Expertní odpovědi

Jak postupovat v případě, že zaměstnanec neoprávněně požádal o roční zúčtovaní daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2023? Mzdové účetní nesdělil, že má příjmy z pronájmu. Uvedený zaměstnanec je tak povinen podat řádné daňové přiznání, které ale již bude podáváno po provedeném ročním zúčtování - takto bude uvedeno i v Potvrzení o zdanitelných příjmech, část 14. Dotaz směřuje na to, zda je nutné provést opravu ročního zúčtování dle postupu uvedeném v § 38i odst. 5 zákona o daních z příjmů (jedná se o daň vybíranou plátcem daně pod jeho majetkovou odpovědnosti) nebo je možné uvedené zohlednit až v rámci podaného řádného daňového přiznání korekcí na ř. 84 daňového přiznání k dani příjmů fyzických osob, kde jsou uváděny zálohy k dani z příjmů ze závislé činnosti (tj. zde by byla uvedena částka sražené zálohy snížená o vzniklý a vyplacený přeplatek z ročního zúčtování, resp. zde by mohla být uvedena i záporná částka, pokud byl zaměstnanci vyplacen přeplatek z ročního zúčtování, který byl vyšší než suma záloh na daň za rok 2023).

Klientka 14 let pracovala ve firmě, kde si myslela, že uplatňuje slevu na dítě měsíčně, ve mzdě. V této práci si nechávala dělat i roční zúčtování daně. V průběhu roku 2023 změnila zaměstnání a nyní jsem jí chtěla vytvořit roční zúčtování daně. Ze zdanitelných příjmů od bývalého zaměstnavatele jsem zjistila, že jí za rok 2023 nebyla uplatňována sleva na dítě. Zde je to bez problému, za rok 2023 se jí sleva nyní v ročním zúčtování daně vrátí. Lze nějak zpětně podat daňové přiznání FO, i když jí bylo prováděno roční zúčtování daně ve mzdě, když jí nebyla uplatněna za minulé roky sleva na dítě? Pokud ano, jak by se v takovém případě mělo postupovat? Je potřeba nějaké potvrzení od bývalého zaměstnavatele, že jí prováděl roční zúčtování, ale slevu na dítě neuplatnil? Případně jak zpětně lze podat DPFO? Hrozí klientce nějaká pokuta?

V roce 2022 jsem prodala pozemky, které jsem zdědila po rodičích. Za část peněz jsem v tomtéž roce koupila pro kamarádku byt, s tím, že ona prodá svůj dům a peníze mi vrátí. Bohužel jej však nestihla včas prodat a já se musela nechat zapsat na katastr nemovitostí jako majitelka (na základě kupní smlouvy). Až na konci roku 2023 se jí podařilo dům prodat a mě vrátit peníze (kupní smlouva na prodej nemovitosti). Cena bytu a vyplacená částka se shodují. Byt nebyl v obchodním majetku. Budu muset za rok 2023 platit daň z příjmu fyzických osob?

Poplatník podává DPFO za r. 2023 na příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu. Příjmy z pronájmu po odpočtu výdajů nedosahují za r. 2023 výše slevy na dani. Za rok 2023 mu byly vyplaceny ještě dividendy z akcií české společnosti (tj. tuzemský plátce). Tyto dividendy byly před vyplacením zdaněny srážkovou daní ve výši 15 %. Může si poplatník ve svém daňovém přiznání za rok 2023 uplatnit i odpočet srážkové daně z těchto dividend a požádat případně o vratku daně?

Připravuji daňové přiznání pro osobu, která v 2023 měla příjmy z Dánska a následně z ČR. Je daňovým rezidentem ČR. Uplatnila jsem v rámci smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Dánskem metodu zápočtu. Je možné rozdíl mezi zaplacenou a započtenou daní z Dánska dle § 6 odst. 13 odečíst od celkového základu daně? Nejsem si jistá, zda jsem tento odstavec správně pochopila. 

OSVČ byla zřízena datová schránka, ale není moc zběhlá v jejím používát. Může podat daňové přiznání elektronicky z portálu daňové správy a pak zanést na podatelnu podepsaný e-tiskopis? Nebo musí poslat přiznání tou svojí datovou schránkou? 

OSVČ zaměstnávala druha, v květnu se vzali, den před sňatkem byl ukončen pracovní poměr. Od 1. 6. 2023 se manžel stal spolupracující osobou (hlavní, žádný jiný příjem nemá). Chápu správně, že § 13 odst. 3 řeší pouze základ daně a nikoliv příjem za celé zdaňovací období? Neboli konkrétně: OSVČ rozdělující měla v roce 2023 příjem 2,584.496,- a výdaj 2,306.735 tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji 277.761,-, tedy je splněna podmínka, že rozdíl nebude vyšší než 315.000 (což je 7 × 45000) a mohu rozdělit 50 % z celkového ročního příjmu a 50 % z celkových ročních výdajů? Příjmy a výdaje se předpokládám neupravují poměrem spolupráce, ale výpočet je z celku, pouze se musí dodržet limit pro rozdíl mezi příjmy a výdaji, tj. poměrem a nebo 540.000 Kč.

