Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2010

Se vznikem této povinnosti souvisí , které je podle ustanovení § 1 odst. 3 daňového řádu základem pro správné zjištění a stanovení daně, přičemž:

Podle ustanovení § 135 odst. 1 daňového řádu je řádné daňové tvrzení povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. Podle ustanovení § 135 odst. 2 daňového řádu je daňový subjekt povinen v řádném daňovém tvrzení sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně.

Od 1. 1. 2011 jsou daňové subjekty nově povinny sdělovat správci daně i skutečnost, že jim ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani, ke které jsou registrovány. Podle ustanovení § 136 odst. 5 daňového řádu je daňový subjekt povinen tuto skutečnost sdělit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Při zpracování a předkládání přiznání k dani z příjmů fyzických osob postupuje poplatník, popř. jeho právní nástupce, podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Podle ustanovení § 38g odst. 1 ZDP je daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob povinen podat , pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Daňové přiznání je povinen podat i ten poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale .

Podle ustanovení § 38g odst. 2 ZDP není povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatník:

Pokud měl poplatník ve zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň, je povinen podat daňové přiznání. Podat daňové přiznání je povinen také poplatník s příjmy ze závislé činnosti anebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.

Daňové přiznání je také povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky, který není českým daňovým rezidentem, pokud uplatňuje slevu na dani na manželku, slevu na dani z titulu pobírání invalidního důchodu, slevu na dani z titulu držení průkazu ZTP/P, nebo daňové zvýhodnění (tj. slevu na dani nebo daňový na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti) anebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP (tj. úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotéčního úvěru).

Podle ustanovení § 38f odst. 4 ZDP mohou fyzické osoby, které jsou českými daňovými rezidenty a jimž plynou příjmy ze závislé činnosti ze státu, se kterým má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, od zaměstnavatele, jenž je daňovým rezidentem tohoto smluvního státu nebo se jedná o stálou provozovnu umístěnou na území tohoto smluvního státu, a byly v tomto smluvním státě zdaněny, uplatnit jako metodu vyloučení dvojího zdanění příjmů metodu vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v České republice i v případě, že z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené se státem zdroje příjmu vyplývá pro daný účel použití metody zápočtu daně zaplacené v zahraničí. To znamená, že pokud byly jedinými příjmy poplatníka v roce 2010 příjmy ze závislé činnosti z kteréhokoliv smluvního státu (popř. z více smluvních států), které byly v tomto smluvním státě zdaněny, nemusí poplatník v České republice podat za toto zdaňovací období přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

V daňovém přiznání uvádí poplatníci veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, přitom (tj. fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují), uvedou v daňovém přiznání jak příjmy ze zdrojů v České republice, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (tj. zápočet daně nebo vynětí příjmu) nebo postupují podle příslušného ustanovení § 38f ZDP.

, uvádí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice.

Jsou-li součástí zdanitelných příjmů za zdaňovací období též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník v přiznání k dani z příjmů fyzických osob dokladem vystaveným plátcem daně podle § 38j odst. 3 ZDP. Podle uvedeného ustanovení je plátce daně povinen vystavit tento doklad na žádost poplatníka nejpozději do deseti dnů od podání žádosti.

Podle ustanovení § 136 odst. 1 daňového řádu se daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, podává .

Pokud ale daňové přiznání za poplatníka zpracovává a podává poradce (daňový poradce nebo advokát), podává se daňové přiznání . To podle ustanovení § 136 odst. 2 daňového řádu platí jen za podmínky, že u správce daně byla před uplynutím tříměsíční lhůty podle § 136 odst. 1 uplatněna plná moc udělená poradci.

Podle ustanovení § 33 odst. 1 daňového řádu nově platí, že lhůta stanovená podle měsíců počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a (podle dřívější právní úpravy běhu lhůty stanovené v měsících v § 14 odst. 7 ZSDP končily tyto lhůty uplynutím toho dne, který se svým jménem nebo číselným označením shodoval se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty). Z toho vyplývá, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2010 by mělo být podáno nejpozději , v případě zastupování poplatníka poradcem nejpozději . Tyto termíny pro podání daňových přiznání k dani z příjmů a zaplacení daně z příjmů za zdaňovací období kalendářního roku 2010 jsou uvedeny i v aktualizovaném Daňovém kalendáři pro rok 2011, vydaném Ministerstvem financí ČR a umístěném od 29. 12. 2010 na jeho internetových stránkách (v rozporu s tím je ale v pokynech k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2010 ve vysvětlivce k údaji na řádku 05 uvedeno, že neprodloužená lhůta pro podání přiznání uplyne 31. března 2011).

