Expertní odpovědi

OSVČ přešla od 1. 1. 2025 z daňové evidence na vedení účetnictví. V roce 2024 (ještě v režimu daňové evidence) uhradila zálohu na zboží ve výši 200 000 Kč. Tato částka byla v roce 2024 uplatněna jako daňově uznatelný výdaj podle zásady zaplacení. V roce 2025, již při vedení účetnictví, byla obdržena konečná faktura na zboží ve výši 383 107 Kč v režimu přenesené daňové povinnosti (DPH ř. 10 a 43). Chtěli bychom se ujistit, jaký je správný postup: Je správné zaúčtovat celou částku 383 107 Kč jako náklad na účet 504 v roce 2025, když ke spotřebě došlo právě v tomto roce, a záloha z roku 2024 se do účetnictví nepřenáší? Jakým způsobem se má řešit skutečnost, že částka 200 000 Kč byla již uplatněna jako daňový výdaj v roce 2024 v daňové evidenci? Stačí upravit základ daně podle § 23 odst. 8 ZDP a zvýšit základ daně v přiznání k dani z příjmů FO o 200 000 Kč na řádku 101 Přílohy č. 1?

Podnikatel, OSVČ, zemřel 29. 5. 25. Budeme podávat přiznání k dani z příjmů ke dni 28. 5. 2025. Lze v tomto přiznání uplatnit odpisy ve výši 1/2 ročního odpisu? V dalším přiznání ke dni skončení dědického řízení už žádné odpisy uplatnit nelze?

OSVČ podniká v advokacii a zároveň na základě živnostenského listu. Za rok 2023 měl příjmy cca 1 400 000 Kč pouze z advokacie, podal daňové přiznání, kde uplatnil výdaje procentem z přijmu ve výši 40 %. K 1. 1. 2024 vstoupil do režimu paušální daně a zvolil 1. pásmo. V květnu 2025 FÚ oznámil nesplnění podmínek pro vstup do paušálního režimu z důvodu špatně zvoleného pásma a celý režim od 1. 1. 2024 zrušil. Je postup FÚ správný? Nelze rozhodnutí nějak zvrátit, když 1. pásmo lze využít při podnikání na ŽL do výše 1 500 000 Kč a v roce 2024 tomu tak u OSVČ skutečně bylo. Pokud je rozhodnutí o zrušení režimu nezvratné, jsou stanoveny nějaké termíny, do kdy musí OSVČ podat daňové přiznání a související přehledy za rok 2024?

Jsme nevýdělečný zapsaný spolek provádějící výuku dětí na 1 a 2 stupni základní školy. Pro naší činnost si během roku najímáme lektory, kteří u nás buď opakovaně ( 9× ročně) , nebo jednorázově (1× ročně) vedou různé přednášky, výukové programy a semináře. Je možné tyto lektory platit do 50 000 Kč za kalendářní rok na zákadě jednorázové smlouvy, aniž by lektor měl živnostenský list? Bude muset příjem lektor do 50.000 Kč uvést ve svém daňovém přiznání za kalendářní rok a zdanit?

Zaměstnanci dceřiné společnosti nakoupili v roce 2023 zaměstnanecké akcie od matky se sídlem v Dánsku (kladný rozdíl byl v roce 2023 zdaněn). Teď v roce 2025 jim budou vypláceny dividendy za rok 2024. Dostali jsme od mateřské společnosti přehled dividend, které se mají vyplatit. Na přehledu je i propočet daně, kterou jim srazila matka (tax 27%). Mateřská společnost nám pošle peníze na výplatu dividend bez sražené daně a my je zaměstnancům vyplatíme. Musíme jako zaměstnavatel (plátce) v Česku odvést z těchto příjmů zaměstnanců (poplatníků) daň, SP a ZP a to z příjmů hrubých nebo čistých? Nebo si mají dát zaměstnanci daňové přiznání, kde uvedou hrubé příjmy a započtou daň sraženou daň v Dánsku?

Odpisy se uvádí do přiznání na zvláštní řádek, nebo u FO do oddílu E jako snižující základ daně? Uvádí se do této částky  i odpis zůstatkové ceny majetku při prodeji?

