Mzdy a platy

Zaměstnanec je od 11/2023 na neschopence, do práce nechce jít dříve než min. v 11/2024. Má povolené od OSSZ neomezené vycházky, pobyt v době DPN má nahlášený v místě svého bydliště. Může tento zaměstnanec vycestovat během neschopenky do zahraničí, aniž by se mohl jeho pobyt kontrolovat ze strany OSSZ, jelikož má neomezené vycházky? Jak může postupovat zaměstnavatel v tomto případě, má nějaké jiné možnosti?

Zaměstnavatel – společnost A zanikla fúzí sloučením s rozhodným datem 1.1.2024, s tím, že k výmazu společnosti A z obchodního rejstříku došlo 30.4.2024. Společnost A ale I v roce 2024 plnila povinnosti jako zaměstnavatel a odváděla srážkovou a zálohovou daň za dohody o provedení práce a zaměstnance (z mezd). 1) Podává se Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti? a. Je to na formuláři pro rok 2023? b. Je tam kod J formuláře? c. Do kdy se podává – do 31/5/2024? d. Jak je to s vyúčtování za r. 2024 (celý) za nástupnickou společnost – zahrnou se do ní i údaje za zaměstnance, které jsou již ve vyúčtování za 01-04/2024 (pokud se tedy podává)? 2) Podává se Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně? a. Je to na formuláři pro rok 2023? b. Je tam kod J formuláře? c. Do kdy se podává – do 31/5/2024? d. Jak je to s vyúčtováním za r. 2024 (celý) za nástupnickou společnost – zahrnou se do ní i údaje za zaměstnance, které jsou již ve vyúčtování za 01-04/2024 (pokud se tedy podává)? V obou případech – jaká je sankce za pozdní podání? Je možné podat bez sankce o pět pracovních dní později. 

Jednatel pracuje pro svou vlastní společnost s r. o., přičemž má smlouvu o výkonu funkce. Odvody na pojistné na sociální zabezpečení jsou za něj placeny stejné jako v případě zaměstnance. Jednatel byl v r. 2023 hospitalizován a byla mu jeden měsíc vyplácena náhrada mzdy, dle ČSSZ (kontroly) mu však na tuto náhradu mzdy nevznikl právní nárok. 1. Je posouzení ČSSZ správné a zda má pak jednatel nárok na výplatu nemocenské od ČSSZ (při splnění délky nemoci), a jaká délka to je v současné době a jaká byla v r. 2023. 2. Zda je možné sjednat smluvně náhradu mzdy pro případ nemoci u jednatele a jak se daný příjem daní u fyzické osoby v r. 2024, je takto sjednaná náhrada daňově účinným nákladem pro s. r. o.? 3. Zda je nyní nutné, aby jednatel vrátil neoprávněně obdrženou náhradu mzdy (v případě, že by byla neoprávněná). 

Jsme základní škola a máme projekt Imlementace reformy - Národní plán obnovy. V rámci projektu zaměstnáváme kariérového poradce, který není pedagogickým pracovníkem. Do které platové tabulky a platové třídy ho máme zařadit? Doplnění otázky: kariérový poradce prostřednictvím kariérových technik, metod a postupů poskytuje poradenské služby, jejichž cílem je pomáhat a podporovat jednotlivce nebo skupiny osob v jakémkoliv věku při rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby zaměstnání a rozvoji kariéry v kterékoliv fázi jejich života.

Rozumím správně výkladu § 127 odst. 3 zákoníku práce, že zaměstnanec, který má příplatek za vedení, nemá do 150 hodin přesčasů ročně nárok na jejich proplácení, pouze jedná-li se o přesčas během víkendu, svátku nebo v noci? Vedoucí zaměstnanec příspěvkové organizace, tedy statutární orgán, nemá nárok na žádné proplácení přesčasů? Ani pokud budou o víkendu či v noci, ani nad rámec 150 hodin ročně?

Jsem příspěvková organizace - škola, máme „dohodáře“, kteří pracují někdy i o víkendu. Jakou výši minimálního příplatku musejí státní organizace svým zaměstnancům pracujícím na dohodu o provedení práce vyplatit – stačí 10 % průměrného výdělku? Byla by výše příplatku stejná za práci ve svátek? Je stejná výše příplatku za práci pro zaměstnance v klasickém pracovním poměru? 

