Roční zúčtování záloh na daň z příjmů
Zaměstnanec si nechal provést roční zúčtování daně. Pak se ale zjistilo že má příjem podle § 9 (nájem) 18.000 Kč a dále pak příležitostný příjem za výzkum veřejného mínění dle § 10 ve výši 3.000 Kč. Musí nebo nemusí podat daňové přiznání? Vzhledem k tomu, že z příležitostného příjmu má příjem „jen“ 3 000 Kč, tak se jedná o příjem osvobozený, uvedl by do daňového přiznání jen příjem z pronájmu ve výši 18.000 Kč. Ale u zaměstnance není povinnost podat přiznání do příjmu 20.000 dle § 38g odst. 2.
Zaměstnanec chce provést roční zúčtování daně a odečíst úroky z nové smlouvy o úvěru. Dodal potvrzení o zaplacených úrocích ve výši Kč 144 000 za rok 2024. Smlouva o úvěru byla podepsaná 26. 4. 2024, ve výpisu z katastru bylo zástavní právo uvedeno takto - právní účinky zápisu 2. 5. 2024, zápis proveden 24. 5. 2024. Jakou maximální částku mohu uplatnit jako odpočitatelnou položku v § 15 za rok 2024? Které datum je pro mne rozhodné? Musí být splněno k 1. dni v měsíci, aby mohl být za tento měsíc odpočet?
Zaměstnanec má hypotéku na rodinný dům už 10. rok a po celou dobu uplatňuje hypoteční úroky. V roce 2024 refinancoval a zároveň přikoupil investiční byt. Takže hypotéka řádně narostla. Vzhledem k tomu, že bytovou potřebu naplňuje pouze původní rodinný dům tak mám dotaz jak postupovat. Napadá mě rozdělit částku hypotéky připadající na původní rodinný dům a na nový investiční byt. A ve stejných procentech pak rozdělovat i úroky z hypotéky. A uplatnit pouze ty připadající na rodinný dům splňující bytovou potřebu. Je toto navrhované řešení správné nebo jak postupovat? Při takovéto změně hypotéky stále platí limit 300 000 Kč, protože je bytová potřeba obstarána před 1. lednem 2021?
Měli jsme zaměstnankyni, která ukončila pracovní poměr 31. 8. 2024. Naším zaměstnancem byla od 1. 1. 2024 do 31. 8. 2024. Uplatňovala daňové zvýhodnění na 3 děti. Od září 2024 dosud je v evidenci Úřadu práce. Požádala o roční zúčtování, protože jsme její poslední zaměstnavatel. Hrubou mzdu za rok 2024 (1-8) měla 240 000 Kč. Můžeme v rámci ročního zúčtování uplatnit její tři děti 12 měsíců každé, prostě každé dítě celý rok 2024?
Máme zaměstnankyni od 5/2024. V měscících 1-4/2024 byla na Úřadě práce. Je invalidní II. stupně. Nyní budeme dělat roční zúčtování a chtěli bychom v něm uplatnit slevu na invaliditu za celý rok 2024. V Prohlášení máme X u základní slevy na invaliditu písm. c) a Prohlášení je podepsané od května 2024. Jak a kam zapíšeme slevu na invaliditu za leden až duben 2024? Samozřejmě, že nám zaměstnankyně doložila, že byla invalidní II. stupně po celý rok 2024.
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr k 30. 11. 2024 u společnosti A. Od 1. 12. 2024 je na pracovním úřadě. Může požádat společnost A o vyúčtování daní za rok 2024, nebo na to nemá nárok? Pokud má nárok, co by měl vše doložit?
Uvádí se do tabulky 05 - Počet zaměstnanců a do přílohy č. 1 Počet zaměstnanců se i zaměstnanec, který měl po celý měsíc pracovní neschopnost a neměl žádné příjmy (je na pracovní neschopnosti už skoro celý rok).
