Následné kontrolní hlášení

Společnost s r. o., plátce DPH, má operativní leasing na auto. Měsíční splátka vč. DPH je 8 385 Kč a DUZP a zároveň datum splatnosti je 15. den v měsíci. Splátka za listopad byla ale už uhrazena v říjnu. Jak postupovat v případě přiznání k DPH? Je to tak, že tato poslední splátka musí být uvedena až v listopadu s datem 15.11. bez ohledu na skutečnou úhradu? Prosím ještě o odpověď na druhý dotaz týkající se splátkového kalendáře. Celková hodnota splátkového kalendáře je 300 000 Kč, tudíž by měl v kontrolním hlášení spadat do oddílu B2. My jsme omylem zařadili splátku do oddílu B3 (jednotlivé splátky jsou ve výši 8 385 Kč). Je nutné tuto chybu opravit a vystavit následné kontrolní hlášení? Hrozí nám v tomto případě nějaká pokuta či penále? 

Potřebujete si zjistit, zda se vás týká povinnost podávat kontrolní hlášení a jaké jsou související povinnosti? Nebo potřebujete tato pravidla vysvětlit svému klientovi? Pokud ano, tento checklist vám s tím hravě pomůže. Dozvíte se v něm vše potřebné, včetně termínu a požadovaném formátu hlášení.

Dostali jste pokutu za nepodání nebo pozdní podání kontrolního hlášení? Tento chytrý checklist vám pomůže orientovat se v tom, co proti takové pokutě můžete podniknout, a poradí vám , jak v takové situaci postupovat.

Kontrolní hlášení k DPH jsou již zavedenou povinností plátců DPH vůči státu. Vzhledem k poměrně přísným pravidlům a sankcím při jejich nedodržení se v této oblasti objevila řada soudních sporů, ze kterých Vám nabízíme jejich výběr.

Plátci mají již od 1. 1. 2016 podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) povinnost předkládat kontrolní hlášení. Údaje vykazované plátcem v kontrolním hlášení za příslušné období musí odpovídat údajům vykázaným tímto plátcem v příslušných řádcích daňového přiznání. Plátce je přitom povinen podat v případě zjištění chybných či neúplných údajů následné kontrolní hlášení. Zatímco daňové přiznání je plátce povinen podat i v případě, že mu nevznikla povinnost přiznat daň, podobné pravidlo při podávávání kontrolních hlášení neplatí. Plátce tedy není povinen podávat nulová kontrolní hlášení, ačkoli v některých případech, jak je vysvětleno v dalším textu, je z praktických důvodů pro plátce výhodnější a bezpečnější nulové kontrolní hlášení podat. V článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona o DPH . V další části textu jsou vysvětleny možné postupy v případě, kdy plátci nevznikla povinnost kontrolní hlášení podat.

Správná formulace plné moci je důležitá nejen pro daňový subjekt, ale i pro správce daně. Pokud ji nesprávně posoudí, může se mu stát, že bude doručovat své písemnosti do nesprávných rukou či jednat s neoprávněnou osobou, což může způsobit nezákonnost některých jeho kroků. Zajímavým rozsudkům z této oblasti se budeme věnovat v následujícím příspěvku.

V rámci inventur jsme nyní zjistili, že dodavatel nám v červenci vystavil na stejné plnění dvě faktury. U sebe problém hned zjistil a spravil, ale už nás o tom neinformoval. Duplicitní faktura byla nejen zaplacená, ale byl i uplatněn nárok na odpočet DPH. Jak nyní správně postupovat? Dobropis vystavit nelze, protože dodavatel tuto fakturu nemá v účetnictví, měl by vrátit platbu, kterou ale nebudu mít s čím spárovat, zároveň bychom měli poslat dodatečné přiznání k DPH a následné kontrolní hlášení, obě strany jsou plátci DPH?

Úvod S účinností od 1. 1. 2016 mají plátci povinnost podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) a navazující metodiky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) předkládat kontrolní hlášení. Údaje vykazované plátcem v kontrolním hlášení za příslušné období musí odpovídat údajům vykázaným tímto plátcem v příslušných řádcích daňového přiznání. Plátce je přitom povinen podat v případě zjištění chybných či neúplných údajů následné kontrolní hlášení. Podání následného kontrolního hlášení může být spojeno s podáním dodatečného daňového přiznání. Podání dodatečného daňového přiznání přitom neznamená pro plátce automaticky povinnost podat také následné kontrolní hlášení, pokud plátce v tomto dodatečném přiznání opravuje údaje, které se nevykazují v kontrolním hlášení. V článku jsou nejprve stručně shrnuta, v návaznosti na zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), obecná pravidla pro podávání dodatečných daňových přiznání a následných hlášení. Návazně jsou vysvětlena základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona o DPH . V další části textu jsou vysvětleny praktické případy, kdy plátci vzniká povinnost či právo podat dodatečné daňové přiznání, s jehož podáním může být spojena i povinnost podat následné kontrolní hlášení i případy, kdy s podáním dodatečného daňového přiznání nevzniká důvod k podání následného kontrolního hlášení.