Manželé

Manželka je výlučnou vlastnicí několika nemovitostí, které pronajímá. Spolu s manželem mají zúžené jmení manželů. Každý má tedy majetek ve svém výlučném vlastnictví. Manželka v současnosti dosahuje zdanitelných příjmů dle § 7 a § 9 ZDP (příjmy z pronájmu její nemovitost). Manžel dosahuje zdanitelných příjmů dle § 6, § 8, § 9 ZDP (pronájem pouze jeho vlastní nemovitosti) a § 10 ZDP. Manželka má zájem od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu. Za tímto účelem plánuje přenechat své nemovitosti manželovi bezúplatně k užívání, a to formou smlouvy (výpůjčka či jiná forma smluvního ujednání), která by manželovi umožnila: užívání nemovitostí, jejich další podnájem třetím osobám, inkaso příjmů z pronájmu (které by danil on ve svém § 9 ZDP). Po tomto převodu by manželka přestala pobírat příjmy z pronájmu a z jejího daňového pohledu by tak zůstaly pouze příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), čímž by jí vznikl nárok na vstup do paušálního režimu od roku 2026. Je tento postup akceptovatelný z pohledu zákona o daních z příjmů? Představuje tento model nějaké riziko pro některého z manželů, např. obcházení zákona či účelové chování?

Rozvedení manželé podepsali dohodu o vypořádání majetku. Vlastnictví automobilu, který byl v podnikání manžela, přejde do vlastnictví manželky 1. 1. 2026. Manžel uplatní ve svém daňovém přiznání 100 % odpisu automobilu v roce 2025 a žádný odpis v roce 2026? Nebo může uplatnit poloviční odpis v roce 2026? Pokud by automobil nebyl zahrnut do dohody o vypořádání, ale bude prodán 1. 1. 2026 (odpoledne), mohl by si manžel uplatnit poloviční odpisy v roce 2026?

Manželé, oba podnikající jako fyzické osoby § 7 ZDP, každý samostatně v jiném oboru. Manžel vlastní nemovitost, která je psaná na něj a byla darováno přímo mu před 3 lety od otce. Manžel nevložil darovanou nemovitost do obchodního majetku. Manželé nemají rozdělení SJM. Manželka nyní začala podnikat jako fyzická osoba v dané nemovitosti. Měl by, nebo může manžel fakturovat nájemné dané nemovitosti manželce ve výši ceny obvyklé, nebo není možné nájemné mezi manželi fakturovat?

Spolek založený dvěma manželi, kteří mají své s. r. o., oba jsou v tomto s. r. o. společníci a jednatelé a zároveň ve spolku jsou oba manželé statutárními orgány. Chtějí spolek částečně financovat ze své s. r. o. formou darů. Budou tyto dary poskytnuté od s. r. o. do spolku daňově uznatelné u s. r. o., když se jedná o spojené osoby? Konkrétně by to probíhalo tímto způsobem: s. r. o. prodává zboží, u kterého stanoví, že z každého prodaného kusu půjde určitá finanční částka spolku, tedy forma daru. Dále bude spolek financován také z dotací a grantů, bude provozovat i vedlejší hospodářskou činnost. Předmět činnosti spolku jsou sociálními projekty. A pokud spolek zakoupí ze svých prostředků zdravotní pomůcku, např. invalidní vozík, nemocnému dítěti, tedy spolek do nákladů zaúčtuje fakturu za tuto pomůcku a vystaví darovací smlouvu zákonnému zástupci obdarovaného dítěte, čímž bude mít potvrzeno, že vozík byl použit na činnost, pro kterou byl spolek založený, je tento postup správný?

Může manželka, OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci zahrnout do svého obchodního majetku osobní automobil patřící do SJM, kdy v technickém průkazu je zapsán manžel jako vlastník a provozovatel? Manžel je OSVČ, uplatňující výdaje paušálem, auto nemá zahrnuté v OM. Manželka by chtěla uplatňovat odpisy, paušální výdaje na PHM, uplaňovat DPH z oprav, atd. 

Manželé prodali investiční byt (který vlastnili jeden rok) a několik pozemků. Příjem z tohoto prodeje plánují použít na výstavbu bytu pro sebe a dalšího bytu pro svou nezletilou dceru. V této souvislosti vznikají následující otázky: 1) Lze osvobození příjmů z prodeje podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů („reinvestice do vlastní bytové potřeby“) uplatnit pouze na bytovou potřebu samotných manželů, nebo lze toto osvobození využít také na výstavbu bytu určeného pro nezletilou dceru? 2) Výstavba bytového domu bude probíhat několik let a bude financována formou postupných splátek. Je správná úvaha, že od daně budou osvobozeny pouze prostředky prokazatelně vynaložené do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po roce, ve kterém došlo k prodeji, a že případné splátky uhrazené v následujících letech již nebudou splňovat podmínky pro osvobození?