Zaměstnanec přinesl do účtárny jako podklad pro roční zúčtování, potvrzení o zaplacených úrocích z úvěru. Úvěr byl konkrétně sjednán na pořízení fotovoltaiky na jeho jeho rodinný dům. Samotný rodinný dům splňuje veškeré zákonné podmínky (zaměstnanec je jeho vlastníkem, jedná se o rodinný dům, kde má zaměstnanec trvalé bydliště a také zde trvale žije). Předmětný úvěr byl sjednán konkrétně pro účely pořízení fotovoltaiky na tento rodinný dům. Můžou být uplatněny tyto uhrazené úroky ( na základě Potvrzení o uhrazených úrocích) v rámci ročního zúčtování? A dále, pokud by zaměstnanec následně / zpětně obdržel státní dotaci na pořízení této předmětné fotovoltaiky, jak by se tato skutečnost projevila / zohlednila u výše úroků, které by bylo možné uplatnit v rámci ročního zúčtování?
Zaměstnanec doložil až nyní zaměstnavateli od soudu rozsudek, že děti se svěřují do péče otce. Rozhodnutí nabylo právní moci 17. 6. 2024. Předtím byly děti svěřeny do pěstounské péče. Od kterého měsíce lze uplatnit daňové zvýhodnění na tyto děti? Dále až nyní v lednu 2025 doložil, že je invalidní 1. stupně. Chtěli bychom vše zúčtovat (jak děti, tak invaliditu) v ročním zúčtování za rok 2024. Je to možné?
U zaměstnance evidujeme běžné výživné, jednu přednostní a jednu nepřednostní exekuci. Zaměstnanec podal žádost o roční zúčtování za rok 2024 a po jeho provedení mu vyšel přeplatek 5.655 Kč (řádek 23 výpočtu daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti). Je tento přeplatek považován za součást čisté mzdy? Pokud ne, jsme povinni, jakožto zaměstnavatel, ohledně přeplatku kontaktovat příslušný soud a exekuční úřady? Pokud se přeplatek nepovažuje za součást čisté mzdy a vztahovala by se na něj exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, jak se postupuje při srážení na takovou exekuci?
Máme zaměstnankyni, která má slovenské občanství, v ČR má povolení k pobytu. Mohu jí ve mzdě uplatnit daňové zvýhodnění na její děti?
Zaměstnanec požádal u zaměstnavatele o roční zúčtování daně. V ročním zúčtování si přeje uplatnit příspěvky na životní pojištění. K žádosti ale dodal pouze potvrzení pojišťovny o uhrazených příspěvcích. Smlouvu údajně nemá a nemůže ji najít. Je zaměstnavatel povinen provést roční zúčtování i bez doložení pojistné smlouvy?
Zaměstnanec doložil potvrzení o platbách příspěvků účastníka doplňkové penzijní spoření, od základu daně může být za zdaňovací období odečteno 2 000 Kč, dále pak doložil smlouvu, vznik smlouvy je 1. 9. 2024, ve smlouvě je uveden příspěvek účastníka 1 700 Kč, tzn. podle smlouvy nemá nárok na odpočet od základu daně. Má se zaměstnavatel při ročním zúčtování držet smlouvy a nepřihlížet k potvrzení, nebo je rozhodující potvrzení o možném odpočtu (zaměstnanec údajně poukázal mimo smluvní příspěvek jednorázově 2 000 Kč)?
Zaměstnanci mají v roce 2024 u jednoho zaměstnavatele souběžně podepsané smlouvy na HPP a DPP, podepsali prohlášení, příjmy daní zálohovou daní. Mohou u svého zaměstnavatele zažádat o roční zúčtování?
1. Zubař zaměstnává v ordinaci zdravotní sestru na HPP, která má dovolenou 14 dní v létě a 14 dní v zimě. Může si zubař zavolat na pomoc v době dovolené své zdravotní sestry jinou zdravotní sestru, která má uzavřen HPP v nemocnici, a vyplatit jí tuto pomoc jako příležitostný příjem? Nebo to nepřichází v úvahu a bude to posuzováno jako závislá činnost? Pokud by tato pomoc proběhla jednorázově 1× ročně po dobu 1 měsíce a nebylo by to 2× ročně po 14 dnech, bude odpověď stejná? Příjem by byl do 50 000 Kč.
2. Pokud fyzická osoba, důchodce, zpracuje pro jednu firmu DPPO, bude se to posuzovat jako příležitostný příjem do 50 000 Kč?
