Důchodové spoření

Člověk je nejprve dítětem, které potřebuje pomoc, poté se stane dospělým a může téměř vše (co chce), a nakonec zestárne a opět se bez pomoci neobejde. To je naší přirozeností a nebylo ani nebude tomu jinak. Se změnami společnosti se ale měnil způsob oné pomoci, zvláště pak vůči seniorům. Historicky nejdéle pomáhaly prarodičům jejich rodiny, zejména jejich dospělé děti. S nástupem tzv. moderní společnosti se těžiště péče o staré lidi přesunulo na stát, který začal vyplácet důchody financované průběžně z pojistného placeného výdělečně činnými osobami. V poslední dekádě se ale ukazuje, že státní zabezpečení důchodců je příliš „štědré“ a dochází k jeho omezování, a těžiště se dále přesouvá k alternativním soukromým pojistným důchodovým produktům.

Dne 1. ledna 2013 naostro začala největší reforma penzijního systému od roku 1989, náš důchodový systém se tak nyní skládá ze tří tzv. pilířů. Základem je i nadále státní průběžný systém důchodového pojištění - l. pilíř -ekonomicky aktivní generace povinně přispívá do „jednoho balíku“, z něhož jsou ihned vypláceny penze dnešním důchodcům. Pojistné na důchodové pojištění je 28% vyměřovacího základu („VZ“), kterým je u zaměstnanců zpravidla hrubá mzda (dále také „HM“), v případě OSVČ polovina dílčího základu daně z podnikání. Samotní zaměstnanci se na něm přitom sami podílejí ze 6,5% HM, zbylých 21,5% hradí zaměstnavatel (nad rámec HM), který má na starosti odvod obou částek a administrativu s tím spojenou vůči České správě sociálního zabezpečení, která I. pilíř spravuje. Kvůli výtkám Ústavního soudu je průběžný systém více zásluhový než dříve, přičemž pojistné se platí - a důchody počítají - jen do stropu VZ, kterým je 4násobek průměrné mzdy.

Zásadní novinkou roku 2013 je ll. pilíř tvořený systémem důchodového spoření. Vstup do něj je sice dobrovolný, ale toto rozhodnutí již není možno zvrátit, a k ukončení účasti dojde pouze pobíráním starobního důchodu nebo smrtí. Vstup je trvale otevřen fyzickým osobám ve věku 18 až 35 let, starším tato možnost skončí 30.6.2013 (ledaže by po 1.1.2013 ještě nebyli poplatníky pojistného na důchodové pojištění v I. pilíři, tito budou moci vstoupit do II. pilíře po dobu půl roku poté, co se takovýmito poplatníky poprvé stanou). Vstup není dovolen osobám, kterým již byl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění, tj. z I. pilíře.

Účastník důchodového spoření si platí pojistné na svůj individuální penzijní účet fondového typu, který spravuje jím vybraná soukromá penzijní společnost (odděleně od svého majetku), přičemž může volit ze čtyř důchodových fondů lišících se v investiční strategii - a tím pádem i v míře rizika a potenciálního zisku či ztráty. Takto naakumulované prostředky se (až na malé výjimky) dnem přiznání státního starobního důchodu z l. pilíře převedou jako úhrada jednorázového pojistného na pojištění důchodu u vybrané životní pojišťovny. A z tohoto pojištění bude účastníkovi důchodového spoření vyplácet doživotní (nebo 20letý) starobní důchod.

Pojistné na důchodové spoření činí 5% VZ, resp. HM (stejná základna jako u pojistného I. pilíře), přičemž 3% se převádějí z výše uvedeného pojistného na důchodové pojištění dotyčné osoby (tomu bude odpovídat adekvátně nižší státní důchod z I. pilíře) a další 2% navíc si připlatí samotný účastník ze svého. V případě zaměstnanců opět vše kolem zařídí zaměstnavatel - který však sám do II. pilíře nic nepřispívá (stejně jako stát) -přičemž se u nich platí pojistné formou měsíčních záloh. OSVČ si platí pojistné sama jednou ročně.

