Odpočet DPH

Uvažujeme o rozšíření aktivit naší společnosti a využití části nerozděleného zisku k nákupu těžebních serverů (mining) za účelem zhodnocení firemních prostředků. Jaký je váš názor na následující body?Účetní zachycení a ocenění: Předpokládám, že vytěžená kryptoměna bude účtována jako zásoba vlastní výroby. Jakým kurzem (ČNB, burza) doporučujete oceňovat přírůstky na kryptoměnových účtech v průběhu roku a jak postupovat při inventarizaci k rozvahovému dni? Okamžik zdanění: Vzniká daňová povinnost (DPPO) již v okamžiku vytěžení kryptoměny (přípis na peněženku), nebo je možné zdanitelný příjem vykázat až v momentě směny za fiat měnu (CZK, EUR)?Uplatnění nákladů a DPH: Do jaké odpisové skupiny zařadit těžební hardware pro účely daňových odpisů? Lze uplatnit plný odpočet DPH u nákladů na elektřinu a hosting (housing), i když samotná těžba není považována za zdanitelné plnění pro účely DPH? Dokladování: Jakou formu evidence (reporty z poolu, výpisy z peněženek) budete vyžadovat jako průkazné účetní doklady pro doložení původu aktiv? Bankovní styk: Máte zkušenosti s tím, jak české banky u právnických osob nahlížejí na příchozí platby z krypto-burz při následné realizaci zisku? 

Fyzická osoba, neplátce DPH, koupila v roce 2018 auto na rodné číslo a nevložila ho do obchodního majetku a nikdy neuplatnila odpisy ani odpočet DPH z nákupu. V roce 2020 se ta fyzická osoba stala plátcem DPH. Když bude dnes auto prodávat, musí odvést DPH z prodeje? Vizidlo je stále vedeno na rodné číslo. Vozidlo bylo částečně používáno pro podnikatelské účely – na PHM a servisy v době plátcovství byly uplatněny odpočty DPH. Ale odpočet DPH na nákup vozidla nebyl nikdy uplatněn, protože vozidlo bylo kupováno na rodné číslo před vznikem plátcovství.

Zaměstnanci je přidělen osobní automobil pro služební i soukromé účely. Společnost hradí zaměstnanci také veškeré výdaje na pohonné hmoty, tedy nejen za pracovní cesty pro služební účely, ale i na jeho soukromé cesty tímto vozidlem. Jedná se o nepeněžní benefit sjednaný v pracovní smlouvě. Pohonné hmoty, které souvisí se soukromým používáním, představují zdanitelný příjem na straně zaměstnance, který podléhá rovněž odvodům pojistného. Veškeré PHM jsou průběžně během měsíce účtovány: MD 501/D 221(211), MD 343/D 221(211). Dotazy: Když je po skončení měsíce zjištěna výše PHM pro soukromou spotřebu, je možno tuto část PHM (benefit) přeúčtovat např. tímto způsobem: MD 527/D 501, MD 527/D 343? Pokud je tento benefit upraven/sjednán smlouvou se zaměstnancem, jedná se o daňový náklad společnosti, ebo se dle pokynu D-59 K § 24 odst. 2 jedná vždy o nedaňový náklad společnosti?

Fyzická osoba (plátce DPH) vedle svého podnikání koupila bytový dům na rodné číslo a jednotlivé byty pronajímá. Tyto příjmy z nájemného neuváděla do přiznání k DPH na řádek 50, neboť si myslela, že nejsou předmětem podnikání a přiznání k DPH, když je dům na rodné číslo. Jak správně opravit koeficient pro rok 2026. Podat dodatečné přiznání k DPH za prosinec a uvést příjmy za nájmy na řádek 50 a přepočítat koeficient?

