Obsah dokumentu

Související články

Změny daňových a souvisejících zákonů od roku 2016, 1. část
Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2015
Na co se v daních můžeme "těšit" v roce 2016
Legislativní novinky v prosinci 2014
Připravované změny zdanění příjmů fyzických osob
Aktuální vývoj daňové a účetní legislativy
Vydáno: 9. 12. 2014

 

Zákon č. 332/2014 Sb.

změna zákona o vojácích z povolání a změna souvisejících zákonů


Schválený 9. 12. 2014 Účinný od 1. 7. 2015 do 31. 12. 9999

 
 
 

Vojáci z povolání. Vojáci v činné službě.;

332/2014 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 2014, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o vojácích z povolání Čl. I Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb. a zákona č. 122/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e). 2. V § 5 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 3. V § 5 odst. 4 se slovo „měnit“ nahrazuje slovem „prodloužit“. 4. V § 5 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Zkrátit dobu trvání služebního poměru může služební orgán pouze na žádost vojáka, a to ze závažných osobních nebo sociálních důvodů, kterými se rozumí zejména osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV podle zákona o sociálních službách51), pokud žije s vojákem ve společné domácnosti a tuto péči jí nemůže poskytovat jiný člen rodiny vojáka; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou.“. Poznámka pod čarou č. 51 zní: „51) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Voják v průběhu služebního poměru vykonává službu podle potřeb České republiky na území České republiky i v zahraničí a) v ozbrojených silách České republiky, b) v ministerstvu, c) ve vojenských školách, d) ve Vojenské policii, nebo e) ve Vojenském zpravodajství.“. 6. V § 6 odst. 2 se slova „podle potřeb ozbrojených sil“ nahrazují slovy „v zájmu služby“. 7. V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Voják je služebně zařazen na služební místo podle dosažené kvalifikace, doby výkonu služby v hodnosti a závěrů služebního hodnocení. Služební místo je vymezeno začleněním v organizační struktuře uvedené v odstavcích 1 a 2, popisem nejsložitějších služebních činností a jim odpovídajících hodností a požadovanou kvalifikací.“. 8. V § 6 odst. 7 se slova „hodnostní sbory a“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „v závislosti na jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti“. 9. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Rozhodná doba ve služebním zařazení (1) Rozhodná doba ve služebním zařazení (dále jen „rozhodná doba“) je doba, po kterou může voják setrvat v daném služebním zařazení. Rozhodná doba pro jednotlivá služební zařazení vychází z typových služebních zařazení a činí nejméně 2 roky a nejvíce 15 let. (2) Rozhodná doba začíná dnem služebního zařazení vojáka. (3) Nejméně 4 měsíce před uplynutím rozhodné doby musí služební orgán rozhodnout, zda a) bude voják služebně zařazen na služební místo se stanovenou vyšší hodností, b) se rozhodná doba výkonu služby ve služebním zařazení prodlouží, c) bude voják služebně zařazen na jiné služební místo se stanovenou stejnou hodností, jakou voják má, nebo d) bude voják propuštěn ze služebního poměru. (4) Typová služební zařazení s rozhodnou dobou stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 10. V § 7 odstavec 5 zní: „(5) Při povolání do služebního poměru nebo v důsledku organizačních změn lze vojáka s jeho souhlasem jmenovat do nižší hodnosti, než které dosáhl. Při zařazení vojáka do zálohy mu náleží nejvyšší dosažená hodnost v průběhu vojenské činné služby.“. 11. V § 7 odst. 7, § 53 odst. 2 písm. d), § 107 odst. 2, § 110 odst. 1, § 117 odst. 2, § 123 odst. 2, § 132 odst. 2, § 133 odst. 1, § 139 odst. 2, § 140 odst. 1, § 141 odst. 4 a § 143 odst. 5 se slovo „platu“ nahrazuje slovy „služebního platu“. 12. V § 7 odst. 8 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“. 13. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní: „§ 7a Jmenování do vyšší hodnosti Voják může být do vyšší hodnosti stanovené pro služební místo jmenován nejdříve dnem zařazení na služební místo, pokud pro ni splnil kvalifikační předpoklady, byl pro ni hodnocen jako způsobilý a v dosažené hodnosti setrval alespoň nejkratší stanovenou dobu.“. 14. V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „1 rok“ nahrazují slovy „2 roky“. 15. V § 8 odst. 1 písm. b) se slova „a poručík“ nahrazují slovy „ , poručík a plukovník“. 16. V § 10 odst. 2 písm. a) se slova „nejvýše 3 měsíců a se souhlasem ministra“ zrušují. 17. V § 10 odst. 2 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „f) rodičovské dovolené po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc v mateřství podle zákona o nemocenském pojištění4), 4) § 32 odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 10 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) zajetí.“. 19. V § 10 odst. 6 se slova „1 rok“ nahrazují slovy „6 měsíců“. 20. V § 10a se slova „bezpečnostního sboru“ zrušují. 21. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení (1) Voják může být pověřen výkonem služby v jiném služebním zařazení stejné nebo vyšší úrovně nejdéle na dobu 1 roku. Po tuto dobu voják nevykonává úkoly a povinnosti vyplývající z jeho dosavadního služebního zařazení. (2) Při pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení.“. 22. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a Zastupování v jiném služebním zařazení (1) Voják je povinen na základě rozkazu služebního orgánu zastupovat nadřízeného nebo vojáka ve služebním zařazení se stejnou nebo vyšší stanovenou hodností. Po tuto dobu voják současně vykonává úkoly a povinnosti vyplývající i z jeho služebního zařazení. (2) Doba zastupování nesmí překročit 6 měsíců v kalendářním roce; souhlasí-li voják, může doba zastupování trvat déle, nejvýše však 12 měsíců. (3) Při zastupování v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení.“. 23. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Studijní pobyt (1) Vojáka lze vyslat na studijní pobyt. Studijním pobytem je školení, kurz nebo odborná stáž. (2) Po dobu studijního pobytu je voják podřízen při plnění služebních úkolů nadřízenému, který řídí studijní pobyt. (3) Při studijním pobytu náležejí vojákovi náhrady jako při služební cestě.“. 24. V § 15 odst. 1 se slova „podle potřeb ozbrojených sil“ nahrazují slovy „v zájmu služby“. 25. V § 16 odst. 2 a § 19 odst. 2 se slova „s potřebami ozbrojených sil“ nahrazují slovy „se zájmy služby“. 26. V § 17 odst. 1 se slova „o služebním“ nahrazují slovy „ve věcech služebního“. 27. V § 17 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Proti závěrům služebního hodnocení nebo jeho jednotlivým částem může voják podat písemné námitky do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se se služebním hodnocením seznámil. Námitky musí voják odůvodnit a navrhnout způsob úpravy služebního hodnocení, jinak se k námitkám nepřihlíží. Nadřízený hodnotitele námitkám hodnoceného vyhoví a služební hodnocení změní nebo námitky zamítne a služební hodnocení potvrdí do 10 dnů ode dne, kdy námitky obdržel. Proti upravenému služebnímu hodnocení již nelze podat další námitky. (4) Pokud se služební orgán příslušný ke stanovení služebního platu vojáka důvodně domnívá, že služební hodnocení vojáka neodpovídá skutečnému plnění jeho služebních povinností, nařídí, do 5 pracovních dnů ode dne předložení služebního hodnocení s návrhem na úpravu služebního platu, zpracování nového služebního hodnocení. Vůči novému služebnímu hodnocení má voják právo podat námitky.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 28. V § 18 písmeno i) zní: „i) omezením svéprávnosti,“. 29. V § 19 odst. 1 písm. h) se slova „služebního hodnocení“ nahrazují slovy „dvou služebních hodnocení“. 30. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí: „n) uplynula rozhodná doba ve služebním zařazení, o) podle zvláštního právního předpisu není způsobilý pro další výkon služby v dosavadním služebním zařazení, přičemž tuto nezpůsobilost zavinil svým jednáním.