Zákon č. 179/2010 Sb. - další novela zákona o veřejných zakázkách, 3. část

Oblasti rámcových smluv (dále také „RS“) se novela dotkla poměrně zásadním způsobem. Posun nastal u rámcových smluv, které zadavatel hodlá uzavřít s více uchazeči. Nezměnil se minimální počet 3 uchazečů, s nimiž lze smlouvy uzavřít. Zadavatel je pro tento případ, ale nově povinen v zadávacích podmínkách rovněž uvést objektivní způsob, kterým bude stanoven konkrétní počet uchazečů, s nimiž bude rámcová smlouva uzavřena (viz doplněk v § 89 odst. 2).

Upřesnění doznala také vlastní rámcová smlouva. Do změny zákon vyžadoval jedinou smlouvu bez ohledu, zda se uzavírá s jedním nebo více uchazeči. Novela ve třetím odstavci § 89 vyšla vstříc rozumné obchodní praxi. Dle ní je nově zadavatel v odůvodněných případech oprávněn upravit nabízené podmínky plnění jednotlivých uchazečů v samostatných přílohách rámcové smlouvy. Samostatné přílohy bude moci využít zejména, pokud to odůvodňuje povaha podmínek plnění, ochrana obchodního tajemství či nutnost zachování soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek (dále jen „VZ“) na základě rámcové smlouvy.

Pokud zakázky na základě rámcové smlouvy zadává sektorový zadavatel [viz změny v § 89 odst. 6 písm. b)], postupuje formou jednacího řízení bez uveřejnění, ale nově v písemné výzvě jen informuje o předmětu zakázky, provede svoji identifikaci a sdělí místo a lhůtu pro podání nabídek. Ostatní ustanovení § 34 odst. 2 se pro něj nepoužijí.

Při zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy se v prvním roce nevyžaduje nové prokázání kvalifikace dodavatelů. Do novely platilo, že i když RS byla uzavřena na období delší, než jeden rok, kvalifikace se u smluv uzavíraných v jejím rámci neprokazovala. Doplňkem odst. 12 do § 89 se uvedený úzus změnil následovně: „Pokud je rámcová smlouva uzavřena na dobu delší než 1 rok, je zadavatel od uchazečů, kteří jsou účastníky rámcové smlouvy, po uplynutí každého roku účinnosti rámcové smlouvy, oprávněn požadovat prokázání kvalifikace nebo její části maximálně v rozsahu, který byl požadován v zadávacím řízení na rámcovou smlouvu. Zadavatel je povinen uchazečům pro účely prokázání splnění kvalifikace poskytnout lhůtu alespoň v rozsahu, v jakém byla stanovena lhůta pro prokazování splnění kvalifikace při zadávání rámcové smlouvy. Uchazeče, který neprokáže splnění požadované kvalifikace, není zadavatel oprávněn vyzvat k poskytnutí plnění nebo k podání nabídky do doby prokázání požadované kvalifikace.

Změna je logická, protože veřejní zadavatelé mají možnost RS uzavírat na období 4 let. Jedná se o dobu poměrně dlouhou a je logické, že zadavatel potřebuje mít po celou dobu plnění zakázky jistotu, že mu plnění dodává kvalifikovaný uchazeč. Tolik pozitiva. Na druhou stranu, když uchazeč kvalifikaci nedoloží, se mohou vyskytnout i nepříjemnosti u RS uzavřených s jedním uchazečem. Zadavatel jej sice dle znění novely nevyzve k poskytnutí plnění, ale také jej nedostane, i kdyby jej potřeboval.

Bohužel nedoplnění kvalifikace v přiměřené době opět nebylo zákonodárcem zahrnuto do možnosti okamžitého odstoupení od smlouvy. Na to by měl zadavatel myslet již při přípravě VZ a do zadávací dokumentace (dále také „ZD“) a případného návrhu RS již si sám dané ustanovení zapracovat.

Výraznou proměnou prošel i § 91. Původně obsahoval pouze jeden odstavec. Ten se obsahově neliší. Nové přístupy přinesly nově odst. 2 a 3. Odstavec druhý dává zadavateli výraznou možnost měnit hodnotící kriteria pro nabídky podávané při zadávání zakázky na základě rámcové smlouvy. Svědčí o tom i znění uvedeného odstavce. „Zadavatel může při zadávání VZ na základě rámcové smlouvy změnit základní hodnotící kritérium ekonomické výhodnosti nabídek na základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkové ceny, zúžit rozsah nebo použít odlišnou váhu dílčích hodnotících kritérií, než která byla zvolena při uzavírání rámcové smlouvy.“

Třetí odstavec pak stanoví, že právo změnit hodnotící kriteria není pro zadavatele úplně bezbřehé. Právo na změnu hodnotících kritérií má zadavatel pouze v případě, že jiná hodnotící kritéria pro zadávání VZ na základě rámcové smlouvy jsou vymezena alespoň obecným způsobem již v zadávací dokumentaci (dále jen „ZD“). Pro zadavatele to opět znamená při vypisování zakázky domyslet, zda a případně jak bude chtít jednotlivá plnění dále posuzovat a vybírat.

