Bezúplatné plnění

OSVČ vede daňovou evidenci, neplátce DPH a předmětem její ekonomické činnosti je prodej knih, obdrží od společnosti s ručením omezeným finanční dar. V darovací smlouvě je uvedeno, že darované finanční prostředky použije na dodání nových knih do základní školy, a to postupně v pololetních intervalech po dobu 2 let. Po uplynutí 2 let OSVČ předá průběžně dodané knihy darem škole. Jak správně postupovat v záznamech v daňové evidenci a z pohledu daně z příjmů fyzických osob při přijetí daru od s. r. o., dílčím dodávání knih a finálním darování škole? Společnost s r. o. poskytne OSVČ finanční dar (jednorázově v roce 2025). Obdarovaná OSVČ: předmětem její činnosti je „knihkupectví“. Pravidelně v pololetních intervalech v období 2 let, tj. listopad 2025, květen 2026, listopad 2026, květen 2027 a listopad 2027 (postupně do celkové hodnoty finančního daru) „dodá“ základní škole nové knihy. Konkrétní tituly vzdělávacích knih, které OSVČ „průběžně dodá základní škole“ a „na konci daruje základní škole“ nejsou určeny (je na rozhodnutí OSVČ). Konečné darování základní škole v listopadu 2027 (všech dodaných knih) bude bezúplatné. „Dodávané“ a v konečné fázi „bezúplatně darované“ knihy budou kupovány postupně. Mezi OSVČ a základní školou by měla být uzavřena rámcová darovací smlouva s odloženým převodem vlastnictví a do přechodu vlastnictví jsou knihy škole bezplatně svěřeny do užívání?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, v rámci podnikatelské činnosti bude provádět technické zhodnocení na pronajatém majetku (se souhlasem pronajímatele-jiná FO). V rámci tohoto TZ musí vybudovat přístupový chodník na pozemku města. Město na základě rozhodnutí Rady města uzavřelo s OSVČ smlouvu o výpůjčce tohoto pozemku. OSVČ zhotoví chodník za cca 100 000 Kč a následně městu pozemek vrátí i s novým chodníkem. Jak se je to s daňovou účinností nákladů na tento chodník, když bude bezúplatně převeden na město? A nárok na odpočet DPH při budování chodníku?

Vlastník pozemku převedl na svoji družku, s kterou sdílí několik let domácnost, pozemek, který ona následně prodala. Je možné po ohlášení na FÚ použít získané peníze pro vlastní bytovou potřebu a neodvádět tak z prodeje daň? Zároveň se neplatí daň z bezúplatného nabytí pozemku, jelikož žijí ve společné domácnosti? 

Jediný jednatel s. r. o. chce odkoupit osobní vůz z majetku firmy do soukromého vlastnictví. Vůz byl zakoupen v r. 2018, uplatněn odpočet DPH, je plně odepsaný. Vůz ocenil autorizovaný prodejce osobních vozů na částku 300 000 Kč. Musí jednatel vůz odkoupit nebo existuje možnost bezúplatného převodu. A pokud ano, jaké jsou podmínky: Pokud musí vůz odkoupit, pak za cenu vyšší než je odhad a zaúčtuji dohodnutou cenu na účty MD 022/D 641 a odvedu DPH? Jak se to projeví v daňovém přiznání?

Právnická osoba, plátce DPH (nájemce) má pronajatou nemovitost pro své podnikání. Na na nemovitosti plánoval provést technické zhodnocení - přístavbu, k jehož provedení dostal od vlastníka souhlas, a to vč. souhlasu s odpisováním. V roce 2023 nájemce vynaložil následující výdaje - (i) projektová dokumentace, (ii) výkopové práce a (iii) distribuční společnosti zaplatil za přeložku el. kabelů. Jiné práce provedeny nebyly. V roce 2024 se nájemce rozhodl, že investici v podobě tech. zhodnocení najaté nemovitosti (přístavby) realizovat nebude, a to zejména z finančních důvodů a změny podnikatelských plánů. Pronájem stále běží a bude ukončen až v průběhu roku 2025. Otázka zní, zda je možné toto nedokončené tech. zhodnocení (v účetnictví na účtu 042) v roce 2024 odepsat jako daňový náklad (při obhájení, že jde o zmařenou investici). To za situace, kdy minimálně zemní práce a přeložka kabelů byly reálně provedeny na nemovitosti vlastníka a ten v případě ukončení nájmu nebude nic finančně kompenzovat. Jinými slovy, zda toto není situace obdobná, jako kdyby k technickému zhodnocení došlo a nájem se ukončoval – v takovém případě by bez finanční kompenzace ze strany vlastníky nebylo možné odpis investice uplatnit jako daňový. 

Jednatel a společník s. r. o. by chtěl úročit prostředky na firemním účtu v cizí měně, právnické osobě to v ČR banky nenabízejí, ale fyzické ano. Tak vymyslel, že si převede EUR na soukromý účet, aby získal úroky, které mu banka zdaní. V případě půjčky jednateli bychom měli z hlediska firmy chtít po jednateli úroky v běžné výši, tak mám dotaz, jestli je něco takového možné a jaká je v tomto případě běžná výše? Protože je zcela jasné, že běžná výše úroků v Kč bude určitě mnohem vyšší než získá úročením EUR. Ale mu je líto nechat EUR ležet jen tak ladem. A chce je vrátit do firmy, nechce je pro sebe. Jaké jsou daňové dopady?