“. 31. V § 19 odst. 3 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“ a číslo „6“ nahrazuje číslem „9“. 32. V § 20 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Rozhodnutí o propuštění vojáka ze služebního poměru nesmí být vydáno“. 33. V § 20 odst. 1 písmeno c) zní: „c) v době, kdy voják čerpá rodičovskou dovolenou,“. 34. V § 20 odst. 2 se slova „až l)“ nahrazují slovy „až o)“. 35. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Následky zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru (1) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, služební poměr trvá se všemi právy a povinnostmi včetně nároku na peněžní náležitosti v dosavadní výši. (2) Voják má nárok na peněžní náležitosti v rozsahu a výši, v jaké mu náležely v průběhu 3 let předcházejících dni zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru. Pokud doba, po kterou mu nebyly poskytovány, přesahovala 3 roky, bude mu výplata peněžních náležitostí přiznána jen za 3 roky. (3) Služební plat se stanoví pro účely odstavce 1 ve výši zachovaného služebního platu podle § 68i. (4) Oznámí-li voják služebnímu orgánu, že netrvá na pokračování služebního poměru podle odstavce 1, služební poměr zanikne dnem doručení oznámení vojáka. Tento zánik služebního poměru se považuje za zánik služebního poměru podle § 18 písm. a).“. 36. V § 24 odst. 2 se slova „ve prospěch ozbrojených sil“ nahrazují slovy „v zájmu služby“. 37. V § 25 odst. 1 se slova „42,5 hodiny“ nahrazují slovy „40 hodin“. 38. V § 25 odst. 2, § 31c odst. 4, § 87, § 108 odst. 1, § 118 odst. 1 a 2 a § 139 odst. 2 se slovo „plat“ nahrazuje slovy „služební plat“. 39. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Rozvržení základní týdenní doby služby (1) O rozvržení základní týdenní doby služby rozhoduje služební orgán. Stanoví začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může činit nejvýše 30 hodin. Za dvousměnný nebo třísměnný se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci vzájemně střídají ve službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích k zajištění nepřetržitého plnění služebních povinností 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu. Dobu služby v jednotlivých dnech může nadřízený rozvrhnout na 2 části. (2) Základní týdenní doba služby se rozvrhuje zpravidla rovnoměrně na 5 dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Vyžaduje-li to povaha služby, může se doba služby rozvrhnout nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí zpravidla v čtyřtýdenním období, nejvýše však v období 26 týdnů po sobě jdoucích, přesahovat základní týdenní dobu služby.“. 40. V § 27 odstavec 2 zní: „(2) Přestávky na jídlo a odpočinek se neposkytují na začátku a na konci denního výkonu služby. Do základní týdenní doby služby se započítává přiměřená doba na jídlo a odpočinek, která byla poskytnuta místo přestávky ve službě.“. 41. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Poskytnuté přestávky na jídlo a odpočinek se nezapočítávají do základní týdenní doby služby.“. 42. § 28 včetně nadpisu zní: „§ 28 Nepřetržitý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu (1) Voják má mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 11 hodin. V důležitém zájmu služby lze nepřetržitý odpočinek výjimečně zkrátit až na 6 hodin. Za důležitý zájem služby se pro účely této hlavy považuje zabezpečení plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů a výkon služby v nepřetržitém režimu výkonu služby při ostraze vojenských objektů, dozorčí službě a zabezpečení leteckého provozu. (2) Jednou v týdnu musí nepřetržitý odpočinek činit nejméně 36 hodin. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, lze nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit až na 12 hodin. (3) V případě zkrácení doby nepřetržitého odpočinku mezi službami nebo v týdnu, nebo neposkytnutí odpočinku ve 24 hodinách po sobě jdoucích, protože nepřetržitá služba trvala více jak 24 hodin, se následující nepřetržitý odpočinek o zkrácenou část prodlužuje. (4) Nelze-li pro důležitý zájem služby následující nepřetržitou dobu odpočinku mezi službami nebo v týdnu prodloužit, musí být vojákovi zkrácená část doby odpočinku poskytnuta nejpozději do 6 týdnů po jejím zkrácení.“. 43. V § 29 odstavec 3 zní: „(3) Služba konaná nad základní týdenní dobu služby nesmí po dobu nejvíce 26 po sobě jdoucích týdnů v průměru činit více než 8 hodin týdně. Za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nad 300 hodin v kalendářním roce náleží vojákovi náhradní volno.“. 44. V § 29 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Náhradní volno je služební orgán povinen poskytnout neprodleně, nejpozději do 6 měsíců po vykonání služby konané nad základní týdenní dobu služby, nebrání-li tomu důležitý zájem služby. Pokud nebylo náhradní volno ve stanovené době poskytnuto, má voják v následujících 3 měsících nárok čerpat náhradní volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu náhradního volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne- li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu. (5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání náhradního volna nebo jej z náhradního volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání náhradního volna je nadřízený povinen poskytnout náhradní volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem.“. 45. V § 30 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Služební pohotovostí se rozumí přítomnost vojáka ve vojenských objektech nebo na jiných místech, která určí nadřízený, a to mimo dobu služby, a připravenost zahájit plnění služebních úkolů na určeném místě a v určeném čase. Voják je povinen se po dobu služební pohotovosti zdržet jednání, které by mu znemožnilo přijetí pokynu a případný výkon služby. (3) Služební pohotovost v jiném místě než ve vojenských objektech se do základní týdenní doby služby nezapočítává. Služební pohotovost ve vojenských objektech se do základní týdenní doby služby nezapočítává pouze po dobu ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací, po dobu trvání krizového stavu nebo lze-li důvodně očekávat, že v nejbližší době bude použita Armáda České republiky k plnění úkolů Policie České republiky, anebo že bude vyhlášen stav ohrožení státu.“. 46. V § 30 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Služební pohotovost nelze nařídit vojákovi, který má stanovenou kratší týdenní dobu služby.“. 47. V § 31 odst. 2 se slova „ , o nepřetržitém odpočinku mezi službami, nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě“ zrušují. 48. V § 31a odstavec 1 zní: „(1) Nepřetržitým vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností, které mají prohloubit nebo prověřit úroveň výcviku, psychickou a fyzickou odolnost vojáků co nejvěrnějším přiblížením k podmínkám skutečného plnění úkolů a probíhají nejméně 48 hodin.“. 49. V § 31a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba, po kterou nepřetržitý vojenský výcvik zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka.“. 50. V § 31b odst. 1 se slova „ozbrojených sil“ zrušují. 51. V § 31b odstavec 2 zní: „(2) Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba 8 hodin za každý obvyklý den výkonu služby, ve kterém nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky trvalo alespoň 8 hodin. Ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě se nepoužijí.“. 52. V § 31c odstavec 3 zní: „(3) Pokud nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky trvá méně než 48 hodin, má voják nárok na volno v době, ve které by měl jinak konat službu, v délce odpovídající době výkonu služby, která nebyla započítána do základní týdenní doby služby. Přesáhne-li nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky 48 hodin, má voják nárok za každých ukončených 48 hodin výkonu služby na 8 hodin volna v době, ve které by měl jinak konat službu. Za stejných podmínek má voják nárok na volno i za nepřetržitý vojenský výcvik, s výjimkou případu, kdy navazuje na nepřetržitý vojenský výcvik výkon služby vojáka v zahraniční operaci podle § 40a.