Daň z příjmu ze závislé činnosti

Zaměstnankyně má 4 děti, 2 děti z předešlého vztahu, na ty uplatňulje slevu na dani. Se současným přítelem má další 2 děti, kde uplatnuje slevu na děti on. Celkem má tedy 4 děti ve své péči, jaké pořadí těch dětí mám uplatnit. Nynější přítel uplatňuje ty své dvě děti v pořadí 1. a 2., jí tedy zbývá pokračovat, nebo když je to z přecházejícího vztahu, bude mít slevu také v pořadí 1. a 2.?

Zaměstnavatel uvažuje o poskytnutí benefitu zaměstnancům, a to mj. jako příspěvek (nepeněžní - platba na účet poskytovatele) na úhradu školného na základní, případně střední škole dětí zaměstnanců. Bude tento příspěvek na straně zaměstnance osvobozený, nebo bude zdanitelným příjmem? A v návaznosti na to, půjde na straně zaměstnavatele o daňový či nedaňový náklad? 

Zaměstnanec české společnosti nakoupil akcie od zahraniční matky v roce 2025 se slevou. Sleva nebyla ve mzdě zdaněna jako nepeněžní příjem. Je potřeba podávat ze rok 2025 přiznání k dani z příjmů a nepeněžní příjem dodanit, nebo je možné postupovat podle § 6 odst. 14 zákona o dani z příjmů?

Fyzická osoba je zaměstnancem ve dvou organizacích. Slevu na poplatníka uplatňoval v jedné z nich. Má potvrzení a příjmech a jejich zdanění v obou organizacích. Má povinnost podávat daňové přiznání z dani z příjmu podle § 6 ZDP? V tomto případě by totiž souhrn příjmů překročil hranici pro uplatnění tzv. solidární daně s následným doplatkem na dani z příjmů.

jednatel má na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele nárok na příspěvek na životní pojištění v hodnotě 2 000 Kč měsíčně. Za leden a únor si ale zapomněl ukončit trvalý příkaz a za tyto měsíce již platby odešly z jeho účtu. Může mu v takovém případě zaměstnavatel poslat 2 × 2 000 Kč přímo na jeho účet, když doloží doklad o úhradě a až od března jej bude platit přímo do pojišťovny zaměstnavatel? Jde mi o to, že se musí jednat o nepeněžní plnění, tak jestli je takový postup v pořádku, aby platby byly daňově osvobozené u jednatele i mohly být jako daňová položka uplatněny u zaměstnavatele.

Manželé mají společně jedno dítě a manželka má dítě z předchozího manželství. Jak je to s pořadím dětí? Manželka si uplatňuje dítě z předchozího manželství jako 1. dítě, což mám uvedeno v potvrzení. Jaké pořadí mám dát u společného dítěte, které si uplatňuje manžel, náš zaměstnanec?

Zaměstnanec doprovázel svoji sestru k lékaři. Jednalo se o celodenní vyšetření. Může být ve směrnici stanoveno, že tento doprovod bude s náhradou mzdy? Jednalo by se pak o daňový náklad pro firmu a u zaměstnance se vše daní klasicky s odvody?

Zaměstnanec předložil zaměstnavateli potvrzení o výši zaplacených úroků z hypotečního úvěru za období leden-prosinec 2025 ve výši 81 705,29 Kč. Také doložil smlouvu o hypotečním úvěru ze dne 25. 10. 2024 - druh úvěru: spotřebitelský úvěr na bydlení - Hypoteční úvěr - celková výše úvěru v Kč - účel: náhrada výdajů za uhrazenou část kupní ceny - bytová jednotka č. X/Y v budově č.p. A na pozemku parc. č. B, katastrální území M, obec M. Lhůta pro čerpání úvěru byla do 12 měsíců od účinnosti smlouvy. Úvěr je zajištěn zástavním právem k nemovitosti uvedené v účelu + pozemek, na kterém se nemovitost (byt) nachází. Zaměstnanec v této nemovitosti bydlí. Dočetla jsem se, že daňová úleva nenáleží na část úroků z úvěru od banky nebo stavební spořitelny, který je poskytnut na účely, které nejsou definovány jako bytová potřeba v zákoně, např. pořízení bytového zařízení, úhradu služného nájemného, za úhradu úvěrového pojištění, na náhradu výdajů vynaložených poplatníkem z vlastních zdrojů apod. Má tedy zaměstnanec v tomto případě nárok na uplatnění úroků z tohoto úvěru?

