Vydáno: 30. 3. 2021
Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z rozpočtu obcí – dokončení JUDr. Václav Dobrozemský V následujícím příspěvku si dokončíme problematiku poskytování dotací z rozpočtu obcí, jejíž první část jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2021 na s. 13. Budeme se věnovat veřejnoprávní smlouvě, uvedeme si praktické vzory žádostí o poskytnutí dotace. Náležitosti veřejnoprávní smlouvy Titulem pro poskytnutí dotace nebo NFV je veřejnoprávní smlouva. V případě, že příslušný orgán žádosti (alespoň z části) vyhoví a rozhodne o poskytnutí dotace nebo NFV, poskytuje obec finanční prostředky na základě veřejnoprávní smlouvy. Problematiku veřejnoprávních smluv upravuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem. Není rozhodující, zda konkrétní smlouva (smluvní typ) je jako veřejnoprávní zákonem výslovně označena; rozhodující je obsah smlouvy.1) Ustanovení § 10a odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“), stanoví minimální obsahové náležitosti smlouvy. Ty do značné míry korespondují s náležitostmi žádosti. Náležitosti obsažené v odst. 6 až 8 jsou fakultativní a je na rozhodnutí poskytovatele, zda budou ve smlouvě zakotveny. Podle společného stanoviska Ministerstva financí a Ministerstva vnitra, publikovaného ve Zprávách Ministerstva financí pro finanční orgány obcí a krajů č. 3/2015, podmínkami podle § 10a odst. 5 písm. h) jsou podmínky, při jejichž naplnění jsou fakticky použity finanční prostředky, zatímco podmínkami podle § 10a odst. 5 písm. i) jsou myšleny podmínky, při jejichž naplnění nejsou přímo použity peněžní prostředky, ale při jejichž porušení se uplatní fikce neoprávněného použití peněžních prostředků uvedená v § 22 odst. 2 písm. a) a b) – např. povinnost publicity, povinnost předložit dokumenty v určitých termínech a formě, povinnost udržitelnosti. Pouze za porušení podmínek uvedených v § 10a odst. 5 písm. i) lze ve smlouvě pro případ jejich porušení stanovit nižší odvod. Veřejnoprávní smlouva v praxi obsahuje několik časových intervalů. Doba, v níž má být dosaženo stanoveného účelu je obdobím, do kterého spadá uznatelnost výdajů vynaložených na realizaci projektu (ve kterém mohly výdaje vzniknout a být příjemcem uhrazeny). Další smluvní náležitostí je doba pro předložení finančního vypořádání dotace nebo NFV. Další lhůtou, která bývá stanovena ve smlouvě, je lhůta pro vrácení nevyčerpaných finančních prostředků. V praxi bývá tato lhůta totožná se lhůtou pro předložení finančního vypořádání dotace nebo NFV, ale poskytovatelem může být stanovena jako pozdější. Příklad 1 Obec poskytuje dotace na základě vyhlášeného programu na rok 2020. Doba, v níž má být dosaženo stanoveného účelu, tj. období uznatelnosti výdajů, je stanovena od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. Lhůta pro předložení finančního vypořádání je stanovena do 15. 2. 2021. Lhůta pro vrácení nevyčerpaných finančních prostředků je stanovena do 25. 2. 2021. V praxi může dojít k tomu, že veřejnoprávní smlouva nebyla schválena příslušným orgánem obce. „Podle § 170 správního řádu se při postupu podle části páté obdobně použijí ustanovení části první a přiměřeně části druhé tohoto zákona; nevylučuje-li to povaha a účel veřejnoprávních smluv, použijí se přiměřeně ustanovení občanského zákoníku. Ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti jsou však výslovně vyloučena. Z toho vyplývá, že smlouva poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nebude neplatná (ustanovení § 41 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) se neužije). Schválení dotační smlouvy nepříslušným obecním orgánem však může být případně důvodem pro její zrušení pro rozpor se zákonem v rámci postupu podle § 165 správního řádu (přezkum zákonnosti veřejnoprávní smlouvy).