Daň z příjmů FO

OSVČ, mající příjmy z podnikání dle § 7 ZDP a příjmy z pronájmu dle § 9 zapůjčí svému známému OSVČ ze svých soukromých prostředků (tedy ne „podnikatelskou“ hotovost) pro účely podnikání hotovost ve výši např. 1.000.000 Kč. Za tuto půjčku obdrží OSVČ 125.000 Kč jako úrok. Úrok bude splácen v průběhu 5 let, stejně jako jistina. Pokud bude každý rok splácen úrok ve výši 25 000 Kč, je to pod hranicí 50 000 Kč pro příležitostný příjem. Zápůjčitel na tutu službu nemá živnostenské oprávnění ani žádné jiné speciální povolení ani nikomu dalšímu peníze nepůjčuje. Je možné těchto 25 000 Kč zahrnout do „příležitostného příjmu“ a jelikož nepřekročí hranici 50 000 Kč, vůbec je neuvádět do daňového přiznání? Nebo musí v každém případě tento příjem zahrnout do § 8 ZDP a tuto částku zdanit? A naopak může si vydlužitel tento úrok (půjčka slouží pro podnikatelské účely) zahrnout do daňově uznatelných výdajů? 

Manžel daroval manželce v roce 2021 pozemek, na kterém začali svépomocí stavět rodinný dům. V roce 2024 chtějí rozestavěný rodinný domek s pozemkem prodat. Mají faktury jen za nákup materiálu, což je velice nízká částka. Je možné dle § 10 odst. 5 ZDP použít jako výdaj cenu stanovenou ve znaleckém posudku, nebo je to možné jen na pozemek a stavbu musí doložit skutečnými náklady/výdaji? Manželé mají zúžené společné jmění manželů.

ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) přistoupila k ověřování pdf dokumentů autorizovanými osobami digitálně, tedy časovým razítkem. Tato časová razítka jsou logicky vždy vydána pro konkrétní osobu. Jedná o zaměstnance, který si časová razítka pořídil výhradně pro autorizování dokumentů, které zpracoval jako zaměstnanec pro zaměstnavatele. Potřebuji vědět, jak má k těmto platbám přistoupit firma. Za daných podmínek - v rámci výkonu závislé práce - by mělo být daňově uznatelné. Můžeme zaměstnanci tyto náklady proplatit jako daňově uznatelné, i když na dokladech bude jméno konkrétního zaměstnance?

OSVČ, plátce DPH, fakturuje montážní práce s. r. o., ve které je jednatelem a společníkem. OSVČ provádí montážní práce i pro jiné subjekty, ale v menší míře. Četli jsme, že fakturace mezi OSVČ a s. r. o. může být považována za příjem z § 6 ZDP a je potřeba z příjmu odvést sociální a zdravotní pojištění, vč. daně. Jakým způsobem se to provádí? V daný měsíc fakturace nebo jednou ročně v daňovém přiznání uvést příjem místo do § 7 ZDP do § 6 ZDP? OSVČ provádí montážní práce pro s. r. o. osobně. Jako OSVČ nemá žádné zaměstnance. Předmětem podnikání u s. r. o. jsou mimo jiné také stavebně-montážní práce.

Provozujeme restauraci a nově přijímáme platby kartou. Jak mám účtovat přijaté spropitné od zákazníků: 1) celé si necháme, 2) celé bychom chtěli dát zaměstnancům, 3) rozdělíme na polovic: půl si necháme a půl dáme zaměstnancům?