​Fyzická osoba, OSVČ, ve svém daňovém přiznání v roce 2023 uplatňovala skutečné výdaje. Za rok 2023 vykázala ztrátu. V roce 2024 zvažuje uplatnění paušálních výdajů. V daňovém přiznání za rok 2024 vychází zisk. Bude možné uplatnit vzniklou ztrátu z roku 2023, když v tomto roce byly použity skutečné výdaje?

OSVČ by chtěl v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku, která nakupuje a prodává akcie. Počítá se do příjmů manželky prodej CP a nebo čistý zisk z CP? Paní v roce 2024 nakoupila akcie za 220 754 Kč, prodala za 257 884, čistý zisk je tedy 37 130 Kč. Dále pobírá jen rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Je možné v tomto případě uplatnit slevu na manželku?

Novinářka bez živnostenského listu dostávala v minulých letech za své články částky, které nebyly daněny srážkovou daní. Vyhotovovala DPFO a podávala přehledy na SP a ZP. V r. 2024 neměla tato novinářka jiný příjem než rodičovskou, neboť se stará o malé dítě. Má povinnost za r. 2024 povinnost podat nulové DPFO, nulový přehled na SP a ZP, nebo má povinnost zaslat alespoň čestná prohlášení o nulových příjmech?

Manželé investovali peněžní prostředky, které měli ve společném jmění manželů do cenných papírů, dluhopisů a akcií, a část prostředků také půjčili v tuzemsku na realizaci různých startupových projektů. Za rok 2024 jim tak plynuly příjmy z dividend, úrokové příjmy z kupónových dluhopisů a ze zápůjček úrokové příjmy. Vedle toho mají příjmy z pronájmu a jeden z nich i za závislé činnosti. Dividendy z akcií ze zahraničí mohou zdanit v samostatném základu daně pro zdanění 15% sazbou daně, mají tam ale i velké příjmy, které musí danit v dílčím základu daně § 8 ZDP. Protože celkové příjmy zdaňované v základu daně překračují hranici pro zdanění 23 % sazbou daně, uvažují o tom, že by si příjmy rozhodili, tak aby optimalizovali celkové daňové zatížení rodiny. Podle § 8 odst. 7 ZDP se příjem (jednotné číslo) podle odst. 1 nebo odst. 2 plynoucí do SJM zdaňuje jen u jednoho z nich. Obdobně to platí i u příjmů z pronájmu v § 9 odst. 2 ZDP. U příjmů z pronájmu zákon používá množné číslo a termín „ze“ SJM. K příjmům z pronájmu však existuje i výklad finanční správy publikovaný v pokynu GFŘ D-59, K § 9 odst. 2 podle něhož se příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více pronajatých nemovitých věcí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (např. dům, byt, chata, garáž, pozemek). K § 8 ZDP však pokyn GFŘ nic takového neuvádí. Otázkou tedy je, zda se musí použít stejný postup, tj.:i) všechny kapitálové příjmy podle § 8 plynoucí do SJM se musí zdanit jen u jednoho z nich anebo ii) si mohou vybrat např. podle druhů příjmů v odst. 1 anebo 2 např. že by dividendy a úroky z dluhopisů zdaňoval jeden z manželů [jde o příjmy podle § 8 odst. 1 písm. a)] a úroky ze všech zápůjček (příjmy podle § 8 odst. 1 písm. g)] zdaňoval druhý anebo iii) si mohou rozhodit už jednotlivé příjmy, jak je libo, tj. např. jeden z nich by danil dividendy a jiný úroky z dluhopisů a příjmy z půjček by si rozhodili také, jak budou potřebovat (úroky z jedné zápůjčky manžel a úroky z druhé zápůjčky druhý z manželů) apod.?Která varianta je podle vás správná a proč?