“2) Zveřejňování smluv Ustanovení § 10d zákona o rozpočtových pravidlech stanoví povinnost a postup poskytovatelů dotací a NFV při zveřejňování veřejnoprávních smluv. Povinnost zveřejňovat smlouvy má umožnit široké veřejnosti kontrolu vynakládání veřejných prostředků z územních rozpočtů. Nedodržení této povinnosti je sankcionováno. Dle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech jde o přestupek, za jehož spáchání je možné uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Plnění této povinnosti je předmětem přezkoumání hospodaření podle zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů. Poskytovatel, s výjimkou svazku obcí, zveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a její dodatky na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku. Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci do výše 50 000 Kč se nezveřejňuje. Pokud uzavřením dodatku k veřejnoprávní smlouvě bude dotace nebo návratná finanční výpomoc zvýšena nad 50 000 Kč, poskytovatel zveřejní veřejnoprávní smlouvu a její dodatek na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření dodatku. Veřejnoprávní smlouva včetně dodatků musí být zveřejněna nejméně po dobu tří let ode dne zveřejnění. Povinnost zveřejnit smlouvy se vztahuje pouze na elektronickou úřední desku. Vzhledem k omezené kapacitě stacionárních úředních desek není nutné smlouvy zveřejňovat i touto formou. Jistou duplicitu v otázce zveřejňování smluv můžeme nalézt v problematice registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů. Je-li v souladu se zákonem o registru smluv uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle § 10d zákona o rozpočtových pravidlech, je tím zároveň splněna i povinnost uveřejnit ji ve smyslu zákona o rozpočtových pravidlech. Znamená to tedy, že územní samosprávný celek jako poskytovatel dotace nemusí smlouvu zveřejňovat dvakrát, jednou na své elektronické úřední desce, podruhé v registru smluv, ale postačí její uveřejnění pouze v registru smluv. Rozhodovací pravomoc orgánů obce Pravomoc rozhodovat o poskytnutí dotací a NFV a uzavírání veřejnoprávních smluv není řešena zákonem o rozpočtových pravidlech, nýbrž zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), který obsahuje vymezení pravomocí obecních orgánů rozhodovat v samostatné působnosti. Zastupitelstvu obce je dle § 85 písm. c) zákona o obcích vyhrazeno rozhodovat o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 50 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí. Znamená to, že tuto pravomoc nemůže zastupitelstvo svěřit jinému orgánu obce. Dále z tohoto vyplývá, že o poskytování dotací a NFV do částky 50 000 Kč rozhoduje rada obce v mezích tzv. zbytkové pravomoci dle § 102 odst. 3 zákona o obcích. Nicméně tuto pravomoc si může vyhradit zastupitelstvo obce (§ 84 odst. 4 zákona o obcích); zastupitelstvo si tak může vyhradit rozhodování o poskytování všech dotací a NFV, případně limit snížit. Rada obce však může tuto pravomoc svěřit zcela nebo zčásti starostovi obce. V obcích, kde rada obce není zřízena, jde o pravomoc starosty. Za „jednotlivý případ“ ve smyslu výše uvedeného ustanovení je potřeba pokládat nikoliv jedno rozhodování, ale jednotlivý účel poskytnuté dotace nebo NFV (jednotlivou akci či projekt, který má být podpořen z dotace nebo NFV). Pokud požadovaná částka na jeden dotovaný projekt přesáhne 50 000 Kč, je k rozhodování příslušné zastupitelstvo obce. Pokud jeden žadatel požaduje dotaci na více akcí a na žádnou z nich nežádá více než 50 000 Kč, může o žádostech (poskytnutí dotací) rozhodnout v každém jednotlivém případě rada obce, byť by v součtu požadovaných částek bylo žádáno více než 50 000 Kč. V případě, že žádost o dotaci na jeden projekt nedosáhne částky 50 000 Kč a je tudíž schválena dotace nižší, a žadatel následně podá