Odpočet DPH

Zákon č. 360/2025 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, přináší od 1. 1. 2026 významné změny odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Cílem těchto změn je zpřístupnit odpočet na podporu výzkumu a vývoje širšímu okruhu daňových poplatníků a současně odstranit část administrativní zátěže, která při využití odpočtu vzniká na straně daňových poplatníků, ale i správce daně.

Jak zaúčtovat situaci, kdy bylo využito § 109 ZDPH Ručení příjemce zdanitelného plnění a oprávněného příjemce a s. r. o., která měla uplatnit daň na vstupu, nakonec „uhradila“ část svého odpočtu DPH za svého odběratele? 

Právnická osoba (s. r. o.), výhradní dovozce elektronicky (technika pro chytré domácnosti) konkrétní zahraniční značky pro český trh, pořádá na podporu prodeje těchto výrobků. Systém funguje tak, že tento dovozce má uzavřeny smlouvy o prodeji zboží s několika velkoobchodními partnery v ČR (smluvní partner), kterým dovezené zboží prodává a tito smluvní partneři ho pak dále prodávají převážně montážním firmám, které produkty dodávají do domácností. Dovozce na podporu prodeje konkrétního výrobku vypíše marketingovou akci za účelem zvýšení jeho prodeje, a to tak, že pokud v určitém období zakoupí tento produkt montážní firma (od smluvního partnera), má nárok získání konkrétní věci zdarma (např. sada pracovního nářadí apod.). Montážní firma tento nárok uplatní přímo u dovozce (tj. nikoliv u smluvního partnera) – zašleme mu doklad o koupi spolu s formulářem o uplatnění nároku z marketingové akce. Dovozce pak příslušenou věc vydá, když současně sepíše předávací protokol. Je možné nakupené a vydané věci do marketingové akce považovat za daňový náklad a současně uplatnit odpočet na DPH, bez nutnosti odvodu DPH při vydání věci?

Manžel OSVČ a manželka spolupracující osoba, provozují domácí potřeby. Po rozvodu přenechal manžel podnikání v obchodě na manželce, ona začala podnikat na svoje IČ. Na skladě má tedy zásoby, které byly pořízeny na manželovo IČ, nyní je prodává pod svým IČ. Manželka se stala doborvolným plátcem DPH. Manžel chtěl ale vyplatil 50% podíl na zásobách. Po různých soudních sporech a ocenění skladu soud započetl hodnotu skladu oproti podílu na soukromém majetku (dům), takže si finančně nic nevypořádavají. Jak já mám dostat hodnotu skladu manžela do účetnictví manželky? Chtěli jsme, aby manžel vystavil manželce FA na prodej skladu, ale zde by musel odvést DPH, čemuž on se brání. Je nějaká jiná cesta, jak tyto zásoby převést a jak vyřešit DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, má operativní leasing na auto. Měsíční splátka vč. DPH je 8 385 Kč a DUZP a zároveň datum splatnosti je 15. den v měsíci. Splátka za listopad byla ale už uhrazena v říjnu. Jak postupovat v případě přiznání k DPH? Je to tak, že tato poslední splátka musí být uvedena až v listopadu s datem 15.11. bez ohledu na skutečnou úhradu? Prosím ještě o odpověď na druhý dotaz týkající se splátkového kalendáře. Celková hodnota splátkového kalendáře je 300 000 Kč, tudíž by měl v kontrolním hlášení spadat do oddílu B2. My jsme omylem zařadili splátku do oddílu B3 (jednotlivé splátky jsou ve výši 8 385 Kč). Je nutné tuto chybu opravit a vystavit následné kontrolní hlášení? Hrozí nám v tomto případě nějaká pokuta či penále? 

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci se v roce 2025 stal plátcem DPH. V prvním daňovém přiznání k DPH uplatnil nárok na odpočet daně podle § 79 ZDPH. Jednalo se o zásoby zboží a vybavení provozovny (nejedná se o dlouhodobý majetek), které byly převážně pořízeny a zaplaceny v závěru roku 2024 a k datu registrace jsou obchodním majetkem plátce. Jakým způsobem bude v daňové evidenci promítnuta částka DPH, která je uvedena na ř. 45 DAP DPH? Za rok 2025 podnikatel zvýší o tuto částku základ daně z příjmů (řádek 105 DAP) nebo musí podat dodatečné přiznání na dani z příjmů a snížit výdaje za rok 2024 (kdy DPH bylo součástí zdanitelných výdajů podnikatele jako neplátce)?

