítě (děti) 0 10 410 10 410
Daň po slevách 10 410 0 0
Daňový bonus 0 4 794 24 198
Pojistné (42,7 % z vyměřovacího základu) 76 860 76 860 76 860
Daň + pojistné – bonus 87 270 72 066 52 662
S ohledem na výši roční paušální daně 65 628 Kč se vyplatí bezdětnému poplatníkovi a poplatníkovi s jedním dítětem přejít do paušálního režimu.
Příklad č. 9 Podnikatel s příjmy 800 000 Kč s paušálními výdaji 60 % uplatňuje odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření a odpočet pojistného na soukromé životní pojištění (v tabulce označeno DSP+ŽP), slevu na manželku a daňové zvýhodnění na 0–2 děti.
Údaj Poplatník bez dětí Poplatník + 1 dítě Poplatník + 2 děti
Příjem z podnikání 800 000 800 000 800 000
Paušální výdaje 60 % 480 000 480 000 480 000
Základ daně 320 000 320 000 320 000
Odpočet na DPS+ŽP 48 000 48 000 48 000
Snížený základ daně 272 000 272 000 272 000
Daň 40 800 40 800 40 800
Sleva na poplatníka 27 840 27 840 27 840
Sleva na manželku 24 840 24 840 24 840
Sleva na dítě (děti) 0 0 0
Daň po slevách 0 0 0
Daňový bonus 0 15 204 34 608
Pojistné (42,7 % z vyměřovacího základu) 68 320 68 320 68 320
Daň + pojistné – bonus 68 320 53 116 33 712
S ohledem na výši roční paušální daně 65 628 Kč se vyplatí pouze bezdětnému poplatníkovi přejít do paušálního režimu.
Příklad 10 Podnikatel s příjmy 800 000 Kč, který uplatňuje skutečné výdaje 550 000 Kč a uplatňuje daňové zvýhodnění na 0 – 2 děti.
Údaj Poplatník bez dětí Poplatník + 1 dítě Poplatník + 2 děti
Příjem z podnikání 800 000 800 000 800 000
Skutečné výdaje 550 000 550 000 550 000
Základ daně 250 000 250 000 280 000
Daň 37 500 37 500 37 500
Sleva na poplatníka 27 840 27 840 27 840
Sleva na dítě (děti) 0 9 660 9 660
Daň po slevách 9 660 0 0
Daňový bonus 0 5 544 24 948
Pojistné minimální 59 772 59 772 59 772
Daň + pojistné – bonus 69 432 54 228 34 824
S ohledem na výši roční paušální daně 65 628 Kč vyplatí se pouze bezdětnému poplatníkovi přejít do paušálního režimu.
Zdroj: Daňová a hospodářská kartotéka. DHK, 1-2/2021.