Povinnosti účastníků správy daní, místní příslušnost
Poplatník prodal v roce 2025 pozemek, příjmy použil na nákup jiného pozemku, na kterém staví nemovitost pro vlastní bytovou potřebu. Může být v tomto případě využito osvobození z důvodu použití prostředků pro vlastní bytovou potřebu? Je na oznámení použití prostředků formulář, který se dává na FU?
Fyzická osoba dostala družstevní byt od svého otce (byl na ni bezúplatně převeden družstevní podíl). Pokud měl tento byt v době nabytí hodnotu vyšší jak 5 mil. Kč, je povinna tato osoba podat Oznámení o osvobozeném příjmu dle §38 v? Pokud ano a tato osoba podá dobrovolně dodatečně oznámení např. až za 3 roky bez výzvy a hodnota nabytého podílu v okamžiku nabytí bude těsně nad hranicí povinnosti pro oznámení, bude tedy sankce stále v řádu jednotek tisíců korun (0,1%)? Nebudou účtovány žádné další sankce?
Česká společnost prodává drogistické zboží. V rámci podpory prodeje chce vybrat několik zaměstnanců, kterým předá vzorky zboží, které prodává. Zaměstnanec natočí se vzorkem krátkou reklamu na sociální síť a podle dohodnutého klíče (počet zhlédnutí apod.) dostane za tuto reklamu finanční odměnu. Narážíme v praxi na tyto problémy: zda odměna, která se vyplatí zaměstnanci, je příjmem podle § 6 (tato osoba má jinou pracovní náplň, než je propagace produktů), a také i zaměstnanec vzorek nechá – pokud by měl vzorek vracet, nebude to pro něj zdaleka tak atraktivní. Reálně se vzorek samozřejmě celý nespotřebuje při reklamě. Nehrozí zde nějaký dodatečný nepeněžní příjem, můžeme považovat spotřebu vzorků za daňově uznatelnou?
Dobrý den,
jde mi konkrétně o doručování ODD k nedobytným pohledávkám u dlužníka v konkursu a tím pádem DUZP podle §46/1/a ZDPH. Ten říká, že je to den doručení dlužníkovi. Kdo je dlužník vymezuje §46/8.
Nicméně otázkou je, zda se náhodou nemá upřednostnit §246/1 insolvenčního zákona a DUZP bude doručením dokladu insolvenčnímu správci (pakliže u dlužníka probíhá insolvenční řízení). Komu tedy doručit opravný daňový doklad?
Ovlivní odpověď skutečnost, pakliže dotčené plnění nesouvisí s majetkovou podstatou. Resp. úpravou ZD u věřitele nedojde ke snížení pohledávek, které má přihlášené v insolvenčním řízení.
Podnikatel, fyzická osoba, neplátce DPH, ukončil podnikání zrušením živnostenského listu ke dni 21. 10. 2025. Bylo nahlášeno na finanční úřad, OSSZ i zdravotní pojišťovnu. V živnostenském rejstříku bylo zaneseno ukončení k 21. 10. 2025. Dne 22. 10. 2025 zemřel. Je potřeba podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob ke dni úmrtí, nebo podává se daňové přiznání, vzhledem k tomu, že měl ukončenou živnost 21. 10. 2025 a zemřel následný den, v termínu 31. 3. 2026? Jak to bude prosím s přehledy na sociální a zdravotní pojištění?
Společník firmy obdržel dividendy, zaplatil z nich daň a vyplatil si je. Dividendová platba proběhla v eurech a v jeden den překročila částku 270 000 Kč. Podle mých informací je možné z pokladny vyplatit fyzické osobě nebo firmě maximálně 270 000 Kč za den. Můžete mi prosím potvrdit, zda byl postup společníka v tomto případě v souladu s předpisy?
Nová podnikatelka bude v roce 2025 vybavovat ordinaci (nákup zařízení, úpravy prostorů), ale první zákazníky a tržby očekává až v roce 2026 (např. únor).
