Náhrada škody

Česká s. r. o., plátce DPH, firma AAA. Dala svoje zboží – měď, na sklad firmě BBB, která měď měla postříbřit a pak zpracované zboží vrátit firmě AAA. Mezitím došlo ke krádeži zboží ze skladu. Firma AAA chce náhradu škody po firmě BBB. Chtějí vystavit fakturu. Má byt tato faktura s DPH? Obě firmy jsou plátci DPH. Jak to správně zaúčtovat? 

Českéá s. r. o., plátce DPH, firma AAA. Dala svoje zboží měď, na sklad firmě BBB, která měď měla postříbřit a pak zpracované zboží vrátit firmě AAA. Mezitím došlo ke krádeží zboží ze skladu. Ted firma AAA chce náhradu škody po firmě BBB. Chtějí vystavit fakturu, má byt tato faktura s DPH? Obě firmy jsou plátci DPH. Jak to správně zaúčtovat? 

Je možné, jako zaměstnavatel, žádat o náhradu DPN dle zákona, která byla vyplacena zaměstnanci, po viníkovi? Náš zaměstnance měl dopravní nehodu, kterou nezavinil a byl v pracovní neschopnosti 2 měsíce. Firmě tím vznikly náklady na DPN + další náklady (naplánovaná pracovní cesta, zrušení letenky, náklady spojené se změnou jiného zaměstnance na zahraniční montáži,…) Obdrželi jsme Rozhodnutí od OSSZ, že ta požaduje po viníkovi uhradit regresní náhradu ve smyslu ustanovení § 126 ost. 1 a odst. 4 v plné výši, a to na základě pravomocného rozhodnutí o zavinění. Od žádného soudu ani od zaměstnance nemáme informace o této události. Ale je možné o to zaměstnance požádat, pokud je to v souladu se zákonem. Jak se toto řeší? Je možné, aby zaměstnavatel poškozeného zaměstnance měl nárok na úhradu nákladů. Případně na koho se obrátit? 

Rok 2025 přinesl řadu zásadních rozhodnutí v oblasti sporů o náhradu škody, která ovlivní praxi nejen v civilním i trestním právu, ale také v daňovém řízení. V článku shrnuji aktuální trendy, judikaturu i zásadní zjištění jako například: Podíl poškozeného na vzniku škody musí být relevantní k ochraně práv porušených škůdcem: Porušení právní normy poškozeným, která neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniku újmy podle občanského zákoníku. Při pluralitě příčin odpovídá škůdce za celý následek: Pokud je nesprávný úřední postup jednou z podstatných příčin škody, odpovídá stát za celý následek bez ohledu na další příčiny; poškozený může požadovat celou náhradu jen po jednom škůdci. Trestní soudy mají povinnost rozhodnout o nároku na náhradu škody: Nerozhodnutí o řádně a včas uplatněném nároku v trestním řízení představuje nesprávný úřední postup a porušení základního práva poškozeného; odkazy na civilní řízení mají být výjimečné a řádně odůvodněné.

Zaměstnanec způsobil škodu na majetku, kterou zaměstnavatel nechal opravit na své náklady. Oba náklady byli v režimu přenesené daňové povinnosti - může zaměstnavatel do výše náhrady škody vůči zaměstnanci dát i DPH, pokud si mohl uplatnit nárok na odpočet DPH z faktur za opravy?

Při nástupu do zaměstnání zaměstnancům dáváme osobní ochranné pracovní prostředky - oblečení, obuv. Když zaměstnanec skončí pracovní poměr brzy, většinou ve zkušební době, tak po něm požadujeme věci vrátit. Může zaměstnavatel sepsat se zaměstnancem dohodu o srážkách, a když tyto OOPP zaměstnanec při ukončení zaměstnaní nevrátí, tak mu srazit se mzdy určitou finanční částku za tyto OOPP?

Provozem vozidla jsme v rámci své podnikatelské činnosti způsobili škodu na majetku jiné osoby. Naše pojišťovna (uzavřena Smlouva o pojištění odpovědnosti podnikatele) vyplatila poškozenému pojistné plnění. Při následném prošetřování se zjistilo, že vozidlo bylo provozováno ve špatném technickém stavu. Nyní jsme od pojišťovny obdrželi Výzvu k zaplacení postihu dle § 32 odst. 2 písm. a) zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu, pojišťovna od nás požaduje úhradu ve výši vyplaceného plnění vůči poškozenému. Lze tuto částku považovat za výdaj dle § 24 odst. 2 písm. p) ZDP?

