Úhrada mezd z přidělené dotace

Ustanovení vyhlášky č. 108/2005 Sb. nemá žádný vliv na použití ze státního rozpočtu na financování činnosti soukromé školy. Okolnost, že není dodržen nejnižší počet žáků ve výchovné skupině podle ustanovení § 3 vyhlášky neznamená, že soukromá škola nemůže použít finanční prostředky z na více vychovatelů (a dalších zaměstnanců), než odpovídá nejnižšímu počtu žáků vyplývajícímu z tohoto ust. vyhlášky. Ostatně ani normativy, pomocí nichž jsou rozdělovány prostředky státního rozpočtu do jednotlivých škol a školských zařízení, nevycházejí z počtů žáků uvedených v příslušných prováděcích předpisech vydaných k provedení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nedodržení nejnižších počtů žáků podle vyhlášky tak má pouze ten následek, že právnická osoba musí prostředky k financování mzdových výdajů zaměstnanců domova mládeže najít jinde, než právě v normativně stanoveném rozpisu rozpočtu vycházejícího z normativně určeného počtu žáků.

Pravidla pro použití ze státního rozpočtu soukromou školou stanoví - na rozdíl od škol veřejných - zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 1 odst. 2 tohoto zákona platí: se poskytuje k financování neinvestičních výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním ve školách a se službami a vzděláváním, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisí, a s běžným provozem školy a školského zařízení s výjimkou nájemného a reklamy. O poskytnutí musí soukromá škola uzavřít smlouvu s krajským úřadem. V souladu s ust. § 4 odst. 1 zákona se ve smlouvě o poskytnutí uvádějí zejména činnosti, na které se poskytuje, jejich rozsah, počet dětí, žáků nebo studentů ve školním roce, na který se poskytuje, a výše stanovená procentním podílem. Jestliže tedy soukromá škola dodrží účel poskytnuté (viz výše citovaný § 1 odst. 2) a použije ji výhradně na činnosti v rozsahu uvedeném smlouvou podle § 4 odst. 1 smlouvy, nelze nic namítat proti použití takto poskytnutých prostředků i při nižším počtu žáků ve výchovných skupinách domova mládeže. Pro úplnost ještě dodejme, že soukromé školy - opět na rozdíl od škol veřejných - nejsou vázány žádnými závaznými ukazateli (limity), které veřejné škole krajský úřad stanoví při rozpisu prostředků ze státního rozpočtu (ukazatele jako limit prostředků na platy, limit OON, obojí od tohoto roku nastaveno zvlášť pro pedagogy a zvlášť pro nepedagogy…). Důvodem tohoto rozdílu je právě to, že na soukromé školy nedopadá rozpis rozpočtu podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, ale důsledně jen výše zmíněný zákon č. 306/1999 Sb.