Benefity

Je proplacení povinného adaptačně-integračního kurzu zaměstnanci daňově uznatelným nákladem?

Lze poskytnout benefity (volnočasové a zdravotnické) jen některým zaměstnancům (nikoliv všem), pokud to zdůvodním ve směrnici? A pokud to lze z nějakého důvodu, jaký důvod pro neposkytnutí všem zaměstnancům by měl být odpovídající?

Zaměstnavatel po 2letém užívání dává svým zaměstnancům zdarma firemní telefon iPhone Apple jako benefit. Jak se má správně provést dodanění přístroje iPhone Apple do mzdy a jak řešit problematiku DPH?

V sobotu, mimo klasický pracovní týden, bylo potřeba provést pravidelné revize strojů, kdy je nutná součinnost zaměstnanců. 12 zaměstnanců bylo na 7 hodin na směně na dílně. Zaměstnavatel objednal z místní restaurace 12x pizzu. Ve vnitřní směrnici máme poskytování příspěvku na stravování v maximální osvobozené výši, tj. 116,20. Jelikož náš dodavatel má obědy ve výši 99 a 109, nic nedodaňujeme, v případě, že si zaměstnanec objedná oběd nad rámec, uhradí ho celý oproti daňovému dokladu srážkou ze mzdy nebo hotově. Je možné použít postup příspěvku na stravování i v sobotu, kdy nefunguje dodavatel obědů a jídlo bylo zaměstnancům dodáno z restaurace? Daňový doklad z restaurace máme. Například pizza v ceně 200 - příspěvek zaměstnavatele 116,20 a 83,80 by zaměstnanec uhradil dle naší směrnice?

Zaměstnavatel nechá vyrobit cyklistické dresy s logem firmy a chtěl by je poskytnout zaměstnancům v rámci benefitů. Je možné hodnotu sportovního dresu cca 2.500 Kč zahrnout do hodnoty ročních benefitů u jednotlivých zaměstnanců nebo musí být tato částka zdaněna ve mzdě, včetně sociálního a zdravotního pojištění?

Zaměstnavatel by chtěl poskytnout zaměstnanci nepeněžní příspěvěk na ošetření křečových žil. Ošetření nebude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, ale zaměstnanec si ho bude platit. Ošetření bude šetrnější a zaměstnanec by se měl vyhnout delšímu léčení. Zdravotnické zařízení je v seznamu registu poskytovatelů zdravotních služeb a část, kterou by uhradil zaměstnavatel přímo vyfakturuje na zaměstnavatele, který ji uhradí. Náklady budou zaúčtovány jako nedaňové, pro zaměstnance osvobozeno. Stačí takový postup? Nebo je třeba mít ještě nějakou směrnici, která by to upravovala, když by to byla jednorázová záležitost nebo dodatek k pracovní smlouvě, kde by byla určena konkrétní částka příspěvku?

Zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci nepeněžní benefit - masáž. Masáž nebyla vykonaná ve zdravotnickém zařízení. Je možné na tento benefit pohlížet dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 zákona o daních z příjmů a u zaměstnance osvobodit?

Firma uskutečňuje výdaje, které nesouvisí s jejím předmětem činností a tedy nesouvisející s jejími příjmy. Účtuje se jako nedaňové náklady – na jeden účet. Samozřejmě DPH neuplatňujeme. Většinou jsou to drobnosti, kdy se omylem zaplatí firemní kartou a není dohledán doklad. Je uvedeno i ve směrnici, že při nedoložení dokladu k platbě účtujeme jako nedaňový výdaj, případně, kdy nedohledáme… Jak je to s možností příspěvku zaměstnavatele na telefonní hovory (Firma má uzavřenou smlouvu s operátorem na více telefonů. Platí paušální sazby – díky tomu je to velmi výhodné.) Sama firma s firemními telefony by se na tu cenu nikdy nedostala. 1/3 telefonů je firemních – pouze firemní hovory (účtuje se na 518 + uplatnění DPH), 1/3 soukromých (rodinní příslušníci) a 1/3 část uhradí příspěvek firma (200 Kč) a zbytek rozdílu hradí zaměstnanec do pokladny. Je možné tyto výdaje nepožadovat po zaměstnancích a rodinných příslušnících a účtovat je přímo na účet nedaňových nákladů? Musí se i tak zaměstnancům účtovat navýšení mzdy o tuto částku – příspěvku (ročně do 3000 Kč)?

