66381/26/7700-50123-713179 Metodický pokyn k zabezpečení úhrady pravomocně přiznaných adhezních nároků

Schválený: 05.10.2026

66381/26/7700-50123-713179

METODICKÝ POKYN

K ZABEZPEČENÍ ÚHRADY PRAVOMOCNĚ PŘIZNANÝCH ADHEZNÍCH NÁROKŮ

GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ

Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1

Sekce správy daní

Odbor daňového procesu

Všem finančním úřadům, včetně Specializovaného finančního úřadu

I---------------------I------------------------------------------------------I
I Účinnost            I 15. října 2026                                       I
I---------------------I------------------------------------------------------I
I Důvod přijetí       I Adhezní nároky představují specifický typ pohledávek I
I                     I vznikajících v trestním řízení, které vyžadují jasné I
I                     I a právně ukotvené postupy ze strany správce daně.    I
I                     I Metodický pokyn vymezuje závazný rámec pro           I
I                     I zabezpečení úhrady těchto nároků, sjednocuje jejich  I
I                     I procesní uchopení a poskytuje úředním osobám         I
I                     I Finanční správy ČR praktické vodítko pro efektivní a I
I                     I zákonný výkon práv poškozeného státu.                I
I---------------------I------------------------------------------------------I
I Oblast úpravy       I z. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním        I
I                     I (trestní řád, dále též "TŘ")                         I
I                     I z. č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále též "DŘ")       I
I                     I z. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a         I
I                     I exekuční činnosti (exekuční řád, dále též "EŘ")      I
I                     I z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení I
I                     I (insolvenční zákon, dále též "IZ")                   I
I                     I z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též "OZ")  I
I                     I z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též     I
I                     I "OSŘ")                                               I
I---------------------I------------------------------------------------------I
I Agenda              I Postupy správce daně při zabezpečení úhrady          I
I                     I pravomocně přiznaných adhezních nároků               I
I---------------------I------------------------------------------------------I
I Základní ustanovení I § 228 TŘ                                             I
I                     I § 1 odst. 2 a § 10 odst. 3 DŘ                        I
I---------------------I------------------------------------------------------I
I Předcházející       I -                                                    I
I metodické materiály I                                                      I
I---------------------I------------------------------------------------------I
I Související         I Metodický pokyn ke spolupráci orgánů Finanční správy I
I metodické materiály I České republiky s orgány činnými v trestním řízení   I
I                     I v oblasti daňových a souvisejících trestných činů    I
I                     I č. j. 43954/22/7700-00131-051126 ze dne 14. 9. 2022  I
I                     I Taktický postup upravující některé organizační       I
I                     I postupy orgánů Finanční správy v trestním řízení a   I
I                     I v řízeních navazujících č. j.                        I
I                     I 66382/26/7700-50123-713179 ze dne 30. 9. 2026        I
I                     I Metodický pokyn Vymáhání prostřednictvím soudního    I
I                     I exekutora č. j. 13350/26/7700-30133-051278 ze dne 7. I
I                     I 4. 2026                                              I
I                     I Taktický postup Uplatnění daňových pohledávek v      I
I                     I insolvenčním řízení č. j. 53550/26/7700-30136-052092 I
I                     I ze dne 19.08.2026                                    I
I---------------------I------------------------------------------------------I
I Technické postupy v I -                                                    I
I IS/Úlohy IS ADIS    I                                                      I
I---------------------I------------------------------------------------------I
I Přílohy             I Vzor žádosti o vyznačení doložky právní moci a       I
I                     I vykonatelnosti, vzor výzvy k dobrovolné úhradě, vzor I
I                     I dohody o úhradě škody.                               I
I---------------------I------------------------------------------------------I
I Judikatura,         I -                                                    I
I literatura          I                                                      I
I---------------------I------------------------------------------------------I

Anotace:

Metodický pokyn upravuje základní organizačně-právní kroky OFS při zabezpečení úhrady pravomocně přiznaných adhezních nároků dle § 228 TŘ, které vznikly v důsledku daňové trestné činnosti (dále jen „adhezní nároky“).

Metodický pokyn se věnuje úkonům, které správce daně učiní po přiznání adhezního nároku, a možnostem, které má v oblasti vymožení přiznaných finančních prostředků. V prvé řadě správce daně po přiznání adhezního nároku zpravidla vyzve odsouzeného k dobrovolné úhradě, k níž mu stanoví lhůtu 15 dnů.

V případě neuhrazení ve lhůtě stanovené výzvou k dobrovolné úhradě se nabízejí následující čtyři varianty, jak úhradu adhezního nároku zajistit.

Dohoda o způsobu úhrady škody mezi správcem daně a odsouzeným

(část třetí MP)

Dohoda o způsobu zabezpečení úhrady pravomocně přiznané škody je právním jednáním mezi správcem daně a odsouzeným.

Jejím obsahem je úprava způsobu a podmínek, za nichž odsouzený splní svůj závazek vůči správci daně, přičemž tato dohoda náleží do oblasti soukromého práva a řídí se ustanoveními občanského zákoníku.

Exekuční řízení

(část čtvrtá MP)

Vymáhání adhezního nároku je zahajováno podáním exekučního návrhu soudnímu exekutorovi bez zbytečných průtahů po marné výzvě k dobrovolnému plnění, přičemž správce daně k tomuto účelu využívá zejména informace získané z předchozí činnosti či trestního řízení a případně je doplňuje vyhledávací činností.

V případě zajištění adhezního nároku majetkem odsouzeného má správce daně po pravomocném skončení trestního řízení čtyřměsíční lhůtu k učinění patřičných kroků k uspokojení adhezního nároku, kdy po uplynutí této lhůty je zajištění zrušeno.

Insolvenční řízení

(část pátá MP)

Správce daně uplatní adhezní nárok v insolvenčním řízení přihláškou vykonatelné pohledávky ve stanovené lhůtě. Pokud bylo insolvenční řízení vůči povinnému zahájeno před pravomocným přiznáním adhezního nároku, tak jej správce daně uplatní ve stanovené lhůtě jako nevykonatelnou pohledávku.

Po ukončení insolvenčního řízení případný zbývající neuhrazený adhezní nárok nezaniká ani od jeho úhrady není odsouzený osvobozen.

Pozůstalostní řízení

(část šestá MP)

Správce daně v případě úmrtí odsouzeného přihlásí adhezní nárok do dědického řízení, event. řízení o pozůstalosti.

Primární příjemci:

Úřední osoby útvarů daňového procesu a útvarů vymáhacích, kupř. úřední osoby se specializací Právní podpora, a další úřední osoby, které se podílejí na zabezpečení úhrady adhezních nároků.

ČÁST PRVNÍ

PRÁVNÍ ZÁKLAD ZABEZPEČENÍ ÚHRADY ADHEZNÍCH NÁROKŮ

Tato část metodického pokynu ukotvuje adhezní nároky správce daně v širším právním kontextu s cílem zajistit jednotný interpretační podklad pro další stanovená pravidla. S ohledem na to, že jde o oblast daňovým řádem (resp. předpisy při správě daní) upravenou zcela marginálně, je vydefinování základních teoretických východisek nezbytné.

Článek I.

