Náhrada škody

Fyzická osoba bez jiných zdanitelných příjmů přijala kompenzaci za trvalé snížení hodnoty její nemovitosti a přechodné zvýšení hluku a prašnosti v souvislosti s výstavbou nového sídliště v těsné blízkosti její nemovitosti. Její nemovitost bude mimo jiné téměř trvale zastíněna vysokopodlažní stavbou. Je možno tento příjem osvobodit od daní z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů?

Zaměstnanec odcizil zaměstnavateli hotovost ve výši 25 000 Kč. K odcizení se přiznal a je ochoten podepsat dohodu o srážkách ze mzdy. Pracovní poměr s ním byl okamžitě ukončen pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. Jaká je maximální částka, kterou lze zaměstnanci srazit z jedné měsíční mzdy, pokud nemá žádné vyživované osoby? Je možné na základě dohody o srážkách ze mzdy sjednat sražení celé mzdy, resp. celé čisté mzdy, pokud s tím zaměstnanec výslovně souhlasí? Jaký je správný postup v případě, že by nebylo možné srazit celou dlužnou částku a zaměstnanec by se následně stal nekontaktním a odmítl zbývající část uhradit? Je v takovém případě nutné uplatnit pohledávku soudní cestou, případně existuje jiný efektivní postup? 

Truhlář, OSVČ, plátce DPH, zajišťoval kompletní vybavení nábytkem včetně dveří do novostavby pro developera. Z klientovy strany bylo hotovo. Následně nastoupil dodavatel podlah – OSVČ, neplátce DPH – a při pokládce podlah poškodil dveřní zárubeň. Načež se obě strany domluvily, že truhlář škodu opraví (zajištění nové zárubně + montáž - u všech dodavatelských faktur si nárokoval DPH) a následně bude škodu dodavatel podlah nárokovat od své pojišťovny. Celková hodnota opravy byla 160 000 Kč a tato částka byla klientovi proplacena ze strany pojišťovny dodavatele podlah. Má truhlář vystavit fakturu za opravu a uvedení zárubní do původního stavu na podlaháře a z faktury odvést DPH, přičemž DPH nebude ze strany pojišťovny proplaceno? Případně, máme k tomu přistupovat jako k náhradě škody, která není zdanitelným plněním a není tedy předmětem daně z přidané hodnoty?

Společnost nahlásila pojistnou událost s datem vzniku škody 10/2025. Faktury od dodavatelů byly vystaveny v 1/2026 s DUZP 1/2026. V 1/2026 vyrozuměla pojišťovna společnost o výši plnění, faktury byly uznány v celkové výši minus spoluúčast. Je nutné časově rozlišit náklady a výnosy vzhledem k datu, kdy vznikla pojistná událost, tj. do roku 2025 k 31. 12. 2025 účtovat MD 385/D 648 - očekávaná plnění od pojišťovny, MD 511/D 383 - faktury od dodavatelů, v roce 2026: MD 383/D 321?

Ospravedlnitelným důvodem prodlení z hlediska naplnění podmínek pro prominutí příslušenství daně dle § 259b odst. 2 daňového řádu není délka odvolacího řízení.

Česká s. r. o., plátce DPH, firma AAA. Dala svoje zboží – měď, na sklad firmě BBB, která měď měla postříbřit a pak zpracované zboží vrátit firmě AAA. Mezitím došlo ke krádeži zboží ze skladu. Firma AAA chce náhradu škody po firmě BBB. Chtějí vystavit fakturu. Má byt tato faktura s DPH? Obě firmy jsou plátci DPH. Jak to správně zaúčtovat? 

Českéá s. r. o., plátce DPH, firma AAA. Dala svoje zboží měď, na sklad firmě BBB, která měď měla postříbřit a pak zpracované zboží vrátit firmě AAA. Mezitím došlo ke krádeží zboží ze skladu. Ted firma AAA chce náhradu škody po firmě BBB. Chtějí vystavit fakturu, má byt tato faktura s DPH? Obě firmy jsou plátci DPH. Jak to správně zaúčtovat? 

