Zaměstnávání osob v důchodovém věku není v dnešní době jevem nijak mimořádným. Pokud totiž takový důchodce splňuje podmínky na něj kladené, kdy může zaměstnavatel využít jak fyzický, tak duševní potenciál včetně dlouholetých zkušeností, má tato forma zaměstnávání z pohledu zdravotního pojištění některé výhody, které budou blíže rozebrány v dalším textu.
Zdravotní pojištění - když zaměstnáte starobního důchodce
Ing.
Antonín
Daněk
Oznamovací povinnost
Rozhodne-li se zaměstnavatel takového důchodce zaměstnat, musí nejprve splnit oznamovací povinnost, to znamená přihlásit tuto osobu u její zdravotní pojišťovny jako zaměstnance s uvedením data, od kterého bude platit pojistné. Pro tento účel použije na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kód „P“ a současně uvede i kód „D“, čímž dá zdravotní pojišťovně na vědomí, že bude zaměstnávat osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát. Pro splnění oznamovací povinnosti platí ve zdravotním pojištění osmidenní lhůta.
Za účelem řádného placení pojistného sdělí tento důchodce zaměstnavateli v den nástupu do zaměstnání, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Tato povinnost se na zaměstnance - důchodce vztahuje i tehdy, změní-li zdravotní pojišťovnu v průběhu zaměstnání. Pro splnění těchto povinností je taktéž stanovena osmidenní lhůta. Oznámení této změny zaměstnavateli musí být i v osobním zájmu pojištěnce (zaměstnance), neboť zaměstnavatel má právo požadovat po zaměstnanci - a to i po bývalém - úhradu penále, které musel zaplatit zdravotní pojišťovně z titulu opožděné platby pojistného, jestliže toto zpoždění vzniklo v důsledku neoznámení nebo opožděného oznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. K řešení této problematiky ještě doplňuji, že podle zákona je zaměstnavatel povinen zaměstnanci jeho sdělení ve věci pojištění u zdravotní pojišťovny písemně potvrdit.
Vyměřovací základ
Při zaměstnávání důchodce je jeho vyměřovacím základem dosažený příjem bez povinnosti zaměstnavatele provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu, přičemž se nepřihlíží k délce trvání zaměstnání v rámci kalendářního měsíce, k rozsahu pracovního úvazku, k době případné nemoci, k výši příjmu u jiného zaměstnavatele apod.
Mimoto platí ve zdravotním pojištění tato další zvýhodnění:
*
pojistné se neodvádí v případě poskytnutí neplaceného volna tomuto zaměstnanci, a to ani tehdy, když je zaměstnanec registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, pouze po část příslušného kalendářního měsíce. Naopak, pojistné by se odvádělo, pokud by byla zaměstnanému důchodci vykázána neomluvená absence;
*
do vyměřovacího základu se nezahrne ani plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
Podotýkám, že odpočet od dosaženého příjmu v částce 5 355 Kč měsíčně mohou u poživatelů invalidního důchodu uplatnit pouze zaměstnavatelé, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců.
Pracovní smlouva
Pokud je uzavřena pracovní smlouva, přihlašuje zaměstnavatel tohoto zaměstnance dnem nástupu do zaměstnání, což může být podle pracovní smlouvy například i 1. 1. 2011. V tomto případě nerozhoduje den faktického zahájení výkonu práce, ale datum, které je uvedeno v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce v duchu ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 odst. 1 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
Pojistné se u pracovní smlouvy odvádí z jakékoli výše zúčtovaného příjmu, tedy i v případě, kdy vyměřovací základ nedosáhne za rozhodné období kalendářního měsíce částky 2 000 Kč. Zde je patrná odlišnost od zaměstnávání na základě dohody o pracovní činnosti.
Za zaměstnance by byl z pohledu zdravotního pojištění považován i starobní důchodce, který by byl členem statutárního orgánu. Odměny členů statutárních orgánů (například členů představenstva a dozorčí rady) jako příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podléhají i v roce 2011 povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel přihlašuje tyto osoby u zdravotní pojišťovny k placení pojistného jako zaměstnance a odvádí pojistné v souladu se zákonem. Pokud se taková osoba stane členem statutárního orgánu například od 1. 2. 2011 s tím, že první odměna za výkon funkce bude zúčtována až do měsíce srpna 2011, přihlašuje zaměstnavatel tohoto zaměstnance již k datu 1. 2. 2011 a v měsících únor-červenec jej uvádí na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele s nulovým vyměřovacím základem. I pro tuto osobu však platí maximální vyměřovací základ, který je v roce 2011 určen částkou 1 781 280 Kč.
Dohoda o pracovní činnosti
Ve srovnání se zaměstnáváním na základě pracovní smlouvy platí u dohod o pracovní činnosti zejména tyto odlišnosti:
*
z hlediska plnění oznamovací povinnosti se u dohod o pracovní činnosti za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednanou práci. Za den ukončení zaměstnání se pak považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána;
*
nedosáhne-li v rozhodném období kalendářního měsíce zúčtovaný hrubý příjem částky 2 000 Kč, nepovažuje se tato osoba z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Pokud příjem zaměstnance nezakládá účast na zdravotním pojištění, nepřihlašuje zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny, v případě trvající dohody o pracovní činnosti je nutno zaměstnaného důchodce odhlásit na příslušný kalendářní měsíc, ve kterém nebylo na dohodu o pracovní činnosti částky 2 000 Kč dosaženo.
Dohoda o provedení práce
Osoby pracující na dohodu o provedení práce se ve zdravotním pojištění nepovažují za zaměstnance. Na základě této skutečnosti zaměstnavatel neplní vůči zdravotní pojišťovně zaměstnaného důchodce žádné povinnosti, to znamená, že nepřihlašuje tuto osobu u zdravotní pojišťovny a ze zúčtovaného příjmu neodvádí pojistné.
Nejčastější chyby:
*
při přihlašování starobního důchodce nepoužije zaměstnavatel současně s kódem „P“ i kód „D“,
*
uplatnění odpočtu, i když u zaměstnaného starobního důchodce tento zákonný nárok neexistuje,
*
nepřihlašování členů statutárních orgánů,
*
neodvádění pojistného u pracovní smlouvy z příjmu do 2 000 Kč,
*
nesprávné přihlašování a odhlašování zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti,
*
neodhlášení zaměstnance v případě trvající dohody o pracovní činnosti za situace, kdy hrubý příjem poklesne pod 2 000 Kč.
Závěr
K řešené problematice dodávám, že výše uvedené podmínky platí nejen pro poživatele starobních důchodů, ale i pro osoby pobírající invalidní, vdovský a vdovecký důchod, jakož i pro další osoby, vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Značně specifickou skupinu však představují například osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku, nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.