Cenné papíry
Společnost A (dcera), kterou stoprocentně vlastí společnost B (matka) nakoupí podílové listy a jiné cenné papíry . Není žádné spojení s matkou při realizaci nákupu. Cenné papíry chce společnost A držet 5 a více let. Účelem této ivestice je jen zhodnocení finančních prostředků společnosti A. Na jaký účet účtovat pořízení. A budou se cenné papíry přeceňovat k 31. 12.?
Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní portfolio cenných papírů (založená konta u brokerů) . Pokud by tato portfolia (oceněná znalcem) vložil, převodem práv k nim u brokera , jako základní kapitál do s.r.o., kterou by založil , jaký by to pro něj jako FO občana mělo daňový dopad a v jakém časovém horizontu ? A jaký by byl rozdíl, pokud by s.r.o. založil standardně se ZK např. 10 tisíc a cenné papíry by opět nechal u brokera převést na s.r.o. (nebo-li v tomto případě by nešel cestou, že hodnotou CP vytvoří ZK, ale vložení CP by bylo něco jako když společník vloží vklad do své firmy. Zda broker umožní převod práv k CP, aniž by je původní vlastník nemusel nejdřív odprodat a posléze koupit jako s.r.o. ,zatím nevíme, ale řešíme otázku daňového dopadu u FO, pokud by toto na straně brokera bylo realizovatelné.
Účetní jednotka A vznikla rozdělením odštěpením v roce 2024. Nástupnická firma proúčtovala oceňovací rozdíl mezi znaleckým oceněním a účetní hodnotou převzatých aktiv v účetnictví předchůdce zápisem 097 MD / 418 D. Oceňovací rozdíl je odepisován 180 měsíců zápisem 557 MD / 098 D. K oceňovacímu rozdílu byl u nástupnické firmy proúčtován také odložený daňový závazek zápisem 42x MD / 481 D. Oceňovací rozdíl je kladný ve výši 1000 Kč. Odložený daňový závazek z tohoto rozdílu činí 0,21 x 1000 = 210 Kč. Abstrahuji teď od efektu zdanění ve znaleckém posudku. Jak to bude s odloženou daní v dalších letech: 1. Bude se tato počítat z účetní netto hodnoty oceňovacího rozdílu (účty 097 a 098) dle sazby DPPO platné v dalším roce nebo jinak? 2. Jsme si vědomi ustanovení §59 vyhlášky 500/2002 Sb., ale jak účtovat odloženou daň v dalších letech v tomto případě s ohledem na interpretace NÚR, souvztažně s účtem 59x nebo s účtem vlastního kapitálu (41x nebo 42x)? Např. odloženou daň z titulu přecenění dlouhodobých cenných papírů účtujeme vůči účtu 414, byť je to trochu jiný případ.
Společnost, obchodník s cennými papíry, plátce DPH, zajišťuje pro klienty obchody s cennými papíry. Za zprostředkování těchto obchodů inkasuje od protistran provizi (účtováno do výnosů). Tyto provize jsou osvobozené od DPH a společnost je vykazuje na řádku 50 přiznání k DPH. Dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu si společnost u klientů, kterým je poskytována služba obhospodařování majetku zákazníka, nesmí obdrženou provizi ponechat. Proto provizi související s těmito obchody klientům vrací. V přiznání k DPH společnost tyto vratky provizí nevykazuje, protože se domnívá, že vratky provizí nejsou předmětem DPH a jedná se pouze o finanční vypořádání (účtováno jako snížení výnosů). Na řádku 50 přiznání k DPH jsou vykázány provize v plné výši, tj. včetně provizí, které budou klientům vráceny, vratky provizí se v přiznání k DPH nevykazují a osvobozená plnění na ř. 50 nekorigují. Je tento postup z hlediska DPH správný?
Predikce daní je dnes nezbytnou součástí práce účetních i daňových poradců. Díky ní získává podnikatel nebo firma dostatek času nejen na přípravu finančních prostředků, ale i na případné úpravy podnikatelských záměrů, optimalizaci nákladů či využití zákonných daňových nástrojů. Poradcům naopak přináší příležitost připravit se na budoucí požadavky klienta, vyřešit s ním nejasnosti a naplánovat si harmonogram účetní závěrky.
