Nové parametry sociálního pojištění pro rok 2012

Vydáno: 28 minut čtení

U základních parametrů sociálního pojištění nastaly od roku 2012 změny především v důsledku zákona č. 220/2011 Sb. , kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a v návaznosti na tento zákon v důsledku vydání vyhlášky č. 286/2011 Sb. , o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodů v roce 2012. Stanovení nových základních parametrů podle uvedené vyhlášky ovlivňuje především výpočet důchodů z důchodového pojištění a účast některých osob na důchodovém pojištění, stanovení denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění a povinnost platit pojistné na sociální pojištění a výši vyměřovacích základů pro toto pojistné. První změnou oproti předchozí právní úpravě je již to, že hodnoty základních parametrů důchodového pojištění stanoví vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, nikoliv jako dosud nařízení vlády; vzhledem k tomu, že na základě zákona č. 220/2011 Sb. pravidla stanovení všech základních parametrů důchodového pojištění stanoví nyní jednoznačně přímo zákon o důchodovém pojištění bez možnosti odchýlení se od těchto pravidel (není zde žádný prostor pro uvážení při stanovení těchto parametrů), došlo od roku 2012 k uvedené změně formy právního předpisu, který stanoví tyto parametry.

Nové parametry sociálního pojištění pro rok 2012
JUDr.
Jan
Přib
Průřezový význam (tj. význam i pro další systémy než je důchodové pojištění) mají nové hodnoty všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu, přičemž pro rok 2012 se používají hodnoty těchto parametrů stanovené za rok 2010. Podle vyhlášky č. 286/2011 Sb.:
*
výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010 činí částku
24 526 Kč
,
*
výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010 má hodnotu
1,0249
.
 
1. Důchodové pojištění
V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, slouží uvedené parametry (tj. všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient) především při stanovení
základu pro vyměřování důchodů
(jedná se o stanovení tzv. koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, jímž se při zjišťování osobního vyměřovacího základu násobí úhrn vyměřovacích základů v jednotlivých kalendářních letech rozhodného období, a prostřednictvím těchto dvou parametrů se stanoví dále výše redukčních hranic pro omezení osobního vyměřovacího základu, s jejichž použitím se pak určuje výpočtový základ).
Vedle toho však tyto parametry ovlivňují
účast osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění
a tím i placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, neboť povinnost platit toto pojistné a příspěvek vzniká za podmínky, že těmto osobám vznikla účast na důchodovém pojištění.
 
Výpočtový základ
V roce 2012 se výpočtový základ, z něhož se příslušnou procentní sazbou vyměřují přímé důchody (tj. důchody starobní a invalidní), stanoví tak, že se z osobního vyměřovacího základu:
*
do částky 11 061 Kč (tj. do částky první redukční hranice) počítá 100 %,
*
z částky nad 11 061 Kč do částky 29 159 Kč (tj. do částky druhé redukční hranice) se počítá 28 %,
*
z částky nad 29 159 Kč do částky 100 548 Kč (tj. do částky třetí redukční hranice) se počítá 16 % a
*
z částky nad 100 548 Kč se počítá 8 %.
Tato pravidla stanovení výpočtového základu v roce 2012 jsou důležitá především pro pojištěnce, kteří zvažují odchod do důchodu právě v tomto roce. Uvedené částky redukčních hranic v návaznosti na zákonná pravidla určení jejich výše (k těmto pravidlům srov. § 15 odst. 3 a 4 zákona o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 220/2011 Sb.) stanovila vyhláška č. 286/2011 Sb.
 
