Mzdy
Je možné zaměstnanci, na kterého jsou vedeny exekuce, na základě kterých jsou prováděny srážky ze mzdy, také strhávat ze mzdy odebrané obědy? S tímto zaměstnancem byla sepsána dohoda o srážkách ze mzdy na úhradu čerpaných obědů. Nebo již nesmí být provedena žádná jiná srážka a případné obědy musí uhradit zaměstnavateli např. hotově?
Zaměstnanec byl rok nemocný, nyní by se měl vrátit. Od závodního lékaře máme informaci, že pracovník pozbyl zdravotní způsobilost k dříve vykonávané pracovní činnosti, takže bychom chtěli dát výpověď ze zdravotních důvodů (pokud podle lékařského posudku není zaměstnanec zdravotně způsobilý pro výkon práce). Toto by mělo nastat na konci února. Má zaměstnanec nárok na odstupné? Kdy začne platit flexinovela zákoníku práce nelze asi určit.
Uvádí se do tabulky 05 - Počet zaměstnanců a do přílohy č. 1 Počet zaměstnanců se i zaměstnanec, který měl po celý měsíc pracovní neschopnost a neměl žádné příjmy (je na pracovní neschopnosti už skoro celý rok).
Zaměstnankyně (pedagog) čerpala od 1. 7. 2024 do 12. 1. 2025 PPM. Poté požádala o čerpání ŘD po MD. Její pracovní poměr končí uplynutím doby určité 31. 5. 2025. Z roku 2024 jí zůstala nevyčerpaná ŘD 178,2 hod. Protože v 3Q a 4Q roku 2024 neměla žádný vyměřovací základ, bude se při výpočtu náhrady za ŘD vycházet z pravděpodobného. Od 1. 1. 2025 však došlo k navýšení platu (změna platových tabulek). Z jakého čtvrtletí máme vycházet při výpočtu, jakého pravděpodobného výdělku by dosáhla? Z 4.Q 2024 dle platového výměru k 30. 12. 2024 nebo z 1.Q 2025 dle platového výměru od 1. 1. 2025? Také bychom potřebovali poradit s tím, zda na den svátku, který spadá do doby čerpání ŘD po MD, zadat čerpání ŘD nebo ho vynechat a považovat za odpracovaný den. Má měsíční platový tarif.
Přijali jsme zaměstnance, ve smlouvě má úvazek 40 hodin/týden, mzdu má stanovenou za hodinu 200 Kč/hod. Potřebujeme pomoci vysvětlit, jak postupovat při výpočtu mzdy. např měsíc leden má běžný pracovní fond (při směnách po-pá) bez svátků 22 dní, tj, 176 hodin. Zaměstnanec odpracuje 170 hodin, tedy odměna 34 000 Kč. Co udělat s tím rozdílem neodpracované doby, tj. 6 hodin? To sledujeme v rámci nějakého vyrovnávacího období, nebo se to musí proplatit jako překážka na straně zaměstnavatele, myšleno to tak, že zaměstnavatele nesprávně přiděloval směny a nevyužil celého období? V případě, že se to sleduje v rámci vyrovnávacího období, co když pak na konci takového období bude zbývat část nevyčerpaného/neodpracovaného fondu, máme to proplatit?
Může zaměstnanec na dohodu o provedení práce mít naplánovanou směnu (na měsíc) na 23,5 hodiny? A proplatí se mu 23,5 hodiny? Jde mi o tu 0,5 hodinu. A jak je to u DPČ? A pracovního poměru?
U zaměstnance evidujeme běžné výživné, jednu přednostní a jednu nepřednostní exekuci. Zaměstnanec podal žádost o roční zúčtování za rok 2024 a po jeho provedení mu vyšel přeplatek 5.655 Kč (řádek 23 výpočtu daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti). Je tento přeplatek považován za součást čisté mzdy? Pokud ne, jsme povinni, jakožto zaměstnavatel, ohledně přeplatku kontaktovat příslušný soud a exekuční úřady? Pokud se přeplatek nepovažuje za součást čisté mzdy a vztahovala by se na něj exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, jak se postupuje při srážení na takovou exekuci?
Máme zaměstnankyni, která má slovenské občanství, v ČR má povolení k pobytu. Mohu jí ve mzdě uplatnit daňové zvýhodnění na její děti?
Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci 2 000 Kč měsíčně na jeho penzijní připojištění. Pokud za 10 let zaměstnanec předčasně penzijní připojištění zruší, čímž poruší podmínky smlouvy, musí dodanit v § 6 příspěvky zaměstnavatele. Dodaňuje tak, že podá přiznání k dani z příjmů, anebo mu to dodaní zaměstnavatel ve mzdě včetně odvodů sociálního a zdravotního?
Zaměstnanec podal výpověď, pracovní poměr by měl skončit 31. 1. 2025, nyní je v pracovní neschopnosti. Jak to je s ukončením pracovního poměru, pokud by i 31. 1. 2025 byl v pracovní neschopnosti?
