Benefity

Jak je to s dodaněním u zaměstnance v případě dárků od zaměstnavatele při životním nebo pracovním jubileu - máme v interní směrnici stanoveno, kdy je nárok (50, 55, 60...5, 10, 15...), dávají se květiny/láhev vína/nabitá Edenred karta k volnému čerpání. Musí se toto zaměstnanci opravdu dodanit do mzdy? Případně, lze alespoň započíst do limitu nepeněžních benefitů (21.983,50)? 
Vydáno: 17. 05. 2024
Společnost by chtěla po účetní závěrce roku 2023, kdy společnosti vychází zisk, vytvořit nějaký fond na rekreaci, sport, vzdělávání, který by využívala pro nefinanční plnění pro zaměstnance, jinak řečeno benefity na tyto oblasti. Na toto téma má samozřejmě firma vytvořenou směrnici, kde je uvedeno, kolik, za jakých podmínek a na co může firma zaměstnancům nefinančně přispívat. Může si firma stanovit libovolnou výši/částku, kterou ze zisku roku 2023 převede do zmíněného fondu? Účtování by zde bylo 431/427? A když by zaměstnanci čerpali nepeněžní benefity s tímto související, tak by doklady přinesené od nich byly proúčtovávány jako 427/221, popřípadě 427/321 a pak 321/221? DPH by si z dokladů samozřejmě nenárokovala. Když by letos vytvořený fond nebyl do konce roku 2024 vyčerpán, může se využívat i další roky pro čerpání zmíněných nefinančních benefitů?
Vydáno: 06. 05. 2024
Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže o věcné ceny, jde o vědomostní soutěže, sportovní soutěže, soutěže pro děti zaměstnanců. Jak jsou dané výhry zdaňované? Jaké typy odměn zvolit, aby byly pro zaměstnance co nejméně daňově zatěžující?
Vydáno: 03. 05. 2024
Jakým rodinným příslušníkům lze poskytovat benefity od zaměstnavatele? Lze i na partnera, se kterým není zaměstnanec sezdán? A na rodiče či jiné příslušníky rodiny?
Vydáno: 15. 04. 2024
Firma nabízí svým zaměstnancům si jednou za kvartál vybrat produkty v určitém limitu, které firma běžně prodává. Některé produkty firma dostává zdarma od dodavatelů (určitá % z množství nákupu), takže zde bych neviděla problém, když si zaměstnanci vyberou produkty, které firma dostala za 0 Kč. Ale co produkty, za které firma zaplatila běžnou nákupní cenu? Když si zaměstnanec vybere takový produkt, hodnota tohoto produktu vč. DPH by mu měla být dodaněna ve mzdě a mělo by se mu strhnout zdravotní a sociální pojištění + daň? Jak tento produkt vyskladním u zaměstnavatele?
Vydáno: 11. 04. 2024
Jak správně postupovat při výpočtu mzdy – výpočtu základu daně u tohoto zaměstnance? Český rezident, pracující pro českého zaměstnavatele – A1 vystaven – zaměstnanec pracuje část měsíce na Slovensku část v Česku; Používá služební automobil i pro soukromé účely – sociální a zdravotní pojištění se odvádí v Česku, daň za práci na Slovensku se odvádí na Slovensku. Zdaňuji celé 1 % ze vstupní ceny služebního automobilu v české mzdě, nebo musím rozpočítat poměrem dle odpracovaných dnů v Česku a na Slovensku? Např. cena automobilu 500 000 Kč, 1 % k přidanění = 5 000 Kč. Zaměstnanec odpracoval v únoru 152 hod. na Slovensku, 16 hod. v Česku. Tedy výpočet 5000/168 × 16 = v ČR zdaníme pouze 476,19 Kč ve mzdě, zbytek se použije pro výpočet daně na Slovensku?   
