Odpočet DPH

Zaměstnavatel přemýšlí, že by na pracoviště zakoupil pro zaměstnance nějaký druh sportovního stroje na odreagování, protažení. V nabídce byl rotoped nebo veslovací zařízení. Zaměstnanci si odhlasovali veslovací stroj, který by využívali v pracovní době, kam by se chodili trochu odreagovat od stresu a admin zaměstnanci trochu protáhnout od sedavého zaměstnání. Z pohledu zaměstnance se nebude jednat o nepeněžní příjem ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. Ale mě by zajímalo jak na to pohlížet ze strany zaměstnavatele. Zda je možné na tento nákup pohlížet jako na daňový náklad s možným odpočtem DPH? Našla jsem si zápis z koordinačního výboru (Zapis_KV_KDP_10_24), kde se touto problematikou zabývají, ale nejsem si jistá, zda jsem správně pochopila, že nákup sportovního vybavení na pracoviště může být daňovým nákladem z pohledu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP? Lze u tohoto nákupu plně nárokovat odpočet DPH?

Společnost s r. o. vznikla v 10/2025 a pořídí si do majetku automobil. Plátcem DPH se stane dobrovolně od nového roku 2026. Jak to bude s prvním DPH - firma si uplatní v prvním přiznání DPH 4/5 DPH z nákupu automobilu? A z jaké ceny máme odpisovat automobil v roce 2025: z ceny vč. DPH (484 000 Kč), nebo ponížené o 1/5 ?

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená JMK, plátci DPH. V současné době realizujeme investiční akci – technické zhodnocení budovy. To zahrnuje: výměnu oken, zateplení budovy, natažení nové fasády, osazení rekuperačními jednotkami, montáž fotovoltaických panelů na střechu budovy. U některých otvorů pro okna se změnily rozměry oken, staré římsy u venkovních parapetů oken byly odstraněny. Zdroje financování: investiční dotace od SFŽP ČR ve výši 65 % + investiční dotace od zřizovatele. Dotace ze SFŽP zahrnuje způsobilé výdaje, tj. cenu bez DPH, a nezpůsobilé výdaje, tj. DPH. Nezpůsobilé výdaje, tj. DPH, kryje dotace od zřizovatele. Mohu si z přijatých faktur za práce od plátců DPH uplatnit DPH na vstupu ve výši zálohového koeficientu pro rok 2025? Budova slouží jak pro osv. plnění (výuku, stravu a ubytování žáků), tak pro ekonomickou činnost (pronájmy, vaření pro cizí strávníky, nájem školního bytu...). Přistoupila jsem k uplatňování, protože výdaje ve výši DPH mi dotace od SFŽP nekryje, ale mám na ni dotaci od zřizovatele. Je to jako celek technické zhodnocení budovy? Nejsem si jistá u fotovoltaiky a rekuperace. Fotovoltaika bude sloužit na výrobu EE, v budově je kotelna. Tato kotelna, ale vytápí i ostatní budovy, které nejsou součástí realizovaného TZ. Rekuperace je realizována jen osazením jednotlivých 9 ks rekuperačních jednotek ve třídách a tyto jsou vyvedeny otvorem ve zdi ven. Nejsou nijak spojeny a vedeny do centra. Mám v plánu zateplení a okna účtovat jako technickém zhodnocení a o tyto částky navýšit cenu budovy, rekuperaci a FVE vést jako samostatné DHM a odpisovat zvlášť. Budu postupovat správně?

Firma s. r. o., plátce DPH, má v úmyslu ukončit svoji činnost. V evidenci má několik kusů drobného majetku, nutného pro kancelářskou činnost. DPH při jeho pořízení byla uplatněna naposledy v roce 2019. Výjimkou je účetní program, který musí být každoročně upgradován a DPH je uplatněna v roce 2025 ve výši cca 3 000 Kč. Nyní chce firma podat žádost o zrušení registrace k DPH. Měla by vrátit nějakou část DPH - z majetku asi ne, ale z programu?

