Daň z příjmu ze závislé činnosti

Lze zaměstnancï proplatit celoroční předplatné jízdného na MHD v Praze a považovat to za zdanitelný náklad? 

Ve společnosti nabízíme zaměstnancům zaměstnanecké akcie, respektive právo opce na akcie mateřské společnosti. Probíhá to přibližně tak, že zaměstnanci obdrží nabídku na opci, kterou mohou, ale nemusí přijmout. Pokud ji přijmou, musí podniknout určité kroky – zaslat potvrzení, že opci přijímají. Na základě tohoto oznámení je jim uděleno právo opce. Následně se zaměstnanci rozhodnou, zda opci uplatní, či nikoli. Jedná se mi o ujištění správného výkladu daných pojmů v zákoně, a to s odkazem na jednotlivé okamžiky těchto skutečností. Dle § 14 ZDP: „Příjem zaměstnance … nebo opce na nabytí tohoto podílu se považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou … e) okamžik uplatnění opce (zaměstnanec akcie skutečně koupí).“ S odkazem na § 17 ZDP je toto odložené zdanění použito tehdy, pokud „zaměstnavatel oznámí správci daně záměr použít tento postup do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nabyl podíl nebo opci …“. S odkazem na tyto dva paragrafy zní můj dotaz takto: běží lhůta pro oznámení „odložení zdanění“ již od okamžiku, kdy zaměstnanec obdrží dokument, ve kterém je uvedeno „udělujeme Vám právo opce“? Řekněme, že nabídka/odsouhlasení/udělení práva opce proběhlo v 9/2025. Běžel tedy do 20. 10. 2025 termín pro oznámení správci daně o „odložení zdanění“? A pokud zaměstnavatel toto oznámení neučinil, měla být tato opce zdanitelným příjmem již v 9/2025, a to i přesto, že ke skutečnému nákupu akcií nedošlo? Jedna taková opce byla udělena i v 12/2024. Nemám informaci, zda došlo k odložení zdanění do náhradního termínu dne 2. 6. 2025. Pokud tedy k oznámení o odložení zdanění u této opce nedošlo v zákonné lhůtě, měla být tato nabytá opce z 12/2024 zdanitelným příjmem v 5/2025?

Může ve společnosti zaměstnaný prokurista získat podíl na zisku, kdž je splněna podmínka - společenská smlouva toto umožňuje? Dle § 6 dst 1 písm. d) ZDP bude tento příjem posuzován jako příjem ze závislé činnosti a nikoli jako kapitálový příjem? Ve světle rozsudku 7 Afs 169/2024-32 pokud bude podíl na zisku vyplácený společníkovi (je zároveň zaměstnancem), tak i prokuristovi s pracovní smlouvou, bude daněn jako příjem ze závislé činnosti včetně odvodů pojistného a nikoli příjmem z kapitálového majetku?

Česká společnost prodává drogistické zboží. V rámci podpory prodeje chce vybrat několik zaměstnanců, kterým předá vzorky zboží, které prodává. Zaměstnanec natočí se vzorkem krátkou reklamu na sociální síť a podle dohodnutého klíče (počet zhlédnutí apod.) dostane za tuto reklamu finanční odměnu. Narážíme v praxi na tyto problémy: zda odměna, která se vyplatí zaměstnanci, je příjmem podle § 6 (tato osoba má jinou pracovní náplň, než je propagace produktů), a také i zaměstnanec vzorek nechá – pokud by měl vzorek vracet, nebude to pro něj zdaleka tak atraktivní. Reálně se vzorek samozřejmě celý nespotřebuje při reklamě. Nehrozí zde nějaký dodatečný nepeněžní příjem, můžeme považovat spotřebu vzorků za daňově uznatelnou? 

Naše společnost uzavřela pracovní poměr se zaměstnancem v řídící funkci, který má bydliště mimo dojezdovou vzdálenost do místa výkonu práce. Bylo dohodnuto, že firma bude tomuto zaměstnanci přispívat, resp. hradit náklady na pronájem bytu v blízkosti místa výkonu práce. Pokud by nájemné bylo na straně firmy účtováno do nedaňových nákladů, je nutné nájemné na straně zaměstnance přidaňovat? 

