Odměňování a péče o zaměstnance

Je povinností zaměstnavatele poskytovat příspěvek na stravování, nebo pokud nemá jídelnu, musí vydávat stravenky? 

Firma koupila dárek zaměstnanci v hodnotě 1000 Kč poukaz na wellness, 2000 Kč víkendový pobyt přes booking (placeno přes firemní účet) a květiny za 500 Kč. Datum nákupu je v 6/2024 a zaměstnankyně vše dostane předané od firmy po sezóně v 9/2024 jako benefit. Žádné jiné benefity v tento rok nemá. Může být poukaz na wellness a pobyt přes booking osvobozeno jako použití rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu? Musí být na mzdovém listě a pokud ano, tak v jakém měsíci (kdy firma nakoupila, nebo kdy benefit předala zaměstnanci)? Co se týká květin, tak se musí zdanit ve mzdě k datu předání, nebo lze podle nového znění zákona od 2024 najít nějaké osvobození?

Firma zaplatila svému zaměstnanci preventivní onkologickou prohlídku. Předpokládám, že se z hlediska firmy jedná o nedaňový náklad. Jak je to s osvobozením příjmu na straně zaměstnance? Lze toto zahrnout mezi zaměstnanecké benefity?

Ve firmě zaměstnáváme 2 seniory, v rámci péče o zaměstnance máme v plánu nákup měřiče krevního tlaku s EKG (cena do 4 000 Kč) k dennímu sledování zdravotního stavu těchto osob. Lze považovat tento nákup za uznatelný náklad?

Zaměstnankyně v pracovním poměru nastoupila v březnu na mateřskou dovolenou a v srpnu jí chce ředitel školy poskytnout odměnu, která je za období, kdy ještě mateřskou nečerpala, tedy leden až únor. Tato odměna je účelově vyplacená všem zaměstnancům projektu a může být poskytnuta, až v srpnu. Tuto odměnu musí dostat všichni účastníci, kteří se na tom projektu podíleli. Mohu vyplatit tuto odměnu i zaměstnankyni, která je v srpnu na mateřské dovolené? 

Máme více zaměstnanců ve stejné pozici - stejná náplň činnosti a pozice v pracovní smlouvě. Bohužel ne všichni zaměstnanci na této pozici mají stejný základ ve mzdovém dodatku. Rozdíly vznikly zejména z doby, po kterou jsou u nás zaměstnání. Jako možné řešení vidím ve zpracování směrnice, kde jsou stanovena kritéria pro hodnocení. Směrnice by obsahovala cca 19 hodnoticích kritérii (hard a soft skills). Jednotlivá úroveň těchto kritérií je bodově ohodnocena. Na základě konečného součtu a stanovených pravidel jsou zaměstnanci ohodnoceni a zatřízeni do 3 skupin - junior, senior, master. Tyto tři skupiny mají stanové základy. Lidé v těchto jednotlivých skupinách mají stejné základy - tím by byla zajištěno, že nedochází k diskriminaci. Lidé by byli s těmito pravidly a výsledky seznámeni. Je toto prosím dostatečný nástroj, který by firmu v případě kontroly od inspektorátu práce ochránil? Na co si dát případně pozor?