Třetí pilíř představuje doplňkové penzijní spoření, které je zcela dobrovolné. Nejde o úplnou novinku, do konce roku 2012 bylo předchůdcem penzijní připojištění, u něhož je garantováno nezáporné zhodnocení. Nově došlo jednak k transformaci a uzavření penzijního připojištění, kde se zakonzervovala dosavadní pravidla (pouze byl u vyšších úložek účastníka navýšen státní příspěvek), a jednak byl vytvořen nový obdobný produkt spoření na stáří formou fondového investování vložených prostředků podle zvolené strategie do účastnických fondů spravovaných penzijními společnostmi (odděleně od jejich majetku), kde ale již není garantováno nezáporné zhodnocení. V rámci III. pilíře si účastník může přispívat, kolik chce -minimálně 100 Kč měsíčně - přičemž příspěvky nad 12 000 Kč ročně lze odečíst od základu daně z příjmů (nejvýše 12 000 Kč). Zaměstnance může navíc daňově výhodně podporovat i zaměstnavatel. Od příspěvku účastníka 300 Kč měsíčně je poskytován státní příspěvek (90 Kč + 20% z úložky nad 300 Kč), který může činit až 230 Kč měsíčně.

Pro zvýšení motivace vstupu do nového typu doplňkového penzijního spoření byl tento penzijní produkt doplněn o poměrně výhodnou možnost čerpání prostředků v rámci tzv. předdůchodů v době až 5 let před odchodem do starobního důchodu. Tyto předdůchody přitom nebudou nijak krátit pozdější starobní důchod z důchodového pojištění (tj. z I. pilíře), na rozdíl od předčasných důchodů čerpaných z I. pilíře.

Problematiku důchodového spoření upravují zejména následující právní předpisy účinné od 1.1.2013:

Obejít se přitom ovšem v praxi nelze ani bez patřičně novelizovaných starších právních předpisů:

Z pohledu člověka, který se rozhodne vstoupit do II. pilíře, je nejviditelnější změnou zvýšení pojistného na - nyní již pro něj až do starobního důchodu povinné - důchodové pojištění a spoření o 2% VZ, resp. HM.

Princip II. pilíře z výše uvedeného schématu vypadá jednoduše, ale jak tomu bývá, skutečnost je dosti komplikovanější, přičemž je do něj zapojeno několik typů subjektů. Tím nejviditelnějším je pochopitelně penzijní společnost spravující prostředky účastníka v majetkově oddělených důchodových fondech. Vybírat je možno ze čtyř fondů, kterými je typově předurčen potenciální zisk z hospodaření a s tím související riziko:

Prostředky důchodového fondu eviduje a podle pokynů penzijní společnosti s nimi nakládá depozitář, kterým musí být banka s patřičnou licencí. Úkolem depozitáře je také kontrola, zda penzijní společnost dodržuje pravidla daná zákonem, statutem fondu, smlouvou s účastníkem, a celkově dohlíží na obezřetné investování.

Aby to nebylo tak jednoduché, není pojistné na důchodové spoření placeno přímo soukromé penzijní společnosti, kterou si účastník vybral, ale finančním úřadům („FÚ“), které spravují výběr pojistného obdobně jako u daní a přeposílají jej penzijním společnostem. Kromě toho byl zapojen rovněž Specializovaný finanční úřad („SFÚ“) -který má jinak na starosti jen banky, pojišťovny a firmy s obratem přes 2 miliardy Kč - jehož úkolem je centrální evidence smluv o důchodovém spoření a posléze i navazujících pojistných smluv.

