Důvodová zpráva k zákonu č. 332/2014 Sb., změna zákona o vojácích z
povolání
Ing.
Jiří
Rusnok
předseda vlády
Ing.
Vlastimil
Picek
ministr obrany
I. Obecná část
1. Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999
Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony.
1.2 Definice problému
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999
Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále
jen „zákon o vojácích z povolání“), byl vypracován na základě Plánu legislativních prací vlády na
rok 2012. Původně stanovený termín pro předložení návrhu vládě byl prodloužen a nově stanoven do 31.
března 2013.
Na základě závěrů Bílé knihy o obraně se navrhuje nově upravit systém řízení kariér vojáků
z povolání. Jedním z hlavních principů je postup v kariéře na základě stanovené rozhodné doby ve
služebním zařazení. S tímto postupem bude také spojeno vyšší platové ohodnocení. Vojenská hodnost
bude nově vyjadřovat postavení vojáka v systému ozbrojených sil České republiky. Bude odpovídat
náročnosti služební činnosti a tomu bude odpovídat základní služební plat vyjádřený především
služebním tarifem. Z tohoto důvodu je třeba upravit některá ustanovení zákona tak, aby byla v
souladu s nově navrhovaným systémem odměňování vojáků z povolání.
1.2.1 Zcela nový systém odměňování vojáků z povolání se navrhuje jako stěžejní podpora
řízení kariér vojáků z povolání. Stávající systém odměňování je založen zákonem č.
143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost
v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
zákon č. 143/1992 Sb.). Tento zákon, který nabyl
účinnosti dnem 1. května 1992 svým charakterem a obsahem realizuje problematiku odměny za závislou
práci v pracovním poměru, což je vzhledem k okolnostem jeho vzniku logické. Zvláštnosti služebního
poměru ignoruje nebo je řeší z pohledu pracovního práva.
Odměňování zaměstnanců v pracovním poměru je založeno na relativně stabilní pracovní době
s převahou činností v pracovních dnech. Požadovaný výkon práce lze v dostatečném předstihu plánovat
a následně vyhodnocovat podmínky nároku na jednotlivé složky platu. Charakter výkonu služby je v
mnoha případech diametrálně odlišný. Při plnění úkolů ozbrojených sil stanovených zákonem č.
219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve
znění pozdějších předpisů, je naprosto zřejmé, že výkon služby v četných případech lze plánovat jen
rámcově, často vzniká potřeba výkonu služby bez ohledu na denní a noční dobu či bez ohledu na den v
týdnu. To vedlo při aplikaci stávajícího zákona č. 143/1992
Sb. k těžkopádnému a administrativně náročnému postupu.
Pro příklad lze uvést objem nařízené práce v sobotu a v neděli, v noci a ve svátek v
působnosti resortu MO v roce 2012 (bez Vojenského zpravodajství). Administrativní zátěž vzniká nejen
v tom, že tuto službu musí nadřízený nařídit a následně vyhodnotit, zda byla vykonána, v jakém
rozsahu, ale zpracovat výkaz a následně prostřednictvím softwaru ji proplatit. Vzhledem k tomu, že
tento režim výkonu služby je pro některé druhy služby či profese naprosto běžný, je administrativa s
tímto spojená neadekvátní a zbytečná. Celkem bylo na tyto účely vyplaceno cca 136 mil. Kč, což tvoří
pouhá 2% objemu prostředků na platy pro kategorii vojáků z povolání.
I--------------------------------------------------------------I-------------I I Nařízený výkon služby v roce 2012 I Počet hodin I I--------------------------------------------------------------I-------------I I v sobotu a v neděli I 2 081 626 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I v noci I 2 116 779 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I ve svátek (bez služby kompenzované formou náhradního volna) I 107 303 I I--------------------------------------------------------------I-------------I
Služba vojáka z povolání je především přípravou a faktickým nasazením k řešení či
eliminaci následků krizových situací či stavů. Tuto krizovou situaci nelze ve většině případů
předvídat, natož ji plánovat a výkon služby směřovat do pracovních dnů. V tomto úhlu pohledu musí
být tedy irelevantní v jaké denní či týdenní době je výkon služby realizován a finanční
kompenzace
výkonu služby v těchto dobách je neodůvodněná. Systém odměňování, který je nezávislý na vykazování a
následném poskytování finančního zvýhodnění služby v noci, v sobotu či neděli a ve svátek, je
naprosto běžným v armádách Severoatlantické aliance.1.2.2 Služební poměr vojáka z povolání není deklarován jako celoživotní povolání a je
založen ve většině odborností na kariérním principu. Dosavadní systém odměňování vojáků z povolání
podle zákona č. 143/1992 Sb. je založený na zařazení
nejnáročnější požadované činnosti do platové třídy se současným zvýhodňováním seniority. Základem
kariérního prostředí je princip výběru nejkvalitnějšího personálu a jeho posun do vyšších,
náročnějších pozic a pro zachování motivace musí být spojeno se současným výraznějším zvýšením
platu. Stávající systém platových tříd se nekryje s konkrétními vojenskými hodnostmi, a proto
nevytváří podmínky k výraznějšímu zvýšení platu při jmenování do vyšší hodnosti. Naopak se v praxi
často stává, že při jmenování do vyšší hodnosti se současným přeložením vojáka do jiného místa
výkonu služby výše určeného platu poklesne. To je způsobeno tím, že ve stávajícím služebním zařazení
voják může dlouhodobě dosahovat výtečných výsledků, k čemuž bylo přihlédnuto při stanovení výše
osobního příplatku. Na novém služebním zařazení doposud neprokázal dlouhodobě kvalitní výsledky
služby, čemuž zpravidla odpovídá nižší výše osobního příplatku. Rozdíl mezi hodnostním příplatkem
mezi dvěma nejbližšími hodnostmi je v řádu od jedné do několika stokorun. Výši hodnostního příplatku
upravuje § 9 zákona č. 143/1992 Sb.