Podle ustanovení § 36 odst. 4 daňového řádu může správce daně na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit stanovenou lhůtu pro podání řádného daňového přiznání až o 3 měsíce. Tvoří-li předmět daně i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Zemře-li poplatník dříve, než bylo podáno daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přechází jeho daňová povinnost (tj. povinnost přiznat a zaplatit daň z příjmů) na dědice. Podle ustanovení § 239 odst. 3 daňového řádu je dědic, na kterého přešla daňová povinnost, povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zůstavitele do šesti měsíců po jeho úmrtí. Je-li účastníků dědického řízení více a dědické řízení nebylo dosud ukončeno, podá přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zůstavitele kterýkoliv z nich, přičemž povinnost daň uhradit mají společně a nerozdílně všichni.

V § 244 daňového řádu jsou speciálně upraveny lhůty pro podávání daňových přiznání v souvislosti s insolvenčním řízením podle zvláštního právního předpisu.

Nepodá-li poplatník přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2010, ačkoli k tomu je povinen, nebo toto přiznání podá po stanovené lhůtě a toto zpoždění bude delší než 5 pracovních dnů, vznikne mu podle § 250 daňového řádu povinnost uhradit , a to ve výši:

Pokud je částka vypočtená výše uvedeným způsobem nižší než 500 Kč, činí výše pokuty za opožděné tvrzení daně 500 Kč. Pokuta za opožděné tvrzení daně nesmí být vyšší než 300 000 Kč.

Od 1. 1. 2011 je postup při nepodání daňového přiznání (řádného nebo dodatečného) upraven v § 145 daňového řádu. Pokud poplatník nepodá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2010, vyzve jej správce daně k jeho podání a stanoví mu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek.

Pro zdaňovací období roku 2010 vydalo Ministerstvo financí České republiky nový .

K tomuto tiskopisu vydalo ministerstvo Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2010 (tiskopis č. 25 5045/1 vzor č. 18).

Ministerstvem financí byly pro zdaňovací období roku 2010 vydány opět také tři samostatné tiskopisy příloh k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to:

Tato příloha je určena pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP. Při jejím vyplnění se postupuje podle pokynů uvedených v Příloze č. 1. V Příloze č. 1 se také pod písmeny A až I uvádí doplňující údaje týkající se podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka.

Tato příloha je určena pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP a pro výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP. Při jejím vyplnění se postupuje podle pokynů, které jsou uvedeny na zadní straně tiskopisu vydaného Ministerstvem financí.

Tato příloha je určena pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí v případě, kdy se pro vyloučení dvojího zdanění zahraničního příjmu použije v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Také v tomto případě jsou pokyny k vyplnění uvedeny na zadní straně tiskopisu vydaného Ministerstvem financí.

Pro účely podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2010 vydalo Ministerstvo financí ještě tyto další tiskopisy:

Po formální i obsahové stránce jsou tiskopisy vydané pro účely podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2010 stejné jako tiskopisy vydané Ministerstvem financí ke stejnému účelu pro zdaňovací období roku 2009.

Také za zdaňovací období lze podat daňové přiznání včetně jeho příloh elektronicky formou datové zprávy, a to ve tvaru a struktuře a za podmínek zveřejněných Ministerstvem financí na jeho internetových stránkách. Strukturu a tvar datové zprávy při podání daňového přiznání prostřednictvím datové schránky stanovilo Ministerstvo financí pokynem č. D-331 zveřejněným ve Finančním zpravodaji č. 6/2009.

MUDr. Pavel Bartoš (RČ 700321/1212) má trvalý pobyt v Šumperku, Rumunská 1. Zde s ním ve společné domácnosti žije manželka Marie (RČ 806116/1515), která pracuje jako zdravotní sestra v místní nemocnici. Manželé Bartošovi mají dvě nezletilé děti, které s nimi žijí ve společné domácnosti, a to syna Martina (RČ 070921/6666) a dceru Kateřinu, která se narodila 22. 6. 2010 (RČ 105622/5555). Daňové zvýhodnění na obě děti uplatňuje MUDr. Bartoš.

MUDr. Pavel Bartoš je společníkem a jednatelem společnosti s ručením omezeným. Za výkon funkce jednatele dostává od společnosti pravidelnou měsíční odměnu v hrubé výši 12 000 Kč. Od společnosti má najaté nebytové prostory, ve kterých od roku 2005 vykonává samostatnou výdělečnou činnost, a to provozování nestátního zdravotnického zařízení. Manželka je od roku 2008 při této činnosti spolupracující osobou.