Dotaz: Podle jakého zákona/parametru se určuje datum zahájení samostatné výdělečné činnosti pro:
Živnostenský úřad (podle živnostenského zákona)
Finanční úřad (podle zákona o dani z příjmů)
Konkrétní nejasnosti: - možné momenty zahájení:
Moment A: Zahájení přípravných prací (nákup vybavení, úpravy ordinace) - bez kontaktu s veřejností/zákazníky
Moment B: Otevření ordinace a první fakturace zákazníkovi;
Klíčové otázky:
Berou oba zákony stejný okamžik jako zahájení činnosti?;
Který z momentů (A nebo B) je rozhodující pro:
- Živnostenský úřad,
- Daň z příjmů fyzických osob
- Případně Sociálku?;
Mohou nastat situace, kdy se data zahájení podle obou zákonů liší?;
Praktický dopad: podnikatelka chce využít ustanovení, že výdaje za rok předcházející (rok 2025) zahájení činnosti dle par. 5/7 DZP uplatní až s otevřením ordinace v roce 2026. Pokud by však zahájení činnosti bylo dle DZP už v 2025, tak by je musela uplatnit v roce 2025 a byla by v daňové ztrátě což nechce.;
- Možný problém s pozdním oznámením na živnostenský úřad na datum zahájení činnosti
Je OSVČ, neplátce DPH, povinna hlásit na nějakou instituci (FÚ, zdravotní pojišťovna, ČSSZ) číslo bankovního účtu?
Při daňové kontrole chybí podnikateli doklad o likvidaci myčky a jejím odevzdání do sběrného dvora. Takto bylo uvedeno v kartě majetku při vyřazení. Lze takový doklad nějak nahradit, např. čestným prohlášením, že myčku předal do sběrného dvora, ale nebylo vydáno potvrzení?
Vedu daňovou evidenci fyzickým osobám, plátcům DPH, mající české DIČ a uskutečňující zdanitelná plnění pouze v rámci ČR. V souvislosti s novou oznamovací povinností zjišťuji další povinnosti vyplývající z AML zákona a nejsem si jistá, jestli jako účetní jsem měla povinnost (a právo) vyžádat si doklad totožnosti. Jsem zděšená tím, co všechno bych měla vyžadovat, kontrolovat, a to pod hrozbou likvidačních sankcí.
Živnostník měl živnost a pracoval v paušálním režimu v prvním stupni. Odpracoval tak tři měsíce. A pak živnost ukončil a šel pracovat do práce. Musí na konci roku podat přiznání k daní z příjmů a podat přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu, nebo nemusí nic dělat?
Firma, která už funguje několik let, bude mít novou provozovnu, a ta bude její první provozovnou. Dosud měla pouze sídlo. Co je vše potřeba vyplnit v případě, že bychom to chtěli vyřídit přes datovou schránku? Je potřeba vyplnit jednotný registrační formulář, nebo stačí vyplnit pouze změnový list JRF, když jsme ještě jednotný registrační formulář nevyplňovali? A máme ho poslat na živnostenský úřad v místě, pod které spadá místo nové provozovny, nebo místo sídla firmy? Je v pořádku, když na živnostenský úřad odešleme jako přílohu nájemní smlouvu, na jejímž základě si pronajímáme dané místo, kde budeme mít provozovnu? Pronájem už máme dva měsíce, ale zatím se vše připravuje, takže činnost v této provozovně začne až od března. Vím, že zahájení činnosti v provozovně by se mělo hlásit alespoň tři dny před začátkem činnosti v této provozovně. Jakým způsobem to ještě ohlásit finančnímu úřadu? Vyplní se „Oznámení o změně registračních údajů“ 2. ODDÍL - Organizační složky obchodního závodu, 15 Organizační složky podniku a do b) se vyplní číslo 1 (v případě že společnost doposud žádnou provozovnu neměla a tato bude její první) a poté vyplnit pouze 1. Oddíl Identifikační údaje a tím by to bylo vše a už se nic dalšího nevyplňuje a takto se to odešle na finanční úřad?