Vydáno: 10. 04. 2024
Podle vnitřního předpisu firmy mají zaměstnanci nárok na stravenkový paušál po odpracování 6 hodin za směnu. Směny jsou stanoveny od PO-PÁ. Pokud zaměstnanec opracuje v týdnu směny tak, že má 3× do týdne odpracováno méně než požadovaných 6 hodin a jde do práce v sobotu, kde odpracuje např. 8 hodin, můžu mu za tuto práci v sobotu (na sobotu nebyla plánovaná směna) dát stravenkový paušál? V týdnu, kde nemá odpracováno 6 hodin/směna, stravenkový paušál nedostane. V sobotu napracovává chybějící hodiny, 6 hodin odpracuje, ale není na ten den stanovena směna.
Vydáno: 10. 04. 2024
Je možné zaměstnanci, který využívá v rámci své obchodní činnosti automobil, tento vůz nabídnout i k pronájmu pro jeho soukromé cesty? Zaměstnanec vůz využívá v pracovní dny výhradně na služební cesty. O víkendu bychom se s ním domluvili na možném denním pronájmu v přiměřené výši odpovídající pronájmům vozidel nabízeným na internetu. Nejednalo by se o pronájem na všechny dny víkendu, ale třeba na 4–5 víkendových dní v měsíci. Je to takto možné realizovat, nebo to, pokud se jedná o zaměstnance na HPP, takto nelze dělat? Firma by pronájem účtovala do výnosů a zaměstnanci by se o částku pronájmu ponížila čistá mzda vyplácená měsíčně.
Vydáno: 09. 04. 2024
Česká s. r. o., plátce DPH, činnost stavebnictví. S. r. o. pronajala bytový dům s dvěma byty, který chce dát k dispozici pro bydlení svým dělníkům, kteří jsou zaměstnaní na plný úvazek ve společnosti. Dům je blízko stavby, kde oni pracují. Smlouvá je uzavřená na na s. r. o., ale v textu jsou uvedena jména zaměstnanců, kteří tam budou bydlet. Jak mám správně zaúčtovat tuto událost a jakou částku můžu dát do nákladů - můžu dát celou částku na účet 518-Služby, musíme něco dodanit u zaměstnanců? Nájem je 12 000 Kč, 3 000 na osobu.   
Vydáno: 04. 04. 2024
Klientka má kvalifikaci fyzioterapeuta. Pracovala v rámci rehabilitačního zařízení, které mělo smlouvy se zdravotními pojišťovnami plus doplatky pacientů. Odešla a pracuje jako OSVČ fyzioterapeutka. Dále se vzdělává v kurzech. Rehabilitační práci zajišťuje klientka pod kódem 96040 Činnosti pro osobní a fyzickou pohodu, registraci k podnikání má, IČO má, daně a odvody platí. Podle § 6 zákona o dani z příjmů, lze poskytovat benefity zaměstnancům mimo jiné i na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu. A narážíme na výklad slova „zdravotní zařízení“. Přestože není žádný přívlastek „státní, nebo úřední, nebo ti co mají smlouvy se zdravotní pojišťovnou“. Narážíme v praxi na to, že někteří zaměstnavatelé odmítají „podepsanou propustku ke zdravotním výkonům“, nebo pokud zaměstnanec požádá (benefit) o příspěvek podle § 6 ZDP, zaměstnavatelé argumentují, že se nejedná o zdravotní zařízení? Pokud zubař nebo obvodní lékař neuzavře se zdravotní pojišťovnou smlouvu, pacient si platí plnou cenu, pak se také nejedná o zdravotní zařízení, nebo je lékařské zařízené podmíněno titulem MUDr.?
Vydáno: 03. 04. 2024
Společnost s ručením omezeným má společníka/jednatele, který je zároveň ve firmě zaměstnaný na DPP (zubní lékař). Má ztrátu sluchu v takovém rozsahu, že naslouchátka jsou pro něj nepostradatelná. Není v invalidním důchodu. Je možné naslouchátka koupit na s. r. o. a použít jako daňově uznatelný náklad? A jaké budou daňové dopady pro zaměstnance/jednatele?