Je možné, jako zaměstnavatel, žádat o náhradu DPN dle zákona, která byla vyplacena zaměstnanci, po viníkovi? Náš zaměstnance měl dopravní nehodu, kterou nezavinil a byl v pracovní neschopnosti 2 měsíce. Firmě tím vznikly náklady na DPN + další náklady (naplánovaná pracovní cesta, zrušení letenky, náklady spojené se změnou jiného zaměstnance na zahraniční montáži,…) Obdrželi jsme Rozhodnutí od OSSZ, že ta požaduje po viníkovi uhradit regresní náhradu ve smyslu ustanovení § 126 ost. 1 a odst. 4 v plné výši, a to na základě pravomocného rozhodnutí o zavinění. Od žádného soudu ani od zaměstnance nemáme informace o této události. Ale je možné o to zaměstnance požádat, pokud je to v souladu se zákonem. Jak se toto řeší? Je možné, aby zaměstnavatel poškozeného zaměstnance měl nárok na úhradu nákladů. Případně na koho se obrátit? 

Rok 2025 přinesl řadu zásadních rozhodnutí v oblasti sporů o náhradu škody, která ovlivní praxi nejen v civilním i trestním právu, ale také v daňovém řízení. V článku shrnuji aktuální trendy, judikaturu i zásadní zjištění jako například: Podíl poškozeného na vzniku škody musí být relevantní k ochraně práv porušených škůdcem: Porušení právní normy poškozeným, která neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniku újmy podle občanského zákoníku. Při pluralitě příčin odpovídá škůdce za celý následek: Pokud je nesprávný úřední postup jednou z podstatných příčin škody, odpovídá stát za celý následek bez ohledu na další příčiny; poškozený může požadovat celou náhradu jen po jednom škůdci. Trestní soudy mají povinnost rozhodnout o nároku na náhradu škody: Nerozhodnutí o řádně a včas uplatněném nároku v trestním řízení představuje nesprávný úřední postup a porušení základního práva poškozeného; odkazy na civilní řízení mají být výjimečné a řádně odůvodněné.

Zaměstnanec způsobil škodu na majetku, kterou zaměstnavatel nechal opravit na své náklady. Oba náklady byli v režimu přenesené daňové povinnosti - může zaměstnavatel do výše náhrady škody vůči zaměstnanci dát i DPH, pokud si mohl uplatnit nárok na odpočet DPH z faktur za opravy?

Při nástupu do zaměstnání zaměstnancům dáváme osobní ochranné pracovní prostředky - oblečení, obuv. Když zaměstnanec skončí pracovní poměr brzy, většinou ve zkušební době, tak po něm požadujeme věci vrátit. Může zaměstnavatel sepsat se zaměstnancem dohodu o srážkách, a když tyto OOPP zaměstnanec při ukončení zaměstnaní nevrátí, tak mu srazit se mzdy určitou finanční částku za tyto OOPP?

Provozem vozidla jsme v rámci své podnikatelské činnosti způsobili škodu na majetku jiné osoby. Naše pojišťovna (uzavřena Smlouva o pojištění odpovědnosti podnikatele) vyplatila poškozenému pojistné plnění. Při následném prošetřování se zjistilo, že vozidlo bylo provozováno ve špatném technickém stavu. Nyní jsme od pojišťovny obdrželi Výzvu k zaplacení postihu dle § 32 odst. 2 písm. a) zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu, pojišťovna od nás požaduje úhradu ve výši vyplaceného plnění vůči poškozenému. Lze tuto částku považovat za výdaj dle § 24 odst. 2 písm. p) ZDP?

Máme služební auto po nehodě a totální likvidaci. Jak se bude účtovat o škodě? A hlavně jaké bude účtování spoluúčasti, které nebude požadováné po zaměstnanci (viníkovi nehody), rozhodnutí vedení. Pojistitelem uznaná výše škody 80.000,-Kč Spoluúčast z poj.plnění -5.000,-Kč Výše pojistného plnění(doplatku) 75.000,-Kč přiznání plnění 75.000,- 378/648 75.000,- nebo 80.000,-Kč ?? úhrada škody pojišťovnou 75.000,- 221/378 Spoluúčast 5.000,- ??? Z rozhodnutí vedení nebude po zaměstnanci vymáháno. Vrak vozidla byl ohodnocen na částku 42.000,- s DPH. Faktura za prodej vraku 311/641 Úhrada za vrak 221/311.