Fyzická osoba pravidelně každý měsíc kupuje dluhopisy (podílový fond), částka investice je stejná každý měsíc od roku 2020). Na konci roku 2024 fyzická osoba uskutečnila prodej (odkup) dluhopisů, které byly koupeny od roku 2020 do 11/2024. Prodej byl uskutečněn na začátku listopadu r. 2024, příjem za prodej (odkup) překročil limit (100 000 Kč). Fyzická osoba podala daňové přiznání v čas, zdanila svoje příjmy z jiných zdroji, uradila daň, ale zapomněla zdanit prodej (odkupu) dluhopisu. Zdůrazním, že cenný papír není zahrnut v obchodním majetku, s cenným papírem obchoduje jako občan. Časový limit mezi nabytím a prodejem je 3 roky. Fyzická osoba měla by vyloučit z příjmů dluhopisy, které nabyla 3 roky před prodejem? Prodejna cena 1 dluhopisu je uvedená v potvrzení o prodeje. Množství dluhopisů, nabytých před 3 roky před prodejem, je množství do 1. 11. 2021? Náklady na nákup dluhopisů zahrnují poplatek za uskutečnění nákupu a pořizovací cenu. Každý měsíc je to stejná částka. Jaký bude postup při zdanění dluhopisů?
Manželé investovali peněžní prostředky, které měli ve společném jmění manželů do cenných papírů, dluhopisů a akcií, a část prostředků také půjčili v tuzemsku na realizaci různých startupových projektů. Za rok 2024 jim tak plynuly příjmy z dividend, úrokové příjmy z kupónových dluhopisů a ze zápůjček úrokové příjmy. Vedle toho mají příjmy z pronájmu a jeden z nich i za závislé činnosti. Dividendy z akcií ze zahraničí mohou zdanit v samostatném základu daně pro zdanění 15% sazbou daně, mají tam ale i velké příjmy, které musí danit v dílčím základu daně § 8 ZDP. Protože celkové příjmy zdaňované v základu daně překračují hranici pro zdanění 23 % sazbou daně, uvažují o tom, že by si příjmy rozhodili, tak aby optimalizovali celkové daňové zatížení rodiny. Podle § 8 odst. 7 ZDP se příjem (jednotné číslo) podle odst. 1 nebo odst. 2 plynoucí do SJM zdaňuje jen u jednoho z nich. Obdobně to platí i u příjmů z pronájmu v § 9 odst. 2 ZDP. U příjmů z pronájmu zákon používá množné číslo a termín „ze“ SJM. K příjmům z pronájmu však existuje i výklad finanční správy publikovaný v pokynu GFŘ D-59, K § 9 odst. 2 podle něhož se příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více pronajatých nemovitých věcí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (např. dům, byt, chata, garáž, pozemek). K § 8 ZDP však pokyn GFŘ nic takového neuvádí. Otázkou tedy je, zda se musí použít stejný postup, tj.:i) všechny kapitálové příjmy podle § 8 plynoucí do SJM se musí zdanit jen u jednoho z nich anebo
ii) si mohou vybrat např. podle druhů příjmů v odst. 1 anebo 2 např. že by dividendy a úroky z dluhopisů zdaňoval jeden z manželů [jde o příjmy podle § 8 odst. 1 písm. a)] a úroky ze všech zápůjček (příjmy podle § 8 odst. 1 písm. g)] zdaňoval druhý anebo
iii) si mohou rozhodit už jednotlivé příjmy, jak je libo, tj. např. jeden z nich by danil dividendy a jiný úroky z dluhopisů a příjmy z půjček by si rozhodili také, jak budou potřebovat (úroky z jedné zápůjčky manžel a úroky z druhé zápůjčky druhý z manželů) apod.?Která varianta je podle vás správná a proč?
Nepodnikající fyzická osoba nakoupila v roce 2023 dvě opce na nákup určitého množství akcií. V roce 2024 byla jedna opce využita, čímž vznikl příjem dle § 10 ZDP. Jako výdaj je uplatněna pořizovací cena opce. Druhá opce nebyla využita, a tudíž v roce 2024 propadla možnost jejího uplatnění. Je možné uplatnit pořizovací cenu nevyužité opce jako výdaj v rámci § 10 ZDP, a snížit tak zisk z uplatnění první opce?