3. Pokud fyzická osoba, důchodce, provede jednorázový úklid pro s. r. o. do 50 000 Kč, bude se to posuzovat jako příležitostný příjem?
4. Spolek tělovýchovná jednota má trenéry dobrovolníky. Je možné jednorázový trénink za 1 měsíc považovat za jednorázový příjem do 50 000 Kč?
U zaměstnavatele (Z1) dochází k odštěpení (Z1 je v pozici rozdělované společnosti) se vznikem nové nástupnické společnosti (zaměstnavatel Z2). Právní účinky přeměny nastanou k 1.12.2024. V souvislosti s přeměnou přechází konkrétní zaměstnanci k novému zaměstnavateli (Z2). Jakmile nová společnost (Z2) vznikne, registruje je mj. jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti na FÚ, zaregistruje se jako zaměstnavatel na OSSZ a ZP. Všechna práva a povinnosti z pracovně právních vztahů u konkrétních zaměstnanců přechází k 1.12.2024 ze zaměstnavatele Z1 na zaměstnavatele Z2. Z hlediska daně z příjmů ze závislé činnosti prosím o následující: 1) Potvrzení o zdanitelných příjmech. Z2 bude vydávat zaměstnanci potvrzení o zdanitelných příjmech za celý rok 2024? Nebo vydá potvrzení zaměstnavatel Z1 za 1-11/2024 a Z2 za 12/2024? 2) Vyúčtování daně za 2024. Do vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnost za 2024 zahrne Z1 přecházející zaměstnance za období 1-11/2024 a zaměstnavatel Z2 za 12/2024?
Chci se zeptat jak to je se zdaněním a zaúčtováním, když firma A poskytuje své dceřiné firmě B dobrovolný příplatek mimo základní kapitál (příplatek již firma A nebude chtít vrátit po firmě B) jak to bude se zaúčtováním ve firmě A a zaúčtováním firmy B. A jak to je z pohledu daní?
Náš zaměstnanec podepsal začátkem roku prohlášení k dani, kde uvedl děti s tím, že si chce nárokovat daňové zvýhodnění měsíčně. Koncem března si to rozmyslel a chce toto měsíční zvýhodnění přerušit s tím, že si požádá o roční zúčtování daně, kde se mu zbývající část vrátí hromadně jako AB.
Dle § 35d odst. 8 zákona o daních z příjmů se stanovuje termín pro výplatu přeplatku na dani z ročního zúčtování záloha daňového zvýhodnění a doplatku na daňovém bonusu nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období. Při zpětné kontrole mezd nastala situace, že přeplatek na dani za rok 2023 nebyl zaměstnanci promítnutý do mzdy za březen 2024. Je možné provést roční zúčtování daně za rok 2023 do mzdy zaměstnance za duben 2024, resp. hrozí ze strany finančního úřadu sankce v případě tohoto postupu, či je vhodnější, aby zaměstnanec provedl storno žádosti o roční zúčtování daně a podal si u finančního úřadu daňové přiznání sám?
Jak postupovat v případě, že zaměstnanec neoprávněně požádal o roční zúčtovaní daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2023? Mzdové účetní nesdělil, že má příjmy z pronájmu. Uvedený zaměstnanec je tak povinen podat řádné daňové přiznání, které ale již bude podáváno po provedeném ročním zúčtování - takto bude uvedeno i v Potvrzení o zdanitelných příjmech, část 14. Dotaz směřuje na to, zda je nutné provést opravu ročního zúčtování dle postupu uvedeném v § 38i odst. 5 zákona o daních z příjmů (jedná se o daň vybíranou plátcem daně pod jeho majetkovou odpovědnosti) nebo je možné uvedené zohlednit až v rámci podaného řádného daňového přiznání korekcí na ř. 84 daňového přiznání k dani příjmů fyzických osob, kde jsou uváděny zálohy k dani z příjmů ze závislé činnosti (tj. zde by byla uvedena částka sražené zálohy snížená o vzniklý a vyplacený přeplatek z ročního zúčtování, resp. zde by mohla být uvedena i záporná částka, pokud byl zaměstnanci vyplacen přeplatek z ročního zúčtování, který byl vyšší než suma záloh na daň za rok 2023).