Ptám se z pohledu firmy A s.r.o., která udělala následující dohodu s firmou B. Firma B přenechala firmě A bezúplatně starý použitý stroj za odinstalaci a odvoz. Odinstalaci a odvoz provedla firma C, která to vyfakturovala firmě A. Reprodukční pořizovací cena stroje (ohodnotili jsme na 50 000 Kč) je v podstatě stejná jako vyfakturovaná částka za odinstalaci a odvoz a to je právě důvod mého dotazu (případ není ziskový, firma A si převzala stroj z určitých obchodních důvodů). Účtujeme zásoby způsobem B. Můj dotaz je, jak to celé zaúčtovat a jak přijmout na sklad. Je v tomto případě vhodné účtovat beúplatné pořízení - 50 000 Kč MD 504/D 648 a dále přijatou fakturu za odinstalaci a přepravné 50 000 Kč MD 504/D 321? A co se týká samotného příjmu na sklad - je vhodnější dát na příjemku např. 1 Kč (kdybych se chtěla vyhnout tomu, že za nulu) a těch 50 000 Kč dát extra jako vedlejší pořizovací náklady (=instalace + přeprava), anebo dát vše rovnou do ceny zboží (tedy 1 ks za 50 000 Kč a již neuvádět na příjemce VPN)? 

Nezisková společnost daruje jiné neziskové společnosti webové stránky (veřejná databáze, kterou bude druhá společnost dále provozovat pro uživatele bezplatně) a publikace (vlastní výroba, pořizovací cena do 500 Kč). Jak tyto skutečnosti zaúčtovat na obou stranách?

Česká společnost s r. o., plátce DPH, uzavírá smlouvy o spolupráci s influencery ohledně propagace zboží. Pokud je influencerem česká firma nebo český „ičař“, tak proces probíhá tak, že naše firma vystaví fakturu na odběr zboží v prodejní ceně, influencer vystaví fakturu na své služby ve stejné hodnotě, jako přijal zboží a tyto doklady se vzájemně započtou. Nyní ale řešíme situaci, kdy influencerem je člověk (občan) ve Francií, který nemá živnostenské oprávnění nebo má jen identifikační číslo v rámci Francie (to číslo je nepoužitelné pro přeshraniční obchody - NIF). Toto budeme řešit i v jiných státech EU. Dle informací, které se mi podařilo dohledat, existuje několik variant, jak postupovat v případě influencerů. Jedna varianta jsou faktury, které se vzájemně započtou. Je tento postup správný? Další varianta je, že zboží jen vyskladníme - zaúčtujeme do daňových nákladů a po influencerovi již žádný doklad nepožadujeme. Jak je to ale na straně influencera? Nebude firmě naopak chybět náklad na reklamu? Jak nejlépe postupovat, aby spolupráce s influencery byla účetně a daňově správně v rámci EU? Narážíme dost na to, že lidé nemají žádné IČO.

V naší společnosti působí odborová organizace. Společnost má s ní uzavřenou smlouvu , na základě které mimo jiné je domluveno, že 2 zaměstnanci budou uvolněni po celou pracovní dobu s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku a současně se za ně hradí SP a ZP. Ve smlouvě je dohoda, že tato náhrada mzdy nebude odborové organizaci refundována. Tito uvolnění zaměstnanci mají k dispozici vozidla, které využívají také pro soukromé účely , náklady související s provozem vozidel jdou k tíži společnosti. Rovněž cestovní náhrady jsou vyúčtovány u společnosti. Odborové organizaci současně společnost pronajímá bezúplatně jednu místnost v sídle společnosti včetně veškerého vybavení, dále včetně služeb internetu i telekomunikací. Jendou ročně odborová organizace obdrží od společnosti na základě kolektivní smlouvy dar ve výši 1 mil. Kč , přičemž je stanovené použití tohoto daru pouze pro zaměstnance -členy odborů a to na kulturní a rekreační účely, dále kancelářské potřeby odborů, náklady na občerstvení při jednáních, zajištění vedení účetnictví odborů. Společnost nepožaduje po odborech vyúčtování využití daru. Jak se z pohledu společnosti postavit ke všem těmto nákladům z pohledu daní. Co lze uplatnit jako daňový náklad, a u kterých nákladů má společnost nárok na odpočet DPH.