Pokud má zaměstnanec dva pracovní úvazky u jednoho zaměstnavatele – Pracovní smlouvu na HPP a k tomu DPP na jinou činnost, posuzují se tyto dva úvazky odděleně z hlediska pracovní doby? Respektive může být činnost na DPP vykonávána v době, kdy má zaměstnanec na HPP čerpat 30 min přestávku na jídlo a oddech? Konkrétní příklad je pedagožka, která v době obědové pauzy otevírá školní knihovnu a funguje jako knihovnice na DPP. Na HPP si v evidenci pracovní doby vykáže pauzu, ale k tomu dodá výkaz k DPP, kde je vidět, že v tomto čase vykonávala práci v knihovně.

Zaměstnanec u nás měl podepsané prohlášení a jeden hlavní pracovní poměr a dohodu o provedení práce. K 31. 8. skončil v pracovním poměru, kde jsme měsíčně uplatňovali slevu na poplatníka. Od září má již pouze dohodu, od září slevu na poplatníka neuplatňujeme, ale do mzdového listu výplata za DPP na částku 1 000 Kč, 3 000 Kč, 1 200 Kč „vlezla“ zálohová daň. Poplatník nikde jinde pro rok 2024 prohlášení nepodepsal. Pokud by měl podepsané u nás prohlášení na celý rok, můžeme mu udělat roční zúčtování, uplatnit slevu i u příjmů od září na DPP a bylo by to vyřešeno, nebo musíme nějakým způsobem předělat mzdy od září, když u DPP do 10 000 Kč nám „vlezla“ zálohová daň místo srážkové? Je to velký problém? Jak to nejlépe vyřešit, abychom nemuseli předělávat celé mzdy?

Zaměstnanec bude mít v roce 2024 dohodu o provedení práce. Dohodu bude mít uzavřenou od 1. do 31. 3. 2024. Plánuje odpracovat všech 300 hod. za 3 měsíce. Ještě nevíme, kolik odpracuje v lednu, možná jen 10-50 hod. Kdy si poprvé může zaměstnanec vybrat, resp. čerpat dovolenou, tj. za jaký měsíc, již za leden? Kolik hodin dovolená bude mít celkem, pokud opracuje 300 hod.? Počítají se do limitu 300 hod. za rok také hodiny dovolené včetně, nebo může odpracovat rovných 300 hod. a dále mu bude vyplacena další dovolená v kolika hod maximálně, tj. bude mít 300 hod. odpracovaných + X hodin dovolené. 

Zaměstnankyně se vrátila 13. listopadu z rodičovské dovolené. Jaký bude její nárok na dovolenou za letošní rok? Máme 4 týdny dovolené, pracuje 34,75 hodin týdně.

Jsme školské zařízení - středisko volného času, příspěvková organizace zřizovaná ÚSC. Od KÚ jsme obdrželi neúčelový dar. Je možné tento dar použít na platy zaměstnanců nad limit stanovený MŠMT a zřizovatelem (město) jako ostatní zdroj?

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Poskytujeme mimo jiné terénní sociální služby a pobytové odlehčovací služby, využívané převážně seniory. Naše pečovatelky pracují v různých režimech. V terénní službě máme standardní režim rovnoměrný osmihodinový 5 dní v týdnu a nerovnoměrný dvanáctihodinový s vyrovnávacím obdobím 3 týdny. Pobytovou službu poskytujeme v nepřetržitém provozu se směnami 11:25 hodin denní a noční s vyrovnávacím obdobím 6 týdnů a rovnoměrný dvousměnný režim se směnami 7:45 hodin se střídáním týden ranní, týden odpolední, po 5 dnech v týdnu (mimo soboty a neděle). Dotaz spočívá v možnosti čerpání dovolené v souběhu se svátkem. Kromě pobytové služby v nepřetržitém režimu, kde čerpání dovolené v den svátku je možné poskytnout na základě § 91 odst. 3 písm. d) zákoníku práce, je možné u všech ostatních směn včetně standardního osmihodinového režimu 5 dní v týdnu posuzovat práci na základě § 91 odst. 3 písm. f) zákoníku práce? Máme za to, že práce smluvně zajišťované pro uživatele v konkrétním čase, dnech a konkrétní službě prací nutnou se zřetelem na uspokojování životních a zdravotních potřeb obyvatelstva jsou. Našim uživatelům při sjednávání sociálních služeb nabízíme práci ve svátek připadající na všední den stejně jako v pracovní dny. Bude rozdíl v čerpání dovolené, poskytnuté v bloku, jehož součástí je svátek, jímž je den, kdy by jinak naše pečovatelka musela poskytovat výše uvedené služby (má na tento den naplánovanou směnu), a v dovolené na jediný den, svátek, jímž je den s naplánovanou směnou naší pečovatelky? Na tuto věc jsme našli více právních názorů, zcela odlišných. V obou případech o dovolenou žádá zaměstnanec, předpokládáme tudíž, že by rozdíl neměl být a v obou případech by se mělo čerpání dovolené započíst jako dovolená, nikoli svátek. Uvažujeme i v této otázce o standardním režimu směn 8 hodin 5 dní v týdnu práce terénních pečovatelských služeb, nejen nerovnoměrných nebo dvousměnném režimu, jak jsou popsány výše. 

