Ing. Diana Tarageľ
Dodavatel z Německa nám fakturoval zboží s DPH. Informovali jsme ho, že jsme plátci DPH a chceme opravit fakturu na reverse charge. Dodavatel fakturu opravil, ale konečná částka se nezměnila, celková částka z původní faktury je na opravené faktuře základem daně. Vlastně nám zvedl cenu zboží o 7% (7% byla původně MwSt).
Může takto postupovat?
Pokud neplátce DPH nakoupí službu od firmy z Tel Avivu, která má DIČ: EU442008451, musí se stát identifikovanou osobou?
Naše společnost (plátce DPH) obdržela fakturu od českého dodavatele za opravu a úpravu modelového zařízení – jedná se tedy o službu vztahující se k movité věci, která je ve vlastnictví našeho odběratele (švýcarského zákazníka).
Faktura je vystavena naší společnosti s DPH (základ 5 500 EUR + 21 % DPH).
Tuto službu následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (osoba neusazená v EU). Nejde o vlastní službu, pouze o přeúčtování nákladů.
Prosím o potvrzení správného daňového režimu:
A. Má být služba při přefakturaci švýcarskému zákazníkovi považována za službu s místem plnění mimo tuzemsko, a tedy fakturována bez českého DPH? Tj. 5 500,-EUR.
B. Nebo je v tomto případě při přefakturaci nutné účtovat částku včetně české DPH (tj. základ 5 500 EUR + 21 % DPH)?
Děkuji...
Podléhají podlahářské práce 12% sazbě DPH, pokud se jedná o stavbu pro bydlení, tzn. odběratel je koncový zákazník, není to firma?
Společnost s r. o., plátce DPH, omylem vystavila v 9/2025 daňový doklad za služby. Služby nakonec nebyly poskytnuty, doklad v účetnictví zůstal a byl zpracován, tj. byla odvedena DPH. Nyní potřebuji tuto chybu napravit. Jak postupovat, aby nebylo třeba vystavovat dodatečné přiznání k DPH?
Firma koupila v roce 2024 osobní vůz pro zaměstnance. Nárok na odpočet DPH byl krácený o 20 %, protože vůz byl používán i soukromě. Nyní budeme vůz prodávat. Jak to bude odvodem DPH? Odvedeme 100 % DPH a udělám jednorázovou úpravu odpočtu, kde si donárokuji za 4 roky zbytek DPH? A na kterém řádku v přiznání k DPH tuto úpravu udělám?
České společnost s r. o., plátce DPH, zajistil pro jediného objednatele z České republiky (plátce DPH) konferenci v Albánii. Objednateli bude fakturovat balíček služeb. Chápeme správně, že pokud se nejedná o službu spočívající v oprávnění ke vstupu na takovou akci, uplatní se v tomto případě základní pravidlo a tudíž lze fakturovat s českou sazbou DPH 21 %?
DUZP u faktury přijaté je 31. 3. 2025, datum vystavení je 14. 4. 2025, závazek tedy došel až v 4/2025, DPH mám tedy přiznat v 3/2025 nebo až 4/2025, a jak je to u režimu PDP?
Česká společnost A zajistila daňové poradenství pro polskou společnost B, faktura je vystavena na společnost A s 21% DPH. Tyto služby se budou přefakturovávat na polskou společnost B. Může si společnost A uplatnit odpočet DPH? V jakém režimu DPH má společnost A provést přefakturaci – dodání služby do JČS vzhledem k sídlu příjemce služby v Polsku?
Slovenský živnostník, který je na Slovensku neplátcem DPH, poskytuje službu zpracování (post-processing) videa a fotografií české společnosti s r. o., neplátci DPH v ČR. Česká s. r. o. je však registrována jako identifikovaná osoba. Slovenský neplátce fakturuje bez DPH, na faktuře uvádí text „Nie je platiteľ DPH.“. Musí česká společnost službu zpracování videa a fotografií samovyměřit českou sazbou? Je rozhodnou skutečností to, že česká společnost si sama videa a fotografie vytvoří na vlastní náklady a vlastní technikou a tento materiál předává k tzv. post-processingu slovenskému živnostníkovi? Zůstává za této situace místo plnění na Slovensku a „nestěhuje“ se místo plnění do ČR, kde by muselo být samovyměřeno DPH?
Německá společnost, plátce DPH, organizuje firemní akci v Česku pro českou společnost, plátce DPH. Jak by měla německá společnost vystavit fakturu, co se týče DPH?
Pokud aktuálně nezaplatím fakturu do 6 měsíců od její splatnosti, mám povinnost jako odběratel vrátit DPH, ale když jsem dodavatel, mohu si tuto DPH stejným způsobem v daňovém přiznání k DPH po 6 měsících od splatnosti nárokovat zpět?