Povaha adhezního nároku

[1] Adhezní nárok má povahu soukromoprávního titulu přiznaného rozhodnutím trestního soudu, který rozhodl o náhradě škody podle občanskoprávních předpisů v trestním řízení osoby, která není daňovým subjektem. Přiznaný adhezní nárok zabezpečuje úhradu dlužné daně nebo dlužnou daň nahrazuje. Tato daň sama o sobě není majetkovou škodou ve smyslu § 43 odst. 3 TŘ.¹⁾ Postup správce daně při zabezpečení úhrady adhezního nároku, představuje v konečném důsledku jednání v souladu se základním cílem správy daní ve smyslu § 1 odst. 2 DŘ, a v tomto směru se proto jedná o správu daně v širším slova smyslu.²⁾

[2] Pohledávka, kterou správce daně jako poškozený uplatnil v adhezním řízení, je formálně uplatňována podle soukromoprávních předpisů jako náhrada škody, avšak její podstatou je úhrada nesplněné daňové povinnosti, tj. veřejnoprávní pohledávky. Právní povaha adhezního nároku je smíšená pohledávka.

[3] Adhezní nárok není pohledávkou státu ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a proto nelze při zabezpečování úhrady adhezních nároků ustanovení tohoto zákona aplikovat.

[4] Pokud trestní soud spolu s nárokem na náhradu škody přiznal správci daně i nárok na úrok z prodlení, stává se tento úrok součástí adhezního nároku. Při zabezpečování úhrady úroku z prodlení se postupuje v intencích metodického pokynu, přičemž výpočet úroku se snižuje v návaznosti na dílčí úhrady adhezního nároku.

Článek II.

Procesní postavení správce daně

Procesní postavení správce daně při zajištění úhrady adhezního nároku vyplývá z

§ 10 odst. 3 DŘ

, podle něhož má způsobilost vystupovat v postavení

věřitele

, dlužníka, poškozeného nebo v postavení jim obdobném ve věcech souvisejících se správou daní a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost.

Článek III.

Exekuční titul

[1] Exekuční titul představuje pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení (dále jen „OČTŘ“), pokud přiznávají právo nebo postihují majetek.³⁾ Z pohledu uplatněné náhrady škody se bude jednat o rozhodnutí trestního soudu, kterým je poškozenému alespoň z části přiznán adhezní nárok dle § 228 TŘ.⁴⁾ Takovým rozhodnutím může být

odsuzující rozsudek

trestní příkaz

nebo

dohoda o vině a trestu schválená soudem formou odsuzujícího rozsudku

. Povaha tohoto exekučního titulu přitom vychází z přiznané náhrady škody (soukromoprávní nárok), a proto se

nejedná o exekuční titul ve smyslu § 176 odst. 1 DŘ

a nepodléhá vymáhání podle daňového řádu. Správce daně vystupuje výhradně v roli oprávněného, nikoliv v roli exekučního orgánu.

[2] Vzor žádosti soudu o vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti je přílohou tohoto metodického pokynu.

Článek IV.

Solidární závazek

Povinnost k úhradě adhezního nároku bývá nezřídka uložena společně a nerozdílně několika odsouzeným.⁵⁾ Správce daně je oprávněn činit kroky k zabezpečení úhrady adhezního nároku v plné výši na kterémkoliv z odsouzených samostatně, případně i na všech odsouzených současně. Úhradou adhezního nároku zaniká závazek vůči správci daně pro všechny odsouzené společně. Konkrétní postupy jsou uvedeny v čl. XI. odst. [5] či čl. XIV. odst. [3].

ČÁST DRUHÁ

POSTUP PO PRAVOMOCNÉM PŘIZNÁNÍ ADHEZNÍHO NÁROKU

Článek V.

Výzva k dobrovolné úhradě

[1] Po pravomocném ukončení trestního řízení, v němž je poškozenému přiznán alespoň zčásti adhezní nárok, správce daně odsouzeného nejprve

vyzve k dobrovolnému plnění v souladu s adhezním výrokem

sdělí mu za tímto účelem platební údaje

. Správce daně za tímto účelem rovněž stanoví lhůtu pro dobrovolné plnění, obvykle v délce 15 dnů ode dne doručení výzvy. V odůvodněných případech, zejména je-li z okolností zřejmé, že by tato výzva znemožnila uspokojení adhezního nároku a byla zjevně neúčelná, může správce daně přistoupit k dalším krokům bez předchozí výzvy.

[2] Za účelem výzvy k dobrovolnému plnění využije správce daně vzor, který je přílohou tohoto metodického pokynu.

[3] Jedním ze specifik rozhodnutí uložených v trestním řízení je skutečnost, že součástí výroku o náhradě škody není obecná pariční lhůta (lhůta na plnění), neboť formální vykonatelnost trestních rozhodnutí nastává okamžikem právní moci, resp. tímto okamžikem nastává splatnost uloženého plnění.⁶⁾

Článek VI.

Způsoby zabezpečení úhrady adhezního nároku

Způsoby zabezpečení úhrady adhezních nároků, které jsou předmětem tohoto metodického pokynu:

- Dohoda o způsobu zabezpečení úhrady škody mezi správcem daně a odsouzeným (část třetí MP),

- Exekuční řízení (část čtvrtá MP),

- Insolvenční řízení (část pátá MP),

- Pozůstalostní řízení (část šestá MP).

ČÁST TŘETÍ

DOHODA O ZPŮSOBU ÚHRADY ŠKODY MEZI SPRÁVCEM DANĚ A ODSOUZENÝM

Článek VII.

Právní rámec dohody

[1] Dohoda o způsobu úhrady pravomocně přiznané škody je dvoustranným nebo vícestranným právním jednáním mezi správcem daně a odsouzeným či odsouzenými (dále také jen „dohoda“). Uzavření dohody je zcela v gesci správce daně, který k jejímu uzavření může přikročit v návaznosti na individuální posouzení všech okolností daného případu.

[2] Jakým způsobem a za jakých podmínek splní odsouzený svůj závazek vůči správci daně je předmětem dohody, která spadá do práva soukromého v mezích OZ.

[3] Obsah dohody o způsobu úhrady škody je zásadně v dispozici správce daně v pozici věřitele a odsouzeného v pozici dlužníka, a těmto je poskytnuta určitá míra autonomie vůle k úpravě bližších podmínek dohody. Shodně jako v případě posečkání dle § 156 DŘ nelze paušalizovat, za jakých podmínek bude k dohodě přistoupeno, a vždy půjde o úvahu správce daně. Je však možné konstatovat, že hlavním kritériem by měla být snaha o zajištění co nejvyššího výnosu v adekvátním časovém horizontu.

[4] Dohodu

nelze uzavřít

v případech uvedených v čl. X. odst. [2].

[5] V odůvodněných případech lze za účelem dosažení vyšší právní jistoty doporučit, aby byla dohoda opatřena úředně ověřeným podpisem odsouzeného (např. uznání dluhu, přistoupení třetí osoby k dluhu). Při dalších ujednáních je úřední ověření podpisů vyžadováno obligatorně (zástavní právo k nemovité věci či zákaz zcizení a zatížení vlastnického práva k nemovité věci). Pokud v dohodě nebude výslovně ujednáno, že se odsouzený zavazuje uhradit náklady spojené s uzavřením této dohody, včetně poplatků za ověření podpisu, tak bude nezbytné tyto výdaje uhradit z rozpočtu správce daně.

[6] Vzor dohody o úhradě škody/dohody o splátkách je přílohou tohoto metodického pokynu.

[7] Dohodu lze rovněž uzavřít následujícím způsobem. Pokud odsouzený správci daně předloží návrh dohody (např. v rámci odpovědi na výzvu k dobrovolné úhradě), který správce daně vzhledem ke konkrétním okolnostem případu shledá přijatelným a současně bude svým obsahem splňovat podmínky dané v čl. IX., pro platné uzavření dohody bude dostačující písemné sdělení správce daně odsouzenému, že návrh dohody akceptuje a zavazuje se po dobu, po kterou bude odsouzený plnit podmínky vyplývající z takové dohody, nepřikročit k podání exekučního návrhu.⁷⁾

Článek VIII.