žádost o další dotaci na stejný účel ve výši nižší než 50 000 Kč, potom, přesáhne-li součet obou částek 50 000 Kč, rozhoduje o poskytnutí druhé dotace zastupitelstvo obce. V případě, že takové výše v součtu nedosáhne, i o druhé žádosti bude rozhodovat rada obce. Příklad 2 Spolek požádá o dotaci na sportovní akci ve výši 20 000 Kč a na provoz a údržbu sportovního zařízení ve výši 40 000 Kč. O každé žádosti může rozhodnout rada obce, jedná se totiž o odlišný účel a obě žádosti žádají částku nižší než 50 000 Kč. Příklad 3 Spolek požádá o dotaci na provoz a údržbu sportovního zařízení ve výši 40 000 Kč. O této žádosti může rozhodnout rada obce. Podá-li následně spolek novou žádost o dotaci ve výši 30 000 Kč na stejný účel, bude o této nové žádosti rozhodovat již zastupitelstvo obce, neboť součet obou částek je vyšší než 50 000 Kč. Není rozhodující, zda půjde formálně o dodatek k původní veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace, nebo o novou smlouvu. Rozhodnutí rady nebo zastupitelstva obce představuje utvoření vůle obce. Tím je ovšem potřeba vnímat nejen rozhodnutí kladné, tj. rozhodnutí o poskytnutí prostředků, ale rovněž rozhodnutí záporné, tedy odmítnutí návrhu (neposkytnutí prostředků). Z tohoto důvodu je rozhodující nikoli částka, která bude poskytovatelem schválena, ale částka, která byla v žádosti požadována. Přesahuje-li částka požadována žadatelem v žádosti 50 000 Kč, bude o poskytnutí dotace nebo NFV rozhodovat zastupitelstvo obce, i když by jím nakonec byla schválena částka nižší než 50 000 Kč. V takovém případě je vůle obce utvářena ve vztahu k celé požadované částce, dílem pozitivně, dílem negativně. Příklad 4 Spolek žádá o dotaci na uspořádání kulturní akce ve výši 70 000 Kč. Pokud by byla vůle rady obce, která zastupitelstvu předkládá návrhy k projednání a rozhodnutí (§ 102 odst. 1 zákona o obcích), poskytnout částku 35 000 Kč, takovýto návrh musí postoupit zastupitelstvu obce ke konečnému rozhodnutí; rada obce nemůže v této věci sama rozhodnout. Může s takovýmto doporučením předložit žádost zastupitelstvu, které však může rozhodnout o poskytnutí částky jiné (či o neposkytnutí). Žádal-li by spolek na uspořádání akce dotaci ve výši 30 000 Kč, je rozhodovací pravomocí nadána rada obce a může tedy sama o poskytnutí dotace rozhodnout. Zákon o rozpočtových pravidlech ani zákon o obcích nestanoví, který obecní orgán má rozhodovat o vyhlášení jednotlivých programů pro poskytnutí dotace a NFV. S ohledem na skutečnost, že oprávnění ke schválení programů není obsaženo ve vyhrazených pravomocích zastupitelstva obce (§ 84 a 85 zákona o obcích), je nutné dovodit, že tato záležitost bude spadat do tzv. zbytkové (nevyhrazené) pravomoci rady obce dle § 102 odst. 3 zákona o obcích; v případě obcí, kde rada není ustavena, bude pravomoc náležet starostovi. Zastupitelstvo obce si však pravomoc vyhlásit programy k poskytování dotací a NFV může vyhradit (§ 84 odst. 4 zákona o obcích). Je nutné odmítnout názor, který se občas v odborné veřejnosti objevuje, že v případě programu, který umožňuje získat dotaci a NFV nad 50 000 Kč, jej schvaluje zastupitelstvo obce, neboť tomu je vyhrazeno rozhodovat o poskytnutí dotací a NFV nad tuto částku dle § 85 písm. c) zákona o obcích, a je-li cílem obce poskytovat dotace do maximální výše 50 000 Kč, pak o dotaci a programu rozhoduje rada obce a v obcích, ve kterých se rada obce nevolí, pak starosta. Tento názor nemá oporu v žádném předpisu. Zákon o obcích jasně rozděluje pravomoci týkající se poskytování dotací a NFV (neřeší, zda jde o programové nebo individuální), respektive stanoví vyhrazenou pravomoc zastupitelstva obce. To si v souladu s § 84 odst. 4 zákona o obcích může vyhradit rozhodování o poskytnutí dotací a NFV i v nižším limitu, případně úplně o všech, bez