“. 53. V § 31c odst. 4 se věta třetí zrušuje. 54. V § 31c se doplňují odstavce 5 až 9, které znějí: „(5) Pokud nebylo volno ve lhůtě stanovené v odstavci 4 poskytnuto, má voják v následujícím měsíci nárok čerpat volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu. (6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání volna nebo ho z čerpání volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání volna je nadřízený povinen poskytnout volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem. (7) Nebylo-li volno ve lhůtě stanovené v odstavci 5 poskytnuto pro opětovnou službu v nepřetržitém vojenském nasazení na území České republiky a nedohodl-li se voják s nadřízeným na jeho poskytnutí jinak, náleží vojákovi namísto volna odpovídající část služebního platu. (8) Po ukončení intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky nelze zkrátit nepřetržitý odpočinek před nástupem do následující služby. (9) Pokud nebyl podle odstavce 2 v průběhu 168 hodin nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky poskytnut nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin, poskytne se za každých 168 hodin trvání nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky, společně s některým následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu, a to nejpozději v období 6 týdnů od ukončení nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky.“. 55. V § 33 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nebyla-li řádná dovolená nebo její poměrná část vyčerpána do zániku služebního poměru, náleží vojákovi za tuto dobu služební plat.“. 56. § 36 se včetně nadpisu zrušuje. 57. V § 42 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Na vojáky, kteří jsou zařazeni v hodnostním sboru čekatelů, se § 25 až 30 použijí přiměřeně s ohledem na potřeby studia a výcviku tak, že dobu služby v jednotlivých dnech je možné dělit i na více než dvě části, nebo je sdružovat. Přitom průměrná základní týdenní doba služby nesmí v období nejvýše 13 týdnů po sobě jdoucích přesahovat základní týdenní dobu služby a poskytnutý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu ve stejném období nebude nižší, než činí nárok stanovený v § 25 odst. 1 a § 28.“. 58. V § 47 odst. 1, § 48 odst. 1 písm. c) a § 59 odst. 2 písm. f) se slova „ozbrojených sil“ nahrazují slovem „služby“. 59. V § 57 odst. 2 se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“. 60. V § 59 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo může poskytovat za účelem prevence rizikového chování péči podle odstavce 2 písm. h) rodině vojáka.“. 61. V § 60 odst. 1 se slovo „uzavře“ nahrazuje slovy „může uzavřít“ a slovo „využitelné“ se nahrazuje slovem „požadované“. 62. § 61 včetně nadpisu zní: „§ 61 Ubytování (1) V obci výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět prostředky hromadné dopravy do místa pravidelného výkonu služby tak, aby celková denní doba strávená dopravou nepřekročila 3 hodiny, zabezpečí ministerstvo vojákovi na jeho žádost po dobu trvání služebního poměru ubytování za úhradu. (2) Vojákovi, který je služebně zařazen jako čekatel, se ubytování zabezpečuje bezplatně. Ubytování se zabezpečuje ode dne zahájení studia nebo výcviku do dne jeho ukončení; nezabezpečuje se při cestách a pobytu mimo vojenskou školu a vojenské zařízení, které nejsou v zájmu služby, a v době čerpání řádné dovolené. (3) Při služební cestě, studijním pobytu a odvelení se vojákovi poskytuje bezplatné ubytování.“. 63. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který včetně nadpisu zní: „§ 61a Služební příspěvek na bydlení (1) Voják má nárok na měsíční služební příspěvek na bydlení (dále jen „služební příspěvek“) ve výši od jednonásobku do dvojnásobku (dále jen „koeficient“) částky 3 000 Kč podle kategorie obce výkonu služby a podle počtu obyvatel žijících v této obci. Výše služebního příspěvku se zvyšuje za každého člena rodiny o 300 Kč, maximálně však o 1 200 Kč. Za členy rodiny se považují osoby podle § 71 odst. 5. (2) Nárok na služební příspěvek zaniká při zániku služebního poměru. Služební příspěvek vojákovi nenáleží po dobu jeho služebního zařazení jako čekatele, ve zkušební době, po dobu přerušení služebního poměru podle § 11, za dobu neomluvené nepřítomnosti ve službě, po dobu určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. g), h) a i) nebo pokud je mu ministerstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidelného výkonu služby v zahraničí. (3) Žije-li ve společné domácnosti více vojáků, náleží služební příspěvek každému rovným dílem. Nejedná-li se o členy rodiny podle § 71 odst. 5, vypočte se poměrná část služebního příspěvku z nároku toho vojáka, kterému náleží vyšší zvýšení podle odstavce 1. Žití ve společné domácnosti s jiným vojákem je každý takový voják povinen písemně oznámit služebnímu orgánu příslušnému o výši služebního příspěvku rozhodovat. Pro účely nároku na služební příspěvek se za člena domácnosti považuje i voják bydlící u jiného vojáka, který je vlastníkem nebo nájemcem bytu, aniž by se podílel na nákladech a chodu domácnosti. (4) Pro splatnost a výplatu služebního příspěvku se použijí § 68l až 68n. (5) Vláda stanoví nařízením kategorie obcí výkonu služby a koeficienty pro výpočet služebního příspěvku. Výše násobků se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.“. 64. V části páté hlava I včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 52 a 53 zní: „HLAVA I SLUŽEBNÍ PLAT § 66 Nárok na služební plat (1) Voják má nárok na služební plat za výkon služby ve výši odpovídající služebnímu zařazení, podmínkám výkonu služby a služební výkonnosti. Nárok na služební plat má také v dalších případech stanovených zákonem. Za služební plat se považují peněžitá plnění poskytovaná vojákovi Českou republikou ve výši a za podmínek stanovených touto hlavou. (2) Je-li vojákovi povolena kratší týdenní doba služby, služební plat se úměrně zkrátí. To neplatí, je-li vojákovi přechodně stanovena kratší týdenní doba služby ze zdravotních důvodů na základě rozhodnutí přezkumné komise. (3) Voják má určen služební plat s přihlédnutím ke službě konané nad základní týdenní dobu služby v rozsahu do 300 hodin v kalendářním roce. (4) Vojákovi nevzniká při výkonu služby v zahraničí nárok na služební plat, pokud je mu plat poskytován mezinárodní nebo nadnárodní organizací nebo orgánem. § 67 Složky služebního platu Služební plat tvoří a) služební tarif, b) výkonnostní příplatek, c) příplatek za službu v zahraničí, d) zvláštní příplatek, e) příplatek za zvýšenou odpovědnost, f) příplatek za služební pohotovost, g) odměna. § 68 Služební tarif (1) Vojákovi náleží služební tarif podle hodnosti stanovené pro služební místo, na kterém je služebně zařazen. (2) Služební tarify pro hodnosti stanoví vláda nařízením tak, aby služební tarif pro jednotlivé hodnosti činil nejméně 
Hodnost             Služební tarify v Kč měsíčně
Vojín                          8 800
Svobodník                     19 300
Desátník                      20 400
Četař                         21 600
Rotný                         25 200
Rotmistr                      27 000
Nadrotmistr                   28 800
Praporčík                     30 800
Nadpraporčík                  33 000
Štábní praporčík              43 000
Poručík                       29 000
Nadporučík                    33 000
Kapitán                       38 000
Major                         43 000
Podplukovník                  48 000
Plukovník                     58 000
Brigádní generál              68 000
Generálmajor                  78 000
Generálporučík                88 000
Armádní generál               98 000
