Benefity

Zaměstnavatel (s. r. o.) zaměstnává pracovníky na pozici dispečer tepelného hospodářství, kteří pracují v rozvržených 12hodinových směnách. Na základě vnitřního mzdového předpisu mají po odpracování více než 11 hodin nárok na dvojnásobný stravenkový paušál (2 × 116Kč). Pokud mají nařízený 12hodinový přesčas (zástup za dovolenou nebo nemoc kolegy) mimo plánované směny, mají také za tuto odpracovanou dobu nárok na dvojnásobný stravenkový paušál nebo stravné?

Firma koupila dárek zaměstnanci v hodnotě 1000 Kč poukaz na wellness, 2000 Kč víkendový pobyt přes booking (placeno přes firemní účet) a květiny za 500 Kč. Datum nákupu je v 6/2024 a zaměstnankyně vše dostane předané od firmy po sezóně v 9/2024 jako benefit. Žádné jiné benefity v tento rok nemá. Může být poukaz na wellness a pobyt přes booking osvobozeno jako použití rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu? Musí být na mzdovém listě a pokud ano, tak v jakém měsíci (kdy firma nakoupila, nebo kdy benefit předala zaměstnanci)? Co se týká květin, tak se musí zdanit ve mzdě k datu předání, nebo lze podle nového znění zákona od 2024 najít nějaké osvobození?

Jsme základní škola (příspěvková organizace). Zaměstnancům přispíváme ročně částkou 1 000 Kč na nákup vstupenek do divadel, na nákup vitaminových prostředků apod. Někteří mají zájem pod vedením určitého instruktora (předváděcího cvičitele) navštěvovat hodiny cvičení, např. pilates, jogu apod. Je možno i na tento druh vyžití příspěvek poskytnout?

Pro kmenové zaměstnance poskytujeme příspěvek na stravování, a to do limitu 116,20 Kč a nadlimitní část si zaměstnanci doplácí. Rádi bychom se zeptali, zda jsme pochopili správně zákon, na základě kterého je možné poskytovat tento příspěvek také zaměstnanci na DPP, pokud odpracuje 3 hodiny a rovněž je ve vnitřní směrnici zmíněn jako zaměstnanec, který má na tento příspěvek nárok. Pokud to tak není, příspěvek mít nemůže. Dále bychom se rádi zeptali, jak by to bylo s příspěvkem na obědy u syna předsedy družstva, který bude od září, na základě písemné dohody o vykonávání odborné praxe, pracovat v podniku. Vycházíme z toho, že obojí jsou dvě rozdílné věci a v případě zaměstnání na DPP a splnění podmínky dané ZP (alespoň 3 odpracované hodiny a vnitřní směrnice) má nárok, ale pokud je to student na odborné praxi, tak nárok nemá. 

Zaměstnavatel má výhodnou smlouvu s operátorem O2. Proto nabídl svému zaměstnanci, že si může přidat do této smlouvy s operátorem jednoho svého rodinného příslušníka. Pro názornost např. cena tarifu bude 300 Kč za měsíc včetně DPH. 1) Těchto 300 Kč budeme zaměstnanci strhávat jako srážku ze mzdy. Jak bude účtovat firma těchto 300 Kč na faktuře, do nákladů nebo přes trojkové účty? Zaměstnanci to budeme účtovat jako srážku ze mzdy? 2) Firma po zaměstnanci nebude nic požadovat, nechá to jako benefit. Jaké bude účtování u firmy, může účtovat tuto částku nedaňově, aby se vyhnul dodanění zaměstnanec? Bude zaměstnanec tento benefit dodaňovat ve mzdě?

Zaměstnanec má 3 zaměstnavatele. Může mu každý z nich přispívat v souhrnu za rok na penzijní připojištění (případně životko nebo DIP) Kč 50 000 za rok?

Firma s.r.o. by ráda poskytla zaměstnanci benefit v podobě školkovného. Může být tento benefit poskytnut v případě, že již byla v r. 2024 zaplacena faktura ve výši 20tis. Kč za rekreaci? Resp. sčítaly by se tyto dva benefity? Vše nad limit 21.983,- Kč by bylo pro firmu daňově uznatelné a u zaměstnance by podléhalo zdanění? Může být benefit školkovného poskytnut zaměstnanci také u školkovného týkajícího se státních školek?