ohledu na výši. Rozdělení rozhodovacích pravomocí obecních orgánů v případě schvalování dotací a NFV tak není totožné s vyhlašováním programů, na základě kterých jsou pak dotace a NFV poskytovány. Výše uvedený názor tedy není správný. Nicméně záleží na praxi, potřebách a zvyklostech jednotlivých obcí, kterak rozhodovací pravomoci jednotlivých orgánů upraví. Usnesení orgánů obce Z dikce ust. § 85 písm. c) zákona o obcích vyplývá, že zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodovat o poskytnutí dotace nebo NFV a dále o uzavření veřejnoprávní smlouvy. Usnesení zastupitelstva tak bude obsahovat dvě části: rozhodnutí o poskytnutí dotace (identifikace žadatele – příjemce, účel a výše dotace a případně další podmínky), a rozhodnutí o uzavření veřejnoprávní smlouvy, a to buď odkazem na vzorovou smlouvu (která je například součástí dotačních programů), nebo odkazem na smlouvu uvedenou jako příloha předkládaného materiálu, případně schválením podstatných náležitostí smlouvy. „Za dostatečné rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci však bude možné považovat i případy, v nichž zastupitelstvo rozhodne přímo a pouze o uzavření konkrétní veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Zákonem předvídané rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci je zde totiž implicitně součástí přijatého rozhodnutí (schválí-li zastupitelstvo přímo uzavření konkrétní smlouvy o poskytnutí dotace, nepochybně tím vyjádřilo i své rozhodnutí o jejím poskytnutí). Usnesení by v takovém případě mělo buď schválit konkrétní připravený text smlouvy (odkazem na přílohu usnesení nebo alespoň na předkládaný materiál pro jednání zastupitelstva), případně může schválit podstatné náležitosti smlouvy s tím, že ve zbytku bude konkrétní smlouva „dotvořena“ v intencích zastupitelstvem konstituované vůle starostou nebo jinou osobou (srov. v této souvislosti závěry Ústavního soudu, vyjádřené v nálezu ze dne 6. dubna 2005, sp. zn. II. ÚS 87/04: Ústavní soud vychází z názoru, že starosta podle dřívější ani podle současné právní úpravy nemohl ani nemůže sám vytvářet vůli obce. Avšak tam, kde již vůle obce v zásadních bodech vytvořena byla, mu nelze upřít právo, aby v intencích takto vytvořené vůle jednal, srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. prosince 2005, sp. zn. 28 Cdo 1067/2004). S přihlédnutím k § 10a odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb. by mezi povinné součásti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o uzavření dotační smlouvy (aniž byl schválen přímo její konkrétní text), náleželo dostatečně určité vymezení příjemce dotace, výše dotace, účel dotace a doba, v níž má být dosaženo účelu dotace (u návratné finanční výpomoci též lhůta jejího vrácení). Jako podklad pro uzavření smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bude možné akceptovat i rozhodnutí, v němž zastupitelstvo „pouze“ rozhodne o poskytnutí dotace, aniž by výslovně vyjádřilo souhlas s uzavřením veřejnoprávní smlouvy. Takové usnesení bude podkladem pro uzavření smlouvy za podmínky, že z usnesení bude odvoditelné utvoření vůle obce ohledně všech podstatných náležitostí smlouvy (srov. předchozí odstavec).“ 3) Vzor usnesení o poskytnutí dotace
Zastupitelstvo města X 1. bere na vědomí žádost spolku …, IČO …, se sídlem …, ze dne …, evidovanou pod č. j. …, o poskytnutí dotace z rozpočtu města X, dle přílohy č. 1 předloženého materiálu. 2. rozhodlo poskytnout dotaci z rozpočtu města X na rok 2021 ve výši … Kč, na účel (projekt): …, doba, v níž má být dosaženo účelu dotace: od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, spolku …, IČO …, se sídlem … 3. rozhodlo uzavřít veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace podle bodu 2. tohoto usnesení, dle přílohy č. 2 předloženého materiálu.