Vykonatelnost dohody

[1]

Dohoda není sama o sobě exekučním titulem

, proto pokud není plněna, tak ji lze uplatnit jako nárok u soudu a vymáhat pouze občanskoprávní cestou.⁸⁾ Nicméně přiznaný adhezní nárok představuje tzv. judikátní dluh, resp. judikátní pohledávku mající svůj původ v odsuzujícím rozsudku.

[2]

Splatnost pohledávky

přiznané správci daně tak nastává již nabytím právní moci rozhodnutí trestního soudu. Splatnost adhezního nároku může být uzavřením dohody modifikována v případě, že bylo sjednáno plnění ve splátkách.⁹⁾ Pokud odsouzený přestane plnit své závazky vyplývající z dohody (v níž byla sjednána ztráta výhody splátek), tak správce daně může od dohody jednostranně odstoupit a vyzvat odsouzeného k úhradě celého zbývajícího dluhu. Správce daně může následně okamžitě přistoupit k vymáhání adhezního nároku prostřednictvím soudního exekutora (pokud je to s ohledem na okolnosti případu žádoucí, viz dále).

Článek IX.

Obsah dohody

[1] Obsahem závazkového vztahu vyplývajícího z dohody bude zpravidla:

- uznání dluhu (§ 2053 OZ),

- ujednání o úhradě škody formou splátek,

- zřízení zástavního práva k nemovitým věcem (§ 1309 násl. OZ),

- přistoupení k dluhu třetí osobou (§ 1892 OZ).

[2] V případě, že odsouzený vlastní nemovitý majetek, který nebyl zajištěn v trestním řízení, bude v dohodě rovněž ujednán zákaz převodu vlastnického práva k nemovité věci, stejně jako zákaz jejího zatížení způsobem, který by zhoršil postavení správce daně v rámci případného zpeněžování této nemovité věci ve vykonávacím řízení, a to pod sankcí splatnosti celé pohledávky. Zákaz zcizení a zatížení vlastnického práva k nemovité věci je správce daně povinen zapsat do katastru nemovitostí, přičemž podpisy na dohodě obsahující zákaz zcizení a zatížení vlastnického práva musí být úředně ověřeny (čl. VII. odst. [5]). Pokud odsouzený vlastní nemovitý majetek v hodnotě odpovídající adheznímu nároku, tak správce daně (až na výjimky) nepřikračuje k uzavírání dohody o úhradě škody, nýbrž činí kroky k zahájení exekučního řízení (srov. čl. X. odst. 2).

[3] Součástí dohody nicméně mohou být rovněž další ujednání, která nejsou výslovně zmíněna v tomto metodickém pokynu. Lze si představit užití zajišťovacích a utvrzovacích institutů dle OZ, vždy s přihlédnutím k charakteru adhezního nároku a osobě oprávněného, kterým je orgán veřejné moci.

[4] Níže jsou uvedeny příklady nejpravděpodobnějších ujednání v rámci dohody spolu s podmínkami jejich sjednání:

Plnění ve splátkách

- Plnění ve splátkách lze s odsouzeným v dohodě sjednat, pokud je z okolností daného případu zřejmé, že splnění pohledávky nebude zásadně ohroženo. Nastavení splátek by mělo vycházet z majetkové situace dlužníka, jakož i výše přiznané pohledávky, přičemž rozložení splátek musí obsahovat pohledávku

v celé její výši

. Součástí dohody vždy musí být okamžitá

splatnost celé pohledávky

pro případ nesplnění kterékoli ze splátek (srov. § 1931 OZ¹⁰⁾ ), nicméně následné kroky jsou v dispozici správce daně.

- Uplatnit právo na zesplatnění celé zbývající pohledávky může správce daně provést v závislosti na intenzitě porušení dohody a případné nápravě. Pokud se správce daně rozhodne uplatnit ztrátu výhody splátek, musí tak učinit jednostranným písemným prohlášení doručeným odsouzenému, které bude obsahovat uplatnění ztráty výhody splátek spolu s výzvou k úhradě celého zbývajícího dluhu, a to nejpozději do splatnosti následující splátky. Od okamžiku splatnosti další splátky (po konci dni předcházejícího dni splatnosti další splátky) již správce daně nemůže uplatnit právo na ztrátu výhody splátek.

- Správce daně může s odsouzeným rovněž ujednat, aby jej informoval o podstatné změně svých majetkových poměrů, přičemž dojde-li u něj k podstatné změně majetkových poměrů, tak je správce daně oprávněn od uzavřené dohody odstoupit ohledně doposud nesplacených splátek a požadovat úhradu nesplněného zůstatku dluhu, případně zahájit jednání o uzavření nové dohody, která bude reflektovat změnu majetkových poměrů odsouzeného.

- Doba, po kterou lze ujednat úhradu škody formou splátek, by měla odrážet reálnou možnost odsouzeného splnit svůj závazek. Lze proto doporučit, aby byla dohoda uzavřena např. v délce zkušební doby podmíněného trestu odnětí svobody.

- Umožnit odsouzenému pokračovat ve splátkování i po uplynutí zkušební doby je potom možné pouze za předpokladu, že odsouzený bude schopen doložit, do kdy bude uhrazena zbylá část škody či dojde k jejímu vhodnému zajištění (zástavním právem, přistoupením k dluhu jinou osobou apod.). Takové prodloužení v rozvržení splátek je možné učinit pouze písemným dodatkem k původní dohodě o splátkách.

- Rozložení jednotlivých splátek v dohodě o zabezpečení úhrady formou splátek musí být rozvrženo v promlčecí lhůtě stanovené v § 640 OZ¹¹⁾. Pokud došlo k písemnému uznání dluhu odsouzeným, tak je možné rozložit splátky do delšího časovém úseku. V souladu s § 639 OZ se v případě uznání dluhu promlčí právo za deset let ode dne, kdy k uznání došlo, popřípadě za deset let od uplynutí lhůty k plnění uvedené v písemném uznání dluhu¹²⁾.

- Byla-li odsouzenému uložena povinnost k úhradě úroku z prodlení, je v dohodě vhodné ujednat, že správce daně tento úrok samostatně vyčíslí až po úplném splacení adhezního nároku (jistiny), a to se splatností 30 dnů od doručení předmětného vyčíslení.

Uznání dluhu

- Uznání dluhu ve smyslu § 2053 OZ¹³⁾ představuje jednostranný právní úkon, nicméně lze jej včlenit do dohody, v rámci níž může být sjednán např. splátkový kalendář.

- Forma uznání musí být písemná.

- Lze uznat i promlčený dluh (srov. § 653 odst. 1 OZ¹⁴⁾ ), přičemž správce daně není v takovém případě povinen předem zkoumat, zda již došlo k promlčení adhezního nároku nebo nikoliv. Plnil-li odsouzený dluh po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil (srov. § 609 OZ a § 2997 odst. 1 OZ).

- V odůvodněných případech lze za účelem dosažení vyšší právní jistoty doporučit, aby bylo uznání dluhu (resp. dohoda, které je součástí) opatřena úředně ověřeným podpisem odsouzeného (viz čl. VII. odst. [5]).