Možnost používat služební automobil zaměstnavatele bezplatně i k soukromým jízdám zaměstnance patří mezi oblíbený benefit. V praxi se pro benefit, kdy má zaměstnanec k výkonu své práce přiděleno služební vozidlo, které může používat bezplatně i k soukromým účelům, vžilo označení manažerské vozidlo. Daňovým dopadům tohoto benefitu se budeme v článku věnovat.

Majitel pan Novák vlastní skupinu firem; pan Novák vložil část nemovitého majetku (byty) do svěřeneckého fondu; tyto byty pronajímá za 1/4 nájemného zaměstnancům skupiny. Dotazy: 1) vzniká nepeněžní příjem ve výši 3/4 obvyklého nájemného těmto zaměstnancům v souladu s § 6 odst. 3 ZDP (s nutností zdanění DZČ, SP, ZP), když ale povinnost zdanění leží na zaměstnavateli (subjekt ze skupiny firem), 2) představuje výše uvedené pro svěřeneckého správce nějaké riziko?

Jaká je skutečná celková úspora zaměstnavatele při poskytnutí volnočasového benefitu ve výšce 10 000 Kč ve formě poukázek na volnočasový benefit v porovnání se mzdovým nárůstem 10 000 Kč do hrubé mzdy - při předpokladu, že firma žádné jiné benefity neposkytuje a při předpokladu, že daný benefit spadá mezi benefity osvobozené do výšky 1/2 průměrné mzdy.

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům při zvláštních životních situacích (25 let trvání pracovního poměru, odchod do starobního důchodu) benefit ve formě proplacení úhrady oslavy v restauraci na základě předložení daňového dokladu. Jak správně benefit zúčtovat u zaměstnavatele a u zaměstnance? Jaká bude situace, když k předložení daňového dokladu dojde až po nástupu do starobního důchodu, tj. zaměstnavatel bude daňový doklad proplácet už fakticky bývalému zaměstnanci?

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnancům proplácet parkovné před místem pracoviště, kde jsou zóny. Dalo by se to nazvat jakýmsi benefit od firmy. Je to možné? Pokud ano, jak by to bylo na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnance? 

Firma bude pořizovat elektroauto na úvěr. Auto bude sloužit k firemním účelům z 80 % a 20 % k soukromým účelům. Do majetku pro účely odpisování bude vstupovat pořizovací cena +20% neuplatněného DPH. Jak postupovat v případě, že na konci roku zjistíme, že zaměstnanec používal auto pro soukromé účely z více než 20 %? Je zde tolerance +-10 %? Jak postupovat, když bude mít skutečný poměr 40 % - musím zohlednit i DPH, které jsem si tedy při pořízení uplatnila ve výši 20 % a vrátit např. 20 % ještě dodatečně (myšleno 40 % skutečně - 20 % původně)? Bude postup krácení shodný jak v případě pořízení automobilu na leasing, tak na úvěr? Krátíme také náklady na opravy, pneumatiky. Nabíjení bude probíhat ve firmě i doma u zaměstnance. Jakým způsobem vypočítat náhradu za elektřinu? Množství el. energie spotřebované ve firmě zjistíme dle odečtu elektroměru. Množství ujetých km dle knihy jízd. Lze spotřebu u zaměstnance dopočítat pomocí spotřeby uvedené v technickém průkazu a celkovým množstvím ujetým km dle knihy jízd? Příklad: Zaměstnanec vykázal 300 km ujetých pracovně, spotřeba je dle technického průkazu 127 Wh na 1 km, tedy 0,127 kWh na 1 km (tj. 12,7 kWh/100 km), což je při 300 ujetých km celkem 38,1 kWh. Zaměstnanec u zaměstnavatele dobil přes „chytrý“ wallbox 30,48 kWh. Zbytek energie musel dobít jinde, v tomto případě v domácnosti. Vzhledem k tomu, že není dostupný systém, který by měřil spotřebu energie, vychází se z průměrné spotřeby uvedené v technickém průkaze. Pokud od celkových 38,1 kWh odečteme 30,48 kWh nabitých v práci, pak na domácnost vychází nabití 7,62 kWh. K domácímu dobíjení například využijeme referenční cenu pro rok 2021 ve výši 5,0 Kč za 1 kWh, takže zaměstnanec má právo od zaměstnavatele nárokovat proplacení 38,1 Kč. My bychom použili referenční cenu pro r. 2024. Můžeme následně ve faktuře za ujeté soukromé km zohlednit částku za nabití auta doma, a dát tedy k úhradě pouze rozdíl? Jaké jsou případně další daňová a účetní úskalí v oblasti referenčních elektrovozidel?