Zaměstnanec by chtěl využít nefinanční benefit na volnočasové aktivity (zájezd/rekreace) a dotazuje se, zdali si za to může koupit letenky pro sebe a svou rodinu (manžel + děti)? Pokud ano, tak jak to udělat, aby bylo všechno správně z finančního a daňového hlediska? Protože když to budou letenky, tak budou přímo na konkrétní jméno a doklady tím pádem nebudou na firmu.

Měli jsme zaměstnankyni z Polska, bydliště měla ale v ČR a pracovala u nás pouze v lednu 2025 (od dubna 2024 se zdržovala taky v ČR a zde taky bydlela i pracovala, pojišťovna VZP, přiděleno RČ). Nyní nevíme, kde se zdržuje a kde pracuje. Je nutné tuto zaměstnankyni uvést v příloze č. 2 Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti?

Zaměstnanec (občan Rumunska) požádal v prohlášení na rok 2026 o daňové zvýhodnění na děti (rodné listy a potvrzení druhého z manželů doložil). V cestovním dokladu má uvedeno datum pobytu: od 4. 6. 2025, účel pobytu: trvalý/ permanent residenc. Mohu tomuto zaměstnanci uplatnit daňové zvýhodnění? A prosím, jak by to bylo v případě, že by požádal (občan Ukrajiny), taktéž s trvalým pobytem? Je třeba požádat o daňový domicil?

Jake budou daňové dopady u zaměstnance a zaměstnavatele, pokud firma uhradí letenku zaměstnanci jako benefit? Jedná se pouze o letenku. 

Zaměstnanec pracuje na DPP u více společností a pobírá tyto odměny: společnost A, s.r.o. = 11 999 Kč, B, s.r.o. = 11 999 Kč, C, s.r.o. = 5 600 Kč, celkem 29 598 měsíčně, z toho 4 440 Kč je 15% srážková daň. Je možné, aby bylo pracovníkovi na DPP u společnosti A, s.r.o. navíc k měsíční odměně 11.999,- vypláceno ještě denní stravné ve výši 128,80 Kč aniž by z tohoto stravného bylo cokoli odváděno, daň, sociální, zdravotní. V praxi by to bylo, že zaměstnanec obdrží na účet 11 999 Kč mzdu a k tomu za 20 odpracovaných dní 2 576 Kč příspěvek na stravné. Z uvedených částek zaměstnavatel ani zaměstnanec nic neodvádějí?

Firma poskytuje zaměstnancům nepeněžní benefity, a to zejména: zdravotní benefity, volnočasové benefity, bezúplatné užívání služebního vozidla pro soukromé účely (tzv. manažerské vozidlo). U zdravotních benefitů sledujeme, zda jsou čerpány u poskytovatelů registrovaných v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Dále kontrolujeme limity stanovené pro rok 2025, tj. zdravotní benefity do výše 46 557 Kč a volnočasové benefity do 23 278 Kč. U manažerských vozidel přičítáme zaměstnanci ke mzdě nepeněžní příjem ve výši 1 % z pořizovací ceny vozidla včetně DPH. Jak správně zaúčtovat uvedené benefity, a to i v případě, kdy zaměstnanec překročí stanovené limity u zdravotních nebo volnočasových benefitů?

V s. r. o. může zaměstnavatel v souladu s vnitřními předpisy poskytnout zaměstnanci kromě jiného benefit v nepeněžní formě na rekreaci a na zdravotní potřeby. Jsou níže uvedené formy benefitu považovány za nepeněžní plnění, které je u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů a u zaměstnavatele nedaňový náklad? 1) Faktura z cestovní kanceláře za zájezd: jako odběratel není uvedena s. r. o. ale pouze jméno a bydliště zaměstnance. Zájezd je uhrazen z účtu s. r. o., nadlimitní část zaměstnanec firmě uhradí. 2) Výše uvedená faktura bude hrazena v hotovosti, na pokladním dokladu je uveden VS faktury, jako plátce je uvedena s. r.o . Nadlimitní část zaměstnanec firmě uhradí. 3) Výše uvedená faktura je placena z účtu zaměstnance, s. r. o. následně zaměstnanci uhradí část do zákonného limitu. 4) Nákup dioptrických brýlí pro zaměstnance do limitu, existuje na něj pouze pokladní doklad placený v hotovosti bez uvedení odběratele. Pokladní doklad je zařazen do účetnictví s. r. o. jako výdaj z pokladny.