Manželé investovali peněžní prostředky, které měli ve společném jmění manželů do cenných papírů, dluhopisů a akcií, a část prostředků také půjčili v tuzemsku na realizaci různých startupových projektů. Za rok 2024 jim tak plynuly příjmy z dividend, úrokové příjmy z kupónových dluhopisů a ze zápůjček úrokové příjmy. Vedle toho mají příjmy z pronájmu a jeden z nich i za závislé činnosti. Dividendy z akcií ze zahraničí mohou zdanit v samostatném základu daně pro zdanění 15% sazbou daně, mají tam ale i velké příjmy, které musí danit v dílčím základu daně § 8 ZDP. Protože celkové příjmy zdaňované v základu daně překračují hranici pro zdanění 23 % sazbou daně, uvažují o tom, že by si příjmy rozhodili, tak aby optimalizovali celkové daňové zatížení rodiny. Podle § 8 odst. 7 ZDP se příjem (jednotné číslo) podle odst. 1 nebo odst. 2 plynoucí do SJM zdaňuje jen u jednoho z nich. Obdobně to platí i u příjmů z pronájmu v § 9 odst. 2 ZDP. U příjmů z pronájmu zákon používá množné číslo a termín „ze“ SJM. K příjmům z pronájmu však existuje i výklad finanční správy publikovaný v pokynu GFŘ D-59, K § 9 odst. 2 podle něhož se příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více pronajatých nemovitých věcí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (např. dům, byt, chata, garáž, pozemek). K § 8 ZDP však pokyn GFŘ nic takového neuvádí. Otázkou tedy je, zda se musí použít stejný postup, tj.:i) všechny kapitálové příjmy podle § 8 plynoucí do SJM se musí zdanit jen u jednoho z nich anebo ii) si mohou vybrat např. podle druhů příjmů v odst. 1 anebo 2 např. že by dividendy a úroky z dluhopisů zdaňoval jeden z manželů [jde o příjmy podle § 8 odst. 1 písm. a)] a úroky ze všech zápůjček (příjmy podle § 8 odst. 1 písm. g)] zdaňoval druhý anebo iii) si mohou rozhodit už jednotlivé příjmy, jak je libo, tj. např. jeden z nich by danil dividendy a jiný úroky z dluhopisů a příjmy z půjček by si rozhodili také, jak budou potřebovat (úroky z jedné zápůjčky manžel a úroky z druhé zápůjčky druhý z manželů) apod.?Která varianta je podle vás správná a proč?

Manžel rozděluje příjmy na manželku, za rok 2024, z důvodu daňové ztráty z § 7 ZDP u manžela, vychází výhodněji naopak rozdělení příjmů z manželčina podnikání na manžela. Jde mi o to, zda je možné takto změnit směr rozdělení a stačí, že jsou spolupracující osoby už z dřívějších let a je jedno, kdo na koho rozděluje. Tedy že se nemusí nějak hlásit, že z manželky se stala ta, která rozděluje na manžela, když dosud tomu bylo naopak.

Manžel (podnikatel, OSVČ, plátce DPH) má v majetku automobil, u kterého si nárokoval DPH. Manželka podniká také, ale v jiném oboru (OSVČ, neplátce DPH). Manžel by chtěl manželce prodat automobil, aby ho měla ve svém podnikání. Je v tom nějaký problém? Předpokládám, že odvede DPH z obvyklé ceny a zdaní příjem. Je nějaké riziko u manželky, že by jí tento náklad nebyl uznán? Mají SJM.

Náš zaměstnanec vychovává společně dítě, které mají s manželkou společně, dále má jeho manželka dítě z předchozího vztahu. Nyní je manželka na mateřské dovolené. Může si její manžel uplatnit daňové zvýhodnění na toto dítě z předchozího vztahu, když nemá rozhodnutí soudu o svěření do péče?

Manželé (společná domácnost) + syn (bydlí jinde) tvoří rodinný závod, všichni jsou registrováni na FÚ, OSSZ a ZP jako OSVČ. Může manžel rozdělit 20 % svých příjmů a výdajů na syna dle § 13 ZDP, a na spolupracující manželku 0 % (manželka za spolupráci nic nedostává, manželé mají všechny peníze v SJM)?