Při provozování nestátního zdravotnického zařízení vede MUDr. Bartoš daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů. V roce 2008 si MUDr. Bartoš pořídil formou finančního leasingu osobní automobil, který používá výhradně ke své samostatné výdělečné činnosti. Předtím používal jiný osobní automobil, který měl zařazený v obchodním majetku a uplatňoval u něj daňové odpisy (v roce 2008 tento automobil vyřadil z obchodního majetku do osobního užívání, přičemž v okamžiku vyřazení měl tento hmotný majetek ještě zůstatkovou cenu ve výši 45 000 Kč).

Manželé Bartošovi mají ve společném jmění garáž, kterou pronajímají.

Při zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2010 bude MUDr. Bartoš vycházet z následujících podkladů:

Pro zdaňovací období roku 2010 má MUDr. Bartoš k dispozici tyto další podklady:

V základním tiskopisu Přiznání vyplní MUDr. Bartoš nejprve záhlaví a 1. oddíl - Údaje o poplatníkovi. Na řádku 03 označí daňové přiznání jako řádné. Údaj o výši celosvětových příjmů na řádku 29a se MUDr. Bartoše netýká (tento řádek vyplňují pouze daňoví nerezidenti, u kterých je třeba pro účely uplatnění některých nezdanitelných částek, slev na dani a daňového zvýhodnění na dítě zjistit, zda podíl tuzemských příjmů na všech jejich příjmech činí alespoň 90 %).

Ve 2. oddílu provede MUDr. Bartoš nejprve výpočet dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. K tomu použije údaje o zúčtovaných příjmech a pojistném zaplaceném zaměstnavatelem podle dokladu od společnosti s ručením omezeným. Tento doklad bude přílohou daňového přiznání. V řádku 31 bude uvedena částka 144 000 Kč a v řádku 32 částka 43 920 Kč. Součet těchto dvou částek (tj. částka tzv. superhrubého příjmu ze závislé činnosti) ve výši 187 920 Kč bude uveden jako dílčí základ daně podle § 6 zákona na řádku 34. Stejná částka pak bude uvedena i v řádku 36 a 36a.

Dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP vypočítá MUDr. Bartoš v Příloze č. 1. Na řádku 101 uvede příjmy z provozování nestátního zdravotnického zařízení ve výši 900 000 Kč. Na řádku 102 se uvádí výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 7, přičemž poplatník se může rozhodnout, zda uvede výdaje podle daňové evidence nebo uplatní výdaje v procentech z dosažených příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP (tzv. výdajový paušál). Ve zdaňovacím období roku 2010 lze u příjmů z provozování nestátního zdravotnického zařízení uplatnit podle ustanovení § 7 odst. 7 písm. c) ZDP výdaje ve výši 40 % (ve zdaňovacím období roku 2009 bylo možno uplatnit výdaje ve výši 60 %).

Pro MUDr. Bartoše není uplatnění výdajů v procentní výši v roce 2010 výhodné. Uplatní proto výdaje v prokázané výši. Podle daňové evidence činí skutečně vynaložené výdaje za rok 2010 celkem 580 000 Kč. V tom jsou zahrnuty i výdaje na nákup pohonných hmot u silničního motorového vozidla. V roce 2010 ale mohou poplatníci podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP uplatnit namísto skutečně vynaložených výdajů na pohonné hmoty paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem ve výši 5 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc. Pro MUDr. Bartoše je uplatnění paušálního výdaje na dopravu za celý rok 2010 ve výši 60 000 Kč místo skutečně vynaložených výdajů na nákup pohonných hmot ve výši 32 000 Kč výhodné. K uplatnění paušálních výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem v daňových přiznáních vydalo Ministerstvo financí Informaci, podle které se v případě příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti u poplatníků vedoucích daňovou evidenci podle § 7b ZDP vykazují paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem na řádku 102 Přílohy č. 1 přiznání k dani z příjmů fyzických osob (skutečně vynaložené výdaje na pohonné hmoty jsou v tomto případě daňově neúčinné).

Na řádku 102 uvede MUDr. Bartoš jako výdaje související s příjmy podle § 7 zákona částku 608 000 Kč (tj. 580 000 -- 32 000 + 60 000).

Na řádku 104 bude uveden rozdíl mezi příjmy a výdaji, tj. částka 292 000 Kč.

Podíl spolupracující osoby (manželky) na příjmech a výdajích za rok 2010 stanovil MUDr. Bartoš ve výši 18,5 %. Částka podílu spolupracující osoby na příjmech ve výši 166 500 Kč (18,5 % z 900 000) bude uvedena na řádku 107 a částka podílu spolupracující osoby na výdajích ve výši 112 480 Kč (18,5 % z 608 000) bude uvedena na řádku 108.

Dílčí základ daně podle § 7 ZDP zjištěný na řádku 113 ve výši 237 980 Kč se přenese do základního tiskopisu Přiznání na řádku 37.