Zaměstnanec společnosti s.r.o. zaplatil zálohu na služby na jiný účet než byl uvedený na zálohové faktuře ve výši 26.000,-. Příjemcem platby byla tak úplně jiná osoba, která bohužel má na sobě exekuce, takže příchozí platbu ihned zabavil exekutor. Společnost s.r.o. dala trestní oznámení na úmyslné obohacení této osoby, ale zjistila tedy, že k částce zpět se bohužel nedostane (vše sebral exekutor). Jak naložit s tou platbou? Po zaměstnanci nárokovat částku společnost nebude - zaměstnanec to nezpůsobil úmyslně. Má společnost s.r.o. možnost tuto částku odepsat jako daňově účinnou přes odpis pohledávky?

Podle § 257, odst. 2 zákoníku práce „výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.“ Pokud k porušení povinnosti došlo 15.7.2025, rozumíme správně, že při výpočtu průměrného měsíčního výdělku vycházíme z (hodinového) PHV používaného pro 3Q 2025, tedy PHV vypočteného z hrubé mzdy a odpracované doby z 2Q 2025? A jak by to bylo v případě, že by k porušení povinnosti došlo 1.7.2025? Když má být použit průměrný výdělek „před“ porušením povinnosti, tak znamená to, že bychom v tomto případě museli použít ještě PHV platný pro 2Q?

V roce 2023 byla klientovi způsobena škoda: nezjištěným způsobem získal pachatel přístup k bankovnímu účtu a odeslal několik částek na různé účty, ze kterých byla hotovost přes bankomat okamžitě vybrána. Až v roce 2024 Policie ČR uzavřela případ jako škodu způsobenou neznámým pachatelem a případ byl odložen, tudíž škoda daňově uznatelná. Klient nadále vedl spor s bankou a upozorňoval, že vinu nese banka, jelikož tyto transakce nebyly klientem potvrzeny a částky i účty byly velmi odlišné než pravidelně prováděné platby z běžného účtu. V roce 2025 uzavřela banka s klientem Dohodu o narovnání a rozhodla banka polovinu této hotovosti vrátit na účet Nevím v kterém období mohu účtovat jako o škodě daňové a náhradě od banky: Rok 2024 – škoda daňová + náhrada od banky jako pohledávka k 31. 12. 2024 nebo Rok 2024 – škoda daňová celá částka, rok 2025 – náhrada do výnosů? 

V následujícím příspěvku se podrobně podíváme na odpovědnost zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci a povinnosti její náhrady. V článku naleznete podrobné informace o rozsahu náhrady újmy zaměstnavatelem, a to jak újmy majetkové, tj. škody, tak újmy nemajetkové. Pozornost věnujeme všem druhům náhrad, ke kterým může být povinen zaměstnavatel v případě vzniku škody při plnění pracovních povinností zaměstnance, v souvislosti s nimi a v dalších případech, včetně náhrady za poškození zdraví, či dokonce smrti zaměstnance v důsledku pracovního úrazu a nemoci z povolání. Upozorníme i na prevenční povinnosti zaměstnavatele, který musí zajistit pracovní podmínky eliminující riziko škod a pravidelně kontrolovat jejich dodržování, přičemž i zaměstnanec má povinnost upozorňovat na nebezpečné podmínky.

Použité zkratky: ZDPH - zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty SDEU - Soudní dvůr Evropské unie 1. Cíl příspěvku Cílem tohoto příspěvku je sjednocení a vyjasnění...

Český přepravce, plátce DPH, obdržel fakturu od jiné české firmy, na které jsou fakturovány náklady za opravu poškozené vjezdové brány této firmy, kterou poškodil řidič kamionu českého přepravce. Fakturováno je v přenosu daňové povinnosti dle § 92a zákona o DPH. Jak se nyní tuhle záležitost vyřešit, co se týče DPH? Český přepravce musí vyměřit DPH a vykázat ji na řádku 10 daňového přiznání, ale jak je to s nárokem na odpočet? Má nárok na odpočet?

S. r. o. uhradila v 12/2024 smluvní pokutu za alkohol zaměstnance na pracovišti. Náhradu ve stejné výši předepsala zaměstnanci, předpis je zaúčtován do výnosů. Nicméně zaměstnanec částku splácí, takže za rok 2024 uhradil pouze část, doplatek bude v roce 2025. Vylučuje se v daňovém přiznání částka, která bude uhrazena v 2025, nebo se zdaní celá částka bez ohledu na úhradu?