Poté, co vznikne účastníkovi nárok na starobní důchod z jeho důchodového spoření, nebude mu důchod vyplácet samotná penzijní společnost, ale pojišťovna. Za tímto účelem musí účastník spoření uzavřít pojistnou smlouvu s vybranou pojišťovnou zabývající se životním pojištěním, které penzijní společnost pošle více či méně zhodnocené prostředky vložené poplatníkem coby jednorázové pojistné na pojištění důchodu, a tím pro ni fakticky její účast končí. Pojišťovna přitom nabídne tři varianty:

Pokud účastník zemře před přiznáním starobního důchodu, stávají se prostředky v důchodovém fondu předmětem dědictví, přičemž mohou být využity třemi způsoby podle aktuální situace dědice:

A konečně posledním důležitým hráčem v důchodovém spoření jsou zaměstnavatelé, kteří nesou administrativní břemeno srážení a odvádění pojistného na důchodové spoření svých zaměstnanců účastných II. pilíře. S čímž je navíc spojeno každoměsíční podrobné hlášení o pojistném za jednotlivé zaměstnance a po skončení roku neméně radostné vyúčtování pojistného na důchodové spoření. Všechny tiskopisy přitom musejí zaměstnavatelé bez výjimky podávat výhradně v elektronické formě a za případné chyby budou náležitě pykat.

Jak bylo předesláno, vstup do systému důchodového spoření je dobrovolný a otevřený obecně všem osobám starším 18 let. Protože ale jeho principem je dlouhodobá investiční strategie, kterou by u relativně starších osob nebylo možno naplnit, tak mají kdykoli otevřená vrátka pouze pojištěnci mladší 35 let věku. Starší pojištěnci mají jedinečnou a neopakovatelnou možnost vstoupit do ll. pilíře nejpozději do 30.6.2013. Výjimka se týká osob starších 35 let, které k 1.1.2013 nebyly poplatníky pojistného na důchodové pojištění v rámci I. pilíře. Může jít například o nezaměstnané, osoby na rodičovské dovolené nebo se dlouhodobě zdržující v zahraničí. Tyto budou moci vstoupit do II. pilíře v době 6 měsíců počínaje dnem, kdy se poprvé od 1.1.2013 stanou poplatníkem pojistného na důchodové pojištění (tedy např. od zahájení zaměstnání či podnikání).

A protože je účelem důchodového spoření pobírání starobního důchodu, nemůže se jeho účastníkem stát fyzická osoba, které již byl přiznán starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění, tedy v rámci I. pilíře.

Pokud se fyzická osoba ad výše rozhodne pro důchodové spoření, vybere si jednu penzijní společnost, s níž uzavře smlouvu o důchodovém spoření, kde si určí investiční strategie spoření (lze měnit, stejně jako vybranou penzijní společnost - za poplatek, resp. zdarma co 5 let). Aktuálně může vybírat ze šesti subjektů:

Smlouva podléhá registraci v Centrálním registru smluv, který spravuje Specializovaný finanční úřad („SFÚ“). Což je automatickou povinností dotyčné penzijní společnosti. Pokud jsou splněny zákonné podmínky pro registraci smlouvy, rozhodne SFÚ o jejím zaregistrování, o čemž vydá rozhodnutí. Toto rozhodnutí zašle budoucímu účastníkovi důchodového spoření na kontaktní (korespondenční) adresu, kterou uvedl ve smlouvě, a to přednostně do jeho případné datové schránky fyzické osoby (nepodnikající), a rovněž penzijní společnosti.

Pozor na to, že pokud si budoucí účastník poštovní zásilku obsahující rozhodnutí nevyzvedne do 10 dnů od vložení výzvy k jejímu vyzvednutí do jeho poštovní schránky, nastává posledním dnem tzv. zákonná doručení. Poštovní zásilka je po uplynutí 10 denní lhůty zpravidla vhozena do poštovní schránky adresáta.