Zaměstnavatel přemýšlí, že by na pracoviště zakoupil pro zaměstnance nějaký druh sportovního stroje na odreagování, protažení. V nabídce byl rotoped nebo veslovací zařízení. Zaměstnanci si odhlasovali veslovací stroj, který by využívali v pracovní době, kam by se chodili trochu odreagovat od stresu a admin zaměstnanci trochu protáhnout od sedavého zaměstnání. Z pohledu zaměstnance se nebude jednat o nepeněžní příjem ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. Ale mě by zajímalo jak na to pohlížet ze strany zaměstnavatele. Zda je možné na tento nákup pohlížet jako na daňový náklad s možným odpočtem DPH? Našla jsem si zápis z koordinačního výboru (Zapis_KV_KDP_10_24), kde se touto problematikou zabývají, ale nejsem si jistá, zda jsem správně pochopila, že nákup sportovního vybavení na pracoviště může být daňovým nákladem z pohledu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP? Lze u tohoto nákupu plně nárokovat odpočet DPH?

Společnost s r. o. vznikla v 10/2025 a pořídí si do majetku automobil. Plátcem DPH se stane dobrovolně od nového roku 2026. Jak to bude s prvním DPH - firma si uplatní v prvním přiznání DPH 4/5 DPH z nákupu automobilu? A z jaké ceny máme odpisovat automobil v roce 2025: z ceny vč. DPH (484 000 Kč), nebo ponížené o 1/5 ?

Pronajímáme byt, kde je stanovena celková měsíční částka za nájem bytu. V dalším odstavci nájemní smlouvy je uvedeno, že součástí nájemného jsou i paušální platby za služby v souladu s § 9 zákona č. 67/2013 Sb. občanský zákoník, kdy mezi tyto služby patří dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, rozhlasové a TV vysílání, provoz a čištění komínů, odvoz komunálního odpadu a dodávka plynu. Od 1. 1. 2026 se stáváme plátci DPH. Můžeme osvobodit celkovou částku nájmu podle § 56a odst. 1 – dlouhodobý pronájem, tj. osvobodit celkovou částku nájmu včetně služeb vyjmenovaných v nájemní smlouvě (plyn, voda, úklid atd.) a považovat jej za vedlejší plnění, které následuje osud hlavní plnění což je nájem bytu? Nejsou stanoveny jednotlivé částky za služby, ani se tyto služby nevyúčtovávají nájemci. Jsou paušálně zahrnuty v nájmu. 

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená JMK, plátci DPH. V současné době realizujeme investiční akci – technické zhodnocení budovy. To zahrnuje: výměnu oken, zateplení budovy, natažení nové fasády, osazení rekuperačními jednotkami, montáž fotovoltaických panelů na střechu budovy. U některých otvorů pro okna se změnily rozměry oken, staré římsy u venkovních parapetů oken byly odstraněny. Zdroje financování: investiční dotace od SFŽP ČR ve výši 65 % + investiční dotace od zřizovatele. Dotace ze SFŽP zahrnuje způsobilé výdaje, tj. cenu bez DPH, a nezpůsobilé výdaje, tj. DPH. Nezpůsobilé výdaje, tj. DPH, kryje dotace od zřizovatele. Mohu si z přijatých faktur za práce od plátců DPH uplatnit DPH na vstupu ve výši zálohového koeficientu pro rok 2025? Budova slouží jak pro osv. plnění (výuku, stravu a ubytování žáků), tak pro ekonomickou činnost (pronájmy, vaření pro cizí strávníky, nájem školního bytu...). Přistoupila jsem k uplatňování, protože výdaje ve výši DPH mi dotace od SFŽP nekryje, ale mám na ni dotaci od zřizovatele. Je to jako celek technické zhodnocení budovy? Nejsem si jistá u fotovoltaiky a rekuperace. Fotovoltaika bude sloužit na výrobu EE, v budově je kotelna. Tato kotelna, ale vytápí i ostatní budovy, které nejsou součástí realizovaného TZ. Rekuperace je realizována jen osazením jednotlivých 9 ks rekuperačních jednotek ve třídách a tyto jsou vyvedeny otvorem ve zdi ven. Nejsou nijak spojeny a vedeny do centra. Mám v plánu zateplení a okna účtovat jako technickém zhodnocení a o tyto částky navýšit cenu budovy, rekuperaci a FVE vést jako samostatné DHM a odpisovat zvlášť. Budu postupovat správně?