Společnost A s. r. o. umístila v letech 2019–2020 na zpevněné manipulační ploše pronajaté od společnosti B s. r. o. sestavu tzv. kontejnerových modulů. Umístění bylo provedeno s vědomím vlastníka pozemku – společnosti B. Společnost A účtovala o této investici na účtu 042 (s přepokládaným budoucím daňovým odpisováním movité věci v 3. odpisové skupině, CZ-CPA 25.11.10 „Kovové montované stavby“). Postupem času při dokončování sestavy modulů v jeden funkční objekt (cca 100 m2) došlo s ohledem na jeho připojení k vnitroareálové vodovodní, kanalizační a elektro přípojce k nejasnostem, zda se jedná o movitou či samostatnou nemovitou věc. Právo stavby nebylo vlastníkem pozemku právně zřízeno, k zahájení stavebního řízení nedošlo. Modulární kancelářský objekt společnost A stále eviduje na účtu 042 a odpisování zatím nebylo zahájeno. V současnosti je vedeno jednání mezi společností A a B, kdy je sporné, zda se jedná o movitou věc nebo o stavbu dočasnou či trvalou, tedy zda náleží modulární objekt společnosti A (zhotoviteli objektu) nebo zda náleží společnosti B (vlastníkovi pozemku). Mezi společnostmi došlo k návrhu, že by společnost B uhradila společnosti A na základě uzavřené dohody o narovnání částku odpovídající ceně objektu podle znaleckého posudku a společnost B by následně zařadila tento objekt do svých aktiv. Ve vztahu k objektu byl před realizací vznesen ústní dotaz na místně příslušném stavebním odboru, zda je vyžadováno stavební povolení či ohlášení stavby. Bylo sděleno, že pokud bude na pozemku umístěn kontejnerový objekt, není potřeba stavební povolení ani ohlášení (výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně - § 103 odst. 1 stavebního zákona). V průběhu realizace však došlo k přehodnocení situace (názorové neshody ohledně pevného spojení se zemí). Společnost B však neměla od společnosti A zřízeno písemné právo stavby (jen ústní), navíc se vše odehrávalo v "době covidové", takže žádné stavební řízení nebylo zahájeno. Objekt nemá kolaudaci a není evidován v katastru nemovitostí (ani nebyl zatím k zápisu navřen). Jak správě účetně a daňově vypořádat takovou dohodu: Společnost A zaúčtuje do provozních výnosů (daňových) částku ve výši náhrady dle dohody o narovnání a částku evidovanou na účtu 042 převede do provozních nákladů (daňových)? Společnost B zaúčtuje částku ve výši náhrady dle dohody o narovnání na účet 042-Pořízení dlouhodobého hmotného majetku? Bude náhrada dle dohody o narovnání předmětem DPH? Obě společnosti jsou plátci DPH.

Podle § 79 zákona o DPH: „(1) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud a) se toto plnění uskutečnilo v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a b) je toto plnění ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.“ Jak se počítá lhůta 12 po sobě jdoucích měsíců? Např. firma se stala plátcem DPH 24. 2. 2026. Nárok na odpočet má za splnění podmínek z přijatých plnění z období 2/2025 – 1/2026 nebo se lhůta počítá podle § 33 DŘ na dny? Tedy z přijatých plnění od 24. 2. 2025 do 23. 2. 2026? 

OSVČ, čtvrtletní plátce DPH, přerušil od ledna 2026 podnikatelskou činnost, jeho hlavní činností je truhlářská výroba, zároveň pronajímá byty-osvobozené nájemné, daněné podle § 7 zákona o dani z příjmu. Bude v dubnu 2026 podávat daňové přiznání k DPH za 1.Q/2026, může si v daňovém přiznání nárokovat odpočet DPH z nákupu např. pily, materiálu-který bude používán výhradně k truhlářské výrobě v budoucnu pro jeho ekonomickou činnost. Zároveň v daňovém přiznání bude příjem z nájmu za období 1.Q/2026. Protože se jedná o jeho příjem, nebude porušovat nějaké podmínky Úřadu práce, když bere podporu v nezaměstnanosti?

V roce 2024 jsem chybně vytvořila účetní doklad na výdaje příštích období. Zapsala jsem do nákladů 2024 fakturu, kterou jsme obdrželi až v únoru 2025, včetně DPH, i když jsme měli v roce 2025 nárok na odpočet. Tudíž mi nyní zůstal na účtu 383 zůstatek ve výši DPH. Rok 2024 je uzavřený a zauditovaný. Kam mohu převést tento zůstatek? 

V listopadu 2025 jsme z neuhrazeného závazku (6 měsíců po splatnosti) vrátili DPH = zaúčtovali MD 5xx/D 343, v lednu 2026 byla faktura zaplacena a DPH si nárokujeme zpět = účtování MD 343/D 6xx. Jedná se o s. r. o. Lze takto nechat časový nesoulad náklady a výnosy nebo je nutná dohadná položka?

Plátce DPH obdržel řádný daňový doklad (DD), s DUZP: 16. 7. 2020. Na základě tohoto DD vznikl plátci plný nárok na odpočet DPH. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně začala běžet 1. 8. 2020. Nárok na odpočet daně bylo možno uplatnit do 1. 8. 2023. Lze nárok na odpočet daně uplatnit v řádném DAP DPH za 7/2023, podaném po dni 1. 8. 2023? V případě, že nelze, bylo možné nárok na odpočet daně uplatnit v řádném DAP DPH za 7/2023, podaném 31. 7. 2023?