Rozhodnutí SFÚ o registraci smlouvy nabývá právní moci dnem doručení poslednímu z adresátů, čímž je zpečetěn vstup do II. pilíře. Od tohoto dne již budoucí účastník spoření ani penzijní společnost nemohou od smlouvy o důchodovém spoření odstoupit, vypovědět ji, ani uzavřít dohodou o jejím skončení. A od prvního dne následujícího kalendářního měsíce se budoucí účastník, stává účastníkem důchodového spoření.

Datum nabytí právní moci se budoucí účastník dozví z „Oznámení o nabytí právní moci“, které mu automaticky zašle SFÚ obyčejnou poštovní zásilkou, obdrží jej i penzijní společnosti. V oznámení je uvedeno jak datum nabytí právní moci rozhodnutí, tak i datum nabytí jeho účinnosti - tj. datum, od kterého se budoucí účastník stává účastníkem důchodového spoření (toto je tedy datum vzniku účasti na důchodovém spoření).

Účastník důchodového spoření, který je OSVČ, již nemusí nic dalšího dělat, a to až do cca března následujícího kalendářního roku - kdy podá pojistné přiznání a uhradí pojistné na důchodové spoření - viz dále.

Naproti tomu jde-li o zaměstnance, čeká jej ještě poslední úkol - oznámit vstup do ll. pilíře svému zaměstnavateli, který se stává plátcem pojistného a zařizuje vše další kolem důchodového spoření zaměstnance.

Pro účely oznámení účasti na důchodovém spoření zaměstnavateli je nejvhodnější použít doporučený tiskopis: „Oznámení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků o účasti na důchodovém spoření“ (25 5544 - vzor č. 1) dostupný na webu Finanční správy České republiky: www.financnisprava.cz, úvodní stránka - lišta napravo „Rychlá navigace“ - záložka „Důchodové spoření - OPT-OUT“. Jako přílohu lze doporučit přiložit „Oznámení o nabytí právní moci“ od SFÚ. Toto oznámení je nutno zaměstnavateli písemně doručit co nejdříve, aby stihnul provést první srážku pojistného, resp. měsíční zálohy - viz dále. Pokud zaměstnanec coby poplatník pojistného na důchodové spoření nesplní včas oznamovací povinnost, pročež plátce neodvede pojistné, bude tak muset učinit ze svého samotný poplatník a navíc se sankční přirážkou 10%.

I když pojistné na důchodové spoření není daní, tak se při jeho správě postupuje podle daňového řádu. Ovšem na od „daňových“ poplatníků není zapotřebí žádat finanční úřad o registraci k pojistnému ani mu není nutné cokoli oznamovat (nejde o změnu registrovaných údajů), vše potřebné se totiž dozví zprostředkovaně od SFÚ. Poplatník pojistného bude automaticky zaregistrován, pokud je již registrován jako poplatník daně z příjmů fyzických osob, což je prakticky každá OSVČ. O registraci nebude poplatník pojistného informován.

S rolí poplatníka pojistného na důchodové spoření jsou spojeny především tyto tři povinnosti OSVČ:

- Podávat pojistné přiznání za uplynulé pojistné období (kalendářní rok)

Podává se místně příslušnému finančnímu úřadu ve lhůtě jako řádné daňové přiznání k DPFO, tj. do 1. 4. dalšího roku, resp. při zastoupení poradcem do 1. 7.

Pojistné na důchodové spoření je 5% z vyměřovacího základu OSVČ pojistného na důchodové pojištění (§ 5b ZPSZ) - zjednodušeně: z poloviny rozdílu příjmů a výdajů. Shodně s I. pilířem platí pro II. maximální základ pojistného 1 242 432 Kč (rok 2013).

Pojistné přiznání se nepodává, pokud je pojistné za pojistné období ve výši 0 Kč.

S ohledem na analogii s daněmi, je registrovaný poplatník pojistného, kterému v pojistném období nevznikla pojistná povinnost, povinen sdělit tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání pojistného přiznání (viz § 136 odst. 5 DŘ).