Přistoupení k dluhu

- Přistoupivší dlužník se stává ve smyslu § 1892 OZ¹⁵⁾ plnohodnotným solidárním dlužníkem spolu s odsouzeným (na rozdíl od ručení, kde je ručitel povinen plnit až subsidiárně). -y)- Přistoupení třetí osoby k dluhu vyžaduje písemnou dohodu uzavřenou mezi správcem daně a přistoupivším dlužníkem. Pro její platnost je nezbytný právní titul, pro který nový dlužník ke stávajícímu závazku přistupuje (pravomocný exekuční titul). Souhlas původního dlužníka s dohodou není zapotřebí. Obdobně jako u uznání dluhu lze v odůvodněných případech doporučit, aby dohoda obsahující přistoupení k dluhu byla opatřena úředně ověřeným podpisem přistoupivšího dlužníka (viz čl. VII. odst. [5]).

- Přistoupivší dlužník může být smluvní stranou dohody o způsobu zabezpečení úhrady škody.

- V případě, kdy přistoupivší dlužník přestane plnit své závazky vyplývající z dohody, správce daně nemůže vůči němu zahájit exekuční řízení pouze na základě rozhodnutí trestního soudu, ale může nanejvýš podat civilní žalobu. Výjimkou může být situace, pokud je smlouva o přistoupení k dluhu uzavřena formou notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti dle § 71a odst. 1, § 71a odst. 2 nebo § 71b zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ČTVRTÁ

EXEKUČNÍ ŘÍZENÍ

Článek X.

Úkony správce daně před zahájením exekučního řízení

[1] V případě, že nárok přiznaný exekučním titulem nebude splněn ve lhůtě stanovené výzvou k dobrovolné úhradě, odsouzený na tuto výzvu nebude nijak reagovat a nedojde k uzavření dohody o úhradě dluhu, tak správce daně neprodleně přikročí k podání exekučního návrhu (postup dle čl. XI.).

[2] Pokud byl v trestním řízení

zajištěn majetek

na úhradu nároku poškozeného dle § 47 TŘ (viz čl. XII.) nebo pokud má správce daně povědomí o exekvovatelném majetku odsouzeného v hodnotě odpovídající adheznímu nároku, správce daně rovněž po marném uplynutí lhůty ve výzvě k dobrovolné úhradě (za předpokladu, že byla v daném případě vydána), neprodleně podá exekuční návrh, případně návrh na zřízení exekutorského zástavního práva k nemovitým věcem¹⁶⁾. K potencionálnímu návrhu odsouzeného na uzavření dohody o úhradě škody správce daně v těchto případech nepřihlíží¹⁷⁾, přičemž tato může být následně uzavřena na zbývající část neuhrazeného adhezního nároku v návaznosti na zpeněžení majetku odsouzeného.

[3] V případě

nezajištěného majetku

odsouzeného je možné uzavřít dohodu, aniž by bylo zahájeno exekuční řízení, přičemž správce daně postupuje hospodárně za současného zohlednění hodnoty tohoto majetku oproti adheznímu nároku, a to vždy podle individuálních okolností daného případu.

[4] Otázka podmíněnosti a nepodmíněnosti uloženého trestu odnětí svobody a současného přiznání adhezního nároku dle § 228 odst. 1 TŘ nebrání správci daně v zahájení exekučního řízení, a to z důvodu oddělitelnosti výroku o náhradě škody od ostatních výroků uložených v rozhodnutí trestního soudu¹⁸⁾. Správce daně tedy v obou případech postupuje stejně.

[5] Tento metodický pokyn upravuje zajištění úhrady adhezního nároku primárně prostřednictvím soudního exekutora, nicméně popsané postupy lze obdobně aplikovat též na soudní výkon rozhodnutí.¹⁹⁾

Článek XI.

Postup správce daně v exekučním řízení

[1] Vymáhání adhezního nároku je zahájeno podáním exekučního návrhu soudnímu exekutorovi, a to bez zbytečných průtahů po neúspěšné výzvě k dobrovolnému plnění. Vzor exekučního návrhu je přílohou Metodického pokynu Vymáhání prostřednictvím soudního exekutora č. j. 13350/26/7700-30133-051278 ze dne 7. 4. 2026. K exekučnímu návrhu je vždy nezbytné připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřenou doložkou právní moci a vykonatelnosti.

[2] Správce daně může za účelem podání exekučního návrhu použít informace, které jsou mu již známy z předchozí činnosti nebo z trestního řízení. Pokud by správce daně shledal, že tyto jsou pro zahájení exekučního řízení nedostatečné, může přistoupit ke zjištění nezbytných skutečností vyhledávací činností v souladu s § 78 DŘ.

[3] Pokud správce daně zjištěné informace uvede v exekučním návrhu, nejde o porušení povinnosti mlčenlivosti zakotvené v § 52 DŘ, a to na základě § 53 odst. 1 písm. c) věta druhá DŘ, neboť jde o informace nezbytné pro uplatnění práva správcem daně při správě daní v širším smyslu.

[4] Správce daně má povinnost poskytovat soudnímu exekutorovi na výzvu součinnost. Zároveň má povinnost jej sám informovat o podstatných skutečnostech, které by mohly mít vliv na další průběh řízení.²⁰⁾

[5] Pokud je úhrada adhezního nároku uložena společně a nerozdílně několika odsouzeným, tak správce daně může podat exekuční návrh vůči všem. Soudní exekutor následně zohledňuje platby vymožené v exekučním řízení některého z odsouzených i vůči ostatním solidárním dlužníkům.

[6] V případě, že je adhezní nárok hrazen správci daně mimo exekuční řízení, je správce daně povinen o této skutečnosti soudního exekutora informovat (tzv. oznámení o přímé platbě).

Článek XII.

Postup správce daně v případě zajištění nároku podle § 47 TŘ

[1] V případě, že byl v trestním řízení zajištěn nárok správce daně jakožto poškozeného na majetku obviněného podle § 47 TŘ a zároveň byl přiznán adhezní nárok, tak je poškozenému po pravomocném skončení trestního řízení poskytnuta

čtyřměsíční ochranná lhůta

k učinění patřičných kroků vč. podání exekučního návrhu, směřujících k uspokojení nároku. ²¹⁾

[2] Ochranná lhůta představuje časový úsek, během kterého má poškozený postavení zajištěného věřitele a jsou mu přiznána veškerá práva s tím spojená, zejména právo na přednostní uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění.

[3] Tato lhůta počíná běžet dnem právní moci rozhodnutí, jímž byl obžalovaný uznán vinným nebo dnem právní moci usnesení o postoupení věci jinému orgánu. Jedná se o lhůtu zákonnou, nelze tedy rozhodnout o jejím případném prodloužení. Po jejím uplynutí je však příslušný OČTŘ povinen usnesením rozhodnout o zrušení zajištění podle § 48 odst. 1 písm. c) TŘ²²⁾, přičemž nepřihlíží k tomu, zda byl přiznaný adhezní nárok poškozenému skutečně uhrazen či nikoliv.

[4] Proti usnesení o zrušení zajištění

je přípustná stížnost, která má odkladný účinek

²³⁾.

[5] Zajištění nároku poškozeného podle § 47 TŘ představuje ve vykonávacím řízení výhodu spočívající

v lepším pořadí při rozvrhu výtěžku

(tj. při rozdělování peněz získaných prodejem majetku mezi věřitele).²⁴⁾ Uvedené však neznamená, že by ostatní věřitelé nemohli podávat exekuční návrhy (tj. nemohla být nařízena exekuce), nicméně se zajištěným majetkem lze v rámci exekuce nakládat jen po předchozím souhlasu soudu a v přípravném řízení státního zástupce, přičemž na úhradu jejich pohledávek se přednostně použije majetek nedotčený rozhodnutím o zajištění (§ 47 odst. 5 TŘ).