Máme služební auto po nehodě a totální likvidaci. Jak se bude účtovat o škodě? A hlavně jaké bude účtování spoluúčasti, které nebude požadováné po zaměstnanci (viníkovi nehody), rozhodnutí vedení. Pojistitelem uznaná výše škody 80.000,-Kč Spoluúčast z poj.plnění -5.000,-Kč Výše pojistného plnění(doplatku) 75.000,-Kč přiznání plnění 75.000,- 378/648 75.000,- nebo 80.000,-Kč ?? úhrada škody pojišťovnou 75.000,- 221/378 Spoluúčast 5.000,- ??? Z rozhodnutí vedení nebude po zaměstnanci vymáháno. Vrak vozidla byl ohodnocen na částku 42.000,- s DPH. Faktura za prodej vraku 311/641 Úhrada za vrak 221/311.

Zaměstnanec společnosti s.r.o. zaplatil zálohu na služby na jiný účet než byl uvedený na zálohové faktuře ve výši 26.000,-. Příjemcem platby byla tak úplně jiná osoba, která bohužel má na sobě exekuce, takže příchozí platbu ihned zabavil exekutor. Společnost s.r.o. dala trestní oznámení na úmyslné obohacení této osoby, ale zjistila tedy, že k částce zpět se bohužel nedostane (vše sebral exekutor). Jak naložit s tou platbou? Po zaměstnanci nárokovat částku společnost nebude - zaměstnanec to nezpůsobil úmyslně. Má společnost s.r.o. možnost tuto částku odepsat jako daňově účinnou přes odpis pohledávky?

Podle § 257, odst. 2 zákoníku práce „výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.“ Pokud k porušení povinnosti došlo 15.7.2025, rozumíme správně, že při výpočtu průměrného měsíčního výdělku vycházíme z (hodinového) PHV používaného pro 3Q 2025, tedy PHV vypočteného z hrubé mzdy a odpracované doby z 2Q 2025? A jak by to bylo v případě, že by k porušení povinnosti došlo 1.7.2025? Když má být použit průměrný výdělek „před“ porušením povinnosti, tak znamená to, že bychom v tomto případě museli použít ještě PHV platný pro 2Q?

V roce 2023 byla klientovi způsobena škoda: nezjištěným způsobem získal pachatel přístup k bankovnímu účtu a odeslal několik částek na různé účty, ze kterých byla hotovost přes bankomat okamžitě vybrána. Až v roce 2024 Policie ČR uzavřela případ jako škodu způsobenou neznámým pachatelem a případ byl odložen, tudíž škoda daňově uznatelná. Klient nadále vedl spor s bankou a upozorňoval, že vinu nese banka, jelikož tyto transakce nebyly klientem potvrzeny a částky i účty byly velmi odlišné než pravidelně prováděné platby z běžného účtu. V roce 2025 uzavřela banka s klientem Dohodu o narovnání a rozhodla banka polovinu této hotovosti vrátit na účet Nevím v kterém období mohu účtovat jako o škodě daňové a náhradě od banky: Rok 2024 – škoda daňová + náhrada od banky jako pohledávka k 31. 12. 2024 nebo Rok 2024 – škoda daňová celá částka, rok 2025 – náhrada do výnosů? 

V následujícím příspěvku se podrobně podíváme na odpovědnost zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci a povinnosti její náhrady. V článku naleznete podrobné informace o rozsahu náhrady újmy zaměstnavatelem, a to jak újmy majetkové, tj. škody, tak újmy nemajetkové. Pozornost věnujeme všem druhům náhrad, ke kterým může být povinen zaměstnavatel v případě vzniku škody při plnění pracovních povinností zaměstnance, v souvislosti s nimi a v dalších případech, včetně náhrady za poškození zdraví, či dokonce smrti zaměstnance v důsledku pracovního úrazu a nemoci z povolání. Upozorníme i na prevenční povinnosti zaměstnavatele, který musí zajistit pracovní podmínky eliminující riziko škod a pravidelně kontrolovat jejich dodržování, přičemž i zaměstnanec má povinnost upozorňovat na nebezpečné podmínky.

Použité zkratky: ZDPH - zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty SDEU - Soudní dvůr Evropské unie 1. Cíl příspěvku Cílem tohoto příspěvku je sjednocení a vyjasnění...

Český přepravce, plátce DPH, obdržel fakturu od jiné české firmy, na které jsou fakturovány náklady za opravu poškozené vjezdové brány této firmy, kterou poškodil řidič kamionu českého přepravce. Fakturováno je v přenosu daňové povinnosti dle § 92a zákona o DPH. Jak se nyní tuhle záležitost vyřešit, co se týče DPH? Český přepravce musí vyměřit DPH a vykázat ji na řádku 10 daňového přiznání, ale jak je to s nárokem na odpočet? Má nárok na odpočet?

S. r. o. uhradila v 12/2024 smluvní pokutu za alkohol zaměstnance na pracovišti. Náhradu ve stejné výši předepsala zaměstnanci, předpis je zaúčtován do výnosů. Nicméně zaměstnanec částku splácí, takže za rok 2024 uhradil pouze část, doplatek bude v roce 2025. Vylučuje se v daňovém přiznání částka, která bude uhrazena v 2025, nebo se zdaní celá částka bez ohledu na úhradu?

Zaměstnanec udělal v roce 2024 firmě s. r. o. škodu ve výši 1 000 000 Kč. Máme zápis od Policie o výši škody. Jednalo se o zcizení strojů, zboží peněz atd. Firma zaměstnance propustila a ten bude splácet zhruba 10 000 Kč měsíčně. Jak se toto bude daňově řešit v roce 2024 a následujících letech?

Od dodavatele na Slovensku nakupujeme odlitky v režimu pořízení zboží z EU. V průběhu opracování zjistíme vadné kusy, které všechny vracíme zpět dodavateli. Reklamace je řešena reklamačním protokolem následovně: Dodávka nových odlitků v rámci náhradního plnění – neúčtujeme, jedná se pouze o výměnu. Dobropis za ostatní reklamované odlitky – vystavuje dodavatel v režimu přenosu daňové povinnosti na nás jako odběratele. Fakturace vícenákladů za opracování – fakturujeme my jako odběratel. Jedná se o službu, kdy dodavatel má zpět odlitek zhodnocený opracováním, nebo náhradu škody? Jak je to z pohledu DPH?

Plátce DPH, OSVČ, vede daňovou evidenci (dále jen DE). Vozidlo této OSVČ havarovalo, bylo odtaženo a následně opraveno (toto neodepsané vozidlo je zavedeno plně v majetku/v podnikání OSVČ). Pojišťovna z pojistky OSVČ uznala krycím dopisem náklady na odtah (faktura č. 1 od odtahové spol.: ZD 5.896 + 21% DPH 1.238,16 = 7.134,16 Kč) - tento odtah za OSVČ pojišťovna včetně DPH uhradila přímo odtahové společnosti. Následně pojišťovna požádala OSVČ o vratku DPH (1.238,16 Kč), které za OSVČ uhradila odtahové společnosti, toto DPH pojišťovně přes b.ú. OSVČ vrátila, neboť si částku DPH z faktury č. 1 standardně nárokovala (viz bod č. 3 níže). Pojišťovna dále na opravu vozidla uznala krycím dopisem poj. plnění ve výši 113.219,- Kč a ustanovila spoluúčast OSVČ ve výši 10.000,- Kč. Uznané poj. plnění (113.219,- Kč) pojišťovna poukázala na podnikatelský b.ú. OSVČ. OSVČ následně nechala opravit vozidlo u autoservisu (faktura č. 2: ZD 123.219 + 21% DPH 28.875,99 = 149.094,99 Kč), tuto fakturu OSVČ zaplatila ze svého b.ú. (z finančních prostředků zaslaných pojišťovnou + OSVČ zaslala 10.000,- Kč navíc, aby srovnala fakturaci autoopravně/svoji spoluúčast). V rámci DE účtuje OSVČ v úč. programu Pohoda. Je následující postup řešení shora uvedeného případu v DE správný? 1.) Částky z faktury č. 1 (konečná suma: 7.134,16 Kč vč. 21% DPH) zadá OSVČ v úč. programu jakožto závazek (přijatá faktura od odtahové služby), následně stejnou, konečnou částku jako u faktury č. 1 (7.134,16 Kč) zadá jakožto pohledávku za pojišťovnou. Poté v programu Pohoda proběhne v interních dokladech postupná „likvidace výběrem“ shora uvedeného závazku a pohledávky. Nejedná se zde o zápočet v pravém slova smyslu, neboť u zápočtu jde o dvojstranný akt (zde by figurovaly strany tři, tj. OSVČ, pojišťovna a odtahová společnost). Software Pohoda dle našeho názoru proto zápočet v pravém slova smyslu nenabízí? Resp. zápočet zobrazuje jakožto nesprávné řešení. Chápeme tedy správně, že je zde vhodné zvolit postupnou likvidaci závazku a pohledávky a nikoliv zápočet? Po shora popsané “likvidaci výběrem“ se pohledávka i závazek „vynulují“ a z pohledávky za pojišťovnou se v peněžním deníku stane „příjem zvyšující základ daně“ a ze závazku za odtahovou službou „výdaj snižující základ daně“. Následně bude nutno částku, tj. 7.134,16 Kč zohlednit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob do zdanitelných příjmů a daňově účinných výdajů (jak mj. dle našeho názoru správně vyplývá z úč. programu). Rozdíl příjmů a výdajů se touto operací nezmění. Je shora popisovaný postup řešení správný? 2.) Shora uvedený způsob v bodě 1.) lze dle našeho názoru provést i jinak, tzn. lze pohledávku za pojišťovnou do účetního programu vůbec nezadávat. Nutné by do úč. programu Pohoda bylo pouze zadat přijatou fakturu od odtahové služby (mj. kvůli uplatnění DPH) a zlikvidovat takovou fakturu v programu Pohoda "bez vazby“. Následně by se opakoval postup viz bod č. 1.). Tzn. přičetla/odečetla by se stejná částka v rámci daňového přiznání fyzických osob. Ovšem zde bychom tedy přičítali a odečítali pouze základ daně z přijaté faktury č. 1, což je 5.896,- Kč? Nebo opět by se přičítala/odečítala částka včetně DPH, tj. 7.134,16 Kč? Víme, že se tímto celkový základ daně v rámci daňového přiznání fyzických osob nezmění (nebude touto operací ovlivněn), přesto by nás to zajímalo. Mj. jsme např. kvůli vratce DPH od OSVČ pojišťovně přes b.ú. (viz bod č. 3 níže) zkoušeli vymyslet i různé jiné operace, aby se co nejlépe celý případ propojil, nicméně v úč. programu bylo následně zpracováno nelogicky, tedy všechny ostatní způsoby řešení kromě bodu 1+2 jsme tedy vyloučili. 3.) DPH (1.238,16 Kč) za odtah v rámci faktury č. 1 si OSVČ standardně nárokovala z přijaté faktury od dodavatele – odtahové společnosti. Jak bylo uvedeno, tuto částku (DPH) zaplatila za OSVČ odtahové společnosti pojišťovna. Následně tedy vratka OSVČ na b.ú. pojišťovny (za uhrazené DPH), byla zavedena v DE jakožto nedaňový výdaj, a to pouze na b.ú. Tedy rekapitulujeme, že částka 1.238,16 Kč = daňově neúčinný výdaj, zohledněný pouze na b.ú. OSVČ. Nevytvářeli jsme žádný závazek v agendě „ostatních závazků“, ani nečinili jiné operace. Je celkové řešení bodu č. 3.) zde v pořádku? 4.) Částka, resp. základ daně přijaté faktury č. 2 (123.219,- Kč) byl zadán do závazků a po úhradě skrz b.ú. promítnut do daňově účinných výdajů, včetně spoluúčasti 10 tis. Dále - DPH (28.875,99 Kč) z této faktury bylo nárokováno standardně. 5.) Krycí dopis od pojišťovny byl zadán jakožto pohledávka za pojišťovnou (113.219,- Kč). Po úhradě pojišťovnou a proúčtování skrz b.ú. OSVČ je v peněžním deníku promítnuta částka 113.219,- Kč jakožto zdanitelný příjem. Ze shora uvedeného zjednodušeně sděleno vyplývá, že DPH z obou přijatých dvou faktur bude standardně znárokováno/vypořádáno a v rámci daně z příjmů fyzických osob, resp. do daňového přiznání fyzické osoby se shora uvedené příjmy a výdaje "vynulují", kromě částky 10 tis., která bude daňově účinným výdajem (spoluúčast). Pokud není postup správný, prosíme o korekci shora uvedených bodů.

