Daň z příjmů FO

Moje dcera ukončila bakalářské studium na VŠ, které úspěšně završila složením bakalářské zkoušky, a to dne 6. 6. 2024. Ve studiu již nebude pokračovat. Prosím o informaci, do kdy / do jakého měsíce je z pohledu sociálního a zdravotního pojištění ještě považována za studenta, za kterého hradí pojistné stát? 
Vydáno: 19. 06. 2024
Jak si vyložit podmínku uvedenou v § 15 odst. 3 až 4 zákona o daních z příjmů? Bytovou potřebou je zde koupě bytu dle § 4b odst.1 písm. c) ZDP. Byt vlastní poplatník fyzická osoba od roku 2019 až dosud. Byt není v obchodním majetku. Od roku 2019 do 17. 9. 2023 v bytě vlastník bydlel, do této doby byt nepronajímal ani nepoužíval k podnikání. Od 18. 9. 2023 celý byt pronajal a neužívá jej vůbec k bydlení. Sám se přestěhoval jinam. Byt pořídil na úvěr, je účastníkem úvěrové smlouvy, úroky z úvěru neuplatňuje v přiznání jiná osoba.  Jde nám o tuto konkrétní podmínku, zda pro možné uplatnění nároku na odpočet u této bytové potřeby, byť třeba kráceného (při souběžném splnění ostatních podmínek dle ZDP, které nejsou předmětem dotazu): musí poplatník bytovou potřebu po celý rok 2023 vlastnit a zároveň musí bytovou potřebu po celý rok 2023 užívat k bydlení, nebo platí, že musí bytovou potřebu po celý rok 2023 vlastnit a po jakoukoli část roku 2023 užívat k bydlení? Je nám jasné, že v druhém případě by se nárok na odpočet krátil dle poměru doby užívání pro bydlení. Citace: „Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.“
Vydáno: 19. 06. 2024
Zaměstnanec si spořil od roku 2008 na důchod do penzijního fondu, kde se ukládaly jeho vlastní příspěvky, dále přispíval zaměstnavatel a státní podpora. Od roku 2024 se rozhodl, že půjde do předdůchodu a musel veškeré naspořené prostředky převést do doplňkového penzijního spoření. Došlo k ukončení původní smlouvy a vzniku nové smlouvy bez výběru. Z doplňkového spoření již dostává měsíčně předdůchod. Bude muset si tento zaměstnanec podat za rok 2024 daňové přiznání a některou z naspořených částek dodanit, např. příspěvky zaměstnavatele za posledních 10 let?
Vydáno: 17. 06. 2024
Důchodce, bez jiných příjmů kromě důchod, si založil spořící účet u VUB bank na Slovensku. Banka nabízí, že pokud se dodá potvrzení o daňovém domicilu v ČR, tak nebude strhávána srážková daň z úroků plynoucích ze spořícího účtu. Osoba je pak povinna tyto příjmy zdanit v daňovém přiznání v ČR. Pokud by úroky plynoucí ze spoření nepřevýšily 50 000 Kč, má povinnost i přes to důchodce podávat daňové přiznání v ČR a tyto úroky zdanit?
Vydáno: 14. 06. 2024
OSVČ, neplátce DPH, uplatňování výdajů stanovené procentem nakoupila před několika lety vozidlo, které využívala k podnikatelské činnosti a které momentálně prodává. Jelikož uplatňuje výdaje stanové procentem, nebyl majetek zařazen do obchodního majetku. Nicméně při pořízení vozidla na kupní smlouvě bylo uvedeno její IČ a stejně tak je vozidlo zapsáno na její IČ v technickém průkazu. Z těchto dvou důvodů nyní kupující požadoval po OSVČ vystavit fakturu na prodej vozidla. Bude se i přes tyto výše uvedené skutečnosti, jednat o osvobození z prodeje vozidla, jelikož uběhl jeden rok od pořízení vozidla? A nebo se bude muset danit podle § 7 ZDP kvůli vystavené faktuře?