[6] O zrušení zajištění podle § 48 odst. 1 písm. c) TŘ rozhoduje soud, který v dané věci konal řízení v prvním stupni. V případě odvolacího řízení nedojde ke zrušení zajištění dříve, než bude mít prvostupňový soud k dispozici spis obsahující písemné vyhotovení rozhodnutí.

[7] Správce daně v případě zajištění nároku podle § 47 TŘ zašle

bezodkladně

soudu žádost o vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti pravomocného rozhodnutí v souladu s čl. III. odst. [2].

ČÁST PÁTÁ

INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ

Článek XIII.

Uplatnění adhezního nároku v insolvenčním řízení

[1] Správce daně v případě zjištění úpadku odsouzeného uplatní ve stanovené lhůtě adhezní nárok přihláškou pohledávky v souladu s § 173 násl. IZ. V přihlášce pohledávky bude jako důvod jejího vzniku uveden neuhrazený adhezní nárok přiznaný správci daně rozhodnutím trestního soudu a současně bude přílohou připojen daný exekuční titul opatřený doložkou právní moci a vykonatelnosti.

[2] Problematika uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení je kompletně upravena Taktickým postupem č. j. 53550/26/7700-30136-052092, Uplatnění daňových pohledávek v insolvenčním řízení, kdy pro účely uplatňování adhezních nároků jsou stěžejní zejm.:

- čl. 6 Forma přihlášky pohledávky,

- čl. 7 Lhůta pro podání přihlášky pohledávky a

- čl. 8 Náležitosti přihlášky pohledávky.

[3] Pokud byl adhezní nárok správci daně přiznán až po uplynutí lhůty pro přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení a současně byl v trestním řízení zajištěn majetek odsouzeného, tak je možné přihlášku pohledávky uplatnit u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení.²⁵⁾ Adhezní nárok, který byl pravomocně přiznán až po uplynutí lhůty pro přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení a nebyl zajištěn majetkem odsouzeného již nebude možné do insolvenčního řízení přihlásit.

Článek XIV.

Činnost a úkony správce daně v insolvenčním řízení a po jeho skončení

[1] Správce daně může být členem věřitelských orgánů, dbá ochrany společného zájmu věřitelů a zajištění řádného a co nejvyššího uspokojení adhezního nároku.

[2] V případě zjištění nově nabytého majetku dlužníka v průběhu insolvenčního řízení správce daně o této skutečnosti informuje insolvenčního správce za účelem zahrnutí tohoto majetku do majetkové podstaty a jeho následného zpeněžení.

[3] Pokud je úhrada adhezního nároku uložena společně a nerozdílně několika odsouzeným, tak zjištění úpadku jednoho z nich není důvodem pro ukončení vymáhání adhezního nároku vůči ostatním solidárním dlužníkům. Správce daně vezme přihlášenou pohledávku v celé výši zpět, jestliže je adhezní nárok v celé výši uhrazen mimo insolvenční řízení, přičemž obdobně činí i jednotlivá dílčí zpětvzetí přihlášené pohledávky v návaznosti na jednotlivé úhrady adhezního nároku mimo insolvenční řízení.

[4] Při způsobu řešení úpadku odsouzeného konkursem i oddlužením po ukončení insolvenčního řízení zbývající neuhrazený adhezní nárok nezaniká ani od jeho úhrady není odsouzený osvobozen²⁶⁾. Z uvedených důvodů správce daně po pravomocném ukončení insolvenčního řízení odsouzeného opět činí kroky k zabezpečení úhrady zbývající části adhezního nároku.

ČÁST ŠESTÁ

POZŮSTALOSTNÍ ŘÍZENÍ

Článek XV.

Uplatnění adhezního nároku v dědickém řízení

[1] Správce daně v případě úmrtí odsouzeného přihlásí svoji pohledávku do dědického řízení. Pro přihlášení pohledávky je nutné zjistit pověřeného notáře, což lze provést přes okresní soud v místě trvalého bydliště odsouzeného nebo přes Notářskou komoru na základě data narození odsouzeného. Správce daně pak tomuto notáři zašle písemné oznámení o dluhu, přičemž povinný formulář neexistuje. Podání musí obsahovat identifikaci věřitele i dlužníka, přesnou výši dluhu (jistinu a úroky k datu úmrtí) a právní důvod podložený dokumenty - neuhrazený adhezní nárok přiznaný rozhodnutím trestního soudu.

[2] Dluhy odsouzeného (zůstavitele) přecházejí na dědice, kteří je hradí v plném rozsahu, tedy případně i nad cenu nabytého dědictví, a to společně a nerozdílně. Správce daně tedy může po každém z dědiců požadovat úhradu celého adhezního nároku. Výjimkou je situace, kdy dědic v řízení o pozůstalosti uplatní výhradu soupisu podle § 1704 OZ. V takovém případě odpovídá za dluhy zůstavitele pouze do výše hodnoty nabytého dědictví. Může však nastat situace, kdy žádní dědicové neexistují, případně všichni z nich dědictví odmítnou. V takovém momentě se zákonným dědicem stává stát (tzv. odúmrť), který za zůstavitelovy dluhy odpovídá vždy pouze do výše ceny nabytého majetku.

Článek XVI.

Likvidace pozůstalosti

[1] Soud nařídí likvidaci předluženého dědictví buď na návrh (dědice s výhradou soupisu, státu nebo věřitele), nebo za určitých podmínek i bez návrhu v souladu s § 195 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“). Soud o nařízení likvidace pozůstalosti rozhoduje usnesením, ve kterém zároveň vyzývá věřitele k přihlášení jejich pohledávek ve lhůtě nejméně tří měsíců a poučuje je o následcích opožděného podání. Přihlášky pohledávek, které jsou podány opožděně, neoprávněnou osobou, nebo které nepatří do likvidační podstaty (např. úroky z prodlení po nařízení likvidace), soud usnesením odmítne. Obdobě jako u přihlášky do dědického řízení není žádný zákonem předepsaný formulář.

[2] Přezkum přihlášených pohledávek probíhá zpravidla při neveřejném jednání u soudního komisaře za účasti věřitelů a likvidačního správce, přičemž jednání se nemusí konat, pokud se věřitelé práva účasti vzdali, čímž však ztrácejí právo popírat pohledávky ostatních věřitelů (vyjma námitky promlčení). Soudní komisař přezkoumává pohledávky dle seznamu z hlediska jejich prokázání, a v případě popření pohledávky ostatními věřiteli poučuje o možnosti podání incidenční žaloby dle § 260 ZŘS. Pohledávka je zjištěna, je-li komisařem označena za prokázanou a nebyla-li účinně popřena.

[3] Po zpeněžení likvidační podstaty a přezkoumání pohledávek soud rozhodne o rozvrhu výtěžku. Z něj se hradí pohledávky zjištěné, pohledávky nepřezkoumávané (např. odměna likvidačního správce a hotové výdaje) a pohledávky zajištěné majetkem náležícím do likvidační podstaty. Právní mocí rozvrhového usnesení, případně usnesením o vydáním likvidačního přebytku se řízení o likvidaci, včetně celého řízení o pozůstalosti, ukončuje. Pohledávky, které nebyly v rámci výše popsaného procesu uspokojeny, zanikají. To stejné platí i pro nepřihlášené pohledávky.

ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek XVII.