Firma bude pořádat vánoční večírek pro zaměstnance a bude zaměstnancům dojíždějícím z větší vzdálenosti hradit dopravu tam a zpět (zajistí firma), případně ubytování a náklady na jízdu tam a zpět (vlakem apod.) v den večírku a následující den po odchodu z hotelu). V případě, že by byl večírek bez jakéhokoliv pracovního programu, tak by náklady na dopravu (jakoukoliv formou) i náklady na ubytování byly daňově neuznatelné a zároveň by oba tyto náklady nevstupovaly do základu daně u zaměstnance (i to ubytování)? Nebo co všechno lze považovat za náklady v souvislosti s pořádáním večírku, které u zaměstnance nepodléhají z tohoto titulu zdanění a odvodům? V případě, že by byla část programu pojata jako pracovní (vyhodnocení hospodaření – cca 1 hodina z programu večírku), tak by tyto náklady na dopravu a ubytování byly daňově uznatelné i v dnešním pojetí vánočních večírků? Zaměstnanec, který byl ubytován nebo mu byla poskytnuta doprava, by tedy měl vypracovat v tomto případě cesťák a ta jedna pracovní hodina by se vykázala na výkazu práce? Tyto náklady v souvislosti s večírkem (doprava, ubytování, občerstvení, dárek...) se doufám nezapočítávají u zaměstnanců do limitu nepeněžních benefitů. 

Zaměstnavatel chce na konci roku dát svým zaměstnancům dárkové karty Globus v hodnotě 1 000 Kč. Pro zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad. Bude se u zaměstnanců jednat o nepeněžní příjem, který musí zdanit a odvést z něj pojištění ?

Statutární orgán při ukončení své funkce obdrží od společnosti v rámci vyrovnání při odchodu bezúplatně firemní vůz. Jedná se o plně odepsaný vůz. Jak zaúčtovat tuto transakci a jaké daňové dopady bude mít jak na společnost, tak i na osobu statutárního orgánu?

Zaměstnavatel ukončil se zaměstnankyní pracovní poměr z důvodu reorganizačních změn ve firmě a na této její pozici. Podle zákona má nárok na 3 odstupné platy, ale jelikož je mezi nimi dohoda, aby tu dále nesetrvávala ve firmě dva měsíce ve výpovědní lhůtě, tak se domluvili na 3 měsíčním odstupném + na dvou platech navíc, které by vykompenzovaly tu výpovědní dobu. Jak to bude u těchto 3 + 2 platů s odvody zdravotního a sociální a s daněním? 

Společnost, plátce DPH, zajišťuje servisní činnost nepřetržitě 24/7. Servisní technici (zaměstnanci) mají služební vozidla k dispozici i pro cestu domů, aby mohli v případě potřeby okamžitě vyjet k zákazníkovi. Je v takovém případě správné zaměstnancům dodanit ve mzdě 1 % ze vstupní ceny (VC) vozidla? Jak se mají vykazovat případné soukromé jízdy, například když zaměstnanec nejede k zákazníkovi, ale do provozovny?

Zaměstnanec na začátku roku 2025 v Prohlášení poplatníka uplatnil daňové zvýhodnění na dvě děti, jeho manželka ukončila 31. 8. 2024 pracovní poměr a dále byla v pracovní neschopnosti až do konce září 2025, potvrzení o neuplatnění od druhého z poplatníků zaměstnanec tedy nedokládal, nemělo být kým vystaveno, od 1. 10. 2025 byla manželka zaevidována na ÚP a od 17. 10. 2025 zaměstnanec nahlásil nástup manželky do zaměstnání, potvrzení o neuplatnění do jejího zaměstnavatele zatím nedoložil. Ve výplatách za měsíc leden až září mu byla sleva na děti uplatněna, jak ale postupovat se mzdou za říjen a následující měsíce, a jak po případném doložení potvrzení zaměstnavatele manželky o neuplatnění slevy.