Sdělení o neposkytnutí dotace Dle § 10a odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech nevyhoví-li poskytovatel žádosti, sdělí bez zbytečného odkladu žadateli, že jeho žádosti nebylo vyhověno, a sdělí rovněž důvod nevyhovění žádosti. Z důvodové zprávy4) k návrhu zákona, kterým byl novelizován zákon o rozpočtových pravidlech, vyplývá, že vyrozumění žadatele o nevyhovění žádosti s uvedením důvodu bude mít charakter správního rozhodnutí (§ 67 správního řádu). Ministerstvo financí5) i Ministerstvo vnitra6) dospívají k názoru, že sdělení o neposkytnutí dotace nebo NFV nebude mít povahu správního rozhodnutí, nýbrž sdělení odmítnutí návrhu veřejnoprávní smlouvy ve smyslu § 163 odst. 3 písm. c) správního řádu. Podle § 158 odst. 1 správního řádu se na toto sdělení podpůrně použije část čtvrtá správního řádu. Výše uvedené instituce shodně dospívají k názoru, že postup při posuzování a rozhodování o žádosti o poskytnutí dotace je výkonem působnosti v oblasti veřejné správy ve smyslu § 1 odst. 1 správního řádu, neboť odpovídá charakteristickým znakům vrchnostenské veřejné správy (postup vůči subjektům stojícím vně správního orgánu, při němž je vykonávána veřejná moc). Posuzování žádostí o dotaci je tedy postupem podle části páté správního řádu. Je tak potřeba dospět k závěru, že na postup podle § 10a odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech (sdělení o nevyhovění žádosti o dotaci) se vztahuje správní řád. Povaha a náležitosti sdělení byla řešena i v rozhodovací praxi soudů. „Krajský soud souhlasí se žalovaným v tom, že sdělení podle § 10a odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech nebylo koncipováno jako rozhodnutí podle § 67 a násl. správního řádu a nelze tudíž požadovat, aby takové sdělení mělo veškeré náležitosti správního rozhodnutí, se kterými počítá správní řád. Nicméně zákon o rozpočtových pravidlech jako požadavek na toto sdělení stanoví uvedení důvodu neposkytnutí dotace. Takový důvod či důvody proto musí být uvedeny v takovém rozsahu, aby podávaly konkrétní podklad postupu žalovaného při neschválení dotace. Mělo by být vysvětleno, jak o žádosti o dotaci bylo uváženo, zda jí nebylo vyhověno z důvodů formálních či věcných, jaká kritéria byla brána v úvahu při hodnocení žádosti a poskytované sociální služby a jaká kritéria příp. nebyla naplněna. Jedině takové odůvodnění podá záruku pro to, aby byla vyloučena libovůle při rozhodování o poskytování dotací. Jedině takové odůvodnění pak bude soudem přezkoumatelné. Krajský soud doplňuje, že neklade zvýšené nároky na odůvodnění sdělení, ovšem je nutné trvat na tom, aby důvody neposkytnutí dotace byly žadateli dostatečně konkrétně a srozumitelně sděleny a aby byly opřeny o hodnotící kritéria.“7) Zákon o rozpočtových pravidlech tedy předpokládá, že poskytovatel informuje o nevyhovění žádosti o poskytnutí dotace. Fakticky se jedná o informaci o obsahu rozhodnutí orgánu obce, který žádost projednal. Zákon předpokládá, že sdělení obsahuje důvody neposkytnutí dotace. Důvody mohou vyplývat přímo z usnesení orgánu obce (mohou v něm být konkrétně uvedeny), z projednání věci, či z jiných dokumentů – důvodových zpráv, doporučení hodnotících komisí. Důvodem může být i nesplnění formálních podmínek (žádost nebyla podána ve stanoveném termínu, na předepsaných formulářích, neobsahuje všechny náležitosti, přílohy, žadatel není způsobilým žadatelem či nesplňuje jinou podmínku). V tomto případě tyto