OSVČ, lektorka jazyků, uplatňuje paušální výdaje. OSVČ má v plánu nastoupit na mateřskou dovolenou k 31. 5. 2025 a přerušit k tomuto datu živnost, předpoklad je 6 měsíců. Její klienti mají zpravidla předplacené balíčky na 10 lekcí. Pokud by lektorka nemohla např. ze zdravotních důvodů svých nebo klientů některé předplacené lekce odučit do 31. 5. 2025, bude klientům adekvátní část úhrad vracet. Za normálních okolností se neodučené lekce přesouvají do dalšího období, ale vzhledem k přerušení živnosti toto nebude možné. Lze vystavit klientům dobropis k 31. 5. 2025, ale uhradit ho z účtu lektorky až v době, kdy bude podnikání přerušené (např. 2. 6. 2025)? Budou tyto vrácené úhrady v době přerušení živnosti snižovat zdanitelný příjem za rok 2024 nebo ne? Může zde vzniknout i nějaký jiný problém? 

Jakým kurzem můžu přepočítat rubly na koruny, když v pokynech GFŘ se kurz již od roku 2021 nevydává? Pro rok 2024 mám použít kurz z roku 2021? Je to pro přepočet tržeb z Ruska pro daňové přiznání FO. 

Podnikatel prodal nemovitost v hodnotě vyšší než 5 mil. v roce 2024. Ke dni podání přiznání k dani z příjmů za rok 2024 oznámil osvobozený příjem za účelem využití prostředků pro pořízení vlastní bytové potřeby. V roce 2025 použije ale pouze část peněz na vlastní bytovou potřebu. Je správné až v přiznání za rok 2025 uvést rozdíl mezi prodejní cenou a použitím na vlastní bytovou potřebu do základu daně? Uvažuji takto, prodej nemovitosti v roce 2024: 5.100.000 - pořízení uvedené nemovitosti a náklady spojené s prodejem 2.100.000 - použití prostředků na vlastní bytovou potřebu v roce 2025 1.000.000 = ke zdanění 2.000.000. Je má úvaha správná? Počítá se do vlastní bytové potřeby taky nakoupený nábytek do vlastní nemovitosti?

Pokud pronajímatel nemovitosti - fyzická osoba nepodnikající (§ 9 ZDP) vybírá paušální částku za služby spojené s nájmem (teplo, energie), a tyto částky nevyúčtovává nájemci, ve které části daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvede částku tohoto příjmu? Může si k službám vybíraným paušálně uplatnit skutečné náklady na spotřebované energie?

Fyzická osoba si v roce 2015 pořídila starší rodinný dům. Nákup byl z části financován hypotečním úvěrem (úvěr č. 1), který celý vyčerpala právě v roce 2015. Úroky z úvěru si každý rok uplatňuje jako položku odčitatelnou od základu daně. V domě od roku 2015 také bydlí. Vzhledem ke stavu nemovitosti si FO vzala v roce 2023 další hypoteční úvěr (úvěr č. 2), a to na rekonstrukci domu. Za rok 2024 FO získala potvrzení od banky, že za úvěr č. 1 uhradila úroky ve výši 70 000 Kč a z úvěru č. 2 úroky ve výši 120 000 Kč. Jakou celkovou výši úroků, jako odčitatelnou položku si fyzická osoba může za rok 2024 uplatnit?