Dotaz k DPH a částce, která se dodaní ve mzdě. Příklad - faktura za pobyt zaměstnance v rekreačním zařízení za 25 000 Kč včetně DPH 12 %. Limit, kdy je pro zaměstnavatele nedaňový náklad na 528 a pro zaměstnance bez dodanění 21 983,50. Z této částky jako nedaňového nákladu si ani neuplatním DPH. Jak je to se zbytkem, který se zaměstnanci dodaní a pro firmu je daňovým nákladem? Můžu tuto zbylou částku 3 016,50 rozdělit na základ 2 693,30 a DPH 323,20, kdy zaměstnanci dodaním pouze tento základ a DPH si uplatním na vstupu? Nebo na uplatnění DPH není nárok a zaměstnanci dodaním celou zbylou část?

Jak je to s dodaněním u zaměstnance v případě dárků od zaměstnavatele při životním nebo pracovním jubileu - máme v interní směrnici stanoveno, kdy je nárok (50, 55, 60...5, 10, 15...), dávají se květiny/láhev vína/nabitá Edenred karta k volnému čerpání. Musí se toto zaměstnanci opravdu dodanit do mzdy? Případně, lze alespoň započíst do limitu nepeněžních benefitů (21.983,50)? 

Společnost by chtěla po účetní závěrce roku 2023, kdy společnosti vychází zisk, vytvořit nějaký fond na rekreaci, sport, vzdělávání, který by využívala pro nefinanční plnění pro zaměstnance, jinak řečeno benefity na tyto oblasti. Na toto téma má samozřejmě firma vytvořenou směrnici, kde je uvedeno, kolik, za jakých podmínek a na co může firma zaměstnancům nefinančně přispívat. Může si firma stanovit libovolnou výši/částku, kterou ze zisku roku 2023 převede do zmíněného fondu? Účtování by zde bylo 431/427? A když by zaměstnanci čerpali nepeněžní benefity s tímto související, tak by doklady přinesené od nich byly proúčtovávány jako 427/221, popřípadě 427/321 a pak 321/221? DPH by si z dokladů samozřejmě nenárokovala. Když by letos vytvořený fond nebyl do konce roku 2024 vyčerpán, může se využívat i další roky pro čerpání zmíněných nefinančních benefitů?

Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže o věcné ceny, jde o vědomostní soutěže, sportovní soutěže, soutěže pro děti zaměstnanců. Jak jsou dané výhry zdaňované? Jaké typy odměn zvolit, aby byly pro zaměstnance co nejméně daňově zatěžující?

Jakým rodinným příslušníkům lze poskytovat benefity od zaměstnavatele? Lze i na partnera, se kterým není zaměstnanec sezdán? A na rodiče či jiné příslušníky rodiny?

Firma nabízí svým zaměstnancům si jednou za kvartál vybrat produkty v určitém limitu, které firma běžně prodává. Některé produkty firma dostává zdarma od dodavatelů (určitá % z množství nákupu), takže zde bych neviděla problém, když si zaměstnanci vyberou produkty, které firma dostala za 0 Kč. Ale co produkty, za které firma zaplatila běžnou nákupní cenu? Když si zaměstnanec vybere takový produkt, hodnota tohoto produktu vč. DPH by mu měla být dodaněna ve mzdě a mělo by se mu strhnout zdravotní a sociální pojištění + daň? Jak tento produkt vyskladním u zaměstnavatele?

Jak správně postupovat při výpočtu mzdy – výpočtu základu daně u tohoto zaměstnance? Český rezident, pracující pro českého zaměstnavatele – A1 vystaven – zaměstnanec pracuje část měsíce na Slovensku část v Česku; Používá služební automobil i pro soukromé účely – sociální a zdravotní pojištění se odvádí v Česku, daň za práci na Slovensku se odvádí na Slovensku. Zdaňuji celé 1 % ze vstupní ceny služebního automobilu v české mzdě, nebo musím rozpočítat poměrem dle odpracovaných dnů v Česku a na Slovensku? Např. cena automobilu 500 000 Kč, 1 % k přidanění = 5 000 Kč. Zaměstnanec odpracoval v únoru 152 hod. na Slovensku, 16 hod. v Česku. Tedy výpočet 5000/168 × 16 = v ČR zdaníme pouze 476,19 Kč ve mzdě, zbytek se použije pro výpočet daně na Slovensku?   

Podle vnitřního předpisu firmy mají zaměstnanci nárok na stravenkový paušál po odpracování 6 hodin za směnu. Směny jsou stanoveny od PO-PÁ. Pokud zaměstnanec opracuje v týdnu směny tak, že má 3× do týdne odpracováno méně než požadovaných 6 hodin a jde do práce v sobotu, kde odpracuje např. 8 hodin, můžu mu za tuto práci v sobotu (na sobotu nebyla plánovaná směna) dát stravenkový paušál? V týdnu, kde nemá odpracováno 6 hodin/směna, stravenkový paušál nedostane. V sobotu napracovává chybějící hodiny, 6 hodin odpracuje, ale není na ten den stanovena směna.