Zaměstnanec má dvě Potvrzení o zdanitelných příjmech ze dvou zaměstnání, ze kterých je odváděna záhová dan ze závislé činnosti. Pak má několik Potvrzení o zdanitelných příjmech za práci v dozorčích radách - tyto jsou zdaněny srážkovou daní (jedná se o příjmy do 4 000 Kč/měs.) Dále má 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze Slovenska (také za práci v kolekt. orgánech právnických osob). 1) Je v pořádku, pokud do daňového přiznání zahrne pouze příjmy daněné zálohovou daní z ČR a příjmy ze Slovenska? Příjmy dle Potvrzení se srážkovou daní se do přiznání nezahrnou? 2) U příjmů ze Slovenska použijeme metodu vynětí. Na potvrzení o příjmech je mimo jiné uveden „úhrn vyplacených příjmů“ a „čiastkový základ daně“ - ten je po odečtení SP a ZP. Který z těchto příjmů uvést do daňového přiznání? 

Mám příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 7 ve výši 19 000 Kč. Podle zákona nemám povinnost podávat daňové přiznání. Protože mám ale odpočty na dani, mohu podat daňové přiznání a nemám povinnost přiznávat příjmy z podnikání? Nebo automaticky podáním daňového přiznání musím přiznat i příjmy z §7. V zaměstnání mi již zúčtování neudělají.

Klient uplatnil daňové zvýhodnění na vyživované dítě ZTP/P mimo jiné za období 2021, 2022, 2023. V lednu 2024 bylo rozhodnuto o přiznání invalidního důchodu 3. stupně na tohoto syn, a a to zpětně od 18. narozenin, tzn. od 4/2021, včetně vyplacení. Tímto není možné uplatňovat dále daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Může klient ponechat uplatněná daňová zvýhodnění u syna za minulé roky 2021–2023, nebo musí podat dodatečná přiznání k DPFO? Je rozhodující datum přiznání invalidního důchodu 3. stupně (1/2024). nebo datum, od kterého je zpětně důchod přiznán (4/2021)?

OSVČ má přerušenou živnost od roku 2020 do roku 2030. Nemá žádné příjmy kromě starobního důchodu (do limitu osvobození), a nemá tedy povinnost podat daňové přiznání. Každý rok ale podává o tom oznámení na FÚ vzhledem k § 136 odst. 5 daňového řádu. Vyplývá z tohoto ustanovení opravdu povinnost toto oznamovat i pro takovýto případ?

OSVČ plátce DPH v r. 2023 uplatnila výdaje paušálem (DPFO odevzdáno), ale za rok 2024 chce přejít na uplatnění skutečných výdajů. K 31. 12. 2023 měla neuhrazené pohledávky ve výši 1,2 mil. Kč. Pokud by nyní podala dodatečné přiznání, tak by se jí i zvýšily zálohy na DPFO z původních 125 000/čtvrtletí na 160 000/čtvrtletí. Uvažuji správně, že když dodatečné přiznání podá až po skončení r. 2024 a jen doplatí daň za dodatečné přiznání, vyhne se tak zvýšeným zálohám na DPFO? Uplatnění skutečných výdajů pro ni v r. 2024 bude výhodnější, daňová povinnost bude nižší než za rok 2023, tak by zbytečně hradila vysoké zálohy a měla vázané finanční prostředky, které by jí pak musel FÚ vracet. 

Tradingové platformy nabízí možnost dosažení příjmu z prodeje několika druhů investičních nástrojů: - akcie, - podíly ve fondech, ETF, - deriváty, - Forex, - kryptoměny. Zdá se, že nikde není oficiálně komentováno správné zatřídění těchto nástrojů do druhů příjmů podle § 10 odst. 4 ZDP a komentáře GFŘ D-59 k němu, tj. do druhů příjmů, u kterých nelze vzájemně započítat ztrátu. Je správná moje představa, že prodej těchto nástrojů se má v přiznání k daním z pířjmů uvádět rozdělený na následující druhy příjmů: 1) Příjem z prodeje CP: akcie, podíly ve fondech, ETF; 2) Příjem z prodeje movité věci: deriváty, Forex, kryptoměny. Znamená to, že v obou skupinách se dá vzájemně započítat ztráta, např. příjem z prodeje kryptoměn snížíme o ztrátu z prodeje derivátů? 

OSVČ podniká, vede účetnictví, zároveň pronajímá svůj byt, který nemá v obchodním majetku. Tento příjem zadám do DPFO do řádku 39 příjmy z nájmu dle § 9 ZDP zákona. Mohu uplatnit na tento příjem paušální výdaj 30 %? 