takto:
I------------------------I----------------------------------I I hodnost I hodnostní příplatek v Kč měsíčně I I------------------------I----------------------------------I I vojín I 800 I I------------------------I----------------------------------I I svobodník I 1 200 I I------------------------I----------------------------------I I desátník I 1 300 I I------------------------I----------------------------------I I četař I 1 400 I I------------------------I----------------------------------I I rotný I 1 600 I I------------------------I----------------------------------I I rotmistr I 2 000 I I------------------------I----------------------------------I I nadrotmistr I 2 300 I I------------------------I----------------------------------I I praporčík I 2 600 I I------------------------I----------------------------------I I nadpraporčík I 3 100 I I------------------------I----------------------------------I I štábní praporčík I 3 700 I I------------------------I----------------------------------I I poručík I 3 100 I I------------------------I----------------------------------I I nadporučík I 3 300 I I------------------------I----------------------------------I I kapitán I 3 500 I I------------------------I----------------------------------I I major I 3 700 I I------------------------I----------------------------------I I podplukovník I 4 000 I I------------------------I----------------------------------I I plukovník I 4 300 I I------------------------I----------------------------------I I brigádní generál I 5 100 I I------------------------I----------------------------------I I generálmajor I 5 600 I I------------------------I----------------------------------I I generálporučík I 6 100 I I------------------------I----------------------------------I I armádní generál I 6 800. I I------------------------I----------------------------------I
Druhým příkladem, k jakému v praxi dochází velmi často, je přechod ze systemizovaného
místa na nižším organizačním stupni s nárokem na příplatek za vedení na systemizované místo na
vyšším organizačním stupni, ale bez podřízených zaměstnanců. Případné zvýšení náročnosti výkonu
služby je zohledněno zvýšením platového tarifu, které ale často nedosahuje poklesu platu ztrátou
nároku na příplatek za vedení. V oblasti pracovního práva toto nelze považovat za problematické,
protože zaměstnanec ve smyslu zákoníku práce musí dát
souhlas se změnou druhu požadované práce a má prostor pro jednání o výši platových podmínek
spojených s touto změnou. V případě vojáků je situace naprosto odlišná. Vzhledem ke kariérnímu
prostředí je naprosto žádoucí rotace personálu, ale vojákova vůle na zařazení na nové systemizované
místo je irelevantní, pokud nesouhlasí, může pouze podat žádost o propuštění ze služebního poměru. V
souladu s ustanovením § 6 zákona má služební orgán právo přeložit vojáka, a to kdykoliv a do
jakéhokoliv místa výkonu služby. Současně rozhodnutí o výši platu, pokud odpovídá zákonným
podmínkám, je rovněž plně v působnosti služebního orgánu a voják jej pouze bere na vědomí se
zachováním práva na opravné prostředky.
Tento problém je znázorněn na reálném příkladu v následující tabulce:
I--------------------------I----------------------------I----------------------------I I I Náčelník skupiny I Důstojník I I Funkce I štábu brigády I velitelství společných sil I I I kapitán, 11. platová třída I major, 12. platová třída I I--------------------------I----------------------------I----------------------------I I Tarifní plat v 8. stupni I 19 550 I 21 180 I I--------------------------I----------------------------I----------------------------I I Příplatek za vedení I 1 800 I 0 I I--------------------------I----------------------------I----------------------------I I Osobní příplatek I 5 000 I 5 000 I I--------------------------I----------------------------I----------------------------I I Hodnostní příplatek I 3 500 I 3 700 I I--------------------------I----------------------------I----------------------------I I Zvláštní příplatek I 2 000 I 2 000 I I--------------------------I----------------------------I----------------------------I I Určený plat celkem I 31 850 I 31 880 I I--------------------------I----------------------------I----------------------------I
1.2.3 V důsledku aplikace
restriktivní
politiky vlády ve veřejných financích formou novely
zákona o daních z příjmů a novely nařízení vlády č.