Firma s. r. o., plátce DPH, má v úmyslu ukončit svoji činnost. V evidenci má několik kusů drobného majetku, nutného pro kancelářskou činnost. DPH při jeho pořízení byla uplatněna naposledy v roce 2019. Výjimkou je účetní program, který musí být každoročně upgradován a DPH je uplatněna v roce 2025 ve výši cca 3 000 Kč. Nyní chce firma podat žádost o zrušení registrace k DPH. Měla by vrátit nějakou část DPH - z majetku asi ne, ale z programu?

Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku vzniká plátcům daně, kteří pořídili v průběhu kalendářního roku dlouhodobý majetek a uplatnili u něj odpočet v poměrné výši podle § 75 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), povinnost provést případnou opravu odpočtu. Ve stejném zdaňovacím období vzniká plátcům, kteří uplatňovali v průběhu kalendářního roku odpočet daně v krácené výši podle § 76 zákona, povinnost provést roční vypořádání tohoto nároku. Novelou zákona o DPH , která byla provedena zákonem č. 461/2024 Sb. byly v pravidlech pro provedení opravy odpočtu podle § 75 a v pravidlech pro roční vypořádání kráceného nároku na odpočet daně provedeny dílčí změny, které budou plátci poprvé aplikovat po skončení roku 2025 v posledním daňovém přiznání za tento kalendářní rok.

Naše společnost na síti LinkdeIn využává placenou službu Recruiter Lite, pro oslovování vhodných kandidátů na volné pracovní pozice. Na faktuře je jako odběratel uveden zaměstnanec, nikoliv firma a změna odběratele není možná. LinkedIn je irský dodavatel, faktura je s českou daní. Pro firmy slouží vyšší balíčky, za které je ale několikanásobně vyšší cena, na tyto balíčky z důvodu vysoké ceny nechce firma přecházet. I když tento náklad souvisí s činností firmy (náborem zaměstnanců) odběratelem je fyzická osoba, tzn. formálně nemáme daňový doklad a o nákladu tedy účtujeme nedaňově. Tato fakturace probíhá každý měsíc, úhrada se strhává z firemní karty. Je tu riziko, že by FÚ mohl vyhodnotit tento nedaňový náklad jako osobní prospěch zaměstnance, tzn. napadnout, že firma nezdanila jako nepeněžní příjem zaměstnance (benefit)? Popř. nějaké další riziko? I když faktura nesplňuje náležitosti daňového dokladu – přesto bychom zahrnuli do daňových nákladů, obstála by u FÚ argumentace, že služba je využívána výhradně pro účely náboru zaměstnanců a zajištění personálních potřeb firmy, tedy v přímé souvislosti s dosažením a udržením příjmů firmy? Žádnou podpůrnou dokumentaci ale v účetnictví nearchivujeme.

Fyzická osoba, nově plátce DPH, vložila do obchodního majetku 10 let starý automobil, který byl do této doby soukromý, aby si mohla uplatnit DPH z pohonných hmot a oprav. Plánuje, že za 2 roky tento automobil prodá. Bude muset při prodeji odvést DPH z prodejní ceny? Při pořízení nárok uplatněn nebyl.

Jak postupovat v případě, kdy byla zaplacená záloha na pořízení osobního automobilu ve výši 4 000 000 Kč + 840 000 Kč DPH? DPH byla uplatněna ve výši 420 000 Kč. Nyní došlo k odstoupení od smlouvy, záloha bude vrácena, bude vystaven opravný doklad. Musíme vracet plnou DPH ve výši 840 000 Kč, nebo jen ve výši 420 000 Kč? V případě, že 420 000 Kč, budeme v kontrolním hlášení vykazovat stejně jako při nároku, pouze se zápornou hodnotou?

