Dodání stavby
V § 56 odst. 7 uvádí
zákon o dani z přidané hodnoty výčtem, co se pro jeho účely rozumí vybranou nemovitou věcí. Konkrétně to je stavba pevně spojená se zemí, jednotka, pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, a právo stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí. Samotnou definici – tak často zde zmíněné –
stavby pevně spojené se zemí
v zákoně nenajdeme. Bez bližšího výkladu používá tento termín i směrnice
2006/112/ES a jeho vysvětlení nenajdeme ani v nařízení Rady č. 282/2011. Nápomocné jsou až vysvětlivky k pravidlům týkajícím se místa poskytnutí služby související s nemovitostí pro účely DPH v EU, které vydala v roce 2025 Evropská komise. Tyto vysvětlivky nejsou právně závazné a obsahují pouze praktické a neformální vodítko k tomu, jak by podle názoru Generálního ředitelství Komise pro daně a celní unii mělo být uplatňováno právo EU.
Definice nemovitosti je obsahem bodu 2.2 vysvětlivek. Na otázku, co se rozumí výrazy „spojená se zemí nebo v zemi“ a „kterou nelze snadno rozebrat nebo přemístit“, odpovídá bod 2.2.2.3.
Budovu nebo stavbu lze spojit
podle vysvětlivek
se zemí
různými způsoby: pomocí pojiva, jako je cement, nebo upevňovacích prvků, jako jsou lana, řetězy, svorníky nebo kotvy. V souladu s judikaturou Soudního dvora EU není nutné, aby byla budova nebo stavba neoddělitelně spojena se zemí, pro to, aby byla považována za nemovitost. Je nutné ověřit, zda upevnění nelze snadno uvolnit, tj.
bez vyvinutí značného úsilí a vynaložení nezanedbatelných nákladů
(viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věcech Leichenich,
C-5