Manželé vlastní nemovitosti v SJM. Mohou si příjmy ze SJM mezi sebou rozdělit? Nebo musí být všechny příjmy z nemovitostí, které mají v SJM, zdaňovány vždy pouze u jedné osoby? Myslím tím rozdělení např. bytů – jeden byt by zdaňovala manželka, jeden manžel.

Klient má s manželkou hypotéku na byt a dům. Na úvěrové smlouvě jsou uvedeni oba dva a účel úvěru je financování pořízení bytu a rodinného domu, smlouva byla uzavřena v roce 2023. Manželka má trvalé bydliště v bytě a manžel v domě, ale zatím bydlí oba dva v bytě, protože dům rekonstruují. Obě nemovitosti jsou v katastrálním úřadu vedené na manželku klienta, nejsou v SJM a manžel tak není ani spoluvlastníkem. Může si odpočet úroků z hypotečního úvěru uplatňovat i manžel, když v bytě bydlí, ale nevlastní ho? Platí limit odpočtu 150 000 Kč na hypoteční úvěr, nebo na poplatníka: výše úroků je cca 280 000 Kč za rok 2023 a klient má dotaz, zda pokud může uplatnit úroky i on, tak zda si je mohou rozdělit 140 000 Kč on a 140 000 Kč manželka? 

Máme zaměstnance v insolvenci. Jak nyní vypočítám splátku pro oddlužení? Zaměstnanec má nezletilou dceru a manželku. Je to opravdu tak, že od 1/2025, tedy už ve mzdách za 12/2024 se nepočítá s manželkou, jelikož nemá starobní ani jiný důchod? 

Manželé mají družstevní podíl v bytovém družstvu. Byt pronajímají, příjem z nájmu dává do daňového přiznání jeden z nich. V případě, že podíl prodají, má povinnost podat přiznání jeden, nebo mohou podat oba přiznání, každý na polovinu příjmu? Platí totéž, pokud se jedná o prodej bytu ve vlastnictví obou (SJM)?

Fyzická osoba v minulosti půjčila do společnosti, ve které je jediným společníkem (s. r. o.) peněžní prostředky. V nejbližší době si ze společnosti hodlá za cenu obvyklou odkoupit osobní automobil v hodnotě půjčených peněžních prostředků a tím půjčku vyrovnat. Tento osobní automobil bude zároveň součástí vyrovnání majetku mezi manželi - je uveden v návrhu vyrovnání. K odkupu automobilu a jeho převodu na manželku však dojde až po ukončení rozvodového řízení. Bude převod osobního automobilu podléhat dani z příjmu ze strany manželky jako bezúplatný příjem? Manželé měli jmění nezúžené. Rozvod zatím nebyl ukončen. V návrhu na vypořádání je uveden pouze zmiňovaný automobil, který by měl připadnout manželce.

Manžel je v režimu paušální daně. Zároveň má ve vlastnictví byt, který nabyl před manželstvím(tedy byt není v SJM). Byt se bude pronajímat. Příjmy z pronájmu by znemožnily uplatnění režimu paušální daně. Proto by manžel chtěl, aby byt pronajímala manželka. Je to možné, např. na základě smlouvy o výpůjčce mezi manželi? Nebo ani není nutné smluvní vztah mezi manželi v tomto případě upravovat? 

Jednatel své manželce platí přes účet větší mzdu, než je předpis na úhradu mzdy, protože některý měsíc mzdu neuhradí. Jaký je správný postup zaúčtování? Jak správně spárovat výše uvedený přeplatek s nedoplatkem na mzdě? Na jaký účet si mám tento přeplatek zaúčtovat, abych případně tento přeplatek mohla proúčtovat s nedoplatkem?

Podnikatel, OSVČ, plátce DPH, zemřel v r. 2021 a v podnikání pokračuje jeho manželka. Je uvedena v rejstříku živostenském. Na FÚ je stále uvedeno DIČ zemřelého manžela. Protože budeme mít zmíněnou osobu v pronájmu nebytových prostor a chystáme pro ně smlouvu, tak se chceme jen ujistit, že hlavička na smlouvě i fakturace bude stále vedena na zemřelou osobu včetně DIČ e je to tak správně?

Manželé jsou spoluvlastníky nemovitosti (každý vlastní 1/2, nemovitost užívají k vlastnímu bydlení). Nemovitost je financována třemi hypotečními úvěry. Oba manželé jsou účastníky ve všech třech smlouvách o hypotečním úvěru. Obdrželi 3 potvrzení o zaplacených úrocích. Může úroky z úvěru ze dvou potvrzení uplatnit manželka a úroky ze třetího potvrzení manžel?