Společnost, plátce DPH, pořídila automobil v únoru 2026, u kterého ví k datu pořízení, že bude používán přibližně ze 70 % ke zdanitelným výstupům s nárokem na odpočet DPH a zbylých 30 % bude sloužit ke soukromé spotřebě. Je možné k datu pořízení majetku zmíněných 30 % zaúčtovat do vstupní ceny automobilu, kdy tato vstupní cena bude sloužit jako výpočtová základna pro daňové odpisy? V dalších letech, pokud se koeficient změní a budeme vracet nebo naopak nárokovat DPH je možné tuto korekci účtovat výsledkově nebo je nutné měnit vstupní cenu auta? 

Koupili jsme LED stěnu z Číny, velikost cca 46m2 za cca 1 mil. Kč, je složená z komponentů, které jsou 50 cm × 50 cm a lze je se zdrojem i takto zapojit jednotlivě nebo lze sestavit různé velikosti. Mám účtovat zálohu na účet 052 (uhrazena záloha 12/25) a odpis do majetku na odpisovou skupinu 2, nebo účtovat rovnou do spotřeby a zálohu na účet 314? Mohu to udělat tak, že zálohu zaúčtuji pouze v bance, přiložím podklad a fakturu zaúčtuji, až zboží obdržím cca konec března a následně dle JSD dopočítáme DPH?

Novela zákona o DPH účinná od 1. 7. 2025 nepřinesla jen změny týkající se pozemků a pronájmů (viz Změny v DPH u pozemků a nájmů nemovitostí), ale zasáhla i stavby. Došlo ke zkrácení doby povinného zdaňování dodání nemovitostí. Termín podstatná změna dostal zákonné vymezení. Zmírnila se pravidla, která musí splnit nemovitost, aby byla bytovým domem pro sociální bydlení. Některé přestavby se nově dostaly z režimu základní sazby do snížené sazby daně a jiné naopak. A po více než roce po schválení změn a více než půl rok od zahájení jejich účinnosti vydalo v polovině ledna Generální finanční ředitelství (GFŘ) podrobnou výkladovou Informaci k uplatňování DPH u nemovitých věcí od 1. 7. 2025. Dost důvodů se na změny v DPH u staveb podívat detailněji.

Fyzická osoba, vlastník pozemku k zástavbě, je taky jediným společníkem a statutární osobou v a. s., s kterou uzavře smlouvu na výstavbu 2 domů (s účelem pro bydlení), za předem daných podmínek odprodeje domů zpět na FO. Smlouva mezi FO a a. s. stanovuje, že marže u a. s. bude při prodeji stanovena na 8 %, podle skutečně doložených faktur všech nákladů na realizaci (výstavbu). Při prodeji a. s. připočte pro FO aktuální sazbu DPH a zdaní svůj zisk z realizace (cca 8% marže). Může být smluvně daná prodejní cena mezi FO a a. s. (ve výši 8 % dle tohoto případu)? Fyzická osoba splnila časový test držby pozemku 10 let, po odkoupení stavby prvního domu od a. s. je tedy po prodeji domu s pozemkem osvobozena od daně z příjmu? Akciová společnost si uplatňovala DPH (v režimu PDP), v okamžiku, kdy by chtěla druhý dům prodat až po uplynutí 23 měsíců prodat (FO jako vlastníkovi pozemku), jaká se bude odvádět DPH? Na výstupu je osvobozena od DPH, ale může si stále uplatnit daň na vstupu (z PDP) nebo bude muset toto vrátit?Pokud by to mělo vliv na předchozí bod, může tento dům a. s. pronajímat? A je rozdíl mezi pronájmem FO (osvobozeno od DPH) a pronájmem PO (obě firmy se dobrovolně rozhodnout pro nájemné v režimu DPH)? Zajímá mě rozdíl v odvodu DPH po prodeji po 24 měsících v případě, že by se dům pronajímal. Která varianta z pohledu platby DPH je nejvýhodnější: prodej hned, prodej po 24 měsících, s pronájmem nebo bez pronájmu?

OSVČ má budovu, která je ve SJM a byla zařazena do podnikání od r. 2006 a postupně na ní bylo prováděno TZ do roku 2014. Chtěli bychom v tomto roce v 6/2026 budovu vyřadit z OM. K budově náleží i pozemek, takže vyřazení by se týkalo i jeho. Co vyřazení obnáší z hlediska DPH, DPFO a daně z nemovitosti? Myslíme si, že DPH se řešit nemusí, když poslední TZ bylo v roce 2014 a DPFO by se řešila až při prodeji. Kdyby se prodala budova v 6/2031, byl by její prodej osvobozen od DPFO? V budově by se po vyřazení dál podnikalo. Mohla by se dávat do nákladů údržba budovy? Jak řešit pojištění budovy a daň z nemovitosti. Máme budovu pojistit jako nepodnikatel a podat přiznání k dani z nemovitých věcí jako FO nepodnikající?

