Konsolidace

Naše společnost se sídlem v České republice je 100% dceřinou společností polské akciové společnosti, na jejíž úrovni je sestavována konsolidovaná účetní závěrka. Majoritním vlastníkem této mateřské společnosti je polská společnost s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je fyzická osoba. Nemáme žádné informace, že by nad touto polskou akciovou společností existovala další povinnost sestavování konsolidované účetní závěrky. Z údajů uvedených v konsolidovaných účetních závěrkách vyplývá, že konsolidované roční výnosy ve výši 750 mil. EUR byly skupinou překročeny pouze v roce 2022, a to za roky 2020 až 2024. Pro účely přepočtu konsolidovaných výnosů z těchto účetních závěrek jsme použili průměrný kurz EUR/PLN za příslušné roky. Dotazy: 1. Je postup, kdy pro přepočet konsolidovaných výnosů z konsolidovaných účetních závěrek používáme průměrný kurz EUR/PLN za příslušný rok, správný? 2. Za konsolidované roční výnosy z pohledu dorovnávací daně – posuzujeme kompletní výnosy celé skupiny, tedy veškeré výnosy uvedené v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty, nebo se vychází z jiné definice výnosů podle pravidel pro dorovnávací daň? 3. Pro rozhodnutí, zda naše společnost spadá do působnosti pravidel pro dorovnávací daň, postačuje skutečnost, že nebyla splněna podmínka překročení prahové hodnoty alespoň ve dvou ze čtyř výkazních období bezprostředně předcházejících danému zdaňovacímu období, nebo je nutné ověřovat i další skutečnosti? 4. Vzhledem k tomu, že kritérium bylo splněno pouze v roce 2022, je nyní klíčové sledovat vývoj konsolidovaných výnosů až do zdaňovacího období roku 2026? 5. Znamenalo by případné překročení rozhodné hranice v letech 2025 nebo 2026 vznik povinnosti provádět další výpočty pro účely dorovnávací daně? 6. Pokud existuje povinnost mateřské společnosti (polské s.r.o.) naší mateřské společnosti (polské a.s.) sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Ověření hraniční hodnoty pro 750 mil. EUR by se pro naší CZ společnost týkala konsolidace polské s.r.o.?

V dnešním článku se podíváme na klíčové aspekty konsolidace účetních závěrek, které navazují na minulý příspěvek o odložené dani. Zaměříme se na následující klíčové body: Konsolidační celek – jak se určuje, které společnosti spadají do skupiny pro účely konsolidace. Metody konsolidace – zaměřeno na plnou konsolidaci, poměrnou konsolidaci a konsolidaci ekvivalencí. Úpravy při konsolidaci – jak správně upravit účetní závěrky pro odstranění vnitřních transakcí. Příklady a aplikace – jak tyto metody fungují v praxi. Tento přehled je zaměřen na ulehčení aplikace teoretických poznatků v praxi pro účetní odborníky a všechny, kdo se zabývají konsolidací účetních závěrek.

Pokud má společnost povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku k rozvahovému dni, ale tuto povinnost nesplní. Kdo uděluje sankci 3% z hodnoty aktiv při nesplnění povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku? Vztahuje se na udělení sankce nějaká promlčecí lhůta, případně od jakého data?

Dva akcionáři (fyzické osoby) vlastnili akcie dvou akciových společností, ve kterých měli akcionáři stejné podíly. Akcionář 1 ve výši 90 % a Akcionář 2 ve výši 10 %, jak ve Společnosti 1, tak ve Společnosti 2. V červnu 2021 došlo k převodu části podílů ve Společnosti 2, z Akcionáře 1 a z Akcionáře 2 na Společnost 1. Po této transakci byla Společnost 2 vlastněna ze 72 % Akcionářem 1, z 8 % Akcionářem 2 a z 20 % Společností 1. Na podílech ve Společnosti 1 se nic nezměnilo, Akcionář 1 ve výši 90 % a Akcionář ve výši 10 %. V dubnu 2022 došlo k převodu zbývající části akcií Akcionáře 1 a Akcionáře 2 ve Společnosti 2 na Společnost 1. Výsledkem tedy je, že Společnost 2 je od této doby vlastněna ze 100 % Společností 1. Poměr podílů Akcionáře 1 (90 %) a Akcionáře 2 (10 %) na Společnosti 1 byl zachován. Na základě hodnot pro kategorizaci skupiny účetních jednotek se bude jednat o velkou skupinu. K jakému okamžiku z popsaných změn ve vlastnické struktuře vzniká konsolidační celek, resp. k jakému okamžiku vyčíslit konsolidační rozdíl? Za jaké období vzniká povinnost sestavení první konsolidované účetní závěrky? Jaké období bude pro rozvahu a výsledovku vykazováno jako srovnávací? Jaká má být použita metoda konsolidace?

Holdingová společnost (konsolidující jednotka) koupila podíl (100% majetková účast) v jiné společnosti. V rámci přecenění aktiv k datu akvizice vznikl vysoký záporný konsolidační rozdíl (šťastná koupě). Aktiva (budovy) přeceněná na reálnou hodnotu, která tento záporný konsolidační rozdíl způsobila, byla později ze společnosti vyštěpena mimo skupinu. Záporný konsolidační rozdíl však v konsolidované závěrce zůstal, a snižuje tedy významně hodnotu aktiv v konsolidované účetní závěrce. Jakým způsobem toto řešit? Pomalu ho dále odpisovat, i když to nedává úplně smysl, nebo lze záporný konsolidační rozdíl nějak jinak vyloučit z konsolidované účetní závěrky?