Jsem český daňový rezident, v roce 2024 jsem nicméně zrealizoval dva druhy příjmů na Slovensku - úroky ze spořicího účtu a prodej podílových fondů. Oboje mi bylo zdaněno na Slovensku tamní srážkovou daní. Ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsem pochopil, že úroky z účtu bych měl správně danit já v přiznání, banka nicméně o mém rezidentství neměla informace a tak danila srážkou. Režim správného zdanění prodeje podílových listů celkem v přepočtu za cca 60 000 korun se mi bohužel ze smlouvy vyčíst nepodařilo. Poradíte mi prosím, jak správně nyní postupovat v daňovém přiznání ohledně a) příjmů z úroků, b) příjmu z prodeje podílových fondů za předpokladu, že dále již mám "pouze" příjmy z hlavního zaměstnání v ČR?
Hypotetická situace: Občan by obdržel za rok 2024 od Consequ Přehled cenných papírů, u nichž byl proveden prodej v uplynulém kalendářním roce na kterémkoliv z investičních účtů občana u jejich společnosti. V přehledu by byla uvedena v oddělení "Transakce celkem" hodnota prodejů 142 000 Kč a zisk 8 000 Kč. Přehled by dále obsahoval v oddělení "Transakce v rámci 3 letého testu" hodnotu prodejů 118 000 a zisk 5 000 Kč. Jaký vliv by měly částky na daň z příjmu ve třech různých variantách: 1) občan by v r. 2024 současně podnikal podle § 7 odst. 2, občan by byl v r. 2024 současně zaměstnán, 3) občan by současně dostával starobní důchod.
Kryptoměny se v roce 2025 zařadily do kategorie cenných papírů, sledujeme tedy limit 100 000 Kč a 3 roky. Není mi však jednoznačně jasné, jestli se do limitu 100 000 Kč počítají dohromady s ostatními akciemi nebo se z hlediska limitů posuzijí samostatně. Příklad: Prodám bitcoiny za 60 000 Kč, ethereum za 50 000 Kč a ETF za 80 000 Kč. Posuzují se limity zcela samostatně, tj. nemám překročený limit ani u jedné investice, nebo jsem překročila limit prodeje kryptoměn (110 000 Kč), ale ne cenných papírů (80 000 Kč), nebo jsem překročila limit a mám příjem pro posouzení limitu 190 000 Kč?
Dotaz se týká obchodování s cennými papíry na úvěr (tzv. margin), což je investiční strategie využívaná především aktivními investory. Princip úvěru poskytnutého na obchodování s cennými papíry spočívá v tom, že investor část své investice do cenných papírů financuje z vypůjčených peněz a obvykle ručí nakoupenými akciemi. Za takový úvěr se samozřejmě platí úroky. Otázkou je, zda tyto úroky z úvěru mohou být považovány za výdaj, který lze uplatnit oproti příjmu z prodeje cenných papírů v souladu s § 10 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle kterého u příjmů z úplatného převodu cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie nebo kmenového listu a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním úplatného převodu a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů.
Klient obchoduje přes Trading 212, jak je to prosím s daněním? Musí se danit i příjem z dividend či z prodeje cenných papírů/měn, pokud tyto prostředky zůstávají stále na účtu platformy nebo jsou dále investovány do jiných investičních nástrojů? Co všechno se dá do daňového přiznání?
Jsme právnická osoba a vedeme účetnictví. Vlastnili jsme cenný papír, který jsme vždy k 31. 12. přecenili na reálnou hodnotu. Naposledy máme v účetnictví zachyceno přecenění z 31. 12. 2023. V září 2024 jsme cenný papír prodali za cenu, která byla vyhlášená k 30. 6. 2024, a tuto částku bychom také měli obdržet za rok od prodeje. Likvidita cenného papíru je jeden rok, hodnota cenného papíru se stanoví čtvrtletně. Na jakou hodnotu máme teď k 31. 12. 2024 přecenit cenný papír? Na tu, kterou obdržíme, tj. z 30. 6. 2024, nebo musíme na hodnotu k 31. 12. 2024, která je vyšší?