Zaměstnanci ve firmě ABC mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu po-pá v jednosměnném, dvousměnném nebo třísměnném provozu. Příspěvek na stravné poskytuje zaměstnavatel formou elektronických stravenek na stravenkovou v hodnotě 135 Kč, ponechán poměr 45 % hradí zaměstnanec a 55 % hradí zaměstnavatel. V průběhu zkušební doby zaměstnanci obdrží stravenkový paušál v hodnotě 55 % z ceny elektronické stravenky. Nárok na příspěvek na el. stravenku případně stravenkový paušál vzniká zaměstnanci po odpracování 4 hodin. Práce je vykonávána vždy v místě výkonu práce. Jaký je postup pro zdanění a zákonné odvody pro příspěvek na stravné ve formě el. stravenek/stravenkového paušálu v případě přesčasů v sobotu nebo v neděli s ohledem na § 152 písm. c) zákoníku práce a § 156 odst. 2 zákoníku práce? Je v tomto případě nějaký dopad z pohledu vzniku nároku na stravné a cestovní náhrady?
Je u smlouvy o výkonu funkce možné odpuštění sociálního pojištění? Jedná se o předsedu představenstva, který pobírá mzdu a platí z ní samozřejmě sociální a zdravotní pojištění.
Zaměstnanec má dítě, které bylo soudem svěřeno do péče babičky, na toto dítě platí výživné. Nyní je zaměstnanec v exekuci. Může své dítě, které s ním nežije ve společné domácnosti, ale na které platí výživné, uplatnit jako vyživovanou osobu pro účely exekuce?
Zaměstnanec pracuje ve školství (paní uklízečka) a má dle nových platových tabulek od 1. 1. 2025 mzdu 20 180 Kč je zařazena do třídy 2 a platového stupně 12 (to opravdu nedává smysl, státní tabulky pod minimální mzdou). Musíme dorovnat její plat osobním ohodnocením do 20 800 Kč, tj. do minimální mzdy na platovém výměru, nebo je možné platový výměr nechat na 20 180 Kč a dávát jí každý měsíc odměnu? Jak je to se zaručenou mzdou? Např. ve 3. skupině je zaručená mzda 29 120 Kč, ale opět platové tabulky jsou nižší - musíme dorovnou zaručenou mzdu na platovém výměru? A jedná se o měsíční minimální mzdu, resp. měsíční zaručenou, tj. nelze dorovnat plat např. jednou velkou odměnou za rok? Musí vždy vše být na platovém výměru, aby bylo jasně vidět, že daný zaměstnanec má minimální, resp. zaručenou mzdu?
Zaměstnanci mají v roce 2024 u jednoho zaměstnavatele souběžně podepsané smlouvy na HPP a DPP, podepsali prohlášení, příjmy daní zálohovou daní. Mohou u svého zaměstnavatele zažádat o roční zúčtování?
Od 12. 11. 2024 byla uzavřena s pracovníkem dohoda o provedení práce. Prozatím do konce roku 2024 má odpracováno 110 hod. Počítá se dodržení podmínky odpracovat max. 300 hodin za rok za období 12. 11. 2024 až 12. 11. 2025?
Dle zakládací smlouvy obecně prospěšné společnosti jsou jmenováni členové správní rady a členové dozorčí rady. Dle této smlouvy náleží jak členům správní, tak členům dozorčí rady za jejich činnost odměna splatná vždy v prosinci. Výše odměny je vždy stanovena zakladateli společnosti. V ostatních měsících jim žádný příjem zúčtovaný není. Jak se řeší daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění? Pokud bude odměna vyšší než rozhodný příjem (4 000 Kč pro 2024), pod jakým kódem by se člen rady měl přihlásit na ČSSZ? A jaký kód by měl být pak uveden na ELDP? Co se týče zdravotního pojištění, je nutné dodržet minimální vyměřovací základ pouze v prosinci, kdy jim je zúčtován příjem, nebo se musí dělat doplatek do minima i v ostatních měsících bez příjmu?
Musí s. r. o. odhlašovat jednatele společnosti ze sociálního a zdravotního pojištění, když jednatel společnosti s. r. o. pobíral v roce 2024 mzdu na základě smlouvy o jednatelství, ale od roku 2025 bude podnikat na živnostenský list v režimu paušální daně a mzdu žádnou pobírat dále na základě smlouvy o jednatelství nebude, ale smlouva o jednatelství zůstane platná, avšak s příjmem ve výši 0 Kč?
Zaměstnavatel zakoupil do společnosti vozidlo z EU a byl uplatněn reverse charge. Toto firemní vozidlo bude používat zaměstnanec i pro své soukromé účely. Zaměstnanci se bude dodaňovat do mzdy 1 % vstupní ceny vozidla včetně DPH nebo v případě, že byl uplatněn reverse charge, se bude jednat o cenu bez DPH?
Zaměstnavatel chce připívat na životní pojištění svého zaměstnance. Příspěvek je v roce 2024 a následně zřejmě i v roce 2025 osvobozen do 50 000 Kč ročně na straně zaměstnance a daňově uznatelný výdaj na straně zaměstnavatele. Jak se příspěvek chová v případě, kdy je měsíčně překročen limit cca 4.166,- Kč např. měsíční příspěvek by činil 10.000,-Kč. Na straně zaměstnavatele je nad limit uznatelnosti nedaňový výdej, na straně zaměstnance zvyšuji vyměřovací základ pro odvody rozdílem mezi limitní částkou a přeplatkem a následně odvádí obě strany sociální a zdravotní ( tedy v případě měsíčního příspěvku 10.000,- je navýšení vyměřovacích základů o 5.834,-Kč).