Spolu se zákonem č. 280/2009 Sb. , daňový řád, který nabývá účinnosti 1. 1. 2011, byl přijat také zákon č. 281/2009 Sb. , jímž byl, rovněž s účinností od 1. 1. 2011, novelizován i zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitostí“). Chci zde proto upozornit na hlavní změny, k nimž dochází u daně z nemovitostí ve zdaňovacím období roku 2011.
Přiznání k dani z nemovitostí v roce 2011
Dr.
Jindřich
Klestil
Oproti předchozímu období, v němž došlo ke zdvojnásobení většiny sazeb daně z nemovitostí, nedochází u této daně od roku 2011 k tak zásadním změnám. Uvedená novela se týká zejména ustanovení § 13a zákona o dani z nemovitostí a upravuje především postup správce daně při vyměření a doměření daně z nemovitostí v podmínkách platnosti daňového řádu. Rozšiřuje také možnosti podat samostatně daňová přiznání za spoluvlastnické podíly na nemovitostech.
Podmínky, za nichž vzniká daňovému subjektu povinnost podat daňové přiznání, se nezměnily, avšak nově je v ustanovení § 13a odst. 1 zákona o dani z nemovitostí upraven postup správce daně v případech, kdy se daňové přiznání nepodává a daň se oproti předchozímu zdaňovacímu období nemění:
„V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daně a za den vyměření a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období; správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním výměrem, platební výměr se založí do spisu a nelze se proti němu odvolat. Na žádost daňového subjektu mu správce daně zašle stejnopis platebního výměru, a to do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel.“
V případech, kdy dojde ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze ke změně sazeb daně, průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím, ke stanovení nebo změně koeficientu nebo k zániku osvobození podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona o dani z nemovitostí na základě obecně závazné vyhlášky obce, daňový subjekt i nadále není povinen podávat daňové přiznání a výsledek vyměření mu správce daně oznámí platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem.
Nejrozsáhlejší změny se týkají ustanovení § 13a odst. 5 až 7 zákona o dani z nemovitostí, která upravují podmínky pro přiznání a vyměření daně v případech spoluvlastnictví pozemků a nově i staveb, bytů a nebytových prostorů:
„(5) Je-li ve lhůtě do 31. ledna zdaňovacího období podáno daňové přiznání alespoň jedním ze spoluvlastníků za jeho spoluvlastnický podíl na pozemku, (dále jen ,podíl na pozemku[8216]), nebo za spoluvlastnický podíl na stavbě, bytu nebo samostatném nebytovém prostoru (dále jen ,podíl na stavbě[8216]), má povinnost podat daňové přiznání každý spoluvlastník za svůj podíl na pozemku nebo za svůj podíl na stavbě samostatně. V tomto případě přiznává a platí každý spoluvlastník daň ve výši svého podílu na celkové dani odpovídající jeho podílu na pozemku nebo na stavbě. Postup podle věty první nelze uplatnit u pozemku evidovaného v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem. Jestliže některý ze spoluvlastníků pozemku nebo stavby daňové přiznání nepodá, správce daně mu vyměří daň z moci úřední, bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání. Obdobně se postupuje při zdaňování spoluvlastnického podílu na bytu nebo samostatném nebytovém prostoru, jakož i spoluvlastnického podílu na pozemku, u něhož je spoluvlastnictví podle zvláštního právního předpisu odvozeno od vlastnictví bytu nebo samostatného nebytového prostoru.
(6) Pokud v předchozím zdaňovacím období měli spoluvlastníci pozemku, stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru, společného zástupce nebo společného zmocněnce, a pokud bude uplatněn správcem daně postup podle odstavce 5 věty čtvrté, neuplatní se pokuta za opožděné podání daňového přiznání ani penále z doměřené daně. Úrok z prodlení podle daňového řádu počítá se od pátého pracovního dne následujícího po náhradním dni splatnosti daně vyměřené z moci úřední.
(7) Podle odstavce 5 a odstavce 6 věty první se postupuje rovněž při doměření daně ostatním spoluvlastníkům, jestliže jeden ze spoluvlastníků podal dodatečné daňové přiznání k poslední známé dani přiznané nebo vyměřené z moci úřední podle odstavce 5.“
Jak vyplývá z citovaného ustanovení § 13a odst. 5 zákona o dani z nemovitostí, mohou počínaje zdaňovacím obdobím roku 2011 podávat daňová přiznání samostatně za své spoluvlastnické podíly nejen spoluvlastníci pozemků, ale také staveb a jednotek, tj. bytů a samostatných nebytových prostorů evidovaných v katastru nemovitostí. Tato možnost se nově vztahuje také na pozemky zastavěné nemovitými stavbami (u nichž se samozřejmě zdaňuje pouze výměra jejich nezastavěné části), a nelze ji využít pouze u pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidovány zjednodušeným způsobem.