Související metodické materiály

[1] Interpretace závěrů vyplývajících z tohoto metodického pokynu je třeba provádět v souladu s Metodickým pokynem ke spolupráci orgánů Finanční správy České republiky s orgány činnými v trestním řízení v oblasti daňových a souvisejících trestných činů č. j. 43954/22/770000131-051126 ze dne 14. 9. 2022 a jeho přílohami.

[2] Oblast exekučního řízení včetně konkrétních postupů správce daně při vymáhání pohledávek prostřednictvím soudního exekutora je upravena zvláštním Metodickým pokynem Vymáhání prostřednictvím soudního exekutora č. j. 13350/26/7700-30133-051278 ze dne 7. 4. 2026, postupy správce daně v rámci insolvenčního řízení jsou součástí Taktického postupu č. j. 53550/26/7700-30136-052092, Uplatnění daňových pohledávek v insolvenčním řízení. Správce daně se těmito metodickými materiály řídí při zabezpečení úhrady adhezního nároku. Výše uvedené postupy správce daně jsou pouze doplněním dílčích aspektů, které reflektují specifickou povahu adhezního nároku navazující na pravomocně ukončené trestní řízení.

[3] Interní postupy OFS při zabezpečování úhrady adhezních nároků jsou součástí Taktického postupu upravujícího některé organizační postupy orgánu Finanční správy v trestním řízení a v řízení navazujících č. j. 66382/26/7700-50123-713179 ze dne 30. 9. 2026.

Článek XVIII.

Metodický pokyn nabývá účinnosti 15. října 2026.

                                                    I-------------------------------I
                                                    I     Elektronicky podepsáno    I
                                                    I           30.09.2026          I 
                                                    I     Mgr. Michal Polák MBA     I
                                                    I         ředitel sekce         I
                                                    I-------------------------------I

Mgr. Michal Polák, MBA

ředitel sekce

Přílohy

Vzor žádosti o vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti

Vzor výzvy k dobrovolné úhradě škody

Vzor dohody o úhradě škody

Na vědomí

Ministerstvo financí, Odbor 32 - Daňová legislativa

Ministerstvo financí, Odbor 39 - Správní činnosti

Generální ředitelství cel

Odvolací finanční ředitelství

Sekce metodiky daní Generálního finančního ředitelství

Sekce kontroly a analýzy rizik Generálního finančního ředitelství

Sekce informatiky Generálního finančního ředitelství

Odbor dotací a ostatních agend Generálního finančního ředitelství

Odbor evidence a vymáhání daní Generálního finančního ředitelství

Odbor majetkových daní, oceňování a ostatních agend Generálního finančního ředitelství

Odbor řízení výkonu správy daňových povinností a ostatních agend Generálního finančního ředitelství

Oddělení daňového procesu II Generálního finančního ředitelství

Příloha 1

Finanční úřad pro
Adresa
 
 
Vyřizuje:
Tel.:
E-mail:
ID datové schránky:
 
 
Identifikace soudu
Adresa
ID datové schránky
 
Ke sp. zn.:

Žádost o vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti

Rozsudkem [specifikace soudu + úplné označení rozsudku včetně č. j. a data vydání] bylo pravomocně rozhodnuto v nadepsané věci. Odsouzenému [identifikace odsouzeného/ných] byla výrokem [římská číslice] mimo jiné uložena povinnost podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“) nahradit poškozenému [specifikovat OFS] škodu v celkové výši [částka] Kč.

Žádáme tímto nadepsaný soud o vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti a zaslání rozsudku do výše uvedené datové schránky poškozeného.

Níže uvedený odstavec uvést pouze v případě, že byl v trestním řízení zajištěn nárok poškozeného podle § 47 TŘ a toto zajištění trvá i po pravomocném ukončení trestního řízení.

V případě, že nedojde k dobrovolnému plnění ze strany odsouzeného, tak bude poškozený vymáhat svůj nárok přiznaný výše specifikovaným výrokem prostřednictvím exekučního řízení. S ohledem na skutečnost, že byl tento nárok v trestním řízení zajištěn podle § 47 trestního řádu, zdvořile tímto poškozený žádá nadepsaný soud o

bezodkladné vyřízení jeho žádosti

. Důvodem je, aby poškozený mohl učinit patřičné kroky k zahájení exekučního řízení před tím, než uplynou čtyři měsíce od právní moci rozsudku, čímž ze zákona dochází ke zrušení zajištění nároku poškozeného v souladu s § 48 odst. 1 písm. c) trestního řádu.

Za kladné vyřízení žádosti předem děkujeme.

                                        [Jméno Příjmení]
                                    ředitel finančního úřadu

Příloha 2

Finanční úřad pro
Adresa
 
Územní pracoviště
Adresa 
 
                                                              Č. j.:                 
Vyřizuje: 
Tel.: 
E-mail: 
ID datové schránky: 
 
Identifikace odsouzeného
Jméno Příjmení
Datum narození
Adresa
ID datové schránky

Výzva k dobrovolné úhradě škody

Na základě trestního rozsudku/příkazu [č. j.], vydaného [specifikace soudu] dne [datum], který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne [datum] Vám byla dle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, uložena povinnost nahradit škodu ve výši [částka] Kč

včetně úroku z prodlení ve výši [úrok]

poškozenému [specifikovat OFS].

V případě plurality výroků uvést jednotlivé přiznané částky, u pluralitních nároků další poškozené OFS a celkovou výši přiznané škody.

Celkem jste byl zavázán k náhradě škody ve výši [částka] Kč.

Tímto Vás vyzýváme k úhradě náhrady škody na účet č. [číslo účtu], VS: [RČ odsouzeného], do 15 dnů ode dne doručení této výzvy.

Alternativa, pokud již došlo k částečné úhradě přiznaného nároku:

Ke dni vydání této výzvy byla přiznaná náhrada škody uhrazena ve výši [částka] Kč, tudíž Vás tímto vyzýváme k úhradě zbývající částky [částka] Kč na účet č. [číslo účtu], VS: [RČ odsouzeného], do 15 dnů ode dne doručení této výzvy.

V případě plurality nároků uvést následující:

[specifikace OFS] je správcem daně, který zabezpečuje úhradu všech přiznaných nároků i ostatních finančních úřadů. Z uvedeného důvodu Vás ve věci úhrady škody dle výše specifikovaného rozhodnutí žádáme o komunikaci výhradně s tímto správcem daně. Pokud v případě částečných plateb uvedenému správci daně nespecifikujete nárok, na jehož úhradu tyto poukazujete, tak budou Vaše platby rozděleny poměrně mezi všechny poškozené správce daně dle výše jednotlivých přiznaných nároků.

V případě plurality výroků přiznaných jednomu správci daně uvést následující:

Pokud v případě částečných plateb poškozenému správci daně nespecifikujete výrok trestního rozsudku uvedeného v prvním odstavci této výzvy, na jehož úhradu tyto poukazujete, tak budou Vaše platby použity na úhradu výroků podle jejich chronologie v rozhodnutí trestního soudu.

V případě, že byla odsouzenému uložena úhrada škody více trestními rozhodnutími, je nutné tyto specifikovat výše a uvést následující:

Pokud poškozenému správci daně nespecifikujete trestní rozhodnutí, na jehož úhradu poukazujete finanční prostředky, tak budou Vaše platby použity na úhradu škody přiznané rozhodnutím podle dřívějšího nabytí právní moci.

V případě, že na tuto výzvu nebudete reagovat ve stanovené lhůtě a v požadovaném rozsahu, tj. nebude-li škody plně uhrazena

včetně úroku z prodlení

, pak je poškozený správce daně bez dalšího oprávněn podat návrh na zahájení exekučního řízení prostřednictvím soudního exekutora dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, popř. činit další patřičné kroky k zabezpečení úhrady přiznané škody.