- Zaplatit pojistné za uplynulé pojistné období

A to ve výše uvedené lhůtě pro podání pojistného přiznání; což výslovně nestanoví ZPDS, ale vyplývá to z analogie k obecnému režimu placení daní (viz § 135 DŘ). Pojistné se platí na účet místně příslušného finančního úřadu s předčíslím 31018 - viz tabulka níže. Variabilním číslem identifikujícím platbu je kmenová část DIČ (tj. rodné číslo). Konstantní symbol při bezhotovostní platbě je 1148, při hotovostní 1149.

OSVČ ve II. pilíři - na rozdíl od zaměstnanců (viz dále), a také oproti pojistnému na důchodové pojištění - neplatí během roku (pojistného období) zálohy na pojistné. Nicméně § 13 ZPDS umožňuje poplatníkovi, aby pojistné uhradil i kdykoli dříve (a to v maximální částce 100 000 Kč), díky čemuž se může dříve zhodnocovat ve fondu.

Podle § 25 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („ZDP“) pojistné na důchodové spoření OSVČ není daňově účinným výdajem.

- Oznámit účast na důchodovém spoření správě sociálního zabezpečení

Nejpozději ale také nejjednodušeji na Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ podaném za kalendářní rok, v němž se OSVČ stala účastníkem důchodového spoření.

 I----------------------------------------I-----------------------------------I I Název finančního úřadu                 I     Bankovní účty pro placení     I I                                        I  pojistného na důchodové spoření  I I                                        I               OSVČ                I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro hlavní město Prahu   I        31018-77628031/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Středočeský kraj     I        31018-77628111/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Jihočeský kraj       I        31018-77627231/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Plzeňský kraj        I        31018-77627311/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Karlovarský kraj     I        31018-77629341/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Ústecký kraj         I        31018-77621411/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Liberecký kraj       I        31018-77628461/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Královehradecký kraj I        31018-77626511/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Pardubický kraj      I        31018-77622561/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Kraj Vysočina        I        31018-67626681/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Jihomoravský kraj    I        31018-77628621/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Olomoucký kraj       I        31018-47623811/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj I        31018-77621761/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Zlínský kraj         I        31018-47620661/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Specializovaný finanční úřad           I                -*                 I I----------------------------------------I-----------------------------------I   * Poznámka: Specializovaný finanční úřad nemá otevřený bankovní účet s předčíslím 31018 pro platby pojistného na důchodové spoření od OSVČ, protože je příslušný  pro vybrané subjekty (pouze právnické osoby). 

Zaměstnavatel - zaměstnance, který se stal účastníkem důchodového spoření - bude rovněž automaticky ze zákona registrován jako plátce pojistného, a to na základě svého prvního měsíčního pojistného hlášení, které provází úhradu pojistného, resp. měsíční zálohy na pojistné (viz dále). Ani o této registraci nebude daňový subjekt informován, správce daně o tom pouze provede elektronicky úřední záznam ve své interní evidenci.

V případě zaměstnavatele jsou s - nezáviděníhodnou - rolí plátce pojistného na důchodové spoření z důvodu účasti alespoň jednoho ze zaměstnanců v II. pilíři spojeny čtyři administrativní a platební povinnosti:

- Podávat pojistné hlášení k záloze na pojistné za uplynulý kalendářní měsíc

Povinný tiskopis „Hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření“ (25 5541 - vzor č. 1) se podává pouze elektronicky místně příslušnému FÚ do 20 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost, která je předmětem hlášení (§ 137 DŘ).

Je nutno uvést i poplatníky (zaměstnance), kteří jsou účastni důchodového spoření, avšak za příslušné zálohové období (kalendářní měsíc) vykazují vyměřovací základ pojistného ve výši „0“ (jde např. o příjem z dohody o provedení práce do 10 000 Kč).