OSVČ vede DE, je plátce DPH. V 8/2023 si koupil automobil nákupní cena 543 919 Kč + 21% DPH 114 223 Kč a zařadil do majetku (využil mimořádné odpisy). Automobil využíval pro služební i soukromé účely: 2023 – 80 % služební jízdy a 20 % soukromé jízdy: DPH krátil hned na začátku – odvedl 91 378 Kč, 2024 - 80 % služební jízdy a 20 % soukromé jízdy: 0, 2025 – 50 % služební jízdy a 50 % soukromé jízdy: 6 853 Kč vratka (ř. 60 DPH). K 31. 12. 2025 ukončil podnikání a automobil si chce převést do osobního užívání. Jak má nyní postupovat při výpočtu DPH a daně z příjmu k 31. 12. 2025 u tohoto automobilu? A jak u ostatního dlouhodobého hmotného majetku a u drobného majetku? OSVČ celou dobu využívá paušál na dopravu 4 000 Kč. 

Společnost s r. o. , plátce DPH, má v majetku bytový dům. V bytovém domě jsou bytové i nebytové prostory. Nebytové prostory pronajímá plátcům v režimu s odvodem DPH, obytné prostory pak v režimu osvobození. Prostory nejsou vymezené jako samostatné jednotky. Podíl fakturace nebytových a bytových prostor je cca 50/50. Nyní se rozhodl dům zvýšit o patro, kde budou další byty, tedy prostory sloužící k osvobozeným plněním. Je rekonstrukce v podobě nástavby stále rekonstrukcí celého bytového domu, a protože ten jako takový slouží pro obě plnění (zdanitelné i osvobozené), bude v případě nároku na odpočet použit koeficient a společnost tak získá 50 % nároku na odpočet? Mohou se v bytovém domě nebytové prostory pronajímat plátcům DPH jako zdanitelné plnění s odvodem daně, bez ohledu na to, jakou podlahovou plochu z celkové plochy tvoří? Ptám se na to s ohledem na § 56a odst. 5 písm. d) ZDPH, kde se mluví o nájmu stavby BD, kde obytný prostor tvoří 60 % podlahové plochy. Pojem stavba se bere ve smyslu pronájmu celé stavby, nikoliv části vymezené jako nebytový prostor? 

Společnost, s. r. o., plátce DPH, vlastní bytový dům se 6 byty, ve kterém pronajímá byty občanům. Nájem je tedy z hlediska DPH osvobozen a uváděn na ř. 50 DP. Při pořízení nebylo uplatněno DPH, kolaudace proběhla v 02/2024. Nyní se rozhodla, že jeden z bytů chce prodat. Ostatních 5 bytů bude dále pronajímat. Protože se jedná o prodej do 23 měsíců od kolaudace, by měl být prodej zdanitelný. 1. Pokud tedy prodá byt neplátci nebo občanovi, zatíží prodej DPH? Pokud prodá firmě, bude tam reverse charge? 2. Jak to bude s odpočte, z nákladů na tento jeden byt? Pokud bude prodej zdanitelný, může si zpětně nárokovat DPH z nákupů v nějakém poměru? Jak dlouho zpětně?

Vozidlo pořízeno v průběhu roku a odhadnuto procento pro uplatnění nároku DPH v poměru 80 % služební cesty a 20 % soukromé cesty. Zaměstnanec vedl knihu jízd a zjištěno, že skutečnost byla 85 % služebních jízd a 15 % soukromých jízd. Můžu k 31. 12. upravit odpočet DPH – můžu si „donárokovat“ 5 %, nebo zde platí pravidlo 10 % (musela by být skutečnost o 10% jiná než odhad)? Vím, že tomu tak je u § 78 v následujících letech, ale na jednom webináři DPH se právě rozebíralo, že v roce pořízení se procento musí narovnat na skutečnost bez ohledu, zda je více či méně než 10 %. A když dojde při pořízení ke krácení nároku o 20 % a další dva roky se poměr služební/soukromé nezmění a ve 4. roce dojde k prodeji s DPH tak se zde můžou vynárokovat zbylé dva roky z jedné pětiny k 31. 12., nebo se zde už úprava nedělá a tak jak bylo kráceno na vstupu tak už to zůstává? Příklad: 1. rok krácení 20 % z 210 000 a nárokováno 168 000 Kč, 2. rok stejné procento nedochází k úpravě, 3. rok stejné procento nedochází k úpravě 4. rok prodej nesmím nic nebo 210 000 × (100-80)/5 = 8400 × 2 = 16 800 Kč si mohu nárokovat (ale nemusím).

Příspěvková organizace, škola, se musela registrovat k DPH z důvodu překročení obratu v doplňkové činnosti. Jak správně stanovit koeficient dle § 76 zákona o DPH a které výnosy zahrnout do jmenovatele a čitatele dle vzorce – hlavní/doplňková činnost?