Česká s. r. o., plátce DPH, zprostředkovává nákup nemovitosti na Slovensku pro českého občana. Nemovitost se nachází na Slovensku. Fakturu za zprostředkování (provizi) vystavuje na slovenského plátce DPH, který tuto nemovitost prodává. Vystavujeme fakturu bez české DPH?
OSVČ plátce DPH přeruší činnost k 20.9.2025, ráda by zároveň od následujícího dne zažádala o zrušení registrace DPH. V majetku má zcel odepsaný automobil pořízený v roce 2019 - DPH uplatněno v plné výši. Dále eviduje drobný majetek pořízený od roku 2018 do roku 2024 (poslední pořízeno 20.12.2024), jde o telefony, lednička, myčka atp.. Z jakého majetku bude muset vrátit DPH a v jaké výši?
Když poskytnu službu ( já plátce DPH v ČR), kterou provedu pro odběratele plátce DPH/ neplátce DPH v EU na uzemí EU mimo ČR (jedná se odhalení manipulace s daty tachografu) bude fakturováno s DPH s nebo bez DPH (reverse charge), nebo se budu muset v dané zemi stát plátcem DPH?
Firma provozující restauraci se pro překročení obratu stala plátcem DPH. Tržby obsahují spropitné,
které firma zahrnuje do zdanitelných příjmů. Jak je to s DPH? Je spropitné předmětem daně? Pokud ano,
v jaké sazbě DPH?
OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci (DE), má zařazeno v obch. majetku vozidlo (100% v podnikání), kdy na něm havárií vznikla škoda (poškození zadního skla a jeho potřebná výměna). Celková výše pojistného plnění od pojišťovny byla stanovena na 5.348,- Kč (takto je uvedeno přímo v dokumnetaci od pojišťovny, následně podnikatel tuto částku obdržel od pojišťovny na svůj b.ú.). V krycím dopisu od pojišťovny se také uvádí, že byla podnikateli odečtena spoluúčast ve výši 500,- Kč.
Podnikatel obdržel od dodavatele materiál potřebný k opravě skla a za něj i standardní fakturu (FP): ZD = 3.347,- Kč + DPH 21% = 703,- Kč (celkem: 4.050,- Kč). Dále měl podnikatel obdržet fakturu za lepení skla, tuto činnost však umí, tedy si ji na vozidle provedl sám, žádnou další fakturu tak nakonec již v rámci tohoto úč. případu neobdržel. Jak celkově tuto situaci vyřešit vzhledem k DPH a k dani z příjmů?
Máme za to, že DPH (703,- Kč) z přijaté faktury si nejspíš v celé výši standardně podnikatel nárokuje,... Co se týká daně z příjmů, předpokládáme, že náhrada škody od pojišťovny bude v celkové výši (5.348,- Kč) zdanitelným příjmem (zvýší základ daně z příjmů), základ daně z FP (3.347,- Kč) bude zdanitelným výdajem podnikatele (sníží základ daně z příjmů). Co však učinit s kladným rozdílem ("příjmem") mezi přiznaným poj. plněním a ZD faktury za materiál? Tento rozdíl činí 2.001,- Kč - jedná se o zdanitelný příjem podnikatele? Resp. jak zde daňově nahlížet na spolúčast podikatele ve výši 500,- Kč dle krycího dopisu pojišťovny (tuto částku ve skutečnosti podnikatel nikdy neuhradil). Jak celkově daný příklad zadat správně v rámci DE a uživatelského programu Pohoda? Chápeme, že FP máme zadat do závazků (faktur přijatých) a plnění od pojišťovny např. do agendy "Ostatní pohledávky", ovšem nejsme si jisti, jak zadat shora uvedený, vzniklý kladný rozdíl, popř. spoluúčast.
Plátce DPH pronajme vlastní nebytové prostory neplátci k podnikání. Nájemné musí být účtováno jako osvobozené plnění. Služby budou hrazené měsíční zálohou (teplo, vodné, elektřina spol.prostory) a budou vyúčtované 1x ročně dle obdrženého vyúčtování od SVJ. Elektrická energie v kanceláři bude hrazena napřímo nájemcem, elektroměr bude přepsán na něj. Musí pronajímatel odvádět DPH z přijatých záloh na služby (tj. vystavovat daňový kalendář nebo jednotlivé daňové doklady k platbě)? Služby budou vyúčtovány v přesné výši, bez navýšení.
Firma koupí letenku od EU společnosti, jedná se o let Praha - Brusel, na dokladu o nákupu letenky je sazba 0% DPH – osvobození cestovních služeb. Vyměřuje se DPH z nákupu letenky a vstupuje tento nákup do přiznání k DPH, či nikoliv?