V návaznosti na citovaná ustanovení § 13a zákona o dani z nemovitostí bylo doplněno také ustanovení § 15 odst. 4 téhož zákona, podle něhož se nyní stanoví tzv. minimální daň z pozemků či ze staveb ve výši 50 Kč v případech, kdy poplatník v obvodu místní působnosti téhož správce daně přiznává spoluvlastnický podíl na pozemku, stavbě nebo jednotce podle § 13a odst. 5 zákona o dani z nemovitostí, a nejedná-li se o podíly od daně zcela osvobozené a celková daň z pozemků, respektive celková daň ze staveb, činí u poplatníka méně než 50 Kč.
Minimální daň z pozemků se neuplatní v případě, že se jedná o podíl na pozemku, k němuž je spoluvlastnictví odvozeno od vlastnictví k bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru, evidovanému v katastru nemovitostí, pokud je ve smyslu ustanovení § 3 odst. 6 zákona o dani z nemovitostí přiznáván jejím vlastníkem nebo společným zástupcem spoluvlastníků jednotky spoluvlastnický podíl na pozemku vztahující se k celé jednotce (tato skutečnost se zohlední v daňovém přiznání označením položky č. 203 křížkem). Jestliže je však spoluvlastníkem jednotky podle § 13a odst. 5 zákona o dani z nemovitostí přiznáván samostatně jeho spoluvlastnický podíl na jednotce a zároveň také podíl na příslušném pozemku vztahující se k osobě spoluvlastníka a nikoli k celé jednotce, minimální daň ve výši 50 Kč se za podmínek daných ustanovením § 15 odst. 4 zákona o dani z nemovitostí uplatní.
V souvislosti s nabytím účinnosti daňového řádu a novely zákona o dani z nemovitostí byly vydány nové vzory tiskopisů přiznání k dani z nemovitostí:
*
25 5450 vzor č. 11 - Přiznání k dani z nemovitostí;
*
25 5450/1 vzor č. 15 - Pokyny k vyplnění přiznání k dani z nemovitostí od zdaňovacího období roku 2011;
*
25 5532 vzor č. 3 - List k dani z pozemků;
*
25 5533 vzor č. 3 - List k dani ze staveb;
*
25 5534 vzor č. 2 - Příloha k listu k dani z pozemků;
*
25 5535 vzor č. 2 - Příloha k listu k dani ze staveb.
Kromě drobných textových úprav u některých položek v návaznosti na dikci daňového řádu a novely zákona o dani z nemovitostí (např. doplnění textu u již zmíněné položky č. 203), zohledněných i v Pokynech k vyplnění daňového přiznání, došlo v tiskopisu daňového přiznání k těmto zásadním změnám:
Ve III. oddílu (Údaje k dani ze staveb) byly ve výpočtu daně vloženy dva řádky umožňující vyplnění výše spoluvlastnického podílu na stavbě nebo jednotce a výpočet odpovídajícího podílu na dani.
Zcela přepracován byl IV. oddíl tiskopisu daňového přiznání. Tabulka pro výpočet daně byla zjednodušena a nyní se u všech druhů daňových přiznání vyplňují řádky č. 401 -Daň z pozemků celkem, 402 - Daň ze staveb celkem a 403 - Daň z nemovitostí celkem. Pouze u dodatečného daňového přiznání se vyplňují další dva řádky, a to č. 404 - Poslední známá daň a 405 - Dodatečně přiznaná daň.
V závěru tiskopisu daňového přiznání byly dosavadní údaje o zástupcích poplatníka nahrazeny unifikovanou tabulkou „Údaje o zástupci“, kde se v případě, že je daňový subjekt zastupován, nově vyplní mj. také příslušný kód zástupce. Následující příklad vyplnění daňového přiznání je zaměřen především na možnosti přiznání daně za spoluvlastnické podíly na nemovitostech. Pro podrobné informace o vyplnění daňového přiznání odkazujeme na tiskopis MF č. 255450/1 vzor č. 15 - Pokyny k vyplnění přiznání k dani z nemovitostí od roku 2011.
Příklad
Vyplnění daňového přiznání
Společnost STAVODUM, s. r. o., vlastní nemovitosti v Hradci Králové, katastrální území Hradec Králové, kde byly obecně závaznými vyhláškami stanoveny mj. tyto koeficienty podle zákona o dani z nemovitostí:
Koeficient podle § 6 odst. 4 pro stavební pozemky ve výši 4,5.