Zaměstnavatel (s. r. o.) zaměstnává pracovníky na pozici dispečer tepelného hospodářství, kteří pracují v rozvržených 12hodinových směnách. Na základě vnitřního mzdového předpisu mají po odpracování více než 11 hodin nárok na dvojnásobný stravenkový paušál (2 × 116Kč). Pokud mají nařízený 12hodinový přesčas (zástup za dovolenou nebo nemoc kolegy) mimo plánované směny, mají také za tuto odpracovanou dobu nárok na dvojnásobný stravenkový paušál nebo stravné?

Firma koupila dárek zaměstnanci v hodnotě 1000 Kč poukaz na wellness, 2000 Kč víkendový pobyt přes booking (placeno přes firemní účet) a květiny za 500 Kč. Datum nákupu je v 6/2024 a zaměstnankyně vše dostane předané od firmy po sezóně v 9/2024 jako benefit. Žádné jiné benefity v tento rok nemá. Může být poukaz na wellness a pobyt přes booking osvobozeno jako použití rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu? Musí být na mzdovém listě a pokud ano, tak v jakém měsíci (kdy firma nakoupila, nebo kdy benefit předala zaměstnanci)? Co se týká květin, tak se musí zdanit ve mzdě k datu předání, nebo lze podle nového znění zákona od 2024 najít nějaké osvobození?

Jsme základní škola (příspěvková organizace). Zaměstnancům přispíváme ročně částkou 1 000 Kč na nákup vstupenek do divadel, na nákup vitaminových prostředků apod. Někteří mají zájem pod vedením určitého instruktora (předváděcího cvičitele) navštěvovat hodiny cvičení, např. pilates, jogu apod. Je možno i na tento druh vyžití příspěvek poskytnout?

Pro kmenové zaměstnance poskytujeme příspěvek na stravování, a to do limitu 116,20 Kč a nadlimitní část si zaměstnanci doplácí. Rádi bychom se zeptali, zda jsme pochopili správně zákon, na základě kterého je možné poskytovat tento příspěvek také zaměstnanci na DPP, pokud odpracuje 3 hodiny a rovněž je ve vnitřní směrnici zmíněn jako zaměstnanec, který má na tento příspěvek nárok. Pokud to tak není, příspěvek mít nemůže. Dále bychom se rádi zeptali, jak by to bylo s příspěvkem na obědy u syna předsedy družstva, který bude od září, na základě písemné dohody o vykonávání odborné praxe, pracovat v podniku. Vycházíme z toho, že obojí jsou dvě rozdílné věci a v případě zaměstnání na DPP a splnění podmínky dané ZP (alespoň 3 odpracované hodiny a vnitřní směrnice) má nárok, ale pokud je to student na odborné praxi, tak nárok nemá. 

Zaměstnanec má 3 zaměstnavatele. Může mu každý z nich přispívat v souhrnu za rok na penzijní připojištění (případně životko nebo DIP) Kč 50 000 za rok?

Zaměstnavatel má výhodnou smlouvu s operátorem O2. Proto nabídl svému zaměstnanci, že si může přidat do této smlouvy s operátorem jednoho svého rodinného příslušníka. Pro názornost např. cena tarifu bude 300 Kč za měsíc včetně DPH. 1) Těchto 300 Kč budeme zaměstnanci strhávat jako srážku ze mzdy. Jak bude účtovat firma těchto 300 Kč na faktuře, do nákladů nebo přes trojkové účty? Zaměstnanci to budeme účtovat jako srážku ze mzdy? 2) Firma po zaměstnanci nebude nic požadovat, nechá to jako benefit. Jaké bude účtování u firmy, může účtovat tuto částku nedaňově, aby se vyhnul dodanění zaměstnanec? Bude zaměstnanec tento benefit dodaňovat ve mzdě?