Společnost A vlastní podíly v několika společnostech a sestavuje konsolidovanou účetní závěrku. V letošním roce pořídila 46% podíl (akcie) v další společnosti B. Jaká metoda konsolidace by měla být u této nové společnosti B použita (plná, ekvivaleční) v případě, kdy naše (konsolidující) společnost A vlastní 46% podíl ve společnosti B, fyzická osoba (50% vlastník společnosti A, současně statutární orgán ve společnosti A a člen představenstva společnosti B) vlastní 10% podíl ve společnosti B, zbylé akcie jsou vlastněny drobnými akcionáři. Je naše společnost A ovládající osobou společnosti B a konsolidováno bude plnou metodou?

Družstvo má 4 členy, každý z nich má 1 hlas. Na každého člena tedy připadá 25 % hlasů. Členy jsou právnické osoby – obchodní společnosti. Majetková účast členů je rozdílná. Jeden z členů má majetkovou účast 82 %, ostatní tři členové každý po 6 %. Obchodní společnost (a. s.), která má v družstvu majetkový podíl 82 % je zároveň mateřskou společností konsolidačního celku a sestavuje konsolidovanou účetní závěrku podle českých účetních předpisů. Jakým způsobem má mateřská společnost (a. s.) zahrnout družstvo do konsolidace, když má v družstvu 25 % hlasovacích práv a 82% majetkový podíl?

Akciová společnost A koupila 100% podíl na základním kapitálu společnosti B (s. r. o.). Společnost B (s. r. o.) má ve svém dlouhodobém finančním majetku historicky akcie společnosti A (cca 4 % ZK na společnosti A). V této souvislosti bych rád věděl, zda a jak (jestli vůbec) je nutno tuto situaci řešit v individuální účetní závěrce akciové společnosti A s ohledem na držbu vlastních akcií dle ZOK? V konsolidované účetní závěrce společnosti A se potom postupuje dle ČÚS č. 20 bod 4.2.9. a ve výši jmenovité hodnoty je snížen základní kapitál společnosti A v rozvaze?

Mateřská společnost má dvě dceřiné společnosti (v obou společnostech je matka jediným společníkem), jedna z dcer pak má 70% podíl v další společnosti. Dcery spolu navzájem obchodují, obchodují i se společností, v níž má jedna z dceřiných společností podíl. Jedna z dceřiných společností je střední účetní jednotkou, druhá je mikro účetní jednotkou. Společnost, jejíž podíl jedna z dcer vlastní, je také mikro účetní jednotkou. Jsou splněny podmínky pro konsolidaci účetní závěrky? Osobně si myslím, že ano, ale jistá si nejsem. 

Mateřská společnost, která majetkově ovládá 3 dceřiné společnosti má výnosy pouze v podobě majetkových podílů "dcer", dále mezi matkou a dcerami či dcerami navzájem probíhají různé fakturace: co tedy započítat do celkového obratu pro určení, zda konsolidovaný celek má povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku?

Od 1. 1. 2024 můžeme očekávat rozsáhlé změny zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí), již 8. listopadu Senát schválil vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační zákon“), jehož součástí je i rozsáhlá novela zákona o dani z nemovitých věcí. Novela zákona o dani z nemovitých věcí předpokládá dvojí účinnost. Velká část změn dopadá na zdaňovací období roku 2024 a menší část na zdaňovací období roku 2025. V případě, že u změn není uvedeno, že se jedná o změny s účinností od 1. 1. 2025, tak se jedná o změny účinné od 1. 1. 2024. Pojmem „novela zákona o dani z nemovitých věcí“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění konsolidačního zákona a pojmem „zákon o dani z nemovitých věcí před novelou“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění do 31. 12. 2023.

V říjnu 2023 dojde ke vzniku nové obchodní společnosti. Tato společnost ještě v r. 2023 koupí obchodní podíly ve dvou společnostech, tj. stane se z ní mateřská společnost - tato skupina účetních jednotek bude dosahovat kritérií pro konsolidaci. Musí tato nově vzniklá společnost sestavit účetní závěrku již za rok 2023, nebo je možné účetní závěrku sestavit až k 31. 12. 2024 s tím, že účetní období bude říjen 2023 - prosinec 2024? Za jaké období musí sestavit konsolidovanou účetní závěrku - pokud by její účetní období mohlo být delší než 12 měsíců a její účetní závěrka by tedy byla sestavena až k 31. 12. 2024 - je možné konsolidovanou účetní závěrku také sestavit až k 31. 12. 2024? Nebo je v tomto případě nutné účetní závěrku (individuální) a konsolidovanou účetní závěrku sestavit již k 31. 12. 2023? 

Fyzické osoby vložily akcie vlastněných společností do holdingové společnosti. Vzniklá skupina podniků podléhá konsolidaci. Podle bodu 4.2.5. ČÚS pro podnikatele č. 20 se rozumí konsolidačním rozdílem rozdíl mezi pořizovací cenou podílů konsolidované účetní jednotky a jejich oceněním podle podílu na výši vlastního kapitálu. Vzhledem k tomu, že holdingová společnost nabyla akcie vkladem a ne akvizicí, byly oceněny podle § 25 odst. 1 písm. l) zákona č. 563/1991 Sb., nikoliv pořizovací cenou, ale reprodukční pořizovací cenou. Bude se za těchto okolností počítat konsolidační rozdíl?

Česká s. r. o. je 100% vlastníkem slovenské s. r. o. Má účetní jednotka (mateřská společnost) povinnost konsolidované účetní závěrky? Pokud ne, kdy tato povinnost vzniká?