Koeficient podle § 11 odst. 3 písm. a) pro obytné domy a byty ve výši 2,0.
Koeficient podle § 11 odst. 3 písm. b) pro stavby a samostatné nebytové prostory sloužící jako garáže.
Místní koeficient podle § 12 pro všechny nemovitosti na území města, s výjimkou pozemků uvedených v § 5 odst. 1 (mj. též orná půda), ve výši 3.
Průměrná cena pozemků zemědělské půdy, přiřazená vyhláškou Ministerstva zemědělství katastrálnímu území Hradec Králové, činí 7,26 Kč.
U nemovitostí, které jsou ve spoluvlastnictví, se spoluvlastníci dohodli, že budou přiznávat samostatně daň za své spoluvlastnické podíly.
Společnost je vlastníkem nebo spoluvlastníkem těchto pozemků a jednotek:
Pozemky:
1.
Pozemek druhu ostatní plocha parc. č. 1234 o výměře 1 500 m2, který je stavebním povolením, vydaným v roce 2010, určen k zastavění stavbou obytného domu o výměře zastavěné plochy 450 m2. Spoluvlastnický podíl společnosti na pozemku je 1/2, vlastníkem druhé poloviny je město Hradec Králové. Vzhledem k tomu, že obec je od daně osvobozena podle § 4 odst. 1 písm. b) a osvobození se v tomto případě vztahuje pouze k osobě poplatníka, při výpočtu daně se osvobození podílu obce nezohlední.
2.
Protože je na pozemek vydáno stavební povolení, bude část pozemku o výměře odpovídající zastavěné ploše povolené stavby, tj. 450 m2, předmětem daně jako stavební pozemek (druh pozemku F). Zbývající část pozemku o výměře 1 050 m2 bude předmětem daně jako druh pozemku G - ostatní plocha.
3.
Pozemek parc. č. 1235 druhu orná půda (druh pozemku A) o výměře 2 000 m2 ve spoluvlastnictví s fyzickou osobou. Spoluvlastnický podíl společnosti je 3/5. Na pozemku se nachází remízek o výměře 500 m2, jehož výměra bude osvobozena podle § 4 odst. 1 písm. k). V tomto případě se osvobození vztahuje k pozemku a nikoli pouze k osobě poplatníka, proto bude při výpočtu daně zohledněno. Místní koeficient podle § 12 se na pozemky orné půdy nevztahuje.
4.
Pozemek parc. č. 1236 druhu zastavěná plocha a nádvoří o výměře 800 m2, na němž stojí dále uvedený obytný dům o výměře zastavěné plochy 400 m2. Spoluvlastnický podíl příslušející společnosti je součtem podílů příslušejících ke třem bytům, jichž je společnost výhradním vlastníkem a které jsou předmětem přiznání k dani ze staveb. 5. Pozemek parc. č. 2525 druhu zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1 200 m2, na němž stojí dále uvedená polyfunkční stavba o výměře zastavěné plochy 500 m2. Spoluvlastnický podíl příslušející společnosti, je u společnosti evidován v katastru nemovitostí, a odpovídá jejímu spoluvlastnickému podílu na samostatném nebytovém prostoru, který je předmětem daně ze staveb.
Jednotky:
1.
Obytný dům č. p. 456 na pozemku parc. č. 1236 o zastavěné ploše 400 m2, dokončený v roce 2010, byl prohlášením vlastníka rozčleněn na byty a nebytové prostory, evidované v katastru nemovitostí. Z celkového počtu 20 bytů jich bylo 17 prodáno fyzickým osobám, zbývající 3 jsou ve vlastnictví společnosti. Jedná se o tři stejné byty č. 456/1, 456/2 a 456/3, každý o výměře podlahové plochy 105 m2, ke každému z nich přísluší spoluvlastnický podíl na pozemku a na společných částech stavby ve výši 125/15000.
2.
Polyfunkční stavba č. p. 850 na pozemku parc. č. 2525 o zastavěné ploše 500 m2, dokončená v roce 2010, byla prohlášením vlastníka rozčleněna na nebytové prostory, evidované samostatně v katastru nemovitostí. Společnost je spoluvlastníkem samostatného nebytového prostoru č. 850/6 sloužícího jako garáže, o celkové podlahové ploše 450 m2. Tento nebytový prostor tvoří 20 garážových stání. Spoluvlastnický podíl společnosti činí 1/5 a odpovídá čtyřem garážovým stáním, která společnost užívá. Výše spoluvlastnického podílu na společných částech stavby a na pozemku evidovaném u společnosti v katastru nemovitostí, je 825/10000
Poznámka: Údaje a výpočty uvedené v příkladu jsou fiktivní