Na řádku 38 základního tiskopisu Přiznání bude uvedena jako dílčí základ daně z kapitálového majetku podle § 8 ZDP částka připsaných úroků na běžném účtu v bance ve výši 142 Kč.

Dílčí základ daně z pronájmu podle § 9 ZDP a dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP vypočítá MUDr. Bartoš v Příloze č. 2. V řádku 201 uvede příjmy z pronájmu garáže ve výši 30 000 Kč a v řádku 202 uvede výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. MUDr. Bartoš se může rozhodnout, zda uvede výdaje v prokazatelné výši (v roce 2010 žádné větší výdaje nevynaložil) nebo uplatní výdaje v procentech z dosažených příjmů podle § 9 odst. 3 ZDP, tj. ve výši 30 %. Pro MUDr. Bartoše je uplatnění výdajů v procentech výhodnější. Na řádku 202 tedy uvede vypočtené výdaje ve výši 9 000 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši 21 000 Kč bude uveden na řádku 203 a stejná částka bude uvedena také jako dílčí základ daně podle § 9 ZDP na řádku 206. Dílčí základ daně podle § 9 ZDP zjištěný na řádku 206 se přenese do základního tiskopisu Přiznání na řádku 39.

Ve druhé části Přílohy č. 2 uvede MUDr. Bartoš příjem z prodeje automobilu ve výši 110 000 Kč (tato částka bude uvedena na řádku 207) a jako výdaj uvede částku zůstatkové ceny při vyřazení automobilu z obchodního majetku ve výši 45 000 Kč (tato částka bude uvedena na řádku 208). Jako Kód bude uvedeno malé písmeno „s“, čímž bude označena skutečnost, že se jedná o příjmy ze společného jmění manželů. Dílčí základ daně podle § 10 ZDP zjištěný na řádku 209 jako rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši 65 000 Kč se přenese do základního tiskopisu Přiznání na řádku 40.

V řádcích 41 a 41a bude uveden součet dílčích základů daně podle § 7 až 10 ZDP (324 122 Kč) a v řádcích 42 a 45 bude uveden jako základ daně celkový součet všech dílčích základů daně včetně dílčího základu daně ze závislé činnosti podle § 6 ZDP (512 042 Kč).

Ve 3. oddíle budou uvedeny nezdanitelné částky, o které se podle § 15 ZDP snižuje základ daně, tj. na řádku 46 hodnota poskytnutého daru ve výši 20 000 Kč, na řádku 47 částka úroků z hypotéčního úvěru a na řádku 49 částka 12 000 Kč, kterou lze maximálně uplatnit u pojistného na životní pojištění. Každá z uvedených částek bude v přílohách Přiznání doložena příslušným dokladem. Na řádku 54 bude uveden součet uplatněných nezdanitelných částí základu daně (114 000 Kč). Na řádku 55 bude uveden základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně (398 042 Kč), který se na řádku 56 zaokrouhlí na celé stokoruny směrem dolů (398 000 Kč). Na řádku 57 bude uvedena daň vypočtená sazbou 15 % ze zaokrouhleného základu daně (59 700 Kč). Stejná částka bude také uvedena ve 4. oddílu na řádcích 58 a 60.

V 5. oddílu bude v Tabulce č. 1 na řádku 64 uplatněna sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Stejná částka bude uvedena na řádku 70. Na řádku 71 bude uvedena částka daně po uplatnění slevy na dani (34 860 Kč).

V tabulce č. 2 se uvádí údaje o vyživovaných dětech (příjmení, jméno, rodné číslo a počet měsíců včetně měsíce narození). Na řádku 72 bude uvedena celková částka daňového zvýhodnění na obě vyživované děti ve výši 18 373 Kč (pro zdaňovací období roku 2010 je v § 35c ZDP stanoveno daňové zvýhodnění na 1 vyživované dítě ve výši 11 604 Kč ročně). Celá částka daňového zvýhodnění ve výši 18 373 Kč bude uplatněna na řádku 73 jako sleva na dani.

V 7. oddíle bude na řádku 84 uvedena částka sražené zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, která podle dokladu od zaměstnavatele (s. r. o.) činila 6 107 Kč a na řádku 91 bude uvedena částka daně z příjmů fyzických osob ve výši 10 380 Kč, kterou bude MUDr. Bartoš povinen zaplatit správci daně do 31. 3. 2011. Do tohoto data musí být přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2010 podáno.

Na poslední straně tiskopisu Přiznání bude uveden počet listů jednotlivých příloh a celkový počet listů všech příloh daňového přiznání (6). V prohlášení se uvádí datum vyplnění daňového přiznání a poplatník (popř. jeho zástupce) se vlastnoručně podepíše.

Ukázka výpočtu formuláře: Přiznání k dani z příjmů fyzických osob