Společnost ABC měla uzavřenou smlouvu se společností BCD, která se ve zkratce týkala toho, že společnost ABC bude pro společnost BCD tisknout noviny až do roku 2028, společnost ABC musela vynaložit vysokou investici do technického vybavení, aby byla schopna smlouvu plnit, a proto v jednom odstavci smlouvy byl uveden předpoklad, že společnost BCD neodstoupí od smlouvy dříve než v roce 2028 a nebo poskytne společnosti ABC kompenzaci vynaložených nákladů. Společnost BCD od smlouvy odstoupila a tato kompenzace je vyčíslená na 5 mil. Kč. Společnost BCD má tuto kompenzaci vyplatit v roce 2025, na jaký účet a kdy účtovat tyto tržby? A jak je to s DPH?

Řeším případ, kdy logistická firma poskytuje přepravní služby (rozvoz zboží) zákazníkovi s tím, že vybírá za zboží (které bylo v majetku zákazníka) hotovost a tuto hotovost následně přeposílá na jeho účet. Toto mají ujednáno ve smlouvě o poskytování logistických služeb. K těmto službám využívá jak svoje zaměstnance, tak další externí dopravce (OSVČ). Nyní došlo k tomu, že 1 z těchto externích dopravců vybral hotovost při rozvozu zboží, ale tuto hotovost nepředal logistické firmě. Protože se jednalo o významnou částku, která by měla značný dopad na fungování této logistické firmy, sepsala se zákazníkem dohodu o uznání dluhu a jeho splácení. Dotaz - jaký bude mít daňový dopad z pohledu DZP tato úhrada dluhu u logistické firmy. Pachatel je znám, podáno trestní oznámení, prozatím nic neuhradil. Škoda ale způsobena defakto cizím subjektem (externím dopravcem) na cizím majetku (konečný zákazník). Tuto škodu postupně hradí logistická firma.