Pokud je se zaměstnancem sjednána v DPČ měsíční odměna s pevně sjednanou týdenní pracovní dobou a státní svátek připadne na jeho plánovanou směnu, kterou tedy z důvodu svátku neodpracuje, tak bude jeho měsíční odměna stejná (nebude krácena) stejně, jako je tomu u pracovních poměrů s měsíční mzdou? 

Kosmetická firma dává jednou za čtvrtletí zaměstnancům finanční limit 10.000 Kč, aby si něco vybrali z produktů, které firma prodává, libovolné množství, jen je potřeba dodržet stanovený limit. Limit je prodejní cena vč. DPH. Jak by se měl tento poskytnutý dar/benefit účtovat z pohledu zaměstnavatele, který zboží musí vyskladnit ze skladu, a jak ze strany zaměstnance – musí se to musí dodaňovat ve mzdě?

Ředitel školy je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Zastupuje ho zástupce statutárního orgánu, který má sjednanou pracovní smlouvu jako „Organizační a koordinační pracovník“ z roku 2018 a v roce 2023 bylo ředitelem školy vytvořené0jJmenování zástupcem statutárního orgánu. Měli bychom v této situaci aplikovat § 124 odst. 2 písm. b) zákoníku práce a statutárnímu zástupci zvýšit jeho současný příplatek za vedení do stejné výše, jako ho má ředitel školy?

Poslanecká sněmovna včera schválila novelu zákoníku práce, která jí byla k projednání vrácena Senátem. MPSV předložilo rozsáhlou transpoziční novelu, jež vznikla po diskusích se zaměstnavateli a odbory. Během nich bylo dosaženo kompromisní úpravy týkající se například práce na dálku a pravidel pro tzv. dohodáře. Novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou v podobě, v níž byla postoupena Senátu.

Lze v jedné dohodě o provedení práce/dohodě o pracovní činnosti sjednat více druhů práce a určit pro každou z těchto činností jinou hodinovou odměnu, např. DPP: a) druh práce č. 1 – odměna 400 Kč/hod., b) druh práce č. 2 – odměna 250 Kč/hod.

Poskytuje se zvláštní příplatek dle § 129 zákoníku práce mistrovi odborného výcviku učiliště za dobu od 1. 7. do 31. 8., tedy v době prázdnin? Pokud ne, musím vystavit k 1. 7. nový platový výměr?

Na základní škole (příspěvkové organizaci města) pracuje na 75% úvazek – pracovní poměr asistenta pedagoga. Dále každý rok dostává malinký úvazek (např. 10 % – každý školní rok je to jiné) od paní ředitelky na učitele ZŠ. Je možné, aby paní ředitelka dávala vždy pracovní poměry na dobu určitou na práci učitele ZŠ, byť na malinký úvazek a vlastně zároveň na souběžný druhý pracovní poměr (pokud to má vliv?)? Pracovní poměry učitele ne vždy na sebe přesně navazovaly, např. byly od 1. 9. 2019 - 31. 7. 2020, 1. 9. 2020 - 30. 6. 2021, 1. 9. 2021 - 30. 6. 2022, 1. 9. 2022 - 31. 7. 2023. Jak by měl být správně učitel ZŠ zaměstnáván a dle jakého ustanovení zákona, má na to vliv jeho vzdělání atd.?

Pokud firma poskytuje vyšší než zákonem stanovené stravné: při cestě 5–12 hodin = 129 Kč, 12–18 hodin = 196 Kč, více než 18 hodin = 307 Kč. Co z toho vyplývá pro zaměstnance a firmu? Jedná se o daňově účinný náklad?