Společnost plánuje poskytovat svým zaměstnancům volnočasové benefity. Podmínkou pro jejich čerpání bude, že faktura za službu (např. ubytování, vstupné apod.) bude vystavena přímo na společnost a úhrada proběhne z firemního účtu. Benefity budou moci využít i rodinní příslušníci zaměstnanců. Předpokládáme, že pokud zaměstnanec využije benefit společně se svou manželkou a dětmi, bude se pro účely osvobození od daně z příjmů posuzovat pouze celková hodnota plnění vztahující se k zaměstnanci, a to v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (pro rok 2025 částka 23 278,50 Kč). Domníváme se, že se limit nevztahuje samostatně na každého rodinného příslušníka, ale že se posuzuje pouze ve vztahu k zaměstnanci. Je výše uvedený výklad správný, tj. že se limit pro osvobození vztahuje pouze na zaměstnance, bez ohledu na počet rodinných příslušníků, kteří benefit využijí? Je nutné, aby na faktuře byly uvedeny konkrétní jména zaměstnanců, případně jejich rodinných příslušníků, pro účely prokázání nároku na osvobození? V případě, že bude benefit (např. ubytování) uhrazen v roce 2025, ale čerpání proběhne až v roce 2026, do kterého zdaňovacího období se plnění započítává z hlediska sledování limitu pro osvobození – do roku úhrady (2025), nebo do roku čerpání (2026)? Má společnost nárok na odpočet DPH z přijaté faktury za volnočasový benefit, pokud je faktura vystavena na společnost a úhrada proběhne z jejího účtu, ale benefit je poskytnut zaměstnanci (případně i jeho rodině) bezúplatně? Pokud bude součástí benefitu např. ubytování se snídaní, polopenzí nebo all inclusive, je nutné tyto složky (stravování) posuzovat samostatně z hlediska daňového režimu a limitu pro osvobození? Jak postupovat v případě, že zaměstnanec během pobytu využije další služby nad rámec benefitu (např. večeře, minibar, wellness)? Je nutné tyto částky přidanit jako nepeněžní příjem zaměstnance, nebo je možné je zahrnout do volnočasového benefitu, pokud se vejdou do limitu? Případně je nutné tyto částky srazit zaměstnanci ze mzdy?

Společnost s r. o. kupuje nové osobní auto do obchodního majetku od autorizovaného prodejce. Tento prodejce provozuje zároveň autobazar a se společností se dohodl (ústně!), že od ní koupí ojetý vůz, který měla v majetku 4,5 roku na náhradní díly za symbolickou 1 Kč. Při koupi nového vozu je uveden výkupní bonus 20 000 Kč, což je přibližná hodnota, kterou by společnost pravděpodobně získala samostatným prodejem vozu starého. Jak v tomto případě řeším DPH a daň z příjmů?

Fyzická osoba, plátce DPH, koupila od developera v průběhu roku 2 byty a uplatnila nárok na odpočet DPH. První byt koupila na začátku roku 2025 a druhý v září 2025. Oba byty plánuje prodat. 1. U prvního bytu bude dle původního znění zákona č. 235/2004 Sb. bude nutné sledovat 5 letou lhůtu pro osvobození nebo i zde platí podmínka prvního dodání? 2. U druhého bytu dle novely zákona 235/2004 Sb. bude následující prodej již osvobozen vzhledem ke splněné podmínce prvního dodání? 3. Bude nutné upravit již provedený nárok na odpočet DPH a DPH vrátit u bytu 1. nebo 2., případně obou při prodeji neplátci DPH? 4. Bude nutné upravit již provedený nárok na odpočet DPH a DPH vrátit u bytu 1. nebo 2., případně obou při prodeji plátci DPH?

S. r. o. koupila od developera v 7/2024 apartmán. Byl uplatněn nárok na odpočet ve výši 12 % DPH. Nyní v 10/2025 tento apartmán prodává. Jedná se o druhý prodej, a tak předpokládáme, že se jedná osvobozené plnění. Zároveň nechceme dělat úpravu odpočtu DPH. Chceme se rozhodnout a prodat apartmán, buď v režimu přenosu daňové povinnosti, jestliže prodáme plátci, nebo zdaníme 12% DPH, jestliže bude prodej pro neplátce DPH. Poté nemusíme dělat úpravu odpočtu. Je naše úvaha správná?

Náš dodavatel v 6/2025 vyfakturoval materiál a protože materiál nebyl zcela v pořádku, tak po reklamaci vystavil v 7/2025 opravný daňový doklad na poměrnou část materiálu. Na opravném daňovém dokladu ovšem neuvedl datum jeho splatnosti. Podle jeho tvrzení není datum splatnosti povinnou náležitostí opravného dokladu. I po urgencích není možné z dodavatele dostat dlužnou částku z dobropisu k úhradě. Nyní nám tedy dodavatel od 23. 7. 2025 dluží 20 000 Kč. DPH z opravného daňového dokladu jsme si v 7/2025 uplatnili. Znamená to, že pokud nám dodavatel neuhradí dobropis do šesti měsíců, tak budeme muset DPH z neuhrazeného dobropisu po 6 měsících vracet? Ručíme nějak za dodavatele z jeho neuhrazeného opravného dokladu?