Zaměstnaní Slováci v české s. r. o. a všichni mají trvalé bydliště na Slovensku. Každý má jiný příběh a téměř každý tady během roku byl déle než 183 dní. Na konci roku tady podávají daňové přiznání, kde někdo uplatňuje slevu na manželku a na děti. Ale také chtějí potvrzení o příjmech, protože si prý dělají ještě přiznání na Slovensku. Většinou příjmy z pronájmu. Nevím, jestli pokud je rezident, by toto neměl zdanit tady v ČR spolu s příjmy ze zaměstnání s české s. r. o. Jak se určí rezidentství a jak danit příjmy v následujících případech? 1/ Slovenský zaměstnanec bydlí na ubytovně nebo v nájemním bytě, který platí firma, je svobodný a jenom je celý rok zaměstnán. 2/ Slovenský zaměstnanec ženil se s Češkou, již spolu čekají čtvrté dítě a bydlí spolu v Čechách v domě, který si spolu postavili. 3/ Spolu se slovenskou zaměstnankyní si slovenský zaměstnanec v ČR koupil pozemek, staví zde dům a mají spolu dítě. Nejsou manželé. 4/ Slovenský zaměstnanec bydlí v ČR ve firemním nájemním bytě, ale manželku a děti má na Slovensku. 5/ Svoji manželku a děti slovenský zaměstnanec „přesunul“ ze Slovenska do Čech a bydlí v ČR nájemním bytě. 6/ Od 1. 9. 2025 zaměstnali mladého slovenského zaměstnance, který má trvalé bydliště na Slovensku u rodičů, ale přijel sem do firemního nájemního bytu s tím, že chce pracovat tady a na Slovensko zpátky zatím nechce. Určí se rezident nebo nerezident i podle toho, co sám ten zaměstnanec řekne? V případě bodu 6 tady v roce 2025 bude méně než 183 dní. A jak je to u Ukrajinců, kteří bydliště na Ukrajině, jsou v ČR ubytovně. Někdo tu má i rodinu a někdo ji má na Ukrajině. Záleží u nich, na základě jakého povolení tady jsou?

Společnost s r. o., plátce DPH, chce uspořádat pro své zaměstnance teambuilding. Jednalo by se o akci, kdy jedna noc bude v zahraničí a jedna v tuzemsku. Kromě noclehu bude zajištěna i strava (snídaně, oběd, večeře) poté i vstupu do zámku. Pro zaměstnance se bude vyplňovat cestovní příkaz - bude krácen dle poskytnuté stravy a bude poskytnuto kapesné ve výši 40 % (u zahraničního cestovního příkazu). Ráda bych se zeptala, zda veškerá útrata - ubytování, strava, nápoje vč. alkoholických i další výdaje budou daňově uznatelné s možností odpočtu DPH, či nikoli? A doklady ze zahraničí - předpokládám, že na tyto doklady budu nahlížet jako „od tuzemského neplátce“, tj. DPH řešit nebudu, jelikož místo plnění není v tuzemsku. Předpokládám, že celá „akce“ bude u zaměstnance bez odvodů. A co v případě, že na tento teambuliding pojedou i bývalí zaměstnanci, jaký dopad to bude mít na uznatelnost/neuznatelnost dokladů. 

Poskytujeme zaměstnancům nefinanční benefity v maximálně možné zákonné výši a platba na zájezd/rekreaci byla uhrazena z firemního účtu v listopadu 2025. Zaměstnanec měl na pobyt odjet v prosinci, ale ze zdravotních důvodů se to odložilo až na leden. Spadá tato zaplacená částka za ubytování v listopadu do benefitů 2025, i když zaměstnanec reálně odjel na tento pobyt až v lednu 2026 a donesl i doklad s lednovým datem?

Firma zajišťující stravování plánuje nově fakturovat i servisní náklady na výdej jídel a jejich dopravu formou fixní částky. Toto bude fakturováno navíc nad cenu jednotlivých odebraných jídel. Cena pro zaměstnance se tedy nemění a nemění se tak ani výše příspěvku zaměstnavatele. S cenou příspěvku se nyní vejdeme do limitu pro osvobození u zaměstnance. Jak se postavit k těmto fixním servisním nákladům? Může to mít nějaký dopad na limit pro osvobození u zaměstnance? Můžete prosím poskytnout podpůrnou legislativu? Ještě doplňuji, že výdej se provádí v našich prostorách. 

Zaměstnanec a zároveň jednatel společnosti si koupil roční režijní jízdenku v hodnotě 3 500 Kč na MHD. Bude ji používat pro soukromé i firemní účely. Je možné tento náklad daňově uznat? Z hlediska zaměstnance by se jednalo o zdaňovaný benefit?