důvody orgán obce implicitně akceptuje tím, že přijme rozhodnutí o neposkytnutí dotace. Důvod může spočívat i jen v tom, že zastupitelstvo ani rada nadpoloviční většinou poskytnutí dotace neschválily (buď přijaly výslovně usnesení o neposkytnutí dotace, nebo pouze neschválily navržené usnesení o jejím poskytnutí, ve svém důsledku jde o situaci identickou).8) Sdělení o nevyhovění žádosti o dotaci a uzavření veřejnoprávní smlouvy nebrání přijetí případného dalšího návrhu na uzavření veřejnoprávní smlouvy, neboť nezakládá překážku věci rozhodnuté. Příslušný orgán obce tedy může na základě nové žádosti žadateli vyhovět a rozhodnout o poskytnutí dotace a uzavření veřejnoprávní smlouvy v té samé věci. Proti rozhodnutí rady či zastupitelstva o neposkytnutí dotace (respektive sdělení) není přípustný opravný prostředek, neboť se nejedná o rozhodnutí dle správního řádu. Přezkum sdělení je také vyloučen z dozorové pravomoci a případného zásahu Ministerstva vnitra dle § 128 odst. 7 zákona o obcích. Sdělení dle § 10a odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech je však nutno v materiálním smyslu považovat za rozhodnutí dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. To je dovozeno i rozhodovací praxí soudů. „Správní soud neurčuje a nepřezkoumává, jakým způsobem má kraj hospodařit se svým majetkem. Pokud však kraj poskytuje příspěvky na základě vlastních pravidel, je soud oprávněn kontrolovat, zda tato pravidla jsou dodržována, případně zda nakládání s veřejnými prostředky není diskriminační či jinak porušující elementární principy platné v právním státu. Rozhodnutí krajského úřadu o neposkytnutí příspěvku je proto rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s. a podléhá soudnímu přezkumu.“9) „Případný soudní přezkum negativních rozhodnutí o tzv. nenárokových dotacích je omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za obecným způsobem stanovených podmínek. Zjednodušeně řečeno žadatel nemá právo na „výsledek“, ale na „řádný proces“ s ním související. Ten je určen právními předpisy, podmínkami danými v dokumentech, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, respektive základními procesními zásadami určujícími postup orgánů veřejné moci v právním státě. Neposkytnutí příspěvku či dotace je plně přezkoumatelné ve správním soudnictví dle § 65 odst. 1 s. ř. s.10) V případě, že bude poskytnuta dotace nižší, než bylo požadováno, není třeba oznámení sdělení či rozhodnutí obce žadateli o snížení požadované výše dotace ze strany poskytovatele. Sdělení dle § 10a odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech se použije, nevyhoví-li poskytovatel žadateli vůbec. Poskytne-li částku nižší, než žadatel požadoval, žádosti bylo vyhověno, byť byla poskytnuta částka nižší.11) Vzor sdělení o nevyhovění žádosti o poskytnutí dotace
Sdělení o nevyhovění žádosti o poskytnutí dotace Vážený pane předsedo, v souladu s ustanovením § 10a odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a na základě rozhodnutí Zastupitelstva města X č. usnesení … ze dne … Vám sdělujeme, že žádosti o dotaci, podané spolkem …, IČO …, se sídlem …, v rámci dotačního programu „….“ (dále jen „dotační program“) na realizaci projektu „…“, doručené dne …, vedené pod č. j. …, nebylo vyhověno, a to z důvodu, že projekt, v porovnání s jinými podpořenými projekty, po posouzení dle článku … dotačního programu nedosáhl takové míry naplnění veškerých cílů a priorit vymezených v čl. … dotačního programu, aby mohl být rovněž podpořen. Dle bodového hodnocení projektů získal projekt podaný vaší organizací … bodů z maximálního počtu … bodů, přičemž minimální počet bodů pro získání dotace činil… Vaše organizace byla proto zařazena do pořadníku náhradních příjemců dotace. V případě splnění podmínek stanovených pro poskytnutí dotace náhradním žadatelům podle čl. … dotačního programu Vás budeme informovat. S pozdravem titul, jméno a příjmení označení funkce