Je možné zaměstnanci, který využívá v rámci své obchodní činnosti automobil, tento vůz nabídnout i k pronájmu pro jeho soukromé cesty? Zaměstnanec vůz využívá v pracovní dny výhradně na služební cesty. O víkendu bychom se s ním domluvili na možném denním pronájmu v přiměřené výši odpovídající pronájmům vozidel nabízeným na internetu. Nejednalo by se o pronájem na všechny dny víkendu, ale třeba na 4–5 víkendových dní v měsíci. Je to takto možné realizovat, nebo to, pokud se jedná o zaměstnance na HPP, takto nelze dělat? Firma by pronájem účtovala do výnosů a zaměstnanci by se o částku pronájmu ponížila čistá mzda vyplácená měsíčně.

Česká s. r. o., plátce DPH, činnost stavebnictví. S. r. o. pronajala bytový dům s dvěma byty, který chce dát k dispozici pro bydlení svým dělníkům, kteří jsou zaměstnaní na plný úvazek ve společnosti. Dům je blízko stavby, kde oni pracují. Smlouvá je uzavřená na na s. r. o., ale v textu jsou uvedena jména zaměstnanců, kteří tam budou bydlet. Jak mám správně zaúčtovat tuto událost a jakou částku můžu dát do nákladů - můžu dát celou částku na účet 518-Služby, musíme něco dodanit u zaměstnanců? Nájem je 12 000 Kč, 3 000 na osobu.   

Klientka má kvalifikaci fyzioterapeuta. Pracovala v rámci rehabilitačního zařízení, které mělo smlouvy se zdravotními pojišťovnami plus doplatky pacientů. Odešla a pracuje jako OSVČ fyzioterapeutka. Dále se vzdělává v kurzech. Rehabilitační práci zajišťuje klientka pod kódem 96040 Činnosti pro osobní a fyzickou pohodu, registraci k podnikání má, IČO má, daně a odvody platí. Podle § 6 zákona o dani z příjmů, lze poskytovat benefity zaměstnancům mimo jiné i na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu. A narážíme na výklad slova „zdravotní zařízení“. Přestože není žádný přívlastek „státní, nebo úřední, nebo ti co mají smlouvy se zdravotní pojišťovnou“. Narážíme v praxi na to, že někteří zaměstnavatelé odmítají „podepsanou propustku ke zdravotním výkonům“, nebo pokud zaměstnanec požádá (benefit) o příspěvek podle § 6 ZDP, zaměstnavatelé argumentují, že se nejedná o zdravotní zařízení? Pokud zubař nebo obvodní lékař neuzavře se zdravotní pojišťovnou smlouvu, pacient si platí plnou cenu, pak se také nejedná o zdravotní zařízení, nebo je lékařské zařízené podmíněno titulem MUDr.?

Společnost s ručením omezeným má společníka/jednatele, který je zároveň ve firmě zaměstnaný na DPP (zubní lékař). Má ztrátu sluchu v takovém rozsahu, že naslouchátka jsou pro něj nepostradatelná. Není v invalidním důchodu. Je možné naslouchátka koupit na s. r. o. a použít jako daňově uznatelný náklad? A jaké budou daňové dopady pro zaměstnance/jednatele?

Máme dovoz obědů. Ve směrnici jsme v minulosti ukotvili postup, že fakturu za obědy dáme celou do daňově uznatelných nákladů a uplatníme DPH, oproti tomu zaúčtujeme interním daňovým dokladem do výnosů částky obědů ve výši 45% u zaměstnanců, kteří oběd měli a následně částku srazíme ze mzdy a DPH odvedeme, čímž daňově zbyde zákonných 55%. Zaměstnanci, kterému vznikl nárok na stravné a přesto si oběd objednal, účtujeme a srážíme 100%. Částky fakturovaných obědů byly vždy ve výši, že spadaly do limitu 70%. Od roku 2024 si nejsem jistá postupem. Fakturu za obědy dám i nadále celou do daňově uznatelných nákladů, ale mám za to, že cena oběda je pro zaměstnance nulová, jelikož se cenou vejdeme do osvobozeného příspěvku, jelikož cena oběda je 95,- a 105,- Kč. Jak postupovat u zaměstnance, kterému vznikl nárok na stravné a i přes to si oběd objednal? Do mzdy zahrnout plnou částku oběda jako benefit nad limit a celá částka bude podléhat odvodům a zdanění nebo mám postupovat jako dříve, kdy vystavím daňový doklad v celé částce oběda a odvedu DPH a následně částku buď srazím ze mzdy nebo přijmu do pokladny. Pokud příspěvek nad limit zahrnu do mzdy, dle nových podmínek nemusím část vyjmout z daňově uznatelných nákladů?