 (3) Vojákovi, který je zařazen v hodnostním sboru čekatelů, náleží služební tarif podle hodnosti, do které je jmenován. (4) Služební tarify pro hodnosti čekatelů stanoví vláda nařízením tak, aby služební tarif pro jednotlivé hodnosti čekatelů činil nejméně 
Hodnost             Služební tarify v Kč měsíčně
Vojín                          8 800
Svobodník                      9 200
Desátník                       9 600
Četař                         10 000
Rotný                         10 400
Rotmistr                      10 800
Nadrotmistr                   11 200
 § 68a Výkonnostní příplatek (1) Výkonnostní příplatek se stanoví v závislosti na služebním hodnocení vojáka. Výše výkonnostního příplatku se upravuje jednou ročně k 1. dubnu podle závěrů služebního hodnocení za období předcházejícího kalendářního roku. Je-li v tomto období provedeno více služebních hodnocení, přihlíží se k poslednímu z nich. Ke služebnímu hodnocení vojáků, kteří se připravují k výkonu služby studiem nebo výcvikem, se nepřihlíží. (2) Vojákovi, kterému doposud nenáleží výkonnostní příplatek a který je služebně hodnocen a) výtečně a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík, náleží výkonnostní příplatek ve výši 2 % služebního tarifu, b) výtečně a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník, náleží výkonnostní příplatek ve výši 1,5 % služebního tarifu, c) velmi dobře a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík, náleží výkonnostní příplatek ve výši 1 % služebního tarifu, nebo d) velmi dobře a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník, náleží výkonnostní příplatek ve výši 0,75 % služebního tarifu. (3) Vojákovi náleží při dalším služebním hodnocení výkonnostní příplatek ve výši již dosažené výše výkonnostního příplatku zvýšené o a) 2 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a byl hodnocen výtečně, b) 1,5 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník a byl hodnocen výtečně, c) 1 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a byl hodnocen velmi dobře, nebo d) 0,75 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník a byl hodnocen velmi dobře. (4) Vojákovi, který byl při dalším služebním hodnocení hodnocen jako a) dobrý, se dosažená výše výkonnostního příplatku nemění, b) vyhovující, se dosažená výše výkonnostního příplatku snižuje o 2 % služebního tarifu nebo výkonnostní příplatek nenáleží, pokud jsou 2 % služebního tarifu vyšší, než je dosažená výše tohoto příplatku, nebo c) nevyhovující, výkonnostní příplatek nenáleží. (5) Nebyl-li voják služebně hodnocen, náleží mu výkonnostní příplatek v doposud dosažené výši. (6) Výše výkonnostního příplatku se zjišťuje ze služebního tarifu, který odpovídá hodnosti stanovené pro místo, na kterém je voják služebně zařazen. Maximální výše výkonnostního příplatku činí 20 % služebního tarifu ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a 15 % služebního tarifu ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník. (7) Výkonnostní příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru. (8) Výkonnostní příplatek nenáleží vojákovi, jehož služební zařazení odpovídá hodnosti čekatele, štábního praporčíka, plukovníka nebo hodnosti v hodnostním sboru generálů. § 68b Příplatek za službu v zahraničí (1) Vojákovi vyslanému do zahraniční operace náleží po dobu služby v zahraničí příplatek za službu v zahraničí ve výši 500 až 2 500 Kč denně. (2) Horní hranice příplatku podle odstavce 1 se zvyšuje až na dvaapůlnásobek, pokud je voják vystaven vysokému riziku ohrožení života nebo zdraví spojenému s vedením bojové činnosti v prostoru zahraniční operace. (3) Za dobu služby v zahraničí se pro účely nároku na příplatek považuje i doba nařízené nebo omluvené nepřítomnosti v prostoru zahraniční operace, která nepřesáhne nepřetržitě 168 hodin, a doba zajetí. (4) Příplatek za službu v zahraničí se nekrátí při dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, a to nejdéle po dobu 1 měsíce ode dne zjištění nemoci nebo úrazu, je-li léčba prováděna v zahraničí. (5) Výši příplatku podle odstavce 1 nebo 2 pro konkrétní zahraniční operaci stanoví podle míry, intenzity a doby trvání rizika ministr. Zvláštní příplatek § 68c (1) Vojákovi, který vykonává službu v podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života nebo zdraví, přísluší zvláštní příplatek ve výši 600 až 8 000 Kč měsíčně. Při souběhu zvláštních příplatků náleží vojákovi pouze jeden zvláštní příplatek, a to nejvyšší. (2) Druhy služebních činností v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života nebo zdraví, a výši příplatku stanoví vláda nařízením. § 68d (1) Vojákovi, který střídavě vykonává službu a) ve dvousměnném režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 400 Kč měsíčně, b) ve třísměnném režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 800 Kč měsíčně, c) v nepřetržitém režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 1 000 Kč měsíčně, nebo d) v nepřetržitém režimu výkonu služby, ve kterém doba mezi začátkem a koncem stanovené doby výkonu služby přesahuje 15 hodin, náleží zvláštní příplatek ve výši 1 200 Kč měsíčně. (2) Vojákovi, kterému náleží zvláštní příplatek podle odstavce 1 a zároveň splňuje podmínky pro přiznání zvláštního příplatku podle § 68c odst. 1, náležejí oba zvláštní příplatky. § 68e Příplatek za zvýšenou odpovědnost Veliteli vojenského útvaru, vojenského záchranného útvaru, náčelníkovi, vedoucímu nebo řediteli vojenského zařízení nebo vojenského správního úřadu a řediteli nebo veliteli organizačního útvaru ministerstva nebo Vojenského zpravodajství, který je ministrem zmocněn k samostatnému hospodaření s veřejnými prostředky, sestavování ekonomického výkazu o vyčleněných a použitých finančních prostředcích a personálních a majetkových zdrojích, náleží příplatek až do výše 15 % služebního tarifu stanoveného v § 68 odst. 2. Příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru. § 68f Příplatek za služební pohotovost Vojákovi, kterému byla nařízena služební pohotovost podle § 30, náleží příplatek za služební pohotovost ve výši 1 500 Kč v kalendářním měsíci, ve kterém služební pohotovost zasáhla alespoň do 10 dnů, nebo ve výši 3 000 Kč v kalendářním měsíci, ve kterém služební pohotovost zasáhla alespoň do 20 dnů. § 68g Odměna Za splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu lze vojákovi poskytnout odměnu. § 68h Zvláštní případy nároku na služební plat Voják má v rozsahu doby, která zasahuje do základní týdenní doby výkonu služby, nárok na služební plat za dobu a) řádné dovolené, b) zvláštní dovolené, c) studijního volna poskytnutého ke studiu při výkonu služby, d) preventivní rehabilitace, e) mimořádné rehabilitace, f) rekvalifikace, g) náhradního volna za službu konanou nad základní týdenní dobu služby a volna z důvodu výkonu nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení, h) služebního volna z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky ve službě s výjimkou dalšího služebního volna, nebo i) strávenou na služební cestě nebo studijním pobytu jinak než výkonem služby. § 68i Zachovaný služební plat (1) Zachovaný služební plat se určí jako součet výkonnostního příplatku, pokud vojákovi náležel, a služebního tarifu podle § 68 odst. 1 ke dni předcházejícímu dni, ke kterému náleží zachovaný služební plat. (2) Zachovaný služební plat náleží vojákovi, který a) je před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru nebo před propuštěním ze služebního poměru určen do dispozice, b) je v průběhu zahraniční operace zajat nebo se stal nezvěstným, nejednalo-li se o svémocné odloučení nebo zběhnutí, nebo c) na základě dohody o zvýšení nebo rozšíření vzdělání studuje denní formou studia, nejedná-li se o vojáka v hodnostním sboru čekatelů. (3) Zachovaný služební plat náleží také vojákyni, která nemůže vykonávat službu ve svém služebním zařazení z důvodu těhotenství v době, kdy je z tohoto důvodu určena do dispozice. (4) Vojákovi, kterému náleží zachovaný služební plat podle odstavce 2 nebo 3, lze poskytnout odměnu a přiznat zvláštní příplatek. (5) Vojákovi, který