Jiný členský stát

Co znamená „nový dopravní prostředek“ pro DPH? Jak se daň řeší při dodání do jiného členského státu plátcem i neplátcem? Jaká jsou pravidla pro pořízení vozidla z EU a jaké platí lhůty? Všechny klíčové informace podle § 19 až § 19d zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, najdete v tomto přehledném příspěvku.

Jsme plátci DPH, obdrželi jsme fakturu od firmy Google na nákup elektroniky. Na faktuře je dodavatel z Irska, s irským DIČ, uvedeno je naše české DIČ, cena je v CZK s vyčíslenou českou DPH 21 %. Jak, prosím, správně postupovat při zaúčtování a nárokování DPH, na jaké řádky patří v DPH přiznání? Zaplatili jsme plnou cenu včetně DPH. 

Hledáte srozumitelný přehled, jak funguje DPH EU při intrakomunitárních plněních? Tento článek vám objasní klíčové aspekty pořízení zboží podle § 16 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. Orientovat se v DPH EU může být náročné, ale s naším průvodcem získáte jasný obrázek o nejdůležitějších pravidlech.

Český poplatník, plátce DPH pořizuje zboží o obchodníka v Polsku, osoby zaregistrované k DPH v Polsku. Mezi pořizované zboží patří rámky na dioptrické brýle, sluneční brýle, brýle se sluneční klipem, pouzdra na brýle, atd. Všechny položky se prodávají jako samostatné kusy. Může se český poplatník, rozhodnout, že při pořízení zboží použije pouze základní sazbu DPH a nebude rozlišovat jednotlivé položky na 12% a 21% ?

Máme zaměstnance, Poláka, který má povolení k dlouhodobému pobytu v ČR. Trvalý pobyt ale nemá. Zaměstnáváme ho klasicky na HPP s místem výkonu v Brně. Zaměstnanec zde i žije. Pokud se vrací do Polska, tak si bere dovolenou. Pracovní pozice je obsluha zákaznické linky. Zaměstnanec přišel s tím, že by se rád na nějaký čas přesunul do Finska, odhadem na 2 roky, možná déle. Jelikož je to náš dobrý zaměstnanec, tak bychom o něj neradi přišli. Jeho pozice mu dovoluje pracovat odkudkoliv. Pokud bychom ho nadále zaměstnávali na HPP, tak víme, že bychom museli odvádět daně, sociální a zdravotní ve Finsku. To pro nás nepřipadá aktuálně v úvahu. Zaměstnanec je ochotný si založit živnost a pracovat na živnost, ale jak by to bylo s daněmi? Nespadalo by to také pod Finsko? Jaké máme možnosti, abychom o tohoto zaměstnance nepřišli a jaké tam jsou důsledky?

Česká společnost s.r.o., plátce CZ DPH, objedná prostřednictvím webového portálu Alibaba, zboží v hodnotě 1.000 USD. Uzavře objednávku s čínským dodavatelem YIWU Shenzen Ltd, v objednávce zvolí dodací podmínku Incoterms - DDP. Veškeré vývozní a dovozní formality včetně vzniklých poplatků zařizuje a hradí čínský dodavatel. Dodavatel vystaví proforma fakturu a zašle odběrateli. Odběratel proforma fakturu uhradí a čeká na dodání zboží. Cca za 2 měsíce dopravce předá zboží odběrateli. Z průběhu dodání, kde portál Alibaba zobrazuje cestu zboží, je patrné, že zboží cestovalo lodí z Číny do Holandska, v Holandsku bylo zřejmě procleno a následně prostřednictvím silničního dopravce předáno odběrateli. Odběratel si vyžádá od dodavatele vyúčtovací fakturu, z faktury nijak nevyplývá, že by čínský dodavatel byl registrován k DPH v EU. Odběratel neobdržel dovozní JSD. 1. Vznikly z pohledu celních a daňových předpisů dodáním zboží odběrateli nějaké povinnosti? 2. Musí mít odběratel k dispozici dovozní JSD, aby mohl případně prokázat původ zboží? 3. Stal se odběratel dovozcem zboží ve smyslu zákona o DPH? 4. Vznikla odběrateli povinnost přiznat DPH a uvést tento případ v rámci přiznání DPH do příslušných řádků č. 7/8 a č. 43/44? Odběratel však v tomto případě nemá dovozní JSD - rozhodnutí o propuštění zboží do režimu volného oběhu, který je daňovým dokladem a na základě kterého by provedl samovyměření DPH. 5. Může být tento případ posouzen jako dodání zboží z jiného členského státu EU? Má odběratel povinnost tuto možnost prověřovat, když toto z faktury či jiného dodacího dokladu nevyplývá? Na dokladu není uvedeno žádné DIČ a není zřejmé, že dodavatel by byl v EU registrován jako plátce DPH. 6. Je režim DDP vhodný pro plátce DPH. Nebylo by pro odběratele -plátce DPH vhodnější používat režim DAP, kdy si zajišťuje propuštění do celního režimu volného oběhu sám zpravidla prostřednictvím pověřeného dopravce (FedEx, UPS, atd) a který mu následně předává dovozní JSD. Odběratel následně provádí samovyměření DPH, daň přiznává prostřednictvím ř. 7/8 a nárok uplatňuje prostřednictvím č. 43/44 přiznání DPH.