Vydáno: 14. 06. 2024
Firma poskytuje zaměstnancům benefit příspěvek na rekreaci ve výši do 20 000 Kč. Aby nedošlo k pochybnostem, tak vždy platí firma ze sveho účtu, aby se zaměstnanec neobdržel žádnou peněžní zálohu. Je nutné, aby byla faktura za ubytování striktně vystavena na iniciály firmy, nebo je v pořádku, když je vystavena přímo na zaměstnance a firma ji pouze uhradí? Do jakého roku se počítá příjem zaměstnance, pokud firma za něho zaplatí v roce 2024 finanční příspěvek, ale samotné ubytování je na rok 2025?
Vydáno: 13. 06. 2024
OSVČ provozuje ubytovací služby. V jednom městě "A" bydlí a má zde i trvalé bydliště. V druhém městě "B" má chatu a zde právě provozuje ubytovací službu. Má jeden osobní automobil, který koupila na úvěr a ten splácí. Osobní automobil zařadila do daňové evidence v roce 2024 - došlo k zařazení do užívání. Nyní v roce 2024 OSVČ povede knihu jízd, aby si poměrnou část odpisů (resp. i úroků a pojistného z úvěru) mohla dát do daňových nákladů dle cest soukromých x cest k podnikání, ale je otázka: Jsou jízdy z bydliště (města A) do města B, tedy k chatě, kde provozuje ubytování, cesty určené pro podnikání? Tedy cesty tam a zpět např. v jeden den, když jedete hosty ubytovat? Jaký je k tomuto právní a daňový výklad? Nebo by byla cesty pro podnikání pouze pokud by osobní automobil vyjížděl z města B třeba na nákup čistících prostředků? Děkuji za objasnění této situace.
Vydáno: 13. 06. 2024
OSVČ od roku 2022 uplatňuje paušální výdaje dle § 7 ZDP a i v dle 9 ZDP. V § 9 ZDP uplatňuje příjmy z pronájmu nemovitosti, která byla do 31. 12. 2021 zařazena do obchodního majetku. V části nemovitosti podniká a část pronajímá. Na konci roku 2023 došlo k prodeji 1/3 pronajímané části nemovitosti. Zůstatková cena k 31. 12. 2021 byla 100.000 Kč a pak již jak v roce 2022 byl, tak v roce 2023 bude uplatněn paušální výdaj z podnikání i z pronájmu. Příjem z prodeje 1/3 nemovitosti budeme danit v § 10 ZDP a výdajem bude zůstatková cena. Jak správně spočítat tuto zůstatkovou cenou? Co lze ještě v §10 ZDP dát do výdajů?
Vydáno: 13. 06. 2024
Jsem OSVČ, účetní s jedním zaměstnancem. Blíží se mi důchodový věk, chtěla bych od 2025 přejít na paušální výdaje a přestat zaměstnávat zaměstnance. Jak by to bylo nejlepší provést, když: 1. k 31.12.2024 vyfakturuji zpracování účta za 4Q/2024, všechny tyto pohledávky budou tedy ke konci roku neuhrazené. 2. zaměstnankyně ještě bude zpracovávat v 01,02/2025 účto za 4Q/2024 a bude dělat uzávěrky a daňová přiznání 2024. Bylo by možné v rámci dodatečného přiznání roku 2024 dodanit všechny tyto pohledávky a zároveň daňový základ snížit o mzdy za leden a únor/2025, které se vztahují k dodaňovaným příjmům 2024? Zaměstnankyně by pracovala do 28.2.2025 a mzdy bych dala jako položku snižující DZ v dodatečném přiznání roku 2024 a v roce 2025 by již byly nedaňové (to bych již uplatňovala paušální výdaje).