Účast na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných
Osoby samostatně výdělečně činné se pro účely účasti na důchodovém pojištění rozdělují na dvě skupiny, a to na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající tzv. hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající
hlavní
samostatnou výdělečnou činnost je
vždy účastna důchodového pojištění
, a to bez ohledu na výši dosaženého příjmu (účast proto vzniká i tehdy, je-li vykázána ztráta nebo malý příjem, který nedosahuje ani stanovené rozhodné částky); vymezení hlavní samostatné výdělečné činnosti je negativní, neboť se jedná o takovou samostatnou výdělečnou činnost, která není považována za vedlejší. Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost platí vždy pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající
vedlejší
samostatnou výdělečnou činnost je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem (po odpočtu výdajů) z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň
rozhodné částky
. Rozhodná částka je upravena v § 10 zákona o důchodovém pojištění a činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; rozhodná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Výše rozhodné částky je tedy pro každý kalendářní rok jiná a závisí na výši tohoto všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu.
Pro rok 2012
je rozhodnou částkou částka
60 329 Kč
. Pro srovnání se uvádí, že v roce 2011 rozhodná částka činila 59 374 Kč.
Bude-li osoba samostatně výdělečně činná vykonávat vedlejší samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2012 a dosáhne příjmu z této činnosti aspoň ve výši 60 329 Kč, bude za rok 2012 povinně účastna důchodového pojištění a zaplatí též pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; příjmem ze samostatné výdělečné činnosti se rozumí daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Rozhodná částka je stanovena pro celý kalendářní rok; v případě že vedlejší samostatná výdělečná činnost netrvala po celý kalendářní rok, rozhodná částka se stanoveným způsobem snižuje.
Rozhodná částka se sníží
o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů, resp. v období 2011 až 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za které se nemocenské osobě samostatně výdělečně činné nevyplácí). Tato dvanáctina se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru a v roce 2012 činí 5 028 Kč. Byla-li vedlejší samostatná výdělečná činnost konána např. jen v jednom kalendářním měsíci (třeba i jen po část tohoto měsíce), činí v roce 2012 rozhodná částka 5 021 Kč, byla-li vedlejší samostatná výdělečná činnost konána v sedmi měsících, činí rozhodná částka 35 189 Kč (tj. 60 329 - 5 x 5 028) atd.
V případě, že vedlejší samostatná výdělečná činnost bude vykonávána jen po část kalendářního roku a po zbývající část kalendářního roku bude vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost, budou se zásady účasti na důchodovém pojištění posuzovat vždy ve vztahu k té části roku, po kterou byla vykonávána hlavní nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost; pro tyto účely se příjem ze samostatné výdělečné činnosti rozděluje poměrně (podle počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní a vedlejší samostatné výdělečné činnosti) na část dosaženou výkonem hlavní samostatné výdělečné činnosti a na část dosaženou výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
Vedlejší samostatná výdělečná činnost
je vymezena dvěma způsoby, a to jednak prostřednictvím výkonu zaměstnání, jednak prostřednictvím trvání určitých skutečností. Za prvé se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce vykonávala zaměstnání; zaměstnáním se zde rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců.
Za druhé se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud trvaly stanovené skutečnosti, tj. osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:
*
měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod (tato podmínka se považuje za splněnou, i když se starobní důchod nevyplácí; přitom se nerozlišuje, jde-li o obecný nebo předčasný starobní důchod),
*
měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, anebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II až IV, pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou,
*
vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání,
*
byla nezaopatřeným dítětem ve smyslu § 20 odst. 3 písm. a) zákona o důchodovém pojištění (tj. soustavně se připravuje studiem na budoucí povolání).
Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž po
celý měsíc
byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a současně trval výkon zaměstnání nebo trvaly uvedené skutečnosti. Od roku 2011 však nastala podstatná
změna ve vymezení vedlejší samostatné výdělečné činnosti
, neboť v případě, že sice trval výkon zaměstnání nebo trvaly uvedené skutečnosti, avšak osoba samostatně výdělečně činná byla
účastna
nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, bude se samostatná výdělečná činnost v kalendářních měsících, v nichž trvala tato účast, považovat vždy za hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
Příklady účasti osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění
Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost vykázala za rok 2012 příjem (po odpočtu výdajů) ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 42 526 Kč. Tato osoba samostatně výdělečně činná je účastna v roce 2012 důchodového pojištění a zaplatí pojistné na důchodové pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Osoba samostatně výdělečně činná, která po celý rok 2012 vykonávala zaměstnání v pracovním poměru, který založil účast na nemocenském pojištění, vykázala za rok 2012 příjem (po odpočtu výdajů) ze samostatné výdělečné činnosti, která má (vzhledem k výkonu tohoto zaměstnání) charakter vedlejší samostatné výdělečné činnosti, ve výši 42 526 Kč. Tato osoba samostatně výdělečně činná není účastna v roce 2012 důchodového pojištění, a proto není povinna platit pojistné na důchodové pojištění.
Osoba samostatně výdělečně činná, která je poživatelem invalidního důchodu, zahájila samostatnou výdělečnou činnost 15. června 2012 a za rok 2012 vykázala příjem (po odpočtu výdajů) ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 32 500 Kč. Vzhledem k tomu, že rozhodná částka upravená vzhledem k sedmi měsícům výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti činí 35 189 Kč a této částky nebylo dosaženo, není tato osoba samostatně výdělečně činná účastna v roce 2012 důchodového pojištění, a proto není povinna platit pojistné na důchodové pojištění.
Osobě samostatně výdělečně činné, která vykonává po celý rok 2012 samostatnou výdělečnou činnost, byl od 10. května 2012, kdy dovršila důchodový věk, přiznán starobní důchod. Za rok 2012 tato osoba samostatně výdělečně činná vykázala příjem (po odpočtu výdajů) ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 70 000 Kč. Za výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti se považuje 7 měsíců (tj. červen až prosinec 2012; ke květnu nelze přihlédnout, neboť starobní důchod byl přiznán až od 10. května), a proto se příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti stanoví tak, že se 70 000 Kč vydělí 12 (tj. počtem měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti) a vynásobí 7 (tj. počtem měsíců, v nichž byla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost). Tímto postupem vychází částka 40 834 Kč, a protože tato částka převyšuje rozhodnou částku upravenou vzhledem k 7 měsícům výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti (tj. rozhodnou částku 35 189 Kč), bude tato osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění po celý rok 2012 a zaplatí za tento rok pojistné na důchodové pojištění.
Osoba samostatně výdělečně činná je po celý rok 2012 poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně a současně je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (k této účasti se přihlásila v roce 2011 při zahájení samostatné výdělečné činnosti). Tato osoba bude v roce 2012 účastna důchodového pojištění bez zřetele na výši příjmu dosaženého výkonem samostatné výdělečné činnosti, neboť její samostatná výdělečná činnost se považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost (z důvodu účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných) a výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti vždy zakládá účast na důchodovém pojištění.
Účast osoby samostatně výdělečně činné na důchodovém pojištění má význam též pro
výplatu předčasného starobního důchodu
při výkonu samostatné výdělečné činnosti v období do dosažení důchodového věku. V tomto období se předčasný starobní důchod vyplácí jen tehdy, pokud výkon samostatné výdělečné činnosti (tj. příjem z této činnosti je nižší než rozhodná částka) nezakládá účast na důchodovém pojištění; rozhodná částka tedy ovlivňuje i výplatu tohoto důchodu.
 