Stanoví-li FÚ jinou lhůtu pro odvod záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, podává se hlášení v této lhůtě (§ 38h odst. 10 ZDP).

Kvůli individualizaci důchodového spoření každého z účastníků musí zaměstnavatel v hlášení uvést patřičné údaje v členění podle jednotlivých poplatníků (zaměstnanců).

Záloha na pojistné dotyčného poplatníka se vypočte za zálohové období (kalendářní měsíc) jako 5% z vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění (§ 5 ZPSZ) - tj. z jeho hrubé mzdy - a zaokrouhlí se na celé koruny nahoru.

Před uplynutím lhůty pro podání hlášení může plátce pojistného nahradit (opravit) již podané hlášení opravným hlášením, k čemuž využije se opět tiskopis „Hlášení...“.

Zjistí-li plátce pojistného, že poslední známá záloha není ve správné výši, je povinen elektronicky podat následné hlášení. Jde o povinný tiskopis 25 5541/a - vzor č. 1.

Na základě hlášení dojde ze zákona k samovyměření záloh ve výši uvedené v hlášení (FÚ nevydává rozhodnutí), a to k poslednímu dni lhůty pro podání. Pokud plátce hlášení v zákonné lhůtě nepodá, má se za to, že tvrdil zálohu 0 Kč. Opožděné hlášení po lhůtě je tak posouzeno jako následné hlášení, načež dojde k samodoměření zálohy.

- Platit zálohy na pojistné za uplynulý kalendářní měsíc

Plátce pojistného srazí zálohy na pojistné stejným způsobem a v téže lhůtě jako by srážel zálohy na DPFO ze mzdy (§ 38h odst. 7 ZDP) - při připsání mzdy poplatníkovi.

V souvislosti s plátcem se v ZPDS důsledně používá ohledně jeho platební povinnosti označení „odvádí“, zatímco u poplatníků pojistného označení „hradí“. Zohledňuje se tak skutečnost, že plátce pojistného nehradí pojistné na důchodové spoření, resp. zálohy na něj sám za sebe, nýbrž pouze odvádí to, co poplatníkovi srazil z jeho mzdy. Sražené zálohy odvede ve výše uvedené lhůtě pro podání pojistného hlášení na účet svého místně příslušného finančního úřadu s předčíslím 41013 - viz tabulka dále.

Variabilním číslem identifikujícím platbu je kmenová část DIČ plátce pojistného (tj. IČ/RČ). Konstantní symbol při bezhotovostní platbě je 1148, při hotovostní 1149.

Zaměstnavatel musí srážet a odvádět zálohy na pojistné již ode dne vzniku účasti zaměstnance na důchodovém spoření, a to za každý kalendářní měsíc do 20. dne dalšího měsíce. Například vznikne-li panu Novákovi účast na důchodovém spoření k 1. květnu, bude jeho zaměstnavatel (plátce pojistného) poprvé zálohu na pojistné na důchodové spoření srážet a odvádět svému FÚ za měsíc květen, a to do 20. 6.

Pro zaměstnavatele je pojistné (záloha) na důchodové spoření sražené ze mzdy jeho zaměstnance (poplatníka pojistného) daňově uznáno obecně již v rámci hrubé mzdy. Ovšem pokud vede účetnictví, pak je daňová účinnost - jako u pojistného na sociální a zdravotní pojištění sražené ze mzdy - podmíněna úhradou do konce měsíce následujícím po skončení zdaňovacího období. Pokud do této doby zaměstnavatel neodvede pojistné (zálohu) sražené ze mzdy zaměstnance - účastníka spoření - musí o něj zvýšit základ daně [§ 23 odst. 3 písm. b) bod 2 ZDP]. Naopak o položku snižující základ daně půjde při úhradě pojistného [§ 23 odst. 3 písm. b) bod 2 ZDP].