je určen do dispozice před propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. d), f) až k), m) nebo o), náleží zachovaný služební plat ve výši služebního tarifu, který mu náležel ke dni předcházejícímu dni určení do dispozice. (6) Vojákovi, který je určen do dispozice před propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. l), náleží zachovaný služební plat ve výši služebního tarifu odpovídajícího hodnosti, do které je voják jmenován. (7) Nemůže-li být pro účely určení výše zachovaného služebního platu použit služební tarif podle § 68 odst. 1, použije se služební tarif odpovídající hodnosti, do které je voják jmenován. § 68j Zvláštní případy určení služebního platu (1) Vojákovi určenému do dispozice z důvodu, že nelze rozhodnout o jeho služebním zařazení, náleží služební tarif podle předchozího služebního zařazení a výkonnostní příplatek, pokud mu byl přiznán; tomuto vojákovi lze udělit odměnu a přiznat zvláštní příplatek a příplatek za službu v zahraničí. (2) Vojákovi určenému do dispozice po dobu dočasného zproštění výkonu služby náleží služební tarif odpovídající hodnosti, do které je jmenován, a příplatek za službu v zahraničí. Pokud podezření ze závažného porušení služebních povinností nebo ze spáchání trestného činu nebylo vojákovi prokázáno, doplatí se mu rozdíl mezi vyplaceným služebním platem a služebním platem, který by mu náležel, kdyby k dočasnému zproštění výkonu služby nedošlo. Doplatek služebního platu je splatný do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí služebního orgánu, že k závažnému porušení služebních povinností nedošlo nebo ode dne, kdy byl služební orgán vyrozuměn o pravomocném rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení nebo rozsudku soudu. (3) Vojákovi určenému do zvláštní dispozice náleží služební plat podle činnosti jím vykonávané v této dispozici. (4) Vojákovi, který je pověřen výkonem služby v jiném služebním zařazení a tomuto služebnímu zařazení přísluší vyšší hodnost, než jaká přísluší služebnímu zařazení vojáka, náleží po dobu tohoto pověření služební tarif z vyšší hodnosti. (5) Vojákovi, který zastupuje vojáka v jiném služebním zařazení po dobu delší než 4 týdny a tomuto služebnímu zařazení přísluší vyšší hodnost, než jaká přísluší služebnímu zařazení vojáka, náleží po dobu zastupování v jiném služebním zařazení služební tarif z vyšší hodnosti. (6) Nemůže-li být pro určení výše služebního tarifu použit služební tarif podle § 68 odst. 1, použije se služební tarif podle hodnosti, do které je voják jmenován. (7) Služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou náleží ve výši součinu 1/30 měsíčního zachovaného služebního platu zjištěného k poslednímu dni, kdy mohlo být nařízeno čerpání řádné dovolené a počtu celých kalendářních dní nevyčerpané řádné dovolené. (8) Služební plat namísto volna za nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky podle § 31c odst. 7 náleží za každou hodinu neposkytnutého volna ve výši poměrné části služebního tarifu a výkonnostního a zvláštního příplatku. § 68k Služební plat po dobu dočasné neschopnosti ke službě (1) Vojákovi náleží služební plat a) po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou prvních 24 hodin doby, kdy měla být služba podle rozvrhu konána, nebo b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby. (2) Vojákovi náleží služební plat po dobu, po kterou nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví19b), s výjimkou prvních 24 hodin doby, kdy měla být služba podle rozvrhu konána, za které se poskytuje služební plat zkrácený o 40 %. (3) Služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz nenáleží vojákovi, pokud si neschopnost ke službě pro nemoc nebo úraz přivodil úmyslně. (4) Služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz náleží vojákovi ve výši 50 %, jde-li o případy podle § 31 zákona o nemocenském pojištění. (5) Porušil-li voják v době své dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz povinnost zdržovat se v místě pobytu nebo dodržovat rozsah povolených vycházek anebo povinnost umožnit kontrolu a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení kontroly dodržování režimu dočasně služby neschopného vojáka podle zákona o nemocenském pojištění52), může mu být služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz se zřetelem na závažnost porušení snížen nebo odejmut. Pokud již byl služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz vyplacen, považuje se vyplacená částka za přeplatek, který je voják povinen vrátit plátci služebního platu. § 68l Splatnost služebního platu (1) Služební plat je splatný v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl vojákovi nárok na služební plat. (2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí ministerstvo vnitřním předpisem pravidelný termín výplaty služebního platu. (3) Při zániku služebního poměru se služební plat vyplatí v nejbližším pravidelném termínu výplaty služebního platu. Výplata služebního platu „§ 68m (1) Služební plat se vyplácí v zákonných penězích53) a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. (2) Služební plat se vyplácí bezhotovostně na náklad a nebezpečí státu nejvýše na dva účty určené vojákem u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva nejpozději v pravidelném termínu výplaty služebního platu. (3) Služební orgán umožní vojákovi nahlížet do vnitřního platového předpisu, pokud je vydán. (4) Při měsíčním vyúčtování služebního platu, umožňuje-li to výkon služby, předá ministerstvo vojákovi doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách služebního platu a o provedených srážkách. V ostatních případech tak služební orgán učiní v nejbližším vhodném termínu. Na žádost vojáka mu služební orgán umožní nahlédnout do dokladů, na jejichž základě byl služební plat vypočten. § 68n (1) Vojákovi lze ve výjimečném případě vyplatit služební plat v hotovosti. Voják může písemně zmocnit k přijetí služebního platu v hotovosti jinou fyzickou osobu. (2) Vojákovi vyslanému do zahraniční operace lze na jeho žádost vyplatit v hotovosti zálohu na příplatek za službu v zahraničí, a to i v cizí měně. (3) Vojákovi s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí lze s jeho souhlasem poskytovat služební plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu. (4) Pro přepočet služebního platu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro první den v měsíci, za který služební plat náleží. (5) Vojákovi lze na jeho žádost po povolání do služebního poměru vyplatit přiměřenou zálohu na služební plat, a to i v hotovosti, která se zúčtuje v nejbližším pravidelném termínu výplaty služebního platu. Výplatu zálohy povoluje služební orgán. „§ 68o Srážky ze služebního platu (1) Srážky ze služebního platu lze provést jen na základě dohody o srážkách ze služebního platu. Dále lze ze služebního platu srazit a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, c) pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, d) pojistné na důchodové spoření, e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté vojákovi k plnění služebních úkolů, f) zálohu na služební plat, kterou je voják povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání tohoto platu, g) částku postiženou výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo exekuce vedené soudním exekutorem, správním úřadem, služebním orgánem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem, h) částku náborového nebo jiného příspěvku, která byla vojákovi vyplacena v souvislosti s povoláním do služebního poměru, a kterou je voják povinen vrátit, i) částku přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory, pokud je voják povinen tyto přeplatky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí, nebo j) částku přeplatku podle § 68k odst. 5. (2) Pořadí a podmínky srážek ze služebního platu se určí podle zákoníku práce. § 68p Vrácení služebního platu (1) Voják je povinen vrátit služební plat vyplacený za dobu