Vydáno: 14. 03. 2024
Máme dovoz obědů. Ve směrnici jsme v minulosti ukotvili postup, že fakturu za obědy dáme celou do daňově uznatelných nákladů a uplatníme DPH, oproti tomu zaúčtujeme interním daňovým dokladem do výnosů částky obědů ve výši 45% u zaměstnanců, kteří oběd měli a následně částku srazíme ze mzdy a DPH odvedeme, čímž daňově zbyde zákonných 55%. Zaměstnanci, kterému vznikl nárok na stravné a přesto si oběd objednal, účtujeme a srážíme 100%. Částky fakturovaných obědů byly vždy ve výši, že spadaly do limitu 70%. Od roku 2024 si nejsem jistá postupem. Fakturu za obědy dám i nadále celou do daňově uznatelných nákladů, ale mám za to, že cena oběda je pro zaměstnance nulová, jelikož se cenou vejdeme do osvobozeného příspěvku, jelikož cena oběda je 95,- a 105,- Kč. Jak postupovat u zaměstnance, kterému vznikl nárok na stravné a i přes to si oběd objednal? Do mzdy zahrnout plnou částku oběda jako benefit nad limit a celá částka bude podléhat odvodům a zdanění nebo mám postupovat jako dříve, kdy vystavím daňový doklad v celé částce oběda a odvedu DPH a následně částku buď srazím ze mzdy nebo přijmu do pokladny. Pokud příspěvek nad limit zahrnu do mzdy, dle nových podmínek nemusím část vyjmout z daňově uznatelných nákladů?
Vydáno: 11. 03. 2024
Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravovací paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. a) Jaká částka bude součástí vyměřovacího základu pro výpočet průměru na další období a z toho bude vypočítaná náhrada mzdy za prvních 14 kal. dní nemoci? b) Bude částka 86,80 Kč uvedena v příloze k nemocenské dávce NEMPRI spolu s ostatními příjmy? c) Bude částka 86,80 Kč uvedena na ELDP spolu s ostatními příjmy? d) Bude částka 86,80 Kč součástí potvrzení o zdanitelných příjmech?
Vydáno: 06. 03. 2024
Zaměstnavatel projevil zájem poskytnout zaměstnancům péči o děti formou letní školky, která by probíhala týden v červenci a týden v srpnu. Zatím nemáme žádnou nabídku, protože bude záležet na zájmu zaměstnanců. Každopádně by to měl být pro zaměstnance benefit a rádi bychom, aby se jich to dotklo fin. co možná nejméně. Prosím o informaci, jaké by nastaly daňové a účetní povinnosti spojené s provozem školky na straně zaměstnavatele a co může společnost zahrnout do nákladů. A pro usnadnění rozhodnutí zaměstnanců, jaké by byly dopady využití letní školky pro ně z hlediska daní a případných odvodů.
Vydáno: 05. 03. 2024
Solečnost se specializuje na výrobu elektronických součástek. Jako zaměstnanecký benefit definovaný vnitropodnikovou směrnicí proplácí svým zaměstnancům kupony na MHD (měsíční, čtvrtletní, roční). Tyto kupony jsou zaměstnancům zdaňovány ve mzdě (daň z příjmů, ZP, SP). 1) Je z hlediska daní z příjmů i nadále možné tento náklad považovat za daňově uznatelný? 2) Je možné z těchto kuponů na MHD uplatňovat 100 % nárok na odpočet DPH, když zaměstnanec neuvádí při jakých příležitostech kupon využívá (zda jen pro jízdu do práce a zpátky nebo i soukromě)?