Naše malá firma (s.r.o.) získala zakázku (na základě objednávky) na montážní práce do Německa. Zakázka bude asi na 3 měsíce. Objednávka je od české firmy, která nám rovněž bude naše služby platit. V Německu budou pracovat naši 3 zaměstnanci. Zaměstnanci budou pracovat čtyři dny v týdnu,zajistili jsme jim tedy ubytování v Německu. Od pátku do neděle budou doma v ČR. Naše firma ještě nikdy mimo ČR nepracovala, musíme tedy zjistit informace, abychom nezapoměli něco důležitého nahlásit a abychom i v učetnictví neměli chybu. Zaměstnancům jsme na OSSZ podali žádost o formulář A1, zajistili jsme pracovní pojištění. A1 odneseme ještě na zdravotní pojišťovny zaměstnanců. Víme, že mají nárok na cestovní náhrady, budeme i vyplácet kapasné pro zahraniční cestu. Poradíte prosím, jestli je nutné ještě někde něco nahlásit? Fakturovat budeme české firmě, takže s fakturací to bude stejné, jako bychom svoje služby poskytovali v rámci ČR nebo je tam trochu jiné postup? Zakázku máme od 1.8.2025. 

OSVČ - měsíční plátce DPH si koupil osobní vůz do obchodního majetku (bude částečně - klasifikovaný odhad je pravděpodobně 70% pro ekonom. činnost a 30% pro osobní užívání ) od plátce DPH z EU -Litvy, cena je 90.250 EUR (kurz z 9.7. = 24,630 Kč), tj.2.222.857,50 Kč. DPH musí odvést v České republice. Je postup jako u reverse charge? V červencovém Přiznání k DPH přidaní 21% ř. 3 C odd. 466.800,00 a hned má nárok na odpočet (ř. 43)? Pochopitelně - těch 70% nároku na odpočet bych počítala pouze z částky 420.000,00 Kč = 294.000,00. Je to tak správně? 

Jsme nezisková organizace – zapsaný polek a podle stanov provozujeme dětskou skupinu jejímž cílem a posláním je péče o děti předškolního věku. Abychom zvýšili povědomí o provozu naší dětské skupiny a získali nové zájemce, využíváme placenou reklamu na Facebooku. Platíme měsíční poplatek společnosti sídlící v Irsku. Naše tržby nikdy překročí obrat 2 000 000 Kč . Vztahuje se na nás povinnost registrace identifikované osoby k DPH? Např. kontrolní hlášení , souhrnné hlášení atd..

Plátce daně pořídil zboží z JČS (Itálie). Zboží bylo placeno 100 % předem zálohově. Zboží je dodáno již měsíc do ČR a dodavatel se nemá k zaslání faktury. I přes opakované urgence odepisuje, že nás účetní oddělení bude v budoucnu kontaktovat. Italský zákon o DPH asi neznáte, ale zajímalo by mě jestli je v evrovpské směrnici pro DPH určeno do kdy má být daňový doklad vystaven. A dále jak mám postupovat v případě kontrolního hlášení, kde se uvádí číslo daňového dokladu, které právě nemáme k dispozici. Máme tam uvést pořízení bez dokladu?

Podnikatel usazený v ČR, neplátce DPH, identifikovaná osoba, poskytl online službu konzultace, občanovi SK (nebo jiné země) osobě k dani nepovinné. Podle pravidla § 10 a násl. do data 31. 12. 2024, by mu vznikla povinnost registrace k DPH ve státě příjemce služby. V roce 2025 má možnost využít režim malého podniku pro případ takové služby? A když registraci k režimu malého podniku neudělá? Osoba je již registrována jako osoba identifikovaná z důvodu inkasa příjmu prostřednictvím společnosti registrované v EU. Uvádí úplatu do ř. 21 a podává souhrnné hlášení.