Matka dvou dcer vlastní rodinný dům (více než 10 let). Chce jej darovat svým dcerám, ale aby každá nevlastnila ½, je dohodnuto, že dům dostane první dcera a druhá dcera dostane od té první finanční vyrovnání v dohodnuté částce (méně než 5 mil. Kč), kterou bude dostávat v měsíčních platbách po následujících cca 15 let. Jaké dopady na daň z příjmu bude tato transakce mít u obou dcer? První dcera – Bude se jednat o osvobození od DPFO z důvodu daru od příbuzného v přímé linii podle § 10 odst. 3, písm. c bod 1? Na FÚ bude třeba nahlásit osvobozený příjem, pokud bude hodnota domu vyšší než 5 mil. Kč? Druhá dcera – Dá se na finanční vyrovnání dívat jako na bezúplatný příjem od příbuzného v linii vedlejší, a tím ho osvobodit od daně z příjmů podle § 10 odst. 3, písm. c bod 1? Nebo je příjem spíše příjmem z prodeje nemovité věci a podléhá zdanění (jakoby situace, kdy druhá dcera dostane darem polovinu domu a tu prodá svojí sestře, byť vlastníkem domu nikdy nebude, tzn. nebude zapsaná v katastru nemovitostí)? A pokud je třeba příjem zdanit, lze uplatnit některé z následujících dvou osvobození? 1. Dle § 4 odst. 1 písm. a, protože v matčině rodinném domě momentálně druhá dcera bydlí přes 3 roky a jeho součástí je pouze sklep a na zahradě garáže, kůlny, skleník? 2. Použití příjmu na uspokojení vlastní bytové potřeby dle § 4 odst. 1 písm. b), protože si druhá dcera v tomto roce pořídila vlastní domek ve výstavbě, který zčásti hradila vlastními zdroji a zčásti hypotékou a od sestry obdržené finanční vyrovnání v následujících letech bude používat na splátky hypotéky (úroky + jistina) nebo i na jednorázové snížení jistiny? A pokud není možné uplatnit výše uvedená osvobození a bude nutné příjem zdanit, dá se proti příjmům uplatnit jako výdaj polovina ceny nemovitosti stanovená odhadcem? A to postupně každý rok, kdy druhá dcera obdrží příjem, uplatnit část odhadované ceny nemovitosti až do výše poloviny ceny odhadu za celý dům? Anebo je třeba u druhé dcery příjem z finančního vyrovnání zdanit nebo osvobodit jiným způsobem, než je uvedeno výše? 

OSVČ provádí elektromontážní práce pro různé firmy, je plátce DPH, nemá žádné zaměstnance, kancelář nemá, jen garáž na sklad materiálu. Koupil si kávovar za 30 000 Kč. Je možné ho dát do nákladů? 

Naší manažeři mají možnost používat služební vozidlo i k soukromým účelům tzv. manažerská vozidla. U některých manažerských vozů (operativní leasing) jsou vykazovány jen soukromé jízdy. Pro DPH uplatňujeme nárok na odpočet daně v plné výši a následně odvádíme DPH z hodnoty připadající na soukromě ujeté km tzn. DPH vraíme zpět pokud zjistíme že manažer má jen soukromé jízdy v daném měsíci (sledujeme měsíčně . DPH by měla být správně. Pokud jsou používána manažerská vozidla 100% pro soukromé účely celý kalendářní rok, je problém s náklady na operatiní leasing, z pohledu DPPO, jsou tyto náklady daňové z pohledu DPPO? Tzn. pokud je měsíčně vykázáno dle knihy jízd 100 % pro soukromé účel,y je tato splátka v tomto měsíci z pohledu DPPO nedaňová? Pokud je vozidlo použito 10 měsíců 100% pro soukromé účely a 2 měsíce 98 % pro soukromé účely, má to vliv na DPPO,. nebo je to benefit pro manažery dle smlouvy (1 % ze mzdy přidaňují,) a proto bude vždy nájem uznatelný náklad pro DPPO? 

Poplatník, fyzická osoba, má příjmy ze zaměstnání, za pronájem nemovitosti dle § 9 ZDP (2,2 mil ročně). Na střeše RD  který má ve SJM s manželkou (ta má pouze příjmy ze zaměstnání) má umístěnou FVE. Přebytky vyrobené elektřiny prodává manželka (cca 25 000 za rok). Manželka bude podávat přiznání k DPFO a vykáže příjmy dle § 10 ZDP a musí se poplatník-FO egistrovat k DPH? 