Společnost s r. o. zaměstnala svého prvního zaměstnance na dohodu o provedení práce. Vnitřní předpisem si stanovila, že zaměstnanec po uplynutí jednoho měsíce po uzavření dohody o provedení práce, tedy po jednom měsíci trvání dohody, získá náborový příspěvek ve výši 5 000 Kč, který se vyplatí spolu s odměnou za měsíc, na který na něj vznikl nárok (pokud by zaměstnanec v měsíci říjnu nepracoval, protože by mu zaměstnavatel nepřidělil práci, dostal by pouze náborový příspěvek). Doba jednoho měsíce trvání dohody uplynula v první polovině měsíce října, zároveň odměna z dohody o provedení práce za vykonávanou práci za měsíc říjen u tohoto zaměstnance nepřevyšuje 6 499 Kč. Pokud se sečte náborový příspěvek pro tohoto zaměstnance a odměna tohoto zaměstnance z dohody za měsíc říjen, tato suma nepřekročí 11 499 Kč. Zaměstnanec nepodepsal prohlášení, při výplatě tedy sečtu náborový příspěvek a odměnu a odvedu z nich 15% srážkovou daň. Z toho náborového příspěvku ve výši 5 000 Kč nemusím odvádět v této situaci zdravotní a sociální pojištění, že tedy pokud náborový příspěvek pro zaměstnance na dohodu o provedení práce vyplácený spolu s odměnou z dohody za daný měsíc nepřevýší 11 499 Kč, odvody na zdravotní a sociální pojištění z něj zaměstnavatel neplatí? Nebo musím z náborového příspěvku odvádět odvody na sociální a zdravotní pojištění vždy bez ohledu na to o jaký typ zaměstnance (pracovní poměr, dohoda) a výši se jedná? Spolu s odměnou za odpracované hodiny zaměstnanec dostane i paušál dle paušálu, který stanoví vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí za hodiny odpracované na home office (u tohoto zaměstnance: počet odpracovaných hodin na home office × 4,80 korun za hodinu práce z domova dle vyhlášky). Tuto drobnost – paušální náhradu za home office (dohromady pár desetikorun) nebudu zahrnovat do vyměřovacího základu zaměstnance – nebudu z nich odvádět ani sociální, ani zdravotní pojištění, ani platit v tomto případě 15% srážkovou daň. Je to tak správně? Je náborový příspěvek u zaměstnavatele vždy daňově uznatelným nákladem?

Jediný společník a současně i jednatel často využívá v s. r. o. svůj vlastní automobil. Ze s. r. o. nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce ani mzdu. Za poskytnutí vozidla společník nepožaduje žádné peníze. S. r. o. eviduje v účetnictví tyto náklady spojené s užitím vozidla: PHM, zároveň hradí havarijní pojištění vozidla a povinné ručení. Je možné, že by uvedené náklady byly daňově uznatelné? Pokud ano, za jakých podmínek? Lze v s. r. o. místo skutečných paragonů za PHM a parkovné využít paušální výdaje?

Společnost s r. o. provozující soukromou vysokou školu uzavřela smlouvu se sítí fitness center. Na základě této smlouvy mohou studenti vysoké školy navštěvovat jakékoli fitness centrum z této sítě. Domníváme se, že je zde velmi tenká hranice při posouzení, zda návštěva fitness center souvisí s poskytováním akreditovaného vysokoškolského studia. Vzhledem k tomu, že tyto návštěvy nejsou nezbytnou součástí vzdělávací služby, lze je spíše považovat za druh společenské nebo volnočasové aktivity pro studenty. Musíme tyto náklady klasifikovat jako nedaňový náklad dle ZDP. Škola zmiňuje možnost návštěvy fitness centra ve smlouvách se studenty jako součást placené služby. Může si škola v takovém případě tento náklad zahrnout do daňově uznatelných nákladů a obhajovat pak náklad tím, že je součástí výnosů vznikajících z fakturace školného? A pokud poskytujeme stejné výhody – bezplatné návštěvy fitness center – zaměstnancům soukromé vysoké školy, jedná se zjevně o nepeněžní plnění ze strany zaměstnavatele. Jsme si vědomi, že od roku 2024 platí pro osvobození těchto benefitů na straně zaměstnanců určité limity. Hlavní problém však spočívá v tom, že zaměstnavatel nemá možnost spolehlivě zjistit, zda a který zaměstnanec tuto službu reálně využil, kolikrát které fitness centrum navštívil, a tedy jakou konkrétní hodnotu nepeněžního plnění obdržel. Cena za návštěvu fitness center je navíc sjednána paušálně, bez ohledu na skutečný počet návštěv studentů nebo zaměstnanců, takže nelze ani kalkulovat individuální hodnotu příjmu pro jednotlivé zaměstnance. S jakými daňovými riziky se může zaměstnavatel v této situaci setkat? Je v tomto případě nutné požadovat po zaměstnancích nebo po fitness centrech evidenci jednotlivých návštěv, aby bylo možné kvantifikovat poskytnutý benefit? Existuje nějaký jiný způsob, jak tuto situaci vyřešit?