Pronajímáme byt, kde je stanovena celková měsíční částka za nájem bytu. V dalším odstavci nájemní smlouvy je uvedeno, že součástí nájemného jsou i paušální platby za služby v souladu s § 9 zákona č. 67/2013 Sb. občanský zákoník, kdy mezi tyto služby patří dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, rozhlasové a TV vysílání, provoz a čištění komínů, odvoz komunálního odpadu a dodávka plynu. Od 1. 1. 2026 se stáváme plátci DPH. Můžeme osvobodit celkovou částku nájmu podle § 56a odst. 1 – dlouhodobý pronájem, tj. osvobodit celkovou částku nájmu včetně služeb vyjmenovaných v nájemní smlouvě (plyn, voda, úklid atd.) a považovat jej za vedlejší plnění, které následuje osud hlavní plnění což je nájem bytu? Nejsou stanoveny jednotlivé částky za služby, ani se tyto služby nevyúčtovávají nájemci. Jsou paušálně zahrnuty v nájmu. 

Naše společnost na síti LinkdeIn využává placenou službu Recruiter Lite, pro oslovování vhodných kandidátů na volné pracovní pozice. Na faktuře je jako odběratel uveden zaměstnanec, nikoliv firma a změna odběratele není možná. LinkedIn je irský dodavatel, faktura je s českou daní. Pro firmy slouží vyšší balíčky, za které je ale několikanásobně vyšší cena, na tyto balíčky z důvodu vysoké ceny nechce firma přecházet. I když tento náklad souvisí s činností firmy (náborem zaměstnanců) odběratelem je fyzická osoba, tzn. formálně nemáme daňový doklad a o nákladu tedy účtujeme nedaňově. Tato fakturace probíhá každý měsíc, úhrada se strhává z firemní karty. Je tu riziko, že by FÚ mohl vyhodnotit tento nedaňový náklad jako osobní prospěch zaměstnance, tzn. napadnout, že firma nezdanila jako nepeněžní příjem zaměstnance (benefit)? Popř. nějaké další riziko? I když faktura nesplňuje náležitosti daňového dokladu – přesto bychom zahrnuli do daňových nákladů, obstála by u FÚ argumentace, že služba je využívána výhradně pro účely náboru zaměstnanců a zajištění personálních potřeb firmy, tedy v přímé souvislosti s dosažením a udržením příjmů firmy? Žádnou podpůrnou dokumentaci ale v účetnictví nearchivujeme.

Fyzická osoba, nově plátce DPH, vložila do obchodního majetku 10 let starý automobil, který byl do této doby soukromý, aby si mohla uplatnit DPH z pohonných hmot a oprav. Plánuje, že za 2 roky tento automobil prodá. Bude muset při prodeji odvést DPH z prodejní ceny? Při pořízení nárok uplatněn nebyl.

Jak postupovat v případě, kdy byla zaplacená záloha na pořízení osobního automobilu ve výši 4 000 000 Kč + 840 000 Kč DPH? DPH byla uplatněna ve výši 420 000 Kč. Nyní došlo k odstoupení od smlouvy, záloha bude vrácena, bude vystaven opravný doklad. Musíme vracet plnou DPH ve výši 840 000 Kč, nebo jen ve výši 420 000 Kč? V případě, že 420 000 Kč, budeme v kontrolním hlášení vykazovat stejně jako při nároku, pouze se zápornou hodnotou?

Společnost plánuje poskytovat svým zaměstnancům volnočasové benefity. Podmínkou pro jejich čerpání bude, že faktura za službu (např. ubytování, vstupné apod.) bude vystavena přímo na společnost a úhrada proběhne z firemního účtu. Benefity budou moci využít i rodinní příslušníci zaměstnanců. Předpokládáme, že pokud zaměstnanec využije benefit společně se svou manželkou a dětmi, bude se pro účely osvobození od daně z příjmů posuzovat pouze celková hodnota plnění vztahující se k zaměstnanci, a to v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (pro rok 2025 částka 23 278,50 Kč). Domníváme se, že se limit nevztahuje samostatně na každého rodinného příslušníka, ale že se posuzuje pouze ve vztahu k zaměstnanci. Je výše uvedený výklad správný, tj. že se limit pro osvobození vztahuje pouze na zaměstnance, bez ohledu na počet rodinných příslušníků, kteří benefit využijí? Je nutné, aby na faktuře byly uvedeny konkrétní jména zaměstnanců, případně jejich rodinných příslušníků, pro účely prokázání nároku na osvobození? V případě, že bude benefit (např. ubytování) uhrazen v roce 2025, ale čerpání proběhne až v roce 2026, do kterého zdaňovacího období se plnění započítává z hlediska sledování limitu pro osvobození – do roku úhrady (2025), nebo do roku čerpání (2026)? Má společnost nárok na odpočet DPH z přijaté faktury za volnočasový benefit, pokud je faktura vystavena na společnost a úhrada proběhne z jejího účtu, ale benefit je poskytnut zaměstnanci (případně i jeho rodině) bezúplatně? Pokud bude součástí benefitu např. ubytování se snídaní, polopenzí nebo all inclusive, je nutné tyto složky (stravování) posuzovat samostatně z hlediska daňového režimu a limitu pro osvobození? Jak postupovat v případě, že zaměstnanec během pobytu využije další služby nad rámec benefitu (např. večeře, minibar, wellness)? Je nutné tyto částky přidanit jako nepeněžní příjem zaměstnance, nebo je možné je zahrnout do volnočasového benefitu, pokud se vejdou do limitu? Případně je nutné tyto částky srazit zaměstnanci ze mzdy?

Společnost s r. o. kupuje nové osobní auto do obchodního majetku od autorizovaného prodejce. Tento prodejce provozuje zároveň autobazar a se společností se dohodl (ústně!), že od ní koupí ojetý vůz, který měla v majetku 4,5 roku na náhradní díly za symbolickou 1 Kč. Při koupi nového vozu je uveden výkupní bonus 20 000 Kč, což je přibližná hodnota, kterou by společnost pravděpodobně získala samostatným prodejem vozu starého. Jak v tomto případě řeším DPH a daň z příjmů?

Fyzická osoba, plátce DPH, koupila od developera v průběhu roku 2 byty a uplatnila nárok na odpočet DPH. První byt koupila na začátku roku 2025 a druhý v září 2025. Oba byty plánuje prodat. 1. U prvního bytu bude dle původního znění zákona č. 235/2004 Sb. bude nutné sledovat 5 letou lhůtu pro osvobození nebo i zde platí podmínka prvního dodání? 2. U druhého bytu dle novely zákona 235/2004 Sb. bude následující prodej již osvobozen vzhledem ke splněné podmínce prvního dodání? 3. Bude nutné upravit již provedený nárok na odpočet DPH a DPH vrátit u bytu 1. nebo 2., případně obou při prodeji neplátci DPH? 4. Bude nutné upravit již provedený nárok na odpočet DPH a DPH vrátit u bytu 1. nebo 2., případně obou při prodeji plátci DPH?

S. r. o. koupila od developera v 7/2024 apartmán. Byl uplatněn nárok na odpočet ve výši 12 % DPH. Nyní v 10/2025 tento apartmán prodává. Jedná se o druhý prodej, a tak předpokládáme, že se jedná osvobozené plnění. Zároveň nechceme dělat úpravu odpočtu DPH. Chceme se rozhodnout a prodat apartmán, buď v režimu přenosu daňové povinnosti, jestliže prodáme plátci, nebo zdaníme 12% DPH, jestliže bude prodej pro neplátce DPH. Poté nemusíme dělat úpravu odpočtu. Je naše úvaha správná?

Náš dodavatel v 6/2025 vyfakturoval materiál a protože materiál nebyl zcela v pořádku, tak po reklamaci vystavil v 7/2025 opravný daňový doklad na poměrnou část materiálu. Na opravném daňovém dokladu ovšem neuvedl datum jeho splatnosti. Podle jeho tvrzení není datum splatnosti povinnou náležitostí opravného dokladu. I po urgencích není možné z dodavatele dostat dlužnou částku z dobropisu k úhradě. Nyní nám tedy dodavatel od 23. 7. 2025 dluží 20 000 Kč. DPH z opravného daňového dokladu jsme si v 7/2025 uplatnili. Znamená to, že pokud nám dodavatel neuhradí dobropis do šesti měsíců, tak budeme muset DPH z neuhrazeného dobropisu po 6 měsících vracet? Ručíme nějak za dodavatele z jeho neuhrazeného opravného dokladu?

Společnost účtuje drobný hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, jehož PC nedosahuje 80 000 Kč, rovnou do nákladů. Drobný majetek do 3 000 Kč neeviduje a nad 3000 Kč eviduje v seznamu drobného majetku. Může si společnost určit sama hranici, od které bude drobný majetek evidovat, je to v souladu s předpisy nebo je třeba evidovat i drobné pracovní nářadí apod.? Jak to je s vyřazováním drobného majetku, který byl účtován rovnou do spotřeby? Pokud jde o rok starou vrtačku, která se pádem na zem rozbila, stačí na základě protokolu jen vyřadit ze seznamu drobného majetku? Je nějaká doba, do kdy by se musel vracet nárok na odpočet DPH nebo jiné daňové dopady, když jde o poměrně nový drobný majetek, ale už nefunkční?

Podnikající fyzická osoba, neplátce DPH, pořídila v dubnu 2025 stroj z Turecka. Tento stroj dovezla do ČR (volný oběh) a celnímu úřadu uhradila při dovozu DPH. Stroj je určen výhradně pro podnikatelské účely a je v obchodním majetku. Podnikatel předpokládá, že v nejbližší době požádá o dobrovolnou registraci k DPH. Dotazy: Bude mít podnikatel jako nový plátce možnost uplatnit si zaplacené DPH z dovozu při registraci (§ 79 ZDPH) v prvním daňovém přiznání k DPH? Pokud by registrace proběhla až v roce 2026, vznikne nárok pouze ve výši 4/5 DPH?

Nájemce v roce 2025, po 4 letech (zařazení TZ bylo v roce 2021), opustil pronajatý prostor a bezúplatně ponechal TZ pronajímateli. Chtěla bych se zeptat, zda plátce, který bezúplatně ponechal TZ, musí v takovém případě postupovat následovně: aplikovat fikci uskutečněného plnění a dle § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH odvést DPH z daňové zůstatkové ceny TZ k datu předávacího protokolu, nebo dle § 78d zákona o DPH provést úpravu odpočtu DPH a částku ve výši 6/10 vrátit státu? 

Plátce DPH uplatňuje u vozidla, které využívá v podnikání, ale nemá ho vloženo do majetku cestovní náhrady. Může i přesto z nákupů PHM (v tomto případě LPG) uplatňovat DPH?

OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Pobírá nemocenské dávky, činnost nevykonává a už ani vykonávat nebude ani po ukončení pracovní neschopnosti. V majetku má vůz pořízený v r. 2018. Nebyla nárokována DPH, odpisy přerušeny, zůstatková cena 79 000 Kč). Může vůz vyřadit z obchodního majetku a následně hned prodat? Jaký to pro něj bude mít daňový dopad? Bude muset zdanit příjem z prodeje vozu?

S. r. o., autoservis, vede účetnictví a uplatňuje místo skutečných výdajů na PHM a parkovné paušál. Vozidlo je příležitostně půjčeno klientovi po dobu opravy, klient za to hradí půjčovné. Jinak je vozidlo využíváno jako služební. Lze odečítat paušál v plné výši, nebo jen ve zkrácené? Pokud by se toto vozidlo opravovalo, a chtěli bychom uplatnit DPH, je nutné vést knihu jízd? Vozidlo bylo koupeno od neplátce daně, takže jsme doposud knihu jízd nevedli.

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, byla vystavovatelem na akci Země živitelka v Českých Budějovicích. Firma se zabývá realizací FVE. Na akci nakoupila vstupenky v hodnotě 85 Kč bez DPH – celkem za 6 885 Kč bez DPH. Vstupenky rozdala svým zákazníkům i potencionálním zákazníkům. Jak v tomto případě postupovat z hlediska DPH a DPPO. Můžeme si z tohoto plnění nárokovat DPH? Bude pro nás tento náklad daňově uznatelným nákladem?