Naše s. r. o. nakoupila 27. 11. 2023 směnku za 1 mil. Kč, zaúčtováno MD 256/D 221. Splatnost směnky byla 27. 11. 2024 na hodnotu 1 070 000 Kč. Byl zaúčtován alikvótní úrok 70 000 MD 256/D 666. Bohužel nám nebyla směnka ve splatnosti uhrazena. Zatím nevíme zda a kdy nám bude uhrazena, probíhají jednání. Jak zaúčtovat tuto směnku k 31. 12. 2024? Přeúčtovat do dlouhodobého finančního majetku na 065 nebo na jiný účet? Úrok vstupuje do daňových výnosů a bude odvedena daň, i když nebude uhrazen?
Fyzická osoba investuje do „fondu“, resp. firmy nazvané ,,osoba rizikového kapitálu s. r. o.“, dle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech finanční prostředky. V tomto „fondu“ probíhají během roku různé obchody. Je nutné, aby investor zahrnul do svého daňového přiznání individuální obchody, které se tam během toho roku dějí, a to v poměru, který odpovídá jeho investici, nebo se zdanění realizuje až při výběru peněžních prostředků, obdobně jako u podílových fondů? Lze v tomto případě uplatnit časový test 3 roky, popř. hodnotový příjem 100 pro osvobození příjmů z cenných papírů, nebo se to na to nevztahuje?Doplnění dotazu: Investor (FO) poskytuje své prostředky do firmy formou vkladu do fondu, který je veden jako „osoba rizikového kapitálu s. r. o.“. Fond poté tyto prostředky využívá k investování, například nákupu akcií či jiných aktiv, a generuje z nich zhodnocení. A jak by to bylo, když poskytne peněžní prostředky formou zápůjčky? Mimo jiné, když fyzická osoba půjčuje firmě peníze formou zápůjčky, tak úroky z ní plynoucí nepodléhají srážkové dani jako u dluhopisu?
S.r.o., malá účetní jednotka vložila v r.2023 peníze do podílového fondu. Záměr účetní jednotky bylo držení do jednoho roku (krátkodobý cenný papír). Zaúčtovali jsme tedy na účet 251-221. Ke konci rozvahového dne jsme přecenili tzv. reálnou hodnotou výsledkově 251-664. Nyní v roce 2024 dojde k prodeji. Je správné účtování 561/251 a poté 221/661. Do nákladů tedy dáme pořizovací cenu včetně přecenění, které jsme zdanili v roce 2023?
OSVČ si soukromě posílá měsíčně peníze do investičního produktu CONSEQ. Když si např. v roce 2024 vybere z CONSEQu 80.000,- Kč bude toto předmětem zdanění v §10 ZDP? Nebo je tento výběr do 100.000,- Kč osvobozen? Kdy se vlastně jedná o příjem? I když si OSVČ dříve nikdy peníze z CONSEQu nevybrala, tak přesto dochází k prodejům? Každý rok lze stáhnout tabulku hodnoty prodejů, hodnoty nákupů a poplatky, kterou CONSEQ dává k dispozici. Takže i když si OSVČ nic nevybere, tak je ve sledovaném období (1 rok) realizován výnos z prodeje? Dále je zde tabulka - Transakce v rámci 3letého časového testu a tam jsou samé nuly.
Podnikatel, OSVČ, daňová evidence, si nakoupil akcie a podílové listy z podnikatelského účtu. Nebyly dle § 4 odst. 4 ZDP vloženy do obchodního majetku, vůbec jsme je v daňové evidenci neevidovali. Nyní přišel podnikatel s tím, že převádí v bance podílové listy z IČa na RČ. Vůbec jsme netušili, že to takto může být v bance evidováno. Můžeme pořád vycházet z toho, že se jednalo o akcie a podílové listy, které nebyly nikdy zařazeny do obchodního majetku a pracovat s nimi jako se soukromými? Až v budoucnu dojde k prodeji tak danit případně, když nebudou osvobozeny podle § 10 ZDP a ne podle § 7 ZDP?