Pokud obchodní firma prodá zboží ze sortimentu obchodu (např. kolo) za 30 tis. Kč + DPH. A k tomu v rámci obchodní strategie/akce připadne v rámci dokončené objednávky zdarma zákazníkovi jiné menší zboží, které obchod prodává, např. světlo za 2000 Kč (i tak je prodej celkově ziskový a vyplatí se), u světla také firma uplatnila odpočet DPH. Musí vrátit DPH z odpočtu světla z ceny původního nákupu, nebo dodanit z ceny obvyklé, za kterou se prodává, nebo je transakce OK? Byl by nějaký rozdíl, pokud bychom prodali světlo za 1 kč + DPH 0,21 Kč? Z mého pohledu je to úplně to samé - vyšším nadhledem se jedná o prodej balíku věcí, za který je nějaká marže a je to stejné, jako kdyby byla poskynuta na celou objednávku sleva 2000 Kč, která by neměla negativní dopad na vrácení uplatněného DPH z položky zboží "světlo".

Firma, s. r. o., plátce DPH, má 2 společníky, kteří jsou zároveň jednateli (a zaměstnanci). Jeden z nich chce z firmy odejít. Odchod si mimo jiné smluvně podmínil tím, že mu bude darováno auto, které je zařazeno v majetku firmy (pořízeno na úvěr, právě splaceno a plně odepsáno - pořízeno v roce 2019). Bude se na automobil vztahovat časový test 5 let (§ 78 odst. 3 ZDPH)? Je vůbec možné společníkovi takto vůz darovat, viz § 40 odst. 5 ZOK? 

Pokud fyzická osoba nepodnikatel, daruje peněžitý dar společnosti s. r. o., která je založena za účelem podnikání, si může o tuto částku při dodržení zákonných podmínek snížit daňový základ. Společnost s. r. o. pořádá kulturní akce a na tento účel bude dar použit. Jedná se o pořádání kulturních akcí, tak by to dle mého názoru problém neměl být, viz § 15 zákona č. 586/1992 Sb, ale nejsem si tím jista, když příjemce není státní organizací ani neziskovou organizací, je to společnost s. r. o. založená za účelem podnikání. 

Jak je to u převodu infrastruktury mezi investorem a obcí? Investor je plátce DPH. Vybudovali jsme kanalizaci, vodu, komunikaci a osvětlení. Vzhledem k tomu, že na kanalizaci se chtějí připojovat i noví občané obce, vznikla zde dohoda, že se vše převede na obec. Pozemek, kde vše vzniklo, je v našem majetku, infrastruktura také. Obec nemá peníze, aby došlo k úplatnému převodu do vlastnictví obce za zůstatkovou cenu. Jakou formu převodu zvolit: darování či úplatný převod? A jak to v jednotlivých případech bude z hlediska daňového u s. r. o.? Investor uplatnit odpočet DPH. 

V důsledku realizace stavby Obcí XY bude naší společnosti znemožněn stávající vjezd do areálu a bude přistoupeno k nucené likvidaci části objektů (vrátnice, vnitrokomunikace, apod.). Obec následně bezúplatně převede na naši společnost pozemky, na kterých bude provedena stavba spočívající v nově vybudovaných objektech, které nahradí objekty původní. Náš názor je, že pokud převezmeme do svého vlastnictví pozemky a již zkolaudované stavby nahrazující původní, u společnosti v okamžiku nabytí nebudou předmětem daně z příjmu a lze bezúplatné pořízení pozemků v ocenění dle § 29 písm. d) zákona o dani z příjmů, zaúčtovat kapitálově na účet příslušné skupiny 41X . Prosím o posouzení správnosti názoru.

Článek 16 a článek 74 směrnice Rady 2006/112/ES musí být vykládány v tom smyslu, že při bezúplatném přenechání tepla vyrobeného z bioplynu kogenerační jednotkou, základ daně odpovídá nákladové ceně tohoto tepla, pokud je použití zboží pro účely jiné než podnikání.

Nezisková organizace (NO1) získala darem nemovitost (budova a pozemek). V témže roce tuto nemovitost poskytla jiné neziskové organizaci (NO2) k bezplatnému užívání (výpůjčka), a to pro účely související s její hlavní činností, ale i pro ekonomickou činnost (tj. v budově bude provozovat hlavní i vedlejší činnost NO2). Otázka je, zda musí NO1 hodnotu daru zdanit daní z příjmů právnických osob, nebo zda je možné tento dar od daně osvobodit (případně poměrnou část). 

Zákazníkovi se v rámci zakázky zapomněla nabídnout a dodat část příslušenství ke stroji. Je možnost dodat zboží zákazníkovi s vystavenou fakturou, kde bude poskytnuta 100% sleva, tzn. že fakturovaná částka bude ve výši 0 Kč? Jak to bude s odvodem DPH? Nejedná se o spřízněnou osobu. Je možné dodat příslušenství za nulovou hodnotu a pořizovací cenu si dát do nákladů?

Jednatelka na charitativní akci o.p.s. Dejme dětem šanci, vydražila jeden předmět, pojmenovaný jako předmět č. 4 Křišťálový zvon za 50 000 Kč. Na tuto částku ji o.p.s. vystavila fakturu. Je možné si takovou částku udečíst jako dar od základu daně jen na základě této faktury? 

V následujícím příspěvku Vám přinášíme pokračování článku z minulého čísla časopisu DHK č. 9/2023, ve kterém je za pomocí praktických příkladů řešeno stanovení místa plnění při poskytnutí služby podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “).