Účetní versus daňové rozdíly hmotných investic

Ing. Martin Děrgel

Vydáno: 22. 10. 2021 33 minut čtení

Podnikající účetní jednotky musejí dbát pravidel stanovených právními předpisy účetními i daňovými. Co si však mají počít v případě, když se jejich pokyny liší? Budou postupovat dle rady známého filozofa života pana Murphyho: „Pokud dostanete dva protichůdné příkazy, splňte oba!“. Ano, skutečně to lze a v praxi je to docela běžné. Zkrátka se konkrétní skutečnost promítne do účetního výsledku hospodaření jinak než do základu daně z příjmů. Ostatně firmy jsou zvyklé, že kupříkladu odpis pohledávky je plně účetním nákladem, ale daňově je uznán jen za určitých podmínek, případně zčásti či vůbec. Ovšem málo už pamatují na to, že účetně daňový nesoulad se netýká pouze nákladů – lišit se může i pojetí dlouhodobých hmotných investic, a to hned ve třech směrech. Zde si můžeme položit následující otázky. Co se považuje za investici? Jak se investice ocení? Jaký je způsob odpisování investice?

Ing.

Martin

Děrgel

Hmotná investice účetně = DHM

Přívlastek „investiční“ byl nahrazen výstižnějším „dlouhodobý“ již před 20 lety. Letí to, viďte, nicméně v účetní praxi stále přežívá i dřívější označení. Přesně vyjádřeno, hmotnou investicí rozumíme účetně

dlouhodobý hmotný majetek

(dále jen „

DHM

“), kterým je obecně aktivum hmotné povahy, s dobou použitelnosti (ve vztahu k činnosti účetní jednotky) delší než jeden rok. Časový údaj navazuje na dlouhodobost definovanou v § 19 odst. 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „

ZÚ

“):

„Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok (…)“.

Ovšem tvrzení, že čas je relativní, platí nejen ve fyzice, ale rovněž z účetního hlediska, protože některé položky spadají do kategorie DHM bez ohledu na jejich dobu použitelnosti. Praktičtější vymezení DHM najdeme v § 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZÚ pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpis. (dále jen „

VÚ

“). Ve stručnosti se jedná o toto vymezení:

od výše ocenění určené účetní jednotkou

(individuální investiční limit by ovšem měl respektovat účetní principy významnosti, věrného a poctivého zobrazení majetku)

a s dobou použitelnosti delší než jeden rok

–

hmotné movité věci,

–

soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením,

–

dospělá zvířata a jejich skupiny,

–

technické zhodnocení („TZ“) vymezené v § 47 odst. 4 VÚ, kde jsou také uvedeny hodnotové limity:

u hmotných movitých věcí a jejich souborů je limit TZ stejný, jaký platí pro zhodnocený DHM,

u staveb je limitem jejich TZ významná hodnota ve vztahu k (reprodukční) pořizovací ceně stavby,

bez ohledu na výši ocenění

a s dobou použitelnosti delší než jeden rok:

–

pozemky – s výjimkou jejich součástí, které jsou vykazovány samostatně a účetně odpisovány (zejména stavby) – pokud nejsou pořízeny za účelem jejich dalšího prodeje (pak by se jednalo účetně o zboží),

–

pěstitelské celky trvalých porostů (ovocné sady dle § 7 odst. 4 VÚ, vinice a chmelnice bez konstrukcí),

–

předměty z drahých kovů (nejde-li o zboží ani o finanční investici coby dlouhodobý finanční majetek),

–

jiný dlouhodobý majetek (ložiska nevyhrazeného nerostu, umělecká díla, věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění stavby nebo zásob);

bez ohledu na výši ocenění a také bez ohledu na dobu použitelnosti

–

stavby,

–

právo stavby, pokud není pořízeno za účelem jeho dalšího prodeje (pak by se jednalo o zboží),

–

otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,

–

technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

–

byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky (s výjimkou jejich podílu na pozemku ad výše).

Výše uvedené pořizované věci se stávají účetně