Naše firma A (Dič CZ) má registraci na Slovensku k DPH podle §5.... A nyní nakoupila zboží v Itálii, které je dodáno přímo na Slovensko. A protože jsme registrováni k DPH na Slovensku nemůže jít o třístranný obchod a fakturace proběhne následovně. Faktura z Itálie je vystavena na naše slovenské DIČ a my následně fakturujeme z našeho slovenského DIČ zákazníkovi na Slovensku (plátce DPH). Jak správně fakturu za zboží zákazníkovi vystavit, zda bude mít slovenskou DPH či nikoliv... a na kterém řádku ve slovenském DPH bude uvedena?

Nakupujeme materiál od mateřské společnosti v EU (ř.3 a ř. 43), která je odběratelem našich výrobků. Úhrada faktur probíhá formou vzájemného zápočtu pohledávek a závazků. Pokud zápočet neproběhne do posledního dne šestého kalendářního měsíce bezprostředně následující po kalendářním měsíci, kdy byl náš dodavatelská faktura splatná, musíme snížit uplatněný nárok na odpočet daně?

Český plátce DPH, spol. X, provádí montážní práce na strojích (nikoliv na nemovitostech) pro německého plátce DPH. Český plátce X není v Německu registrován k DPH. Český plátce X si na určitou část prací objedná subdodavatele spol. Y (českého plátce DPH), který do Německa dodá materiál vč. montáže. Neboť je místem plnění Německo, v jakém režimu bude vystavena faktura subdodavatele spol. Y pro spol. X, tj. mezi českými plátci DPH? Kde spol. X fakturu od subdodavatele spol. Y zaznamená v daňovém přiznání k DPH. Uvádí se toto plnění v souhrnném hlášení nebo v KH? Má některý z českých plátců DPH povinnost registrovat se k DPH v Německu?

E-shop prodává zboží občanům, konečným spotřebitelům do EU. Začala být povinná odvádět DPH v rámci OSS do jednotlivých zemí přes FÚ Jihomoravský kraj. Vzhledem k velkému množství zemí EU, do kterých zboží prodává, vyhovovalo by jí mít přehledný soupis sazeb ze všech zemí (není ideální na internetu vyhledávat sazbu DPH pro každou zemi zvlášť). Zároveň by uvítala, kdyby na soupisu bylo vždy viditelné datum, ke kterému dni jsou sazby aktualizovány. Existuje na internetu nějaký věrohodný portál, který by tyto požadavky splňoval? Pokud ano, prosíme o link na zmíněné stránky. Zatím jsme dohledali portály se špatnými sazbami, nebylo uvedeno datum aktualizace, případně bylo možno najít sazby vždy pouze pro konkrétní zemi zvlášť.

Při jakých transakcích se stáváte osobou identifikovanou k dani? Kdy máte povinnost se registrovat ze zákona? A pokud tuto povinnost máte, do kdy musíte podat přihlášku k registraci a jaké další povinnosti z tohoto titulu se na vás budou vztahovat? Na tyto a další otázky vám poskytne odpovědi náš chytrý checklist. Ověřte si, že postupujete správně a že na nic důležitého nezapomenete.

Co je to souhrnné hlášení? Jakým způsobem a do kdy je potřeba ho podat, pokud se tato povinnost na vás vztahuje? Na všechny tyto otázky vám odpoví náš checklist, s jehož pomocí si postupně osvojíte veškeré své povinnosti. Následně vás čeká již jen jejich příjemné "odškrtávání". Součástí checklistu jsou též odkazy na další dokumenty a literaturu, abyste si mohli být jistí, že vám nic neuniklo.

Dodání zboží do jiného členského státu může být za splnění určitých podmínek od DPH osvobozeno. Jaké jsou tyto podmínky a jaké kroky jsou potřeba k prokázaní osvobozeného dodání zboží? S tím vším vám pomůže náš chytrý checklist, ve kterém nechybí odkazy na související literaturu, právní předpisy a další zdroje pro získání detailních informací k tomuto tématu.

Co se rozumí dodáním zboží na dálku? V tomto checklistu se dozvíte nejen to, co prodej zboží na dálku je, ale i jaké povinnosti z hlediska DPH z něj pro vás vyplývají. Co je podstatné pro stanovení místa plnění a jak postupovat při následném odvodu DPH? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v našem chytrém checklistu. Projděte si správný postup pro získání jistoty, že vám nic neuniklo.

Pokud jako plátce či podnikatel – neplátce poskytnete službu podnikateli do zahraničí, nepodléhá tato služba DPH v tuzemsku, nicméně musí ji zdanit příjemce – osoba povinná k dani v jiném členském státě. V našem chytrém checklistu se můžete seznámit se všemi podmínkami, které jsou rozhodné pro určení, zda se opravdu jedná o poskytnutí přeshraničních služeb a můžete tak povinnost zdanění ponechat na příjemci. Současně si ověříte, zda správně vystavujete daňové doklady a jakým způsobem a kam tato plnění následně vykazovat.