Jednočlenná s. r. o., plátce DPH, se rozhodla rozšířit obor podnikání o plynařinu. Jednatel, který je zároveň zaměstnancem s. r. o., vykonal zkoušky a obdržel osvědčení. Firma vystavila fakturu na jeho fyzickou osobu, nikoliv s. r. o. Tímto osvědčením si s. r. o. může požádat o rozšíření živnosti. Je možné tuto fakturu zahrnout do nákladů s. r. o. jako daňově uznatelný náklad, i když není psaná přímo na s. r. o.?

Živnostník je v prvním pásmu paušální daně. Za měsíc tržby překročí 1 500 000 Kč. Jaký bude dál postup? Musí začít platit vyšší daň, která je pro druhou skupinu? Musí to nějak hlásit na finanční úřad? 

Řeším otázku nízké kapitalizace u v. o. s. Tato společnost přijala zápůjčky od spojených osob a v rámci svého účetnictví předepsala úroky MD 562/D 325. Vzhledem k tomu, že v.o.s. nemá žádný vlastní kapitál, tak v případě provedení testu nízké kapitalizace je jasné, že budou úroky vždy nedaňové. Je tomu opravdu tak, že tento test provádím i u tohoto typu společnosti? A v případě daňové neuznatelnosti transformuji hospodářský výsledek v.o.s. na základ daně (úprava o nedaňové náklady) a zdaním v samostatných přiznáních DPFO jednotlivých společníků? V. o. s. nepodává přiznání, podávají společníci. Nebo bych měla spíše řešit daňovou uznatelnost těchto předepsaných úroků ve vztahu přebírajících společníků v. o. s. (fyzických osob) vůči zapůjčitelům zápůjčky (spojené osoby)? Tzn, že nízkou kapitalizaci neřeší v. o. s., ale přebírající společník - neřeším daňovou uznatelnost úroků ve vztahu k v. o. s., která nepodává přiznání, ale k jednotlivým společníkům?

Dle § 29 odst. 1 písm. b) ZDP je vstupní cenou souhrn vlastních nákladů, pokud poplatník "vyrobí" nemovitou věci v době delší než 5 let před zahájením nájmu. Jaký okamžik se považuje z tohoto pohledu za datum "vyrobení" nemovité věci? Existuje nějaký výklad, pokyn nebo judikát, který by upřesnil výklad tohoto pojmu "vyrobil"? 

Fyzická osoba nepodnikající vlastní dva sousedící pozemky. Pozemek č. 1 koupila před 1. 1. 2021 a pozemek č. 2 po tomto datu. V současné době má záměr oba pozemky zcelit do jednoho parcelního čísla a tento „nový“ pozemek prodat. U pozemku č. 1 již proběhla 5letá lhůta pro osvobození od daně z příjmů. U pozemku č. 2 zatím 10letá lhůta neuběhla. Jak by se prodej tohoto sjednoceného pozemku zdaňoval?

Společnost A (a. s.) měla pohledávku z titulu půjčky za fyzickou osobou. Pohledávka byla nepromlčená a ve výši 200.000Kč. Společnost A tuto pohledávku postoupila za 50 % původního hodnoty na jinou společnost B. Pohledávku z titulu půjčky jsme odepsat z 50 % nedaňově a z 50 % daňově do výše postoupení. Společnost A nyní eviduje pohledávku z titulu postoupení za společností B v hodnotě 100.000 Kč, o které účtovala MD 315/D 646. V současné době je stále tato (nová)pohledávka nepromlčená. Dotaz zní, může společnost A, k této pohledávce tvoří zákonnou opravnou položku? Zdá mi že ano, protože o pohledávce bylo při jejím vzniku účtováno do výnosů z titulu postoupení. Na druhou stranu se mi to nezdá, tím by se vlastně obešla podmínka „účtování do výnosů v době vzniku pohledávky u původní pohledávky“, což samozřejmě není náš případ.