Celý proces bychom mohli shrnout do následujícího časového sledu: 1. Vyhlášení programu 2. Podání žádosti o dotaci 3. Formální hodnocení žádostí 4. Rozhodnutí příslušného orgánu obce o (ne)poskytnutí dotaceSdělení o neposkytnutí dotace a vyrozumění o poskytnutí dotace úspěšným žadatelůmUzavření veřejnoprávní smlouvy s úspěšnými žadateliZveřejnění veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace na elektronické úřední desce 5. Realizace projektu a čerpání dotace 6. Předložení finančního vypořádání (případně vratka nevyčerpané dotace) příjemcemVeřejnosprávní kontrola Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z rozpočtu obcí - 1. část
1) Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2013, čj. 3 Af 14/2010-94. 2) Stanovisko Ministerstva financí k některým dotazům územních samosprávných celků k novele zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zpracované ve spolupráci s Ministerstvem vnitra. Dostupné na https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2015/stanovisko-ministerstva-financi-k-nekter-21656. 3) Stanovisko Ministerstva financí k některým dotazům územních samosprávných celků k novele zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zpracované ve spolupráci s Ministerstvem vnitra. Dostupné na https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2015/stanovisko-ministerstva-financi-k-nekter-21656. 4) Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Sněmovní tisk 294/0, volební období 2014–2017. Dostupné zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=294&ct1=0. 5) Stanovisko Ministerstva financí k některým dotazům územních samosprávných celků k novele zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zpracované ve spolupráci s Ministerstvem vnitra. Dostupné na https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2015/stanovisko-ministerstva-financi-k-nekter-21656. 6) Závěr č. 143 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 29. 5. 2015. Dostupné zde: https://www.mvcr.cz/clanek/zavery-poradniho-sboru-ministra-vnitra-ke-spravnimu-radu-a-spravnimu-trestani.aspx. 7) Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2017, čj. 51 A 7/2016-52. 8) Stanovisko Ministerstva financí k některým dotazům územních samosprávných celků k novele zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zpracované ve spolupráci s Ministerstvem vnitra. Dostupné na https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2015/stanovisko-ministerstva-financi-k-nekter-21656. 9) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2010, čj. 2 As 52/2010-59. 10) Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, čj. 9 Ads 83/2014-46. 11) Stanovisko Ministerstva financí čj. MF-15408/2015/1203 k dotazům Svazu měst a obcí ČR k zákonu č. 250/2000, o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb. Dostupné na https://m.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4065854.
Zdroj: Unes - účetnictví neziskového sektoru, 3/2021.