řádné dovolené nebo za její část, na niž ztratil nárok nebo na niž mu nárok nevznikl. (2) Jestliže se dodatečně prokáže, že voják zemřel v době, kdy byl v zajetí nebo se stal po dobu vyslání do zahraniční operace nezvěstným, nejednalo- li se o svémocné odloučení nebo o zběhnutí, již vyplacený služební plat nebo jeho část se nevrací. § 68q Informační systém o služebním platu (1) Informační systém o služebním platu je neveřejným informačním systémem veřejné správy, jehož účelem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o prostředcích na služební platy, o průměrných služebních platech vojáků a jejich osobních údajích, které ovlivňují výši služebního platu. (2) Správcem informačního systému o služebním platu je Ministerstvo financí. (3) Ministerstvo zapisuje údaje do informačního systému o služebním platu v rozsahu a způsobem, který stanoví vláda nařízením. (4) Uživatelem informačního systému o služebním platu využívajícím údaje v něm zapsané je Ministerstvo práce a sociálních věcí a Český statistický úřad. § 68r Průměrný služební plat Je-li potřebné zjistit průměrný služební plat vojáka, použijí se přiměřeně příslušná ustanovení zákoníku práce o průměrném výdělku s tím, že k příplatku za službu v zahraničí a služebnímu platu za nevyčerpanou řádnou dovolenou se nepřihlíží. 52) § 56 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 53) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“. Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje. 65. V části páté nadpis hlavy II zní: „NÁBOROVÝ, KVALIFIKAČNÍ A STABILIZAČNÍ PŘÍSPĚVEK“. 66. V § 69 odst. 1 se číslo „130 000“ nahrazuje číslem „250 000“. 67. V § 69 odst. 2 se slova „až l)“ nahrazují slovy „až o)“. 68. Za § 70 se vkládají nové § 70a a 70b, které znějí: „§ 70a (1) Je-li voják služebně zařazen na služební místo, pro které je stanoven vyšší stupeň vzdělání a voják tento vyšší stupeň dosáhl v průběhu služebního poměru, aniž s ním byla uzavřena dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání podle § 60, lze mu jednorázově přiznat kvalifikační příspěvek. Pro kvalifikační příspěvek se použije § 69 odst. 2 obdobně. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši kvalifikačního příspěvku podle dosaženého vzdělání. § 70b (1) Za každý ukončený kalendářní měsíc služby náleží vojákovi stabilizační příspěvek ve výši 7 000 Kč. (2) Nekonal-li voják službu po celý kalendářní měsíc, má nárok na stabilizační příspěvek pouze za podmínek stanovených pro poskytování služebního platu podle § 68h, po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby, není-li dále stanoveno jinak. (3) Vojákům, kteří konají službu ve speciální odbornosti a služba v této odbornosti je nezbytná pro plnění úkolů ozbrojených sil, Vojenské policie nebo Vojenského zpravodajství, může být stabilizační příspěvek navýšen až do výše čtyřnásobku částky uvedené v odstavci 1. (4) Stabilizační příspěvek vojákovi nepřísluší a) po dobu, kdy se připravuje k výkonu služby studiem nebo výcvikem, nebo b) za kalendářní měsíc, ve kterém měl voják alespoň den neomluvené nepřítomnosti ve službě. (5) Pro splatnost a výplatu stabilizačního příspěvku se použijí § 68l až 68n. (6) Seznam speciálních odborností a vykonávaných činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výši stabilizačního příspěvku podle odstavce 3 stanoví vláda nařízením. Seznam speciálních odborností a vykonávaných činností nezbytných pro plnění úkolů Vojenského zpravodajství stanoví ministr.“. 69. V § 71 odst. 5 se slova „mají-li trvalý pobyt na území státu a žijí-li s vojákem v domácnosti22)“ nahrazují slovy „žijí-li s vojákem ve společné domácnosti“. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje. 70. § 77 včetně nadpisu zní: „§ 77 Náhrady při přeložení a při povolání do služebního poměru (1) Při přeložení náleží vojákovi náhrada jízdních výdajů z místa bydliště, popřípadě z dosavadního místa výkonu služby do místa přeložení. Vojákovi náleží náhrada v rozsahu jako při služební cestě. (2) Vojákovi, který vykonává službu mimo místo bydliště, náleží po dobu, kdy dojíždí k výkonu služby z obce bydliště do obce výkonu služby, náhrada prokázaných jízdních výdajů. Náhrada se poskytuje v rozsahu stanoveném v § 72 odst. 1 písm. e) za každý den, ve kterém voják konal službu, nejvýše však ve výši denní částky stravného při služební cestě; nedojíždí-li voják denně, náleží mu náhrada nejvýše pětkrát měsíčně každým směrem. (3) Vojákovi zařazenému v hodnostním sboru čekatelů a vojákovi, kterému bylo určeno pravidelné místo výkonu služby v zahraničí, náhrada podle odstavce 2 nenáleží. (4) Náhrada podle odstavce 2 se poskytuje měsíčně a vyplácí se v pravidelném termínu výplaty služebního platu. Měsíční náhradu lze paušalizovat. Ministerstvo stanoví vyhláškou výši paušální náhrady a termín výplaty. (5) Pro účely náhrad podle odstavců 1 až 4 se obdobně jako přeložení posuzuje i povolání do služebního poměru.“. 71. V § 79 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Základ pro určení měsíční výše náhrady zvýšených životních nákladů stanoví služební orgán v rozmezí 10 % až 50 % ze služebního platu určeného vojákovi bez příplatku za službu v zahraničí. Pro splatnost a výplatu této náhrady se použijí § 68l, § 68m odst. 2 až 4 a § 68n.“. 72. V § 81 odstavec 1 zní: „(1) Při zahraniční služební cestě přísluší vojákovi stravné v cizí měně; na žádost vojáka může být vyplaceno stravné v českých korunách nebo v jiné cizí volně směnitelné měně s tím, že se pro přepočet použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, ve kterém je vyplacena záloha. Nebyla-li záloha poskytnuta, použije se pro přepočet kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den nástupu zahraniční služební cesty.“. 73. V § 91 odst. 2 se za slova „až m)“ vkládají slova „a o)“. 74. V § 94 nadpis zní: „Zdravotní služby“. 75. V § 94 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Rozsah zdravotních služeb a podmínky jejich poskytování ve své působnosti organizuje, řídí a kontroluje ministerstvo s využitím své působnosti podle zákona o zdravotních službách.“. 76. V § 94 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Zdravotní služby poskytuje vojákům stát zpravidla prostřednictvím poskytovatelů zdravotních služeb, kterým ministerstvo udělilo oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních jím zřízených (dále jen „vojenský poskytovatel“), a nejsou-li, u jiných poskytovatelů zdravotních služeb na základě smlouvy o poskytování zdravotních služeb vojákům uzavřené se zdravotní pojišťovnou stanovenou zákonem o veřejném zdravotním pojištění26).“. 77. V § 94 odst. 2 větě druhé se za slova „vojenský poskytovatel“ vkládají slova „ambulantní péče v oboru všeobecného praktického lékařství“ a slova „zdravotních služeb v oboru gynekologie-porodnictví“ se nahrazují slovy „ambulantní péče v oborech, které stanoví ministerstvo vyhláškou“. 78. V § 94 odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo může určit, že vybraní vojenští poskytovatelé uskutečňují také související výzkumnou nebo vývojovou činnost a na jimi provozovaných odborných pracovištích se provádí také klinická a praktická výuka v akreditovaných studijních programech všeobecného lékařství, zubního lékařství a farmacie a v akreditovaných studijních programech a vzdělávacích programech nelékařských zdravotnických oborů; zdravotnické zařízení takového vojenského poskytovatele je vojenskou fakultní nemocnicí.“. 79. V § 94 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 54 zní: „(4) Podmínky poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli, včetně jejich poskytování při plnění úkolů ministerstva v zahraničních operacích a při krizových situacích54) na území České republiky, obory ambulantní péče, u kterých voják z povolání může uplatnit svobodnou volbu jejich poskytovatele, a podmínky organizace plnění úkolů vojenských fakultních nemocnic stanoví ministerstvo vyhláškou. 54) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).