565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání,
ve znění pozdějších předpisů, došlo v období posledních třech let k výraznému propadu příjmů vojáků
z povolání. Dnem 1. ledna 2011 byly vojákům z povolání sníženy tarifní platy plošně o 10%. Dále bylo
zrušeno osvobození některých příjmů vojáků z povolání od daně z příjmu fyzických osob a funkčních
požitků a další příjmy vojáků z povolání nebudou osvobozeny od daně od roku 2015. Postupné, ale již
dlouhodobé snižování příjmů vojáků z povolání narušuje důvěru v systém odměňování a tento stav se
negativně projevuje neochotou především starších, zkušených vojáků prodlužit dobu trvání služebního
poměru (služební poměr vojáka z povolání je výlučně obdobou pracovního poměru na dobu určitou) nebo
ochotou prodloužit tuto dobu jen o jeden až dva roky.1.2.4 Stávající systém odměňování dává služebnímu orgánu velké pole působnosti ke
stanovení platu konkrétnímu vojákovi. Je to umožněno především osobním příplatkem, který může být
stanoven až do výše 50% platového tarifu odpovídajícího nejvyššímu tarifu v platové třídě, do které
je voják zařazen (ve zvláštních případech až do výše 100% platového tarifu) a příplatku za vedení,
který je rovněž stanoven rozpětím ve vztahu k náročnosti řídící práce, resp. druhu vedoucí
pozice.
V praxi to znamená, že voják na základní funkci v hodnosti svobodník může mít stanovený
plat v šesté platové třídě a v prvním platovém stupni ve výši 12 200 Kč, ale také 19 700 Kč. Ve
vyšších platových třídách a ve vedoucích funkcích je tento rozdíl markantnější. Např. velitel
praporu, který je zařazen v 11. platové třídě a převážně v 9. platovém stupni, může mít stanovený
plat 26 790 Kč, ale také 40 600 Kč nebo vedoucí oddělení na Ministerstvu obrany s odpovědností za
koncepční a normotvornou činnost zařazený ve 13. platové třídě a desátém platovém stupni může mít
plat ve výši 33 230 Kč, ale také 62 370 Kč.
Vzhledem k tomu, že o výši platu rozhoduje cca 350 služebních orgánů, kteří subjektivně
posuzují rozhodné skutečnosti odlišně, zaručeně dochází k rozdílnému odměňování u vojáků konajících
službu v obdobných podmínkách. Tento stav lze dokumentovat v následující tabulce, kde jsou uvedeny
minimální a maximální výše určených platů platovým výměrem vojákům z povolání ve vztahu ke
služebnímu zařazení a v druhém případě ve vztahu k vojenské hodnosti. Z tabulek je zřejmé, že vojáci
v nižší vojenské hodnosti mohou mít určený plat i výrazně vyšší než vojáci v hodnostech vyšších, a
to i o několik vojenských hodností a dokonce i hodnostních sborů (desátník x brigádní generál).
Obdobné je to i u funkcí; nejlépe placený velitel družstva svým platem přesahuje některé velitele
čet a dokonce i rot.
Porovnání minimálních a maximálních určených platů platovými výměry u vybraných
funkcí:
I------------------I---------------------------------------------I I Funkce I velitel I I I----------I---------I---------I--------------I I I družstva I čety I roty I praporu I I------------------I----------I---------I---------I--------------I I Hodnost I rotný I poručík I kapitán I podplukovník I I------I-----------I----------I---------I---------I--------------I I Plat I minimální I 16 400 I 18 380 I 23 710 I 33 160 I I I-----------I----------I---------I---------I--------------I I I maximální I 26 640 I 30 380 I 37 180 I 43 760 I I------I-----------I----------I---------I---------I--------------I
Porovnání skutečných minimálních a maximálních platů určených platovými výměry podle
vojenských hodností:
I----------------------I---------------------------I I Vojenská hodnost I Přiznané složky platu I I I-------------I-------------I I I minimální I maximální I I----------------------I-------------I-------------I I svobodník I 12 020 I 20 000 I I----------------------I-------------I-------------I I desátník I 12 120 I 40 100 I I----------------------I-------------I-------------I I četař I 12 520 I 25 520 I I----------------------I-------------I-------------I I rotný I 14 610 I 27 860 I I----------------------I-------------I-------------I I rotmistr I 15 510 I 31 920 I I----------------------I-------------I-------------I I nadrotmistr I 17 880 I 32 330 I I----------------------I-------------I-------------I I praporčík I 20 120 I 40 400 I I----------------------I-------------I-------------I I štábní praporčík I 26 320 I 33 700 I I----------------------I-------------I-------------I I poručík I 17 700 I 50 000 I I----------------------I-------------I-------------I I nadporučík I 19 250 I 40 820 I I----------------------I-------------I-------------I I kapitán I 22 300 I 61 100 I I----------------------I-------------I-------------I I major