- Rozšířit údaje v měsíčním hlášení správě sociálního zabezpečení

Za zaměstnance účastné důchodového spoření odvádí zaměstnavatel pojistné do I. pilíře - tedy na důchodové pojištění - v nižší částce (3,5% VZ), než odvádí za ostatní zaměstnance (6,5% VZ). Z důvodu kontroly odvodu pojistného proto zaměstnavatel musí uvádět na standardním měsíčním tiskopise OSSZ „Přehled o výši pojistného“ zvlášť úhrn vyměřovacích základů za každou z těchto skupin zaměstnanců.

Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) může uložit zaměstnavateli pokutu při nesplnění povinnosti vést evidenci o zaměstnancích účastných důchodového spoření.

- Podávat vyúčtování pojistného za uplynulý kalendářní rok

Obecně platí, že za uplynulý kalendářní rok je poplatník pojistného povinen podat pojistné přiznání, coby obdobu přiznání k DPFO. A tak jako u DPFO jsou břemene podání pojistného přiznání zbavení zaměstnanci, resp. poplatníci pojistného, za které je pojistné povinen odvádět výhradně plátce nebo plátci pojistného.

Jak se na straně jedné ulevilo poplatníkům pojistného z řad zaměstnanců, tak se na straně druhé přitíží jejich zaměstnavatelům plátcům pojistného. Musejí totiž podle § 137 odst. 2 DŘ ve lhůtě tří měsíců po skončení kalendářního roku - tedy do 1. 4. následujícího roku - podat „Vyúčtování pojistného na důchodové spoření“. A to opět pouze elektronicky. Jde o tiskopis 25 5542 - vzor č. 1. Jako samostatný tiskopis byly vydány dvě strany Pokynů k vyplnění vyúčtování 25 5542/1 - vzor č. 1.

Vyúčtování rekapituluje měsíční hlášení k zálohám na pojistné za uplynulý rok, včetně případných změn z následných hlášení. Na základě vyúčtování správce daně správce pojistného vyměří pojistné za celé pojistné období (kalendářní rok). Případné opravy - které nebyly součástí následného hlášení - se podrobně rozepíší na Příloze č. 1, která je součástí Vyúčtování. Tato příloha se rovněž uplatní - a to vždy - když plátce pojistného podává dodatečné Vyúčtování opravující dřívější chyby.

 I----------------------------------------I-----------------------------------I I Název finančního úřadu                 I   Bankovní účty pro pojistné na   I I                                        I     důchodové spoření plátce      I I                                        I            pojistného             I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro hlavní město Prahu   I        41013-77628031/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Středočeský kraj     I        41013-77628111/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Jihočeský kraj       I        41013-77627231/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Plzeňský kraj        I        41013-77627311/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Karlovarský kraj     I        41013-77629341/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Ústecký kraj         I        41013-77621411/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Liberecký kraj       I        41013-77628461/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Královehradecký kraj I        41013-77626511/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Pardubický kraj      I        41013-77622561/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Kraj Vysočina        I        41013-67626681/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Jihomoravský kraj    I        41013-77628621/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Olomoucký kraj       I        41013-47623811/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj I        41013-77621761/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Finanční úřad pro Zlínský kraj         I        41013-47620661/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Specializovaný finanční úřad           I        41013-77620021/0710        I I----------------------------------------I-----------------------------------I

Jak známo platí - „Důvěřuj, ale prověřuj“ - proto nepřekvapí, že správa pojistného na důchodové spoření počítá s postupem k odstranění pochybností a také s pojistnou kontrolou. A zjistí-li takto správce pojistného, že poslední známá záloha není ve správné výši, doměří zálohu ve výši zjištěného rozdílu oproti poslední známé záloze. Naštěstí včasné odvolání - do 30 dnů od doručení rozhodnutí - má odkladný účinek. Plátci pojistného vzniká povinnost uhradit penále ve výši 20% z částky zálohy doměřené z moci úřední.