2. Nemocenské pojištění
Parametry důchodového pojištění budou od roku 2012 ovlivňovat podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a stanovení denního vyměřovacího základu prostřednictvím redukčních hranic.
 
Účast zaměstnanců na nemocenském pojištění
Jednou z podmínek účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění je, že sjednaná částka jejich příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku tzv.
rozhodného příjmu
. Částka rozhodného příjmu byla v zákoně o nemocenském pojištění stanovena ve výši 2 000 Kč s tím, že tato částka se od 1. ledna kalendářního roku zvyšuje, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než platná částka rozhodného příjmu. Tato situace nastala právě od roku 2012 (neboť tento součin činí 25 137 Kč), a proto
částka rozhodného příjmu
od roku 2012 činí
2 500 Kč
. To znamená, že zaměstnanci budou od roku 2012 účastni nemocenského pojištění, pokud sjednaná částka jejich příjmu dosahuje aspoň částku 2 500 Kč za kalendářní měsíc.
 
Stanovení denního vyměřovacího základu
Dávky nemocenského pojištění, tj. nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství a ošetřovné, se podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyměřují z
denního vyměřovacího základu
příslušnou procentní sazbou; u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se tento základ používá pro stanovení výše této dávky jako rozdílu mezi denním vyměřovacím základem a průměrem příjmů připadajícím na jeden kalendářní den. Denní vyměřovací základ (tj. průměr příjmů zahrnovaných do vyměřovacího základu pro pojistné, který připadá v rámci rozhodného období na jeden kalendářní den) se však pro výpočet dávek nemocenského pojištění stanoveným způsobem upravuje prostřednictvím tří redukčních hranic.
Redukční hranice
nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných v důchodovém pojištění. V kalendářním roce činí první redukční hranice jednu třicetinu součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukční hranice stanoví (pro redukční hranice platné v roce 2012 bude tedy rozhodný všeobecný vyměřovací základ za rok 2010 a přepočítací koeficient stanovený na základě zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu); druhá redukční hranice pak bude činit 1,5násobek částky první redukční hranice a třetí redukční hranice 3násobek částky první redukční hranice. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru, a to až po tomto výpočtu jednotlivých redukčních hranic.
Od 1. ledna 2012
:
*
první redukční hranice činí
838 Kč
,
*
druhá redukční hranice činí
1 257 Kč
,
*
třetí redukční hranice činí
2 514 Kč
.
Tyto částky redukčních hranic vyhlásilo též sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 310/2011 Sb.
Denní vyměřovací základ se upraví v roce 2012 tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 % pro vyměření nemocenského a ošetřovného a 100 % pro vyměření peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Částky denního vyměřovacího základu se v jednotlivých pásmech zaokrouhlují na dvě platná desetinná místa a na celé koruny směrem nahoru se zaokrouhluje celkový výsledek. Maximální denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského tedy v roce 2012 může činit 1 383 Kč (tohoto maximálního denního vyměřovacího základu lze dosáhnout při mzdě cca 76 500 Kč a vyšší) a nejvyšší nemocenské vypočtené z tohoto základu pak činí 830 Kč za kalendářní den (sazba zde činí 60 % denního vyměřovacího základu); maximální denní vyměřovací základ pro výpočet peněžité pomoci v mateřství pak v roce 2012 může činit nejvýše 1 467 Kč a nejvyšší peněžitá pomoc v mateřství vypočtená z tohoto základu pak činí 1 027 Kč za kalendářní den (sazba zde činí 70 % denního vyměřovacího základu).
Pro srovnání se uvádí, že v roce 2011 první redukční hranice činila 825 Kč, druhá redukční hranice činila 1 237 Kč a třetí redukční hranice činila 2 474 Kč.
Redukční hranice používané pro zjištění denního vyměřovacího základu v nemocenském pojištění mají význam též
pro výpočet náhrady mzdy nebo platu
, která náleží v období prvních 14 kalendářních dnů a v letech 2011 až 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
podle § 192 zákoníku práce
. Tato náhrada přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení této náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Výpočtem vychází, že v roce 2012 pro účely této úpravy průměrného výdělku:
*
upravená první redukční hranice činí 146,65 Kč,
*
upravená druhá redukční hranice činí 219,98 Kč,
*
upravená třetí redukční hranice činí 439,95 Kč.
 
3. Pojistné na sociální pojištění
V pojistném na sociální pojištění (tj. pojistném na důchodové a nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb.) mají parametry důchodového pojištění, tj. všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient pro jeho úpravu, význam především pro stanovení maximálního vyměřovacího základu u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných a pro stanovení minimálního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a minimálních a maximálních měsíčních vyměřovacích základů pro placení záloh osobami samostatně výdělečně činnými.
 