Jediný společník s. r. o. v roce 2023 v 3/2023 půjčil do společnosti 75 000 Kč, úrok byl ve smlouvě o zápůjčce stanoven pevnou částkou 7.382 Kč a dále bylo dohodnuto, že jsou úroky z dlužné částky splatné se závazkem vrátit zapůjčenou částku nejpozději do 31. 12. 2024. V 11/2023 dále půjčil do společnosti 200 000 Kč, úrok byl ve smlouvě o zápůjčce stanoven pevnou částkou 24.658 Kč, ohledně úroků bylo dohodnuto to samé jako u první zápůjčky, jen vrácení nejpozději do 30. 9. 2025. Základní kapitál je 10 000 Kč + v roce 2023 bude zisk před zdaněním cca 900 000 Kč. V roce 2023 úroky zaplaceny nebyly. Jak prosím zaúčtovat do roku 2023? A dále jak zaúčtovat v roce 2024, jestliže budou úroky v roce 2024 zaplacené? Kdy budou daňově uznatelné? Jak bude v případě zaplacení zohledněn příjem z úroků v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob společníka?

V roce 2023 obdržela fyzická osoba (nepodnikatel) za softwarovou práci (příležitostný příjem) odměnu ze zahraničí od společnosti z Cypru. Jediný doklad, který má k dispozici je účtenka z PayPal. Doklad obsahuje název společnosti, adresu, datum a částku, kterou klient obdržel na účet v ČR. Jednalo se o softwarové práce při vývoji počítačové hry, šlo o jednorázovou činnost studenta vysoké školy. Odměna jednou částkou ve výši 3 062 USD. V minulých letech žádnou odměnu neobdržel a ani se touto činností nezabýval. Jakým způsobem budou tyto příjmy zdaněny – dle § 10 ZDP? Jaký bude použit kurz k přepočtu zahraniční měny? 

Kam v daňovém přiznání k DPFO uvést příjem ze zahraničí (výplata penze) z Nizozemí a jakou metodu případně použít? 

Fyzická osoba má závislé příjmy v ČR. Bydliště v ČR. Mimo tyto příjmy obdržela ještě během roku autorské honoráře za překlady ze Slovenska. V SK nebylo sraženo nic. V daňovém přiznání uplatním výdajový paušál 40 % a základ daně z § 7 ZDP pak napíšu i do přílohy č. 3 - zápočet příjmů ze zahraničí. S tím, že sraženou daň dám 0, a tedy se tento zahraniční příjem zdaní v ČR. Je to takto správně? Nebo není nutné přílohu č. 3 vyplňovat, když daň odvádíme pouze v ČR? 

Zaměstnanec nastoupil zpět do zaměstnání od 1. 9. 2023 po rodičovské dovolené na poloviční úvazek. Uplatňuje si daňové zvýhodnění na 2 děti. V rámci jednotlivých měsíců splnil podmínku výše příjmu, aby mu byl vyplacen daňový bonus. Zaměstnanec má povinnost podat daňové přiznání za rok 2023 z důvodu dalšího příjmu z pronájmu. Příjmy ze závislé činnosti za rok 2023 ale nedostáhly šestinásobku minimální mzdy, a tudíž nemá nárok na daňový bonus. 1) Příjmy z pronájmu se do příjmů pro nárok na daňový bonus nezapočítávají? 2) Musí tedy zaměstnanec daňové bonusy vyplacené v rámci mzdy podáním daňového přiznání vrátit? 3) Pokud by neměl povinnost podat daňové přiznání a požádal by o roční zúčtování zaměstnavatele, tak by daňové bonusy vyplacené v jednotlivých měsících vracet nemusel? 

Prodej bytu byl uskutečněn na přelomu roku 2023/2024. Kupní smlouva podepsána 21. 12. 2023, do katastru nemovitostí zapsáno 24. 1. 2024, s právními účinky 2. 1. 2024. Časový test nesplněn, osoba tam nebydlela více jak 2 roky - prodej bytu neosvobozen. Nicméně, byt se původně koupil v roce 2022 v hodnotě 4,5 mil., nyní se prodal za 3,6 mil., tudíž se ztrátou. Rezervační poplatek 200 000 Kč přijat už v roce 2023, zbývající doplatek 3,4 mil. přijat až 24. 1. 2024. I když je byt prodán ze ztrátou, tak není prodej osvobozen a jde mi o to, kdy uvést do daňového přiznání. Bude to: Daňové přiznání za rok 2023 - příloha 2, ostatní příjmy dle § 10 ZDP - příjem 200 000 Kč (rezervační záloha) - proti tomu výdej 200 000 Kč (část kupní ceny). Daňové přiznání za rok 2024 - příloha 2, ostatní příjmy dle § 10 ZDP - příjem 3,4 mil. (doplatek ceny) - proti tomu výdej 3,4 mil. (část kupní ceny do výše příjmu, aby základ byl 0). Nebo je tomu jinak? Jedná se o FO nepodnikající, která má dále jen příjmy ze zaměstnání.