Pokud neprovedete dobrovolnou úhradu škody v plné výši, tak se můžete ve výše uvedené lhůtě obrátit na poškozeného správce daně s návrhem na rozložení úhrady škody formou splátek, popřípadě s návrhem na jiný postup směřující k zabezpečení úhrady škody.

Tento odstavec uvést pouze v případě, že v trestním řízení

nebyl

zajištěn nárok poškozeného podle § 47 TŘ nebo pokud správce daně

nemá

povědomost o jiném exekvovatelném majetku odsouzeného. V opačném případě přistoupí správce daně k podání exekučního návrhu po marném uplynutí 15denní lhůty.

                                        [Jméno Příjmení]
                                    ředitel finančního úřadu

Příloha 3

DOHODA O ÚHRADĚ ŠKODY

Finanční úřad pro -
se sídlem -
 
(dále jen „poškozený/věřitel“)
 
a
 
Jméno a příjmení povinného
nar. -,
bytem -
 
(dále jen „povinný/dlužník“)

uzavírají níže uvedeného dne v souladu s právním řádem České republiky tuto

dohodu o úhradě škody

(dále jen „dohoda“)

Prohlášení o uznání dluhu

1. Rozsudkem [specifikace soudu + úplné označení rozsudku včetně č. j. a data vydání],

ve spojení s rozsudkem

[specifikace odvolacího soudu + úplné označení II. stupňového rozsudku včetně č. j. a data vydání]

byla poškozenému podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (trestní řád) uložena povinnost nahradit poškozenému škodu v celkové výši [částka] Kč

včetně úroku z prodlení ve výši [úrok]

. Tento rozsudek nabyl právní moci dne/

Tyto rozsudky nabyly právní moci dne

[datum] a je vykonatelný

V případě plurality nároků uvést následující:

[specifikace OFS] je správcem daně, který zabezpečuje úhradu všech přiznaných nároků i ostatních finančních úřadů. Z uvedeného důvodu bude úhrada škody dle dohody probíhat výhradně na účet tohoto správce daně.

Dle znění rozsudku je vhodné uvést také:

Povinný je zavázán k úhradě škody společně a nerozdílně spolu s odsouzeným [identifikace dalších odsouzených].

4. Povinný do dnešního dne uhradil / neuhradil část svého dluhu, proto je předmětem dohody částka [celková částka] Kč.

5. Povinný tímto

uznává

výše specifikovaný nárok z důvodu povinnosti nahradit škodu, a to ve výši [celková částka] Kč

včetně úroku z prodlení ve výši [úrok]

ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „dluh“).

V případě ověřování podpisu odsouzeného na dohodě:

Povinný se zavazuje uhradit veškeré náklady spojené s uzavřením této dohody, včetně poplatků za ověření podpisů.

II.

Předmět dohody

1. Povinný se tímto zavazuje zaplatit splatný dluh poškozenému následujícím způsobem:

Body a. i b. představují pouze demonstrativní výčet. Správce daně vhodně upraví dle skutečné dohody s povinným/i v konkrétním řešeném případě.

a. Část dluhu, kterou představuje [částka] Kč, uhradí povinný poškozenému jednorázově, a to na účet poškozeného [číslo účtu] s variabilním symbolem [číslo] nejpozději dne [datum].

b. Dluh/zbývající část dluhu, tj. [částku] Kč, uhradí povinný poškozenému celkem v [počet] pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách, přičemž výše splátek byla dohodnuta na částku [částku] Kč [+ zohlednit jinou výši částky poslední splátky, pokud vychází odlišně]. Jednotlivé splátky v dohodnuté výši uhradí povinný na účet poškozeného [číslo účtu] s variabilním symbolem [číslo] vždy nejpozději do [řadová číslovka nebo slovo] dne kalendářního měsíce počínaje měsícem [slovo] roku [číslo]. Splátka je uhrazena řádně a včas, jestliže bude nejpozději v den splatnosti připsána na účet poškozeného.

V případě úroku z prodlení:

Po úhradě jistiny dluhu v plné výši poškozený samostatně vyčíslí povinnému úrok z prodlení se splatností 30 dnů.

2. Povinný je oprávněn zaplatit poškozenému dluh i ve vyšších než dohodnutých splátkách a dluh splatit před dohodnutým datem.

3. Poškozený se zavazuje, že po dobu řádného plnění dohodnutých splátek nebude dluh po povinném vymáhat a nepodá návrh na zahájení exekučního řízení.

4. Neuhradí-li povinný část dluhu/kteroukoli ze splátek dluhu poškozenému řádně a včas, sjednávají strany v souladu s § 1931 občanského zákoníku, že povinný pozbývá výhody splátek. V takovém případě si poškozený vyhrazuje právo na jednostranné odstoupení od sjednané dohody a současně mu vzniká nárok na neprodlené vyrovnání zbylé části dluhu. Toto právo může poškozený v souladu s § 1931 občanského zákoníku uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Odstoupení od sjednané dohody nemá vliv na prohlášení o uznání dluhu.

5. Nezaplatí-li povinný poškozenému zbylý dluh neprodleně, je poškozený oprávněn bez dalšího podat návrh na zahájení exekučního řízení prostřednictvím soudního exekutora dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, popř. činit další nezbytné kroky k zabezpečení úhrady dluhu.

Např. podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, byla-li sjednána smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem apod.

Případné vymáhání dluhu soudním exekutorem je spojeno s dalšími náklady exekuce, které dluh výrazně navýší. Tyto náklady bude povinný povinen uhradit přímo pověřenému soudnímu exekutorovi.

III.

Další ujednání

Níže je uveden demonstrativní výčet

příkladů

dalších ujednání, která mohou být v dohodě dále zahrnuty. Správce daně zvolí pouze takové, které odpovídají řešenému případu či doplní jiná ujednání, která vyvstanou z konkrétní dohody s povinným.

1. V případě prokazatelného zlepšení majetkových poměrů povinného je poškozený oprávněn od této dohody odstoupit ohledně doposud nesplacených splátek a požadovat úhradu nesplněného zůstatku dluhu. Podstatným zlepšením majetkových poměrů je myšleno zejména podstatné zvýšení příjmů ze zaměstnání, zdědění nemovitých věcí apod.

2. Povinný se zavazuje vyrozumět poškozeného o podstatné změně svých majetkových poměrů, zejména podstatném zvýšení příjmů ze zaměstnání a jiných činností, nabytí nemovitých věcí apod., a to pod sankcí ztráty výhody splátek a splatnosti celé pohledávky. Změnu majetkových poměrů povinný oznámí poškozenému ve lhůtě do [počet] dnů od vzniku rozhodné skutečnosti.

Zákaz zcizení a zatížení vlastnického práva, pro účely zápisu do katastru nemovitostí nutné ověření podpisů na dohodě (čl. I odst. 6)

- Povinný zřizuje ve prospěch poškozeného k nemovité věci [specifikovat] zákaz zcizení a zatížení jako věcné právo. Povinný se zavazuje, že po dobu trvání dohody, nejdéle však do úplného splacení dluhu, nemovitou věc nezcizí (zejména neprodá, nedaruje ani nesmění) a ani nezatíží (zejména k ní nezřídí zástavní právo, věcné břemeno, služebnost, předkupní či nájemní právo) bez předchozího písemného souhlasu poškozeného. Poškozený toto právo přijímá a smluvní strany berou na vědomí, že toto věcné právo vzniká zápisem do katastru nemovitostí.