“. 80. V § 97a odst. 2 se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“. 81. V § 108 odst. 1 a 2 se slovo „platů“ nahrazuje slovy „služebních platů“. 82. V § 108 odst. 2 a § 118 odst. 1 se slovo „platu“ nahrazuje slovy „služebnímu platu“. 83. V § 116 písm. a) a b), § 117 odst. 1 a 2, § 118 odst. 1, 2, 3 a 4, § 123 odst. 2, § 127 odst. 3 a § 159 odst. 2 se slovo „platu“ nahrazuje slovy „služebním platu“. 84. V nadpisu § 117 a 118 se slovo „platu“ nahrazuje slovy „služebním platu“. 85. V § 117 odst. 1 se slova „náhradou ve výši platu podle § 68 odst. 3“ nahrazují slovy „služebním platem po dobu dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz“. 86. V § 117 odst. 2 se slova „náhrada ve výši platu podle § 68 odst. 3“ nahrazují slovy „služební plat podle § 68k“. 87. V § 118 odst. 3 se slovo „platem“ nahrazuje slovy „služebním platem“. 88. V § 119 odst. 1 se slova „ , za podmínek a ve výši, které stanovuje zvláštní právní předpis34)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje. 89. V § 119 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 90. V § 129 odst. 1 se slova „ozbrojených sil“ zrušují. 91. V § 132 odst. 1 se slova „a g) až l)“ nahrazují slovy „ , g) až l), n) a o)“. 92. V § 138 se slova „a g) až l)“ nahrazují slovy „ , g) až l), n) a o)“. 93. V § 139 odst. 2 se slovo „platy“ nahrazuje slovy „služební platy“. 94. V § 143 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Pro výši výsluhového příspěvku a odbytného se doba výkonu služby a) ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve Vojenském zpravodajství, ve kterém voják plní zvláštní úkoly při činnostech podle jiného právního předpisu35) v zahraničí, a v zahraničních operacích, ve kterých je voják vystaven vysokému riziku ohrožení života nebo zdraví spojenému s vedením bojové činnosti v prostoru operace, hodnotí dvojnásobně; v ostatních zahraničních operacích se hodnotí jedenapůlnásobně, b) ve služebním zařazení pilot, druhý pilot, pilot operátor, ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve Vojenském zpravodajství, ve kterém voják plní zvláštní úkoly při činnostech podle jiného právního předpisu35), a ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve vojenském útvaru, ve kterém voják plní úkoly speciálních sil, hodnotí jedenapůlnásobně.

Zvýšený zápočet doby služby se stanoví za celé kalendářní měsíce. Doba necelých měsíců se sčítá a každých 30 dnů se hodnotí jako měsíc.“.

 95. V § 143 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4, doba rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v mateřství4), a doba neomluvené nepřítomnosti ve službě. (3) Za průměrný měsíční hrubý služební plat se pro účely stanovení výše výsluhových náležitostí považuje průměrný hrubý služební plat poskytovaný za předchozích 5 kalendářních roků přede dnem skončení služebního poměru. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, spadá již tento rok do období 5 kalendářních roků podle věty první. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 5 kalendářních roků přede dnem skončení služebního poměru podle věty první, zjišťuje se průměrný měsíční hrubý služební plat z celé doby trvání služebního poměru. Za dobu dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, dobu, po kterou voják nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zvláštních právních předpisů19b) nebo po kterou je vojákovi nařízena izolace, a další dobu, po kterou byly vojákovi poskytovány dávky nemocenského pojištění, se průměrný měsíční hrubý služební plat zjišťuje ze služebního platu přiznaného rozhodnutím platným v den předcházející dni vzniku neschopnosti ke službě, dni nařízení karantény či izolace, nebo dni počátku poskytování dávek nemocenského pojištění. Doba vyslání k výkonu služby v zahraničí, po kterou je vojákovi poskytován plat z prostředků mezinárodní nebo nadnárodní organizace nebo orgánu, a doba určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. e) a g), se z doby, za kterou se zjišťuje průměrný měsíční hrubý služební plat, vylučuje. Nelze-li v důsledku vyloučené doby průměrný měsíční hrubý služební plat zjistit, stanoví se průměrný měsíční hrubý služební plat z kalendářního roku předcházejícího vyloučené době. (4) Do průměrného měsíčního hrubého služebního platu se nezapočítávají odměny poskytnuté vojákovi podle § 68g. Při výpočtu výsluhových náležitostí se dále nepřihlíží a) ke snížení služebního platu při dočasném zproštění výkonu služby a v důsledku uložení kázeňského trestu snížení služebního platu, b) k příplatku za službu v zahraničí, c) ke služebnímu platu za nevyčerpanou řádnou dovolenou, d) ke služebnímu platu poskytnutému místo volna za nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky, nebo e) k doplatkům a přeplatkům služebních platů vyúčtovaných za období předcházející rozhodnému období.“. 96. V § 143 odst. 7 se slova „a i) až l)“ nahrazují slovy „ , i) až l) a o)“. 97. V § 143 odst. 8 se na konci textu věty první doplňují slova „ , pokud je za něj následně pravomocně odsouzen nebo bylo jeho trestní stíhání pravomocně podmíněně zastaveno42c) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání42d) anebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání42e)“, věty druhá a třetí se zrušují a ve větě čtvrté se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „první“. 98. § 144 zní: „§ 144 Na řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje § 10 až 12, § 14, § 33 odst. 2 písm. c), hlava XI části druhé a § 175 správního řádu.“. 99. V § 145 odst. 1 písm. g) se za slovo „náborového“ vkládají slova „nebo kvalifikačního“. 100. V § 145 odst. 1 písm. h) se slova „přídavek na bydlení“ nahrazují slovy „služební příspěvek“ a slovo „přídavku“ se nahrazuje slovem „příspěvku“. 101. V § 145 odst. 1 písmeno j) zní: „j) neposkytnutí, odnětí nebo snížení služebního platu podle § 68k odst. 5,“. 102. V § 145 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) uložení kázeňského trestu.“. 103. V § 145a odst. 1 písmena f) a g) znějí: „f) pověření výkonem služby nebo zastupování v jiném služebním zařazení, g) odvelení nebo vyslání na studijní pobyt, který trvá déle než 30 dnů,“. 104. V § 145a odst. 1 písmena m) a n) znějí: „m) stanovení služebního platu nebo určení služebního platu podle § 68i a 68j, n) prodloužení rozhodné doby.“. 105. V § 145a odst. 3 se za slovo „f),“ vkládá slovo „h),“. 106. Za § 152 se vkládá nový § 152a, který včetně nadpisu zní: „§ 152a Výkon rozhodnutí (1) Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění, která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím vydaným podle této části, rozhodne služební orgán o srážkách z jeho služebního platu nebo výsluhových náležitostí. (2) Nelze-li zajistit výkon rozhodnutí způsobem uvedeným v odstavci 1, ministerstvo podá návrh soudu na nařízení výkonu rozhodnutí.“. 107. Za § 163 se vkládají nové § 163a a 163b, které včetně nadpisu znějí: „§ 163a Zajetí a nezvěstnost (1) Zajetím se pro účely tohoto zákona rozumí situace, kdy voják v zahraniční operaci upadl do moci nepřítele. (2) Nezvěstným je pro účely tohoto zákona voják, který nepodal o sobě nadřízenému zprávu a o kterém nadřízenému není známo, kde se zdržuje, pokud a) nenastoupí v určeném čase k výkonu služby, b) se vzdálí bez dovolení z výkonu služby, nebo c) se ztratí při plnění služebních úkolů v zahraniční operaci, pokud nejde o zajetí. § 163b Doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Rozhodná doba podle § 6a zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začíná plynout u všech vojáků dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; k výkonu služby ve služebním zařazení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se pro účely stanovení rozhodné doby nepřihlíží. 2. Měsíční přídavek na bydlení podle § 61 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží naposledy za kalendářní měsíc předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Měl-li voják přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nárok na nesnížený plat podle § 67 odst. 2 písm. e) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo na náhradu ve výši platu podle § 68 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyplácí se takový plat až do zániku nároku na něj, je-li to pro vojáka výhodnější. 4. Výkonnostní příplatek podle § 68a zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé poskytne k 1. dubnu 2016 podle služebního hodnocení za rok 2015. K předcházejícím služebním hodnocením a ke služebnímu hodnocení po ukončení základní přípravy se nepřihlíží. 5. Vznikl-li vojákovi nárok na zvláštní příplatek v jiné než české měně podle § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, vyplácí se vojákovi tento zvláštní příplatek až do zániku nároku na něj, podle dosavadních právních předpisů, je-li pro vojáka výhodnější, než příplatek za službu v zahraničí podle § 68b zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro porovnání výše zvláštního příplatku a příplatku za službu v zahraničí, z hlediska jeho výhodnosti podle věty první, se použije součin částky zvláštního příplatku v jiné než české měně a kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro den nabytí účinnosti tohoto zákona zaokrouhlený na celé koruny směrem nahoru a výše příplatku za službu v zahraničí v korunách, stanovená pro stejnou zahraniční operaci. Pokud bude výše zvláštního příplatku výhodnější, náleží po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vojákovi v korunách. 6. Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí podle části osmé zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítávají doby služby v rozsahu, v jakém jim byly započteny podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Rozhodné období pro stanovení průměrného měsíčního hrubého služebního platu vojáka pro přiznání výsluhových náležitostí se z období jednoho na období 5 let podle § 143 odst. 3 prodlužuje postupně tak, že prvním kalendářním rokem je kalendářní rok, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. Byl-li vojákovi v části tohoto roku poskytován plat podle dosavadních právních předpisů, zjišťuje se za tuto část roku průměrný měsíční hrubý služební plat pro přiznání výsluhových náležitostí podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Řízení ve věcech služebního poměru zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Dosáhl-li voják přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyšší hodnosti, než která mu náleží podle § 6 odst. 3 a 7 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží vojákovi i nadále dosažená vyšší hodnost, přičemž na práva a povinnosti takového vojáka se § 7 odst. 7 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, vztahuje obdobně. Do nižší hodnosti, která by jinak vojákovi náležela, je voják jmenován až společně s rozhodnutím podle § 6a odst. 3 písm. a) až c) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo při novém služebním zařazení. 10. Voják, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jmenován se svým souhlasem do nižší hodnosti a jeho služební poměr již zanikl, může požádat příslušné krajské vojenské velitelství o přiznání nejvyšší hodnosti, kterou v průběhu služebního poměru dosáhl. Čl. III Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. 2. Čl. V zákona č. 590/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další zákony. 3. Část třetí zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů. 4. Čl. I zákona č. 40/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 5. Čl. XV zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře. 6. Část druhá zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 7. Čl. VII zákona č. 225/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání. 8. Část druhá zákona č. 217/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze. 9. Zákon č. 492/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 10. Část desátá zákona č. 308/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 11. Zákon č. 421/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 12. Část sedmnáctá zákona č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 13. Část čtvrtá zákona č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona. 14. Část čtvrtá zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. 15. Část osmá zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování. 16. Část padesátá čtvrtá zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce. 17. Část čtvrtá zákona 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). 18. Část druhá zákona č. 272/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 19. Část dvacátá osmá zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. 20. Část devátá zákona č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření. 21. Nařízení vlády č. 222/1997 Sb., kterým se stanoví jednorázová peněžní náležitost pro příslušníky Policie České republiky. 22. Nařízení vlády č. 47/1998 Sb., o zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky Vězeňské služby České republiky. 23. Nařízení vlády č. 289/2002 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do Informačního systému o platech. 24. Nařízení vlády č. 328/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 47/1998 Sb., o zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky Vězeňské služby České republiky. 25. Nařízení vlády č. 514/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 289/2002 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do Informačního systému o platech. 26. Nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání. 27. Nařízení vlády č. 336/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání. 28. Nařízení vlády č. 131/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění nařízení vlády č. 336/2007 Sb. 29. Nařízení vlády č. 131/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 30. Nařízení vlády č. 200/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 31. Nařízení vlády č. 223/2010 Sb., o katalogu prací vojáků z povolání. 32. Nařízení vlády č. 376/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 33. Nařízení vlády č. 45/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Čl. IV Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. V V § 35a odst. 1 větě druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 365/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se za slova „příslušníkům bezpečnostních sborů“ vkládají slova „služební příjem“ a slovo „plat“ se nahrazuje slovy „služební plat“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. VI V § 6 odst. 9 písm. m) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „v cizí měně“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. VII V § 25 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 238/2000 Sb., se slova „zvláštní příplatek příslušníků ozbrojených sil vyslaných v rámci jednotky mírových sil mimo území České republiky“ nahrazují slovy „příplatek za službu v zahraničí náležející vojákům vyslaným do zahraniční operace“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. VIII V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 252/2014 Sb., se slova „v cizí měně“ zrušují. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. IX V § 65 odst. 1 větě první zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se slova „náhrady ve výši platu“ nahrazují slovy „služebního platu“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o životním a existenčním minimu Čl. X V § 7 odst. 2 písm. i) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „v cizí měně“ zrušují. ČÁST OSMÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. XI Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. b), § 18 odst. 7 písm. a), § 28 odst. 5 větě první a v § 43 odst. 2 písm. c) se slovo „plat“ nahrazuje slovy „služební plat“. 2. V § 16 písm. b) se slovo „přídavku“ nahrazuje slovy „služebního příspěvku“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.