Postupujeme správně u stanovení vstupní ceny nemovitosti pro odepisování v případě přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje u nájmu dle § 9 ZDP? Byt – Koupě přímo do osobního vlastnictví 29. 11. 2021. Počátek pronájmu 7. 2. 2022. Vstupní cenou pro odpisy bude pořizovací cena nemovitosti ze dne 29. 11. 2021, jelikož neuplynulo 5 let od nabytí nemovitosti a zahájením nájmu. Máme udělat odhad na cenu pozemku a tu z pořizovací ceny vyloučit. Byt – Koupě družstevního podílu 26. 9. 2019. Bezúplatný převod do osobního vlastnictví ke dni 4. 3. 2020, byl pouze složen manipulační poplatek za převod podílu ve výši 4 000 Kč. Pronájem zahájen 1. 1. 2024. Vstupní cenou pro odpisy bude reprodukční pořizovací cena, ke dni nabytí bytu do osobního vlastnictví. Potřeba vyhotovit znalecký posudek ke dni 4. 3. 2020, jelikož neuplynulo 5 let od nabytí nemovitosti do osobního vlastnictví a zahájení nájmu. Byt – Koupě družstevního podílu v roce XXX, úplatný převod do osobního vlastnictví ke dni 30. 6. 2021 (zde byly poplatky při převodu podílu, jak administrativní, tak za doplatek úvěru). Nájem zahájen 1. 1. 2021. Vstupní cenou pro odpisy bude administrativní poplatky + doplatek úvěru. Byt – Byt pořízen darem, darování družstevního podíl v linii přímé v roce 2012. Babička darovala bezúplatně. V roce 2021 bezúplatný převod do osobního vlastnictví. Byl pouze složen manipulační poplatek za převod podílu ve výši 7 000 Kč. Nájem ještě nebyl zahájen. Vstupní cena pro odpisy: zde již nelze použít znalecký posudek, jelikož v případě původního darování družstevního podílu je hmotným majetkem vyloučeným z odpisování dle § 27 písm. j) ZDP. V roce 2021 byly uplatněny výdaje paušálem. V roce 2022 byly uplatněny skutečné výdaje ovšem bez odpisů, jelikož nebyly známy, nyní v roce 2024 předpokládám, že použijeme první rok odpisů u všech nemovitostí? V roce 2023, byly uplatněny paušální výdaje a za rok 2024, chceme uplatnit skutečné výdaje. Když je jedno nájemné hrazeno dopředu, tj. nájemné za 1/2024 uhrazeno již v 12/2023 je potřeba, dělat opravu základu daně dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP a podávat DoDAP za rok 2023? Anebo bude toto nájemné již vyloučeno z výnosů za rok 2024? Samozřejmě bude zdaněno nájemné za 1/2025, které bude uhrazeno v 12/2024.

Fyzická osoba nakoupila a prodala v průběhu roku 2024 bitcoin u Revolutu. Při nákupu i prodeji si Revolut strhl poplatky. Lze přičíst jak poplatek při nákupu, tak poplatek při prodeji k pořizovací ceně bitcoinu a snížit o ně realizovaný zisk zdaňovaný v DPFO 2024?

Fyzická osoba koupila byt v roce 2019, v roce 2024 byt prodala. Uběhlo 5 let. Ted podáváme přiznání DPFO za rok 2024, kde tedy neuvádíme příjmy z prodeje. Ale klientka v roce 2024 koupila pozemek, na kterém staví dům, a v roce 2025 chce dům prodat. V roce 2026 budeme podávat přiznání za rok 2025, a tedy už to bude příjem z prodeje nemovitosti, jako náklady použijeme kupní smlouvu na koupi pozemku a faktury na stavbu domu za rok 2024 a rok 2025. Je to tak? Musí se nyní v roce 2024 něco uvádět v daňovém přiznání? 

Klient má na sebe napsaný úvěr na rekonstrukci nemovitosti, tuto nemovitost zatím vlastní jeho matka, po rekonstrukci tam chce bydlet. Je nutné vlastnictví nemovitosti, když si chce uplatnit úroky z úvěru? Doposud tam bydlela maminka. 

Klient je český plátce DPH a odesílá zboží k úpravě do Německa: 1) Český plátce DPH si nakoupí komponenty v Německu od 1. německého plátce DPH a převeze je do skladu v ČR – Přijatá faktura z Německa je s reverse charge. 2) Část nakoupených komponentů prodá v ČR, druhou část těchto komponentů odešle 2. německému plátci DPH, ten k tomu přidá další díl a provede montáž, výsledný výrobek je odeslán zpět českému plátci do skladu v ČR. Tento německý plátce vyfakturuje českému plátci montáž a svoje díly, které přidal k zaslanému komponentu (faktura bude s reverse charge). Český plátce 2. německému plátci komponenty nefakturuje, zůstávají v jeho majetku. Dopravu z ČR do DE objednává a platí český plátce. Nejedná se v tomto případě o přemístění vlastního zboží a nevykazuje se v DPH přiznání ani v souhrnném hlášení. Tato transakce se ale vykazuje v Instrastatu, takže tím dojde k nesouladu mezi přiznáním (souhrným hlášením) a Intrastatem. Dodání zboží do JČS se vykazuje s kódem 41 a vrácení k nám s kódem 51, pokud se nemění vlastník zboží.