Vydáno: 27. 02. 2024
Zaměstnanci mají stanovenou pracovní dobu 7,5 hod. denně, tj. 37,5 hod. týdně. Zaměstnavatel může zaměstnancům nařídit práci přesčas i o sobotě a neděli z provozních důvodů, popř. v jednom dni odpracují nějaké hodiny přesčas, za které si následující měsíc vyberou náhradní volno. Zároveň je ve vnitřním předpise zaměstnavatele uvedeno, že zaměstnavatel poskytne příspěvek na stavování za pracovní směnu. Jak to bude se zdaněním u zaměstnavatele a zaměstnance v případě práce přes čas nebo v případě čerpání náhradního volna za práci přesčas v následujících případech? Zaměstnance pracuje o sobotě a neděli, kdy je tato směna zaměstnavatelem nařízena a je považována za práci přesčas a přesčas je mu proplacen a zaměstnavatel poskytne i na tuto směnu příspěvek na stravování; Zaměstnanec pracuje v jednom dni více než 7,5 hodiny ale méně než 11 hodin, kdy práce nad 7,5 hodiny je považována za práci přesčas (pracoval takto více dní), za tuto práci přesčas si vybere v následujícím měsíci náhradní volno celý den, za toto náhradní volno dostane příspěvek na stravování; Zaměstnanec pracuje v jednom dni více než 11 hodin, kdy je práce nad 7,5 hodiny považována za práci přesčas a tento přesčas je mu proplacen, zaměstnavatel mu poskytne příspěvek na stravování. Aby bylo vše u zaměstnavatele vše daňově uznatelné, musí ve vnitřním předpise upřesnit i to, že se příspěvek poskytuje za práci přesčas a za dobu čerpání náhradního volna za přesčas, nebo stačí jen takto všeobecně za pracovní směnu? 
Vydáno: 19. 02. 2024
Společnost s r. o. vlastní výrobní areál, tento je hlídán alarmem. Určení zaměstnanci se střídají po týdnech v držení pohotovosti a mají tak k dispozici na cesty domů firemní auto, aby v případě poplachu mohli zajet do práce výrobní areál zkontrolovat. V tomto týdnu pohotovosti tedy nepovažujeme cesty domů firemním autem za soukromé cesty s nutným přidaněním pohonných hmot a 1 % z PC auta ve mzdě daného zaměstnance. Danému zaměstnanci zatím také neplatíme pohotovostní příplatek? Děláme to prosím správně?
Vydáno: 15. 02. 2024
Jsme základní škola - příspěvková organizace. Aby měl zaměstnanec nárok na příspěvek na stravné z FKSP, je potřeba, aby splnil podmínku odpracování 3 hodin ve stanovené směně. Jak to bude u pedagogického pracovníka, který: a) má na den určené 3 hodiny výuky od 7.55 do 10.40 hodin, tj. i s přestávkami 2 hodiny 45 minut a po 3. vyučovací hodině jde domů; b) má na den určené 3 hodiny výuky od 7.55 do 10.40 hodin, tj. i s přestávkami 2 hodiny 45 minut a po 3. vyučovací hodině bude vykonávat ještě nepřímou vyučovací povinnost v délce 60 minut; c) má na den určené 2 hodiny výuky, příjde do práce a 3. a 4. hodina je mu přidělena jako suplování za nemocného pedagoga; d) má na den určené 4 hodiny výuky, ale 4. hodinu musí odejít na předem objednané vyšetření k lékaři Ve kterém případě bude mít nárok na příspěvek na stravné? 
Vydáno: 15. 02. 2024
Společnost uhradila několika zaměstnancům dioptrické brýle, faktura je vystavena na společnost jakožto zaměstnavatele. Je tento náklad u zaměstnavatele daňově uznatelný a případně za jakých podmínek a naopak nejde u zaměstnance o nepeněžní příjem, který by se měl dodanit ve mzdě?
Vydáno: 08. 02. 2024
Zaměstnavatel chce poskytnout zaměstnancům stravenkový paušál, a to po pěti odpracovaných letech. Tedy prozatím bude poskytovat pouze jednomu zaměstnanci. Nebude to považováno za diskriminační vůči ostatním zaměstnancům?
Vydáno: 08. 02. 2024