Vydáno: 11. 06. 2024
Od 1. 4. 2000 mám uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění s penzijním fondem. Splňuji podmínky pro výběr naspořené částky, a to pro její jednorázový výběr, mám 64 let. Naspořená částka se skládá i z příspěvku zaměstnavatele. Pojišťovna mi nedoporučila realizovat jednorázový výběr naspořených peněz z důvodu zdanění částky naspořených příspěvků za zaměstnavatele (15 % srážkovou daní) z titulu této smlouvy. Pojišťovna mi doporučila v r. 2024 tento postup: požádat nejprve o převod naspořených peněz z původní smlouvy na smlouvu novou o doplňkovém penzijním připojištění. Až budou peníze převedeny na tuto novou smlouvu, mám požádat pojišťovnu o jednorázový výběr peněz. Tak budou splněny podmínky pro jednorázový výběr peněz (převádí se ze staré smlouvy) a peníze obdržím ve lhůtě 2 měsíců od podání žádosti. Výhoda tohoto postupu je, že nebude sražena srážková daň z příspěvku od zaměstnavatele. Pokud bych převedla peníze na novou smlouvu a pak vybrala peníze, nebude třeba zdanit příspěvek zaměstnavatele v DPFO podle § 10 ZDP?
Vydáno: 11. 06. 2024
Společnost by chtěla pravidelně pořádat vědomostní a tipovací soutěže pro zaměstnance na svém intranetu. Cílem je zábavnou formou motivovat zaměstnance ke sledování dění ve firmě. Některé ceny by byly udělovány na základě počtu správných odpovědí, jiné pouze náhodným losem ze zúčastněných. Zaměstnanec by mohl vyhrát jak věcnou cenu, tak poukaz na nějaké zboží či službu. Nejednalo by se o zboží ani služby od zaměstnavatele. Jak správně zaměstnanci zdanit? Ceny z kategorie "kultura, zdraví, sport, rekreace" zahrnout do ročního limitu osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) a ostatní ceny rovnou zdanit dle § 6 odst. 1 písm. d)? Lze obecně obdobné ceny pro zaměstnance pojmout jinak, aby byly pro firmu daňově neúčinné, ale pro zaměstnance bez zdanění? 
Vydáno: 06. 06. 2024
Manželé mají dvě děti, nejsou rozvedeni, manželka nepracuje. Zatím žijí spolu v jednom bytě, ale manžel platí na tyto dvě děti manželce výživné. Uplatňovali jsme daňové zvýhodnění na děti u manžela, protože jsme o této situaci nevěděli. Manželka podepsala čestné prohlášení, že děti neuplatňuje. Na tuto situaci jsme byli upozorněni insolvenční správkyní, abychom děti u manžela nedávali do vyživovaných osob. U manželů nyní probíhá insolvence. Může však nadále manžel uplatňovat daňové zvýhodnění na děti?
Vydáno: 06. 06. 2024
Nového zaměstnance jsme přijali od 27. 5. 2024, u předešlého zaměstnavatele ukončil pracovní poměr k 25. 5. 2024. Měl u něj podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmu. Jakou daň mám uplatnit při výpočtu mzdy za 5. měsíc (odpracoval týden) a od kdy má být správně podepsáno prohlášení u nás? 
Vydáno: 04. 06. 2024
OSVČ provozuje ubytování a vybírá od ubytovaných poplatky pro město. Všechny poplatky zahrnula do daňových příjmů (je administrativně velmi náročné rozlišit výnos za službu - ubytování a poplatek městu), a proto vše zdaňuje. Je pak možné dát do daňově účinných výdajů: odvod poplatků městu? Bude tedy zde daňový příjem a daňový výdaj, nebo to takto nelz,e a poplatník se tedy sám šidí, když dává do daňového příjmu poplatky městu?