Fyzická osoba A, nepodnikatel, poskytla bezúročnou zápůjčku ve výši 6 mil. Kč jiné fyzické osobě B, nepodnikateli a tuto v r. 2018 postoupila za nominální hodnotu na právnickou osobu X. Právnická osoba X závazek neuhradila a fyzická osoba A v r. 2023 postoupila svou pohledávku v částečné výši 1,5 mil. Kč na jinou právnickou osobu Y rovněž v nominální hodnotě. Právnická osoba Y závazek v roce 2023 ve výši 1,5 mil. Kč fyzické osobě A uhradila. Zbývající část pohledávky ve výši 4,5 mil. Kč eviduje fyzická osoba A stále za právnickou osobou X. Kdy a v jaké výši vznikla povinnost přiznat zdanitelný příjem u fyzické osoby A? Zápůjčka není předmětem daně. Měl se ale příjem přiznat v případě postoupení dle § 10 ZDP, a to již v roce 2018 v celé výši tj. 6 mil. Kč, současně s uplatněním výdaje ve výši zápůjčky, tj. rovněž 6 mil. Kč? V případě dalšího postoupení a úhrad zbylé pohledávky v následujících letech již žádné daňové povinnosti fyzické osobě A nevzniknou?

Podnikatel, OSVČ, v roce 2012 zakoupil osobní automobil, který následně vložil do majetku a odpisoval. Uplatnil také odpočet na DPH. Automobil je zcela odepsaný a podnikatel by ho rád vyřadil z majetku do osobního vlastnictví, časem by ho chtěl i prodat. Jak to udělat, aby ho to co nejméně bolelo z pohledu DPH a daně z přijmů? Při převodu do osobního vlastnictví musí odvést DPH z ceny obvyklé, bude tedy pro něj lepší ještě si auto v majetku ponechat a počkat na dobu, kdy jeho tržní hodnota klesne? Běží i časový test, za jak dlouho může auto prodat, aniž by ho to zatížilo na dani z příjmů, SP a ZP? V případě odvodu DPH z ceny obvyklé - jakým způsobem se tato cena prokazuje? A na jakém řádku v přiznání k DPH tuto částku uvést? 

Žena a muž žijí pět let ve společné domácnosti (tzv. nesezdané soužití) - nejsou manželé. V těcho pěti letech muž nabyl vlastnické právo, koupí, k rekreační chatě, která je v jeho výlučném osobním vlastnictví. Nyní se žena rozhodla, že v této chatě bude poskytovat ubytovací služby (v souladu se živnostenskám zákonem), jako OSVČ. Je povinné, aby poskytnutí chaty mužem ženě, k ubytovacím službám, bylo úplatné? Pakliže by bylo poskytnutí bezúplatné, plyne z tohoto poskytnutí muži nějaký nepeněžní příjem, který by musel zdaňovat daní z příjmů FO?

Podnikatel, OSVČ, daňová evidence, si nakoupil akcie a podílové listy z podnikatelského účtu. Nebyly dle § 4 odst. 4 ZDP vloženy do obchodního majetku, vůbec jsme je v daňové evidenci neevidovali. Nyní přišel podnikatel s tím, že převádí v bance podílové listy z IČa na RČ. Vůbec jsme netušili, že to takto může být v bance evidováno. Můžeme pořád vycházet z toho, že se jednalo o akcie a podílové listy, které nebyly nikdy zařazeny do obchodního majetku a pracovat s nimi jako se soukromými? Až v budoucnu dojde k prodeji tak danit případně, když nebudou osvobozeny podle § 10 ZDP a ne podle § 7 ZDP?

Poplatník, plátce DPH, fyzická osoba vlastní nemovitost (nebytové prostory), kterou z části pronajímá v § 9 ZDP a v části provozuje své podnikání v § 7 ZDP. Nemovitost není vložena do obchodního majetku. Z pohledu DPH má krátící koeficient ve výši 75 %. Nyní poplatníkovi vznikly náklady na opravu otopné soustavy v místnostech, které používá pro své podnikání v § 7 ZDP. Má nárok na plný odpočet DPH z této opravy a na daňově účinný výdaj v § 7 ZDP?