4. K zajištění řádného a včasného splnění dluhu povinného byla mezi poškozeným coby zástavním věřitelem a povinným coby zástavcem uzavřena dne [datum] smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem [specifikovat nemovité věci]. Zástavní právo ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem bylo vloženo do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu pro [specifikovat], č. j. [V-číslo vkladu] s účinností ke dni [datum].

IV.

Závěrečná ustanovení

1. Tato dohoda je sepsána ve dvou stejnopisech s platností originálu s tím, že každá ze stran dohody obdrží jeden stejnopis.

2. Tato dohoda může být měněna a doplňována pouze písemnými dodatky schválenými oběma stranami dohody. Úprava práv a povinností dohodou neupravených se řídí občanským zákoníkem.

3. Tato dohoda nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma stranami dohody.

4. Povinný i poškozený prohlašují, že si dohodu přečetli, jejímu obsahu rozumí a souhlasí s ním, a že dohoda byla sjednána podle jejich pravé, svobodné a vážné vůle.

V          dne                              V          dne
 
 
    [Jméno Příjmení]                       [Jméno Příjmení]
 ředitel finančního úřadu
    poškozený
                                 povinný

1) Je nezbytné dlužnou daň pojímat jako majetkovou škodu až v okamžiku, kdy je zřejmé, že dlužná daň je spojena s trestným činem a nelze ji vymoci na daňovém subjektu postupy dle daňového řádu, ať z důvodu absence majetku či předlužení daňového subjektu.

2) Správa daně v širším smyslu odkazuje na mnohem širší pojetí daně, pod kterou můžeme označit příjmy mající původ v daňových povinnostech.

3) Srov. § 274 odst. 1 písm. a) OSŘ nebo § 40 odst. 1 písm. b) EŘ

4) Exekučním titulem může být rovněž uznání dluhu ze strany stíhaného/obžalovaného, který jej písemně uzná v průběhu trestního řízení, a to formou notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelností (§ 40 odst. 1 EŘ).

5) Dle § 2915 odst. 1 OZ je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu.

6) Dle judikatury Ústavního soudu je poškozený povinen umožnit odsouzenému, aby po právní moci trestního rozhodnutí plnil uloženou povinnost dobrovolně, a to přinejmenším v třídenní pariční lhůtě od doručení pravomocného trestního rozhodnutí odsouzenému. V případě, že nedojde ke stanovení lhůty pro dobrovolné splnění, pak je nesplnění této podmínky překážkou pro zahájení vykonávacího řízení a zjištění jejího nedostatku v průběhu exekuce je důvodem pro zastavení řízení. Srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2399/19 ze dne 9. 3. 2021.

7) Takový postup si lze představit např. v situaci, kdy se odsouzený nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a není možné uskutečnit osobní setkání v sídle správce daně.

8) Dohoda by byla přímo vykonatelná pouze v případě, že by byla uzavřena ve formě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti.

9) Nově dojde ke sjednání konkrétních dnů splatnosti jednotlivých splátek, přičemž tyto nové lhůty splatnosti jsou pro obě strany závazné.

10) „Bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.“

11) „Právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.“

12) „Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.“

13) „Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“

14) „Bylo-li právo již promlčeno a uznal-li dlužník svůj dluh, nárok se obnoví a počne běžet nová promlčecí lhůta ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.“

15) Odst. (1)

: „Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.“

16) Zřízení exekutorského zástavního práva k nemovitým věcem je podmíněno poplatkem soudnímu exekutorovi, který je dle § 73a odst. 8 EŘ povinen hradit oprávněný. Tyto náklady musí správce daně předem uhradit soudnímu exekutorovi a nelze požadovat jejich úhradu po odsouzeném.

17) Výjimka může nastat pouze v případě, kdy z ujednání dohody o úhradě škody bude patrné, že dojde k úhradě adhezního nároku v celé výši v kratším časovém horizontu, než by došlo ke zpeněžení předmětné nemovité věci v exekučním řízení.

18) Oddělitelnými výroky jsou takové výroky, které lze samostatně přezkoumat a v případě zjištěné vady i samostatně zrušit. Jde např. o výrok o trestu, výrok o náhradě škody nebo výrok o ochranném opatření.

19) Volba mezi exekučním řízením a soudním výkonem rozhodnutí je na straně správce daně. Dopad na výběr způsobu vykonávacího řízení bude především fiskální; v případě soudního výkonu rozhodnutí jsou náklady řízení zpravidla nižší, tudíž z výtěžku vymáhání připadne větší podíl na uspokojení pohledávky správce daně. Zajištění úhrady adhezního nároku prostřednictvím soudního exekutora je však obecně snazší a efektivnější, neboť soudní exekutor sám vyhledává exekučně postižitelný majetek a má odpovědnost za vedení exekuce. Naproti tomu při podání návrhu na nařízení soudního výkonu rozhodnutí musí věřitel unést břemeno tvrzení ohledně majetku, který má být exekucí postižen. V případě vymáhání peněžitého plnění musí správce daně v souladu s § 261 odst. 1 OSŘ uvést konkrétní způsob, jakým má být výkon rozhodnutí proveden. Nesplnění této povinnosti povede k odmítnutí návrhu na nařízení soudního výkonu rozhodnutí.

20) Zákonné postupy při součinnosti v exekučním řízení upravuje čl. IX. Metodického pokynu Vymáhání prostřednictvím soudního exekutora č. j. 13350/26/7700-30133-051278 ze dne 7. 4. 2026.

21) V případě zajištění peněžních prostředků je vhodné se nejdříve pokusit obrátit na OČTŘ, případně bankovní instituci s žádostí o jejich vyplacení na základě pravomocného rozsudku trestního soudu, kterým byl poškozenému správci daně přiznán adhezní nárok.

22) „Soud a v přípravném řízení státní zástupce zajištění zruší, uplynuly-li čtyři měsíce ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení, jímž byla věc postoupena jinému orgánu.“

23) Stížnost proti usnesení o zrušení zajištění může být podána např. pokud soud zrušil zajištění před uplynutím čtyřměsíční lhůty či ke zrušení zajištění došlo v návaznosti na zprošťující rozsudek, který dosud nenabyl právní moci.

24) Při prodeji movitých věcí se pořadí řídí dnem právní moci rozhodnutí o zajištění movité věci podle § 332 odst. 1 OSŘ, pokud byl exekuční návrh nebo přihláška pohledávky správcem daně podány v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá. Stejně tak při prodeji nemovitých věcí, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení a byl-li exekuční návrh nebo přihláška pohledávky podány správcem daně v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, se pohledávka uspokojuje v rámci čtvrté skupiny spolu s pohledávkami zajištěnými zástavním právem [§ 337c odst. 1 písm. d) OSŘ], přičemž pořadí v rámci této skupiny se řídí dnem právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci [§ 337c odst. 5 písm. e) OSŘ].

25) V případě, že adhezní nárok dosud nebyl pravomocně přiznán a vůči osobě povinného bylo zahájeno insolvenční řízení, tak je na místě uplatnit dosud nepřiznaný nárok ve stanovené lhůtě jako nevykonatelnou pohledávku (to platí jak pro nárok z trestního rozsudku, který ještě není v právní moci, tak pro nárok, o němž trestní soud zatím vůbec nerozhodl. Pohledávku je v takovém případě nutno specifikovat a řádně popsat v kontextu skutečností zjištěných v daňovém a trestním řízení).

26) Dle § 416 IZ se osvobození dlužníka od placení pohledávek podle § 414 IZ nedotýká mimo jiné pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti.