Překážky v práci

Zaměstnankyně vdává dceru, obřad se koná v pátek, kdy má naplánovanou pracovní směnu. Má nárok na placené volno? Jak se tato překážka v práci prokazuje - je nutný oddací list od dcery?

Zaměstnanec měl na čtvrtek nahlášeno neplacené volno. V pondělí onemocněl a nemocný byl až do pátku. Jak teď postupovat s jeho mzdou? V pondělí, úterý, středa pátek bude mít nemoc a ve čtvrtek neplacené volno? 

Zaměstnanec pracující ve firmě od roku 2016, v roce 2025 byl na operaci a pak dlouhé rehabilitaci. 31.3. do 31. 8. 2025. Dovolenou za rok 2024 má vybranou. Firma má také navyšenou dovolenou na 25 dnů za rok . Má zaměstnanec nárok za rok 2025 dovolenou 25 dnů, když bude pracovat až do 31. 12. 2025 (dovolená se počítá za hodinách).

Je možné vyplácet zaměstnanci rozdíl mezi náhradou mzdy od OSSZ a jeho průměrným výdělkem při dlouhodobé nemoci zaměstnance? Jedná se z pohledu daně z příjmu fyzických osob o zdanitelných příjem, který podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění? Zaměstnavatel by měl vytvořenou směrnici, kterou by upravoval nárok na toto dorovnání, bylo by toto daňovým nákladem organizace?

Máme pedagogy na dohody konané mimo pracovní poměr. Mají naplánované směny dle rozvrhu výuky. O letních prázdninách čerpají řádnou dovolenou (ve dnech, na které připadá výuka). Ne všem však nárok stačí na pokrytí celých dvou měsíců. Je zaměstnavatel povinen přidělovat jim práci, příp. vyplatit náhradu mzdy z důvodu překážek na straně zaměstnavatele?

Paní ředitelka školy (příspěvkové organizace města) odstoupila z funkce k 31. 8. 2025. Již víme, že "nabídnutou" práci paní učitelky na II. stupni ZŠ nepřijme, a proto jí nový pan ředitel dá 1. 9. 2025 výpověď v souladu s ustanovením § 52 písm. c) zákoníku práce. Její výpovědní doba poběží od 1. 9. do 1. 11. 2025, tj. pracovní poměr skončí až ke dne 1. 11. 2025. Nový pan ředitel se s původní paní ředitelkou dohodnul, že bude na překážkách, tj. hodiny se jí proplatí průměrem a do práce již od 1. 9. nepřijde. 1) Jedná se o ten průměr, ze kterého se vypočítává částka proplacené dovolené nebo lékař? 2) Můžeme odstoupivší paní ředitelce nařídit čerpání dovolené např. od 15. září do 26. září, protože má ještě zbytek dovolené 10 dní, tj, 80 hod? Jakým způsobem jí to má pan nový ředitel sdělit? Stačí ústní sdělení nebo doporučený dopis? Jaká forma je nejjednodušší, resp. právě obhajitelná, protože původní paní ředitelka již do školy vůbec nedorazí.

Zaměstnanec čerpal od pondělí 21. 7. do pátku 25. 7. řádnou dovolenou. V pondělí 28. 7. měl přijít do práce, ale oznámil zaměstnavateli, že je od pátku 25. 7. v pracovní neschopnosti. Zaměstnavateli se tento postup nelíbí (nebyl neprodleně zaměstnancem informován o začátku pracovní neschopnosti). Je možné postupovat tak, že první den pracovní neschopnosti, tj. pátek 25. 7. bude vykázán jako den řádné dovolené zaměstnance a náhrada mzdy za pracovní nesch. bude zaměstnanci vyplacena až od pondělí 28. 7.? Nebo jak může zaměstnavatel "potrestat" zaměstnance za pozdní oznámení pracovní neschopnosti? Může mu za pátek 25. 7. náhradu mzdy neposkytnout/pokrátit? Který z navrhovaných postupů je v pořádku?

Má zaměstnanec nárok na placené volno na nezbytně nutnou dobu (překážka v práci), pokud jde na dentální hygienu?

Zaměstnankyně nastoupila do práce po nemoci delší více než 8 týdnů. Byla odeslána k závodnímu lékaři na mimořádnou lékařskou prohlídku. Lékař, ale požaduje po zaměstnankyni výpis ze zdravotní dokumentace od jejího obvodního lékaře, který je nyní na dovolené. Takže se mimořádná lékařská prohlídka nestihne do pěti pracovních dnů a od 6 dne bude muset být na překážkách ze strany. A tady je můj dotaz - jde také o překážky na straně zaměstnavatele, i když se čeká na výpis zdravotnické dokumentace od obvodního lékaře zaměstnance? 

Zaměstnanec na DPP má přesně rozvrženou pracovní dobu v pracovní smlouvě (smlouva na 10 měsíců, jedná se o cca 1-2 hodiny v pondělí až pátek). Dříve jsme tak neměli a flexibilita vyhovovala více oběma stranám. Nyní tedy nastavujeme dle zákona a setkávám se s danou situací prvně. Bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy a započítavají se hodiny jako odpracované v případech absence v pracovní době dle smlouvy z důvodu: - jde k lékaři, - musí zůstat doma s nemocným dítětem, - jeho zdravotní indispozice.

Pokud byl zaměstnanec lékařem uznán dočasně práce neschopným, lze se souhlasem zaměstnance pro první 3 dny nemoci čerpat tzv. sick day či jinou překážku v práci přiznanou zaměstnavatelem nad rámec zákona (na základě interního předpisu či kolektivní smlouvy) s tím, že tedy za první 3 pracovní dny zaměstnanec obdrží plnou mzdu a od 4. pracovního dne již bude zaměstnavatel platit standardní náhradu mzdy při DPN dle § 192, odst. 1 a 2 zákoníku práce? Tuto náhradu mzdy při DPN bude zaměstnavatel platit max. do 14. kalendářního dne nemoci. Standardně bychom tuto situaci řešili požádáním lékaře, aby začátek nemoci opravil, ale bohužel se setkáváme s tím, že to lékaři odmítají a my je žádným způsobem nedonutíme.