Maximální vyměřovací základ
Maximální vyměřovací základ u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných činí 48násobek průměrné mzdy, avšak pro rok 2010 a pro rok 2011 byl zvýšen na 72násobek průměrné mzdy. Od roku 2012 činí maximální vyměřovací základ opět 48násobek průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se pro účely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu s tím, že vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru (průměrná mzda pro rok 2012 činí tedy 25 137 Kč). Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ, je vždy kalendářní rok.
Maximální vyměřovací základ platí pro zaměstnance a pro osoby samostatně výdělečně činné a zprostředkovaně má vliv i na vyměřovací základ zaměstnavatele, pokud jeho zaměstnanec dosáhne v kalendářním roce maximálního vyměřovacího základu. Maximální vyměřovací základ činí v roce 2012 částku 1 206 576 Kč (v roce 2011 maximální vyměřovací základ činil 1 781 280 Kč).
Maximální vyměřovací základ zaměstnance
je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ, liší se postup podle toho, byl-li zaměstnanec v kalendářním roce zaměstnán u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.
Byl-li v kalendářním roce zaměstnanec zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele. Byl-li v kalendářním roce zaměstnanec zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném). Tento přeplatek vrátí zaměstnanci okresní správa sociálního zabezpečení jen na základě písemné žádosti zaměstnance; tato žádost musí být přitom doložena potvrzením zaměstnavatelů.
Do
vyměřovacího základu zaměstnavatele
se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné, přičemž se tento maximální vyměřovací základ v kalendářním roce zjišťuje jen z příjmů zaměstnance u jednotlivého zaměstnavatele (tj. u každého zaměstnavatele zvlášť, a to jen z příjmů, které zaměstnavatel zúčtoval). Částka příjmu zúčtovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, z níž zaměstnanec odvedl pojistné, neboť u zaměstnavatele nedosáhl maximálního vyměřovacího základu, se však zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnavatele, i když z hlediska zaměstnance se bude jednat o přeplatek, který bude zaměstnanci na jeho žádost vrácen.
Zaměstnanec dosáhne v roce 2012 maximálního vyměřovacího základu, pokud jeho příjem (úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů) činí v průměru na měsíc více než cca 100 550 Kč (brutto).
Maximální vyměřovací základ ve výši 1 206 576 Kč platí v roce 2012 i pro
osoby samostatně výdělečně činné
.
 
Vyměřovací základy pro pojistné na důchodové pojištění a pro zálohy na toto pojistné u osob samostatně výdělečně činných
Minimální vyměřovací základ
platí jen pro osoby samostatně výdělečně činné, a to pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; pro zaměstnance ani zaměstnavatele minimální vyměřovací základ zaveden není.
Výši
vyměřovacího základu
pro pojistné na důchodové pojištění
za kalendářní rok
si osoba samostatně výdělečně činná určuje sama. Zvolená částka ale nesmí být
nižší
než zákonem stanovené minimum ani
vyšší
než zákonem stanovené maximum. Minimální vyměřovací základ je pro osobu samostatně výdělečně činnou stanoven jednak
procentní sazbou
(která činí 50 %) z daňového základu, tj. v zásadě z výše příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů, jednak absolutní pevnou částkou. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Absolutní minimální vyměřovací základ
v pevné částce pro stanovení pojistného na důchodové pojištění
za kalendářní rok
je upraven zvlášť pro výkon hlavní a zvlášť pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, jsou-li tyto činnosti vykonávány jako jediné v kalendářním roce. Vychází se z minimálního měsíčního vyměřovacího základu, z něhož se platí zálohy na pojistné, stanoveného pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost a pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, který se vynásobí počtem měsíců výkonu příslušné samostatné výdělečné činnosti (po odpočtu vyloučených kalendářních měsíců). Minimální vyměřovací základ za rok 2012 bude při výkonu
hlavní
samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2012 činit
75 420 Kč
; při výkonu
vedlejší
samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2012 bude tento základ činit
30 168 Kč
. Pro srovnání se uvádí, že minimální vyměřovací základ za rok 2011 při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti činí 74 220 Kč a při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti činí 29 688 Kč; tyto minimální vyměřovací základy se použijí na přehledu podávaném v roce 2012 vzhledem k samostatné výdělečné činnosti konané v roce 2011.
Od roku 2011 byl zaveden ještě další minimální vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro
osoby samostatně výdělečně činné účastné nemocenského pojištění
. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné (hlavní i vedlejší) pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, která byla aspoň po část kalendářního roku účastna nemocenského pojištění a zaplatila aspoň za jeden kalendářní měsíc tohoto roku pojistné na nemocenské pojištění z měsíčního základu vyššího, než kolik činí nejnižší měsíční vyměřovací základ za tento měsíc, činí nejméně úhrn měsíčních vyměřovacích základů, které si osoba samostatně výdělečně činná určila (přitom se nepřihlíží k části určeného měsíčního vyměřovacího základu, který je vyšší než stanovený nejnižší měsíční vyměřovací základ jen v důsledku platby zálohy na pojistné zaokrouhlené až do výše celé stokoruny směrem nahoru).
Minimální měsíční vyměřovací základ
pro placení záloh na pojistné
za jednotlivý kalendářní měsíc
je upraven v závislosti na tom, platí-li zálohy na pojistné osoba samostatně výdělečně činná s hlavní samostatnou výdělečnou činností nebo osoba samostatně výdělečně činná s vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí v roce 2012
nejméně 25 %
průměrné mzdy (průměrná mzda pro rok 2012 činí 25 137 Kč). V roce 2012 bude minimální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh v absolutní pevné částce činit u osob samostatně výdělečně činných s
hlavní
samostatnou výdělečnou činností
6 285 Kč
; záloha na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti vypočtená z tohoto minimálního měsíčního vyměřovacího základu při sazbě 29,2 % bude činit 1 836 Kč.
Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh na pojistné (viz § 13a odst. 8 a 9 zákona č. 589/1992 Sb.) považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající
vedlejší
samostatnou výdělečnou činnost, činí
nejméně 10 %
průměrné mzdy. V roce 2012 bude minimální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh v absolutní pevné částce činit u osob samostatně výdělečně činných s
vedlejší
samostatnou výdělečnou činností
2 514 Kč
; záloha na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti vypočtená z tohoto minimálního měsíčního vyměřovacího základu bude činit 735 Kč.
Uvedené částky minimálních měsíčních vyměřovacích základů se použijí od podání přehledu za rok 2011 (tyto částky pak budou platit až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být přehled za rok 2012 podán v dalším kalendářním roce, tj. v roce 2013).
Maximální vyměřovací základ má (podle právní úpravy účinné od roku 2011) vliv i na stanovení
maximálního měsíčního vyměřovacího základu
, z něhož
osoba samostatně výdělečně činná
odvádí
zálohy
na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. U osoby samostatně výdělečně činné činí výše
měsíčního vyměřovacího základu
pro zálohy částku, kterou si určí, nejvýše však částku ve výši
jedné dvanáctiny
maximálního vyměřovacího základu. V roce 2012 činí tedy maximální měsíční vyměřovací základ pro zálohy částku 100 548 Kč a maximální výše zálohy vypočtená z tohoto základu činí 29 361 Kč.
 
Vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění u osob samostatně výdělečně činných
Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši si určuje osoba samostatně výdělečně činná sama. Tento základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, tj. v roce 2012 nižší než částka
5 000 Kč
. To znamená, že minimální pojistné na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných nemůže být (vzhledem k sazbě 2,3 %) nižší než
115 Kč
za kalendářní měsíc (za měsíc leden 2012 musí být tedy zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění nejméně v částce 115 Kč). Pro srovnání se uvádí, že v roce 2011 měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění činil 4 000 Kč a minimální pojistné na nemocenské pojištění činilo 92 Kč za kalendářní měsíc.