Koho se týká Oznámení o určení kontaktní osoby pro oznamování nekalých obchodních praktik Finančnímu analytickému úřadu nejpozději do 3. 3. 2025 dle vyhlášky č. 420/2024 Sb.? Všech zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců - účetních, OSVČ všech, ve všech oborech podnikání? Při vyplňování vzoru Oznámení o určení/změně kontaktní osoby hned v 1. řádku „typ povinné osoby dle AML zákona“ jsem tam nikde nenašla strojírenství, ve kterém podnikáme. A na mail nám přišlo od naší SW firmy, že se týká všech účetních a jejich klientů.
V roce 2024 jsem obdržel výplatu státních spořicích dluhopisů ve výši 10 milionů korun. Musím tuto výplatu oznámit finančnímu úřadu?
Je možný tento postup správkyně daně k poskytnutí informací? A pokud není, jaké je možné odvolání a jak má správkyně i firma postupovat? Správkyně daně zavolá na kontakt na podaném přiznání k dani z přidané hodnoty, kde vznikl odpočet daně a žádá o zaslání faktur dokazující odpočet. Kontakt jí oznámí, že faktury jí zašle, ale je nemocný a není v kanceláři. Správkyně se znovu ozve druhý den dopoledne formou SMS s tímto oznámením „Dobrý den, pokud mi do hodiny nepošlete zdůvodnění a 3-4 faktur k nadměrnému odpočtu DPH firmy XY za srpen, budu muset předat vedení neúplné podklady s informaci, že neposkytujete součinnost.“
Jsme střední škola, zřízená krajem. Naše mzdová účetní poslala na finanční úřad pozdě vyúčtování daně z příjmů fyzických osob 2023, tzv. tvrzení daně, ale daň byla během roku 2023 řádně placena. Byla nám FÚ předepsána pokuta za pozdní podání tvrzení daně. Zažádali jsme o prominutí. Není ještě vyřízeno, tedy jsme zatím pokutu uhradili. Neprominutou částku budeme požadovat po mzdové účetní? Jak správně v tomto případě postupovat a jak o tomto správně účtovat?
Má veřejná výzkumná instituce povinnost zapsat majitele do evidence skutečných majitelů ?
Správce z registračního oboru FÚ nám sdělil, že společnos, plátce DPH, má hlásit všechny bankovní účty, které používá ve své ekonomické činnosti. Je to tak?
Zaměstnanec uplatňuje odpočet úroků z hypotečního úvěru. Ve smlouvě o hypoteč. úvěru je rozdělena celková částka poskytnutého úvěru na účelovou část na koupi pozemku vč. rodinného domu a na neúčelovou část, u které není uveden žádný účel. V potvrzení o úrocích je celková částka bez zmínky o účelové a neúčelové části úvěru.
Pokud si zaměstnanec sám určil podíl účelové části úroků z celkové částky a zapsal tuto částku do Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023, může mu zaměstnavatel provést roční zúčtování?
Dobrý den,
potřebovala bych poradit s problematikou DPH - máme firmu, která obchoduje s použitým zbožím (autobazar) dle § 90 zákona o DPH.
Firma začala pořizovat použité zboží také od osob povinných k dani - plátců DPH z jiných členských států EU. Chci se zeptat, zda toto pořízení zboží my uvádíme někde do DPH a musíme uplatnit systém reverse charge (domnívám se, že bychom neměli, jelikož u použitého zboží není nárok na odpočet DPH).
A dále, když použité zboží prodáváme do EU osobě povinné k dani - též plátci DPH, zda se toto plnění vykazuje v přiznání k DPH a do souhrnného hlášení? Tady se zase domnívám, že by mělo jít jen do ř. 26, ale do souhrnného hlášení nikoliv...