Novela přinesla posun i do způsobu a formy oslovování uchazečů, pokud je RS uzavřena s více uchazeči viz § 92 nové odst. 2 a 3. I zde musí mít zadavatel již při vlastním vypisování zakázky jasno, jak bude chtít následně při oslovování uchazečů postupovat. Za prvé by měl veškeré podmínky plnění konkrétně vymezit v RS. Dále musí v návrhu RS podle § 89 odst. 4 uvést jeden ze způsobů výběru uchazeče pro plnění VZ zadávaných na základě RS. Jsou-li uvedené požadavky naplněny, zvolí zadavatel ten ze způsobů, který v RS vymezil.

Může jít o následující postupy:

Veřejný zadavatel není povinen vyzvat k předložení návrhu na uzavření smlouvy uchazeče, který by měl být vyzván podle zvoleného způsobu výběru, pokud je zřejmé, že vybraný uchazeč není z objektivních důvodů schopen plnění VZ veřejnému zadavateli poskytnout.

U rámcových smluv uzavíraných s více uchazeči, kde všechny podmínky plnění nejsou v RS konkrétně vymezeny, vyzve uchazeče k podání nabídek na základě hodnotících kritérií, které stanoví v souladu s § 91 (viz výše).

Novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), v § 92 novém odst. 5 dále stanoví, že: „Při zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy nesmějí strany za žádných podmínek provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové smlouvě.

Tento specifický druh výběrového řízení je v zákoně také zevrubně pojednán. Dotkly se jej jednak zásadní, jednak i změny formulační. K zásadním je třeba počítat, že soutěž o návrh může probíhat pouze formou otevřené nebo užší soutěže o návrh. V § 103 nový odst. 7 stanoví, že: „Podrobná pravidla pro postup v soutěži o návrh mohou být stanovena v soutěžním řádu vydaném v souladu se zvláštním právním předpisem“ (zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů). musí odpovídat podmínkám stanoveným tímto zákonem. Průběh řízení nebyl v původním znění svázán s konkrétními postupy. Po novele se postupy zadavatele sjednocují s obecnými postupy otevřeného nebo užšího řízení, čímž soutěž o návrh dostala pevný řád. Změny se prolínají jednotlivými ustanoveními prakticky všech paragrafů.

Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem byla v § 148 odst. 2 rozšířena o doručování prostřednictvím datových schránek.

Pokud mají zadavatel i dodavatel zřízenou datovou schránku z moci úřední, písemnosti podle ZVZ a písemnosti související s realizací VZ si doručují prostřednictvím datové schránky. Toto ustanovení se však nepoužije v následujících případech:

Uvedená koncepce používání datových schránek vtělená do ZVZ nastavuje pravidla. Neodstranila však všechny nedostatky, jež se snažila ošetřit Metodika k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení.

Zákon nově veřejným zadavatelům povinnost předem si vyžádat předchozí stanovisko Ministerstvy financí, pokud předpokládaná hodnota VZ činí nejméně 500 mil. Kč a smlouva bude uzavírána nejméně na 5 let, nebo na dobu neurčitou. Vyžádání stanoviska je podmínkou pro platnost smlouvy.

Žádost o stanovisko obsahuje kromě obecných náležitostí podání i ekonomický rozbor dopadů VZ na ekonomickou situaci žadatele, včetně údajů o stavu zadluženosti žadatele, které jsou nezbytné pro posouzení jeho schopnosti dostát závazkům z VZ; náležitosti obsahu žádosti stanoví prováděcí právní předpis. Ministerstvo financí při posuzování žádosti nemůže hodnotit žádné jiné skutečnosti, než ty, které jsou pro posouzení žádosti rozhodné.

Ministerstvo financí žádost o stanovisko posoudí z hlediska možných dopadů přijímaných závazků obsažených ve VZ a jejich vlivu na ekonomickou situaci žadatele nebo na mezinárodní závazky České republiky.

Pokud se Ministerstvo financí nevyjádří do 60 dnů od doručení, platí, že nemá námitek a veřejný zadavatel v dalším řízení postupuje již zcela samostatně.

předpokládal, že u podlimitních VZ je možno zvýhodnit zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více, než 50 % osob se zdravotním postižením pouze, když zadávací řízení probíhá formou otevřeného nebo užšího řízení. Nově se vztahuje i na zjednodušené podlimitní řízení.

Zcela byl institut

a nástrojů v § 149, které však neznamenají zásadní změny.

Přechodná ustanovení: , atestované podle dosavadních předpisů, jsou zadavatelé oprávněni používat

Z textu příspěvku je zřejmé, že se jednalo o novelu zákona poměrně rozsáhlou. Novela vyšla vstříc jednak požadavkům na harmonizaci s předpisy EU, měla odstranit dosavadní nedostatky zákona, na něž si zainteresované veřejnost právem stěžovala. Kladla si za cíl vyjít vstříc i požadavkům praxe. Ne všechny změny budou zainteresované strany vnímat jako zásadní.

Shrňme ty podstatné:

Již pouhý výčet důležitých změn jistě čtenáře upozorní, že by měl novele ZVZ věnovat zevrubnou pozornost. V mnohých případech se mění i filosofie přístupu účastníků řízení. Pozornost zainteresovaných by neměla ani nadále polevovat, protože aktuální společenská poptávka avizuje v dohledné době další změny a úpravy zákona.

Zákon č. 179/2010 Sb. nabývá s výjimkou čl. II, bodu 3 (viz výše) účinnost dnem 15. září 2010.