Vydáno: 04. 06. 2024
OSVČ, daňová evidence, plátce DPH, uplatňování 60 % paušálních výdajů. OSVČ před 5 lety vymyslí a nechá si naprogramovat softwarový systém spolu s webem (dále pro jednoduchost jen "SW"), který následně dodnes pravidelně vydělává peníze. Z hlediska paušálních výdajů OSVČ neuplatňuje žádné odpisy, DPH ze souvisejících nákladů (programátoři, apod.) bylo před 5 lety nárokováno vždy celé, SW nebyl nijak vykazován jako dlouhodobý nehmotný majetek. Vše je v současnosti již po lhůtě pro stanovení daně dle § 148 DŘ, i po teoretické 36 měsíční lhůtě pro odepisování. Ze strany OSVČ nebyly vykazovány ztráty (tj. neprodlužuje se tedy patrně ani lhůta pro stanovení daně). OSVČ nyní v rámci ukončení své podnikatelské činnosti nechá SW ocenit znaleckým posudkem a daruje jej své matce. Matka darovaný SW následně vloží jako příplatek mimo základní kapitál do své s.r.o., ve kterém je jediným společníkem. Účetní hodnota vkládaného SW bude určena na základě zpracovaného znaleckého posudku. Předpis příplatku se zaúčtuje MD 355 / D 413. 1/ Bude darování SW vlastnímu rodiči osvobozeno od jakýchkoli daní? 2/ Je výše uvedený postup převodu SW daňově a účetně v pořádku? Anebo by měl být proveden nějak jinak? 3/ Samotné přijetí nehmotného vkladu bude následně účtováno MD na účet 012 (na straně OSVČ šlo o výsledek vlastního vývoje), anebo účet 013 (je i web chápán jako software?)? Anebo má být účtován na nějaký jiný účet (014, 019)? 4/ Bude s.r.o. vložený SW odepisovat (jeho hodnota se předpokládá vyšší, jak 60 tis, resp. vyšší, jak hranice pro odepisování dlouhodobého nehmotného majetku, stanovená účetní směrnicí s.r.o.)?
Vydáno: 04. 06. 2024
Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH, chce pořídit na zahradu montovaný domek (dřevěný), který má sloužit jako sklad materiálu. Aby se jednalo o drobnou stavbu (bez ohlášky), bude rozměr od 40 m2. Hodnota domku bude cca 100 000 Kč. Bude se jednat stavbu? V jaké odpisové skupině bude? Je rozdíl v posouzení, pokud bude domek připojen k elektrické energii, případně bude postaven na betové patky? Je potřeba cenu za pojektovou dokumentaci zahrnout do pořizovací ceny?
Vydáno: 04. 06. 2024
OSVČ, plátce DPH, provozuje maloobchod a velkoobchod. Koupil bytový dům jako fyzická osoba, nezařadil do podnikání. Dům se bude opravovat a cca za dva 2 roky chce bytové jednotky v tomto domě pronajímat k bydlení. Jaké všechny výdaje může použít do skutečných nákladů, lze např. nákup materiálu na opravu a rekonstrukci (okna, podlahy, střecha atd.)? Může uplatnit tyto výdaje až v přiznání za dva roky, kdy začne mít příjem z pronájmu? Ovlivní tento pronájem skutečnost, že je jako živnostník plátce DPH? 
Vydáno: 03. 06. 2024
Část rodinného domu slouží jako kancelář a dílna na podnikání. Ovšem je zde jen jeden elektroměr se sazbou pro domácnost. Mohu nějakým způsobem dávat náklady na elektřinu do vydání a uplatňovat si DPH? Jedná se o fyzickou osobu podnikající, která vede úč. evidenci a je registrovaná k DPH. 
Vydáno: 03. 06. 2024
OSVČ zaplatila sponzorský dar klubu motorkářů na kulturní akci. Byla jí vystavena darovací smlouva o potvrzení finančního daru. Tento klub motorkářů jsme nenašli na ARESu. Není to spolek a pravděpodobně to není ani právnická osoba. Lze tento dar uplatnit v daňovém přiznání jako daňově uznatelný?
Vydáno: 29. 05. 2024
Společnost s r. o., která má jediného jednatele a zároveň společníka, má na účtu 428-Nerozdělený zisk minulých let velký zůstatek (již několik let se účet navyšuje), protože každý rok je s. r. o. v zisku. Je možné z tohoto účtu u s. r. o. (tam nyní má 2 000 000 Kč) - vyplatit podíly na zisku ve výši např. 1 600 000 Kč? Případně pokud ne, jak si může společník a jednatel v jedné osobě vybrat „uspořené peníze“? Chtěl by je užít pro svou soukromou potřebu mimo podnikání. 
Vydáno: 28. 05. 2024