Zaměstnanec firmy byl na pracovní cestě. Má za dny strávené na pracovní cestě nárok také na stravenkový paušál, který firma podle smlouvy vyplácí za odpracované směny, nebo ne? 

Česká s. r. o. vlastní osobní auto. Jednatel je zaměstnán a používá auto jak pro práci, tak i pro soukromé účely. Musí si každý měsíc dodanit ke mzdě 1 % z pořizovací ceny auta? Nebo jen v měsíci, kdy to auto použil pro soukromou jízdu. Každý rok dodaňuji z pořizovací ceny? 

Společnost má sídlo v Ostravě, zaměstnankyně bydlí v Olomouci. Společnost by jí chtěla platit cestu do práce a z práce (jízdenky). Bude to pro společnost daňový náklad, pokud tento benefit uvede do smlouvy? Bude mít zaměstnankyně osvobozeno? Protože zaměstnankyně částečně pracuje i z domu (v Olomouci), není možné stanovit pro účely cestovních náhrad místo výkonu práce Olomouc i Ostravu, aby cesta mezi Ostravou a Olomoucí byla pracovní cestou?

V cestovních příkazech klienta se objevila cesta jeho zaměstnance, občana jiného členského státu EU, na velvyslanectví jeho země v Praze, kromě cestovného tam byly zahrnuty náklady na vystavení pasu. Zaměstnanec bude pas určitě potřebovat pro pracovní cesty mimo ČR, jedná se navíc o odborníka, který je pro firmu klíčový. Jak moc jsou obhajitelné tyto náklady jako daňově uznatelné?

Společnost zaměstnává na hlavní pracovní poměr mimo českých pracovníků i Slováky a Ukrajince. Od nového roku bude společnost zaměstnávat i pracovníky z Filipín na základě zaměstnanecké karty. Aby získali povolení k pobytu v ČR, je nutno uvést místo, kde se budou zdržovat. Společnost zajistí pro pracovníky ubytování (byt). V pracovní smlouvě budou mít uvedeno, že jim společnost bude přispívat na ubytování. Může společnost přispívat i vyšší částkou než 3 500 Kč (limit osvobozený od daně pro zaměstnance)? V případě že ano, byl by příspěvek pro zaměstnavatele daňově uznatelný a pro zaměstnance nepeněžní příjem? Musela by být smlouva o nájmu bytu (ubytovny) uzavřená na společnost? Nebude diskriminační, když společnost nemá ve vnitřním předpise stanoveno, že bude poskytovat příspěvek na bydlení, a má to zakotveno pouze v nových pracovních smlouvách? Myslím tím pracovníky (cizince), kteří ve společnosti pracují již 5 a více let. Anebo musíme srovnat podmínky a udělat dodatky k stávajícím pracovním smlouvám?

Firma chce dát svým zaměstnancům vánoční dárky v podobě balíčků pochutin (víno, sýry, atd.). Tento balíček bude mít určitě hodnotu nad 500 Kč bez DPH. Z pohledu firmy půjdou tyto dary nedaňově bez možnosti uplatnit DPH. Je možné tento dárek považovat za příjem osvobozený od daně, pokud je budeme zaměstnancům rozdávat v následující situaci: přerušení výroby na cca 30–60 minut, přičemž by proběhl proslov vedení s popřáním krásných svátků. Dá se tato situace považovat za společenskou akci s případným kulturním či sportovním prvkem, aby se mohlo